Praha 12. května 2008

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

toho, že v předsjezdovém hledání vhodných kandidátů na funkci předsedy Ústředního výboru přišel i návrh na mou osobu, si vážím. Podobně si cením mnoha jiných projevů důvěry od těch poctivých a obětavých členů strany, se kterými mne spojují léta tvrdé práce a vytrvalého společného úsilí o uchování komunistické identity a upevnění postavení jediné vlivné důsledně levicové strany českého politického spektra.

Z té funkce, kterou jsem již v minulosti zastával, jsem ale odešel po zralé úvaze. Svou rezignaci na funkci předsedy ÚV KSČM jsem nabídl za okolností, kdy konkrétní členové ústředního výboru dlouhodobě intrikovali a trousili moudra o tom, že s mým odchodem z čela ÚV KSČM přivedou naši stranu nejen k mimořádnému úspěchu ve volbách, ale i k efektivní spolupráci s ČSSD. Jejich „prognóza“ se však nenaplnila, neboť jak poslední výsledky voleb do Sněmovny, tak i ty komunální a do Senátu představují pro KSČM nejen politickou, ale pochopitelně i finanční ztrátu. Co mně ovšem nejvíce vadí, to je neuvěřitelně podlá metoda, ke které nové vedení KSČM následně přistoupilo. Mám tu na mysli ono trapně účelové: „Když se ti něco nedaří, hledej, jak to svést na své předchůdce“. A tak v dílně současného předsedy ÚV KSČM se zrodilo tvrzení, že jsem prý „zdržel vývoj strany na řadu let“, můj odchod z funkce byl označen „za pokrok“, a „za katastrofu“ považuje současné vedení KSČM možnost, že bych se „v budoucnosti měl do funkce vrátit“.

Ano, politika je dnes také a někdy především o personifikaci. Potvrdit a posílit například dobré pozice v krajích a poté opět dostat podporu pro znovunabytí více než čtyř desítek mandátů ve sněmovně, to znamená mít a stavět do čela osobnosti, které toho jsou schopny kvalifikovanou politikou dosáhnout.

Udržovat ve vrcholových pozicích charakterově narušené, nevýkonné nebo opotřebované, za které existuje straně více prospívající náhrada, to byla praxe, na kterou mj. doplatila předlistopadová komunistická strana.

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

pokud se moje kritičnost někomu z Vás jeví jako snaha prosadit svoji osobu, hluboce se mýlí. Chce to opravdu nové tváře, novou dynamiku. Proto jsem v poslední době opakovaně prohlásil, že na funkci předsedy ÚV KSČM by už neměl kandidovat ani Grebeníček, ani Filip. Na všech úrovních lze nalézt lidi schopné, odborně vybavené, lidsky kvalitní, kteří jsou schopni vstoupit do povědomí veřejnosti. Ale musí dostat v zájmu strany patřičný prostor k seberealizaci. Ambice proto přenechávám schopným kolegům, těm, kteří po listopadu 1989 na rozdíl od některých konjunkturalistů a politických pletichářů odvedli kus poctivé práce a umí a mají na co programově navazovat.

Od doby, kdy jsem odešel z funkce předsedy, nejsem členem ústředního výboru, ale řadovým členem strany a jejím řadovým poslancem za Jihomoravský kraj. To pro mne pochopitelně znamená, že s plným nasazením pracuji ve svém volebním kraji, ve svém okrese, a jak mne například čtenáři Haló novin mají možnost sledovat, naplno jdu do programových i dalších střetů s pravicovou vládní koalicí a plně se zapojuji i do práce v Poslanecké sněmovně. Vážím si toho, že mohu být členem KSČM a její stanovy a program důsledně ctím. Stejně jako naprostá většina našich poctivých a čestných členů. Nic na tom nemění skutečnost, že neuvažuji o kandidatuře na post, ze kterého jsem se svého času rozhodl odejít.

Chci věřit, že VII. sjezd KSČM nebude o politikaření, ale o politice. A to o takové politice, která bude vyjadřovat reálné zájmy jak členů KSČM, tak i našich sympatizantů.

Se soudružským pozdravem

Doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

Volební komise
VII. sjezdu KSČM
Hradec Králové

Na vědomí: předsedové KR KSČM, předsedové OV KSČM, předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip

Praha 12. května 2008

Soudruhu předsedo,

obdržel jsem Tvé pozvání na VII. sjezd KSČM. Byl jsem sice na okresní konferenci KSČM v Břeclavi navrhován na delegáta, ale rád jsem dal přednost jiným.

V poslední době obrazně řečeno mám totiž větší problémy navazovat kontakty se současným vedením KSČM než s plejádou závojenek olovových. Není žádným tajemstvím, že ona otrávenost ze svérázných praktik současného vedení se zdaleka netýká jen mé osoby. Říkám to naprosto otevřeně a poctivě. Za poctivost si sice nic nekoupím, ale nikdo si nekoupí ani mě.

Své kritické výhrady jsem vždy říkal otevřeně, stejně jako jsem zřetelně vyjadřoval své názory na směřování strany a sděloval své zkušenosti i tehdy, kdy se to některým velmi nehodilo. Jsem přesvědčen, že jsem přiměřeně svému postavení řadového poslance a člena strany přispěl také k tomu, aby se nadcházející VII. sjezd orientoval na věci podstatné a do vedení strany volil lidi nové, odborně schopné a lidsky kvalitní. Takové osobnosti, kterým nedělá problém nejen pravdu rozpoznat, ale mají i dostatek odvahy se k ní veřejně znát.

Nepovažuji proto za nutné, abych se sjezdu osobně účastnil. Břeclavský okres i jihomoravský region bude na sjezdu dostatečně reprezentován i bez mé fyzické účasti.

Se soudružským pozdravem

Doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

Soudruh
JUDr. Vojtěch Filip
předseda ÚV KSČM

Na vědomí: předsedové KR KSČM, OV KSČM, volební komise VII. sjezdu KSČM