Neschopnost něco vyslovit může mít různé důvody. Některý člověk se možná vůbec neumí vyjádřit, jiný jen někdy ne a třetí jen občas, když ho přemůže úžas. Stal jsem se najednou příslušníkem té třetí skupiny, když jsem se dozvěděl, že k volbám přišlo jen 40 procent oprávněných voličů. Když jsem si potom rozmyslel, co ty souhrnné výsledky, podle nichž ČSSD docílila 35,85, ODS 23,57%, KSČM 15,05%, KDU-ČSL 6,65% a SZ 3,15% hlasů, vlastně znamenají, cítil jsem se jako demokrat zahanben, ačkoliv já jako Němec za to opravdu nemůžu. Co mě šokovalo, bylo poznání, že ČSSD jako nejúspěšnější strana dostala jen 14,34% hlasů všech osob, které měly právo účastnit se voleb.

Pro pět nejúspěšnějších stran to v těchto volbách znamená, že docílily jen těchto podílů možných hlasů: ODS 9,4%, KSČM 6,0%, KDU-ČSL 2,66% a SZ 1,26. Tak pro tyhle strany hlasovalo jen 33,7% voličů, zatímco 60 procent občanů se v těchto volbách vůbec nevyjádřilo.

Z toho vyplývá, že se dá poukázat na něco zajímavého, co je spojeno s myšlenkou, že nelze nevolit: Kdyby měly tyto souhrnné výsledky přímý význam pro situaci v parlamentě, že například ODS a KSČM volilo přímo jen 9,4% a 6,0% voličů, vypynulo by z toho, že je 60 procentům voličů úplně fuk, jestli vládne ta či ona strana.

Vím ovšem, že v Německu k tomuto typu voleb také někdy nechodí o moc víc lidí. To ale není důvod nemluvit o trapnosti demokratických voleb, kdy volí jen 40 procent oprávněných občanů. Myslím, že demokracii by proto prospěla povinnost účastnit se voleb. Tak jako se stát nemůže vzdát toho, aby všichni platili daně, měl by podle zákona vyžadovat, aby se všichni účastnili demokratických voleb. Občanské právo aktivní účasti na volbách by mělo být spojeno s aktivní volební povinností. Nebo se vám zdá, že je pro demokracii únosné nechat to tak, jak to teď je?