"Hrozí nebezpečí, že příští americká vláda se ocitne v pasti konfrontace s Ruskem, ohledně Gruzie, zatímco daleko důležitější jsou jiné otázky, například Írán," varoval jeden americký vládní zpravodajský analytik. "Bilaterální vztahy jsou opravdu na bodu mrazu. Zlepší se až po volbách a možná ani pak ne. Gruzie zřejmě neskončila a máme obavy kvůli Ukrajině. Je možné, že Ruskové vypracují nějaký právní nárok na Sevastopol. Pro Rusko je členství Gruzie a Ukrajiny v NATO nepřijatelné, ale Obama i McCain to prosazují," dodal.

Ke kritickým hlasům se připojili i bývalí američtí ministři zahraničí Henry Kissinger a George Schultz. Varovali, že "tento posun směrem ke konfrontaci musí skončit". Základem pro znovuvybudování styků, které jsou ve společném zájmu, musí být strategický rámec, na němž se v dubnu v Soči dohodli Bush a Putin. Problém ale podle Kissingera a Schultze není vyloženě naléhavý. Rusko není tak mocné, vojensky, ekonomicky ani demograficky, jak to může vypadat, a ruští vedoucí představitelé to vědí. "Usilují, někdy trochu neobratně, o uznání jako rovného partnera v mezinárodním systému. Nechtějí být považováni za ty, kteří prohráli studenou válku a jimž se mohou diktovat podmínky."

Nové americko-ruské vztahy, založené na vzájemném respektu, požaduje také šest bývalých amerických a ruských velvyslanců, včetně Thomase Pickeringa a Jurije Dubinina, kteří vydali společné prohlášení, v němž naléhají, aby obě země "společně pracovaly na řešení globálních problémů tam, kde obě naše země mají odpovědnost vést." Zejména musejí Spojené státy a Rusko naléhavě aktualizovat strategické dohody o kontrole zbrojení.

Analytikové pokazují na to, že globální finanční krize způsobila ruskému hospodářství velké škody a to zřejmě vedlo k Putinově a k Medvěděvově vystřízlivění. Krize způsobila, že si oba ruští politikové uvědomili, jak silná je provázanost Ruska se Západem.

Je nesmyslné, když Condoleeza Ricová očekává, že Rusko bude pomáhat Americe s řešením problémů kolem Íránu a Severní Koreje a zároveň na ně útočí za to, že si hájí své legitimní regionální zájmy, napsala Maša Lipmanová z moskevského střediska Carnegieho nadace v deníku Washington Post. Americká politika vůči Rusku se podle ní musí změnit.

Podrobnosti v angličtině ZDE