Stávající stav financování dostane příští administrativu do složité situace, neboť připravuje vlastní rozpočtový návrh a je nucena zvážit politicky těžko průchodné škrty v Bushových požadavcích na fiskální rok 2009.

Asistent ministra obrany Michael Vickers řekl agentuře UPI, že rozpočet jako celek bude v následujících desetiletích vystaven strukturálním tlakům kvůli mandatorním výdajům jako je sociální pojištění, ale také kvůli nepříznivému demografickému vývoji, protože generace poválečného baby boomu začíná odcházet do penze. K tomu je třeba připočíst náklady na rekapitalizaci armády vyčerpané boji v Afgánistánu a Iráku, ale současně s tím je třeba armádu také transformovat, aby byla s to čelit novým hrozbám. (Citovaná vyjádření působí dojmem, jako by se Vickers snažil v několika neuspořádaných větách shrnout řadu strategických analýz zpracovávaných v rámci Center for Strategic and Budgetary Assessments, jejíž analytik Steven Kosiak je později ve zprávě UPI rovněž citován. Dosud publikované dokumenty CSBA vznikaly ještě před finanční krizí i před válkou v Gruzii, takže nepočítaly s náhlým poklesem americké ekonomiky ani s nutností čelit ruské výzvě. Jako potenciální soupeř USA v nich vystupuje Čína -- KD.)

"Dokonce i bez současné finanční krize by příští administrativu čekaly vážné rozpočtové problémy," upozorňuje bývalá vysoká úřednice Pentagonu Kathleen Hicksová. Odcházející Bushův tým připravil plán obranných výdajů na finanční rok 2010, který je podle Hicksové v zásadě seznamem toužebných přání. Nicméně tyto požadavky představují základ, proti němuž bude muset nová vláda obhájit vlastní představy.

Čerstvě zveřejněné údaje ministerstva financí ukazují, že ve fiskálním roce 2008 dosáhl federální deficit 455 miliard dolarů, což je hodnota téměř třikrát vyšší než v předchozích letech. Uvedená bilance navíc ještě nezahrnuje balíček v hodnotě 700 miliard dolarů, jenž měl stabilizovat finanční sektor. Podle analytika konzultantské firmy INPUT Jeremyho Pottera bude celkový dopad záchranného balíčku na rozpočet vyčíslitelný teprve ve fiskálním roce 2010. V tomto roce zřejmě také nastane nedostatek peněz na zbrojení -- zcela nezávisle na tom, kdo po letošních listopadových volbách usedne v prezidentském křesle.

Jednu z možností omezení výdajů představuje snaha kongresmanů dosáhnout toho, aby co největší část předvídatelných výdajů na probíhající válečné operace byla zahrnuta do běžného rozpočtu. Ten je totiž zatím průběžně navyšován prostřednictvím dodatečných plateb, tzv. emergency supplementals, takže kontrola Kongresu nad celkovou výší obranných výdajů je velmi omezená.

16.10. 2009, UPI, Shaun Waterman: Analysis: U.S. defense spending problem ZDE