Dnešní inkvizitoři

Takováto kontinuita v udávání nám umožňuje zpochybnit toto obvinění, vznesené vůči spisovateli, a zdůraznit, že dnešní inkvizitoři používají nejen metody, ale někdy i práci svých předchůdců. Tito odborníci z tohoto Ústavu proti totalitě si snad nikdy nic nepřečetli o historii policie? Oni si jaksi nevšimli, že po komunistickém převratu česká tajná policie vyráběla nepřeberné množství falešných dokumentů k diskreditaci disidentů? - a Kundera z nich byl jedním z nejznámějších. Tento dokument, neohrabaně napsaný na stroji, může být jedním z mnoha takových falz, nabízejících budoucím prokurátorům množství zmateného materiálu použitelného k diskreditaci kohokoliv, podle požadavků daného okamžiku.

Ale vlastně, jaký má smysl pošpinit pověst spisovatele Milana Kundery, slávy české kultury a na Západě symbolu disidentství? Není to tak jednoduché, protože Kundera, mladý komunistický básník v padesátých letech, byl také v roce 1968 jedním z aktérů "Pražského jara", které chtělo skoncovat se sovětským totalitarismem, aniž by se vzdalo ideálu moderního socialismu. To je v očích některých Kunderových spoluobčanů neodpustitelný hřích. Ti totiž přešli do tábora triumfujícího kapitalismu (který je dnes ovšem ve zmateném rozkladu) a do tábora Spojených států (Češi a Poláci jsou v bývalém sovětském bloku nejvěrnějšími spojenci USA).

Po třicet let narušuje toto nedorozumění spisovatelovy vztahy k jeho rodné zemi, kde ho rádi líčí jako člověka, který se skrývá ve stínech. Žárliví kritikové nenávidí svobodného ducha, který se stal nejslavnějším představitelem středoevropské literatury, aniž by sdílel nadšení neoliberální "nové Evropy" a aniž by se veřejně kál za svou komunistickou minulost.

Skutečně nyní přijmeme - v důsledku nepřesvědčivého dokumentu - že byl disident udavačem disidentů? Že byl diskrétní spisovatel skrytá svině? Celá hypotéza v jiném světle vrhá vinu na jeho žalobce.

Celý článek ve francouzštině ZDE