Stejně jako televize nevedla k zániku kin ani rozhlasu, i noviny si uchovají své místo pod sluncem. Ovšem bude o dosti menší než dnes - stejný dopad postihl kvůli rozvoji televize kina i rozhlas.

Ještě alespoň dalších deset let můžeme počítat s těmi čtenáři, kteří si kupují noviny ze zvyku, podvědomě kvůli vlastnímu obrazu sebe sama. Valná většina lidí si stránky novin jen letmo prohlédne, přečte si pár titulků či popisků, snad i pár odstavců toho či onoho článku. Ale v podstatě noviny "nepotřebují".

V rámci obrany vůči blížící se smrti (nebo alespoň poklesu významu) sázely noviny v 90. letech minulého století na zoufalou strategii získávání nových čtenářů jejich lákáním pomocí dárků a soutěží všech možných druhů, včetně soutěží o auta. Celé desetiletí jim trvalo, aby si uvědomily, že takto získaný druh "čtenářů" je podobný mužským milovníkům - nejen že se objevují z účelového zájmu, ale po získání své kořisti se vracejí ke svým manželkám.

Následně přišla bulvarizace obsahu ve falešném přesvědčení, že připojením mas ke čtenářům svých novin tyto tituly přežijí. V důsledku toho však odešly intelektuálněji založení čtenáři, a to s pachutí v ústech. V dnešní době se pak mnohé tituly snaží o skloubení tištěného a internetového vzhledu svých novin.

Novinové deníky by se však měly snažit zjistit, čím se mohou odlišit od svých rivalů. Musejí přijít s něčím, co dokážou zvládnout pouze oni. Nebo co dokážou dělat mnohem lépe. Musejí se zamyslet nad tím, co je již v současnosti odlišuje, a sice v negativním smyslu (např. podstatná ekonomická zátěž související s tiskem a distribucí a k tomu časová nevýhoda ve srovnání s elektronickými médii) a učinit z těchto nevýhod výhody.

Co jiného bych se mohl dozvědět o světě na papíře - i když o mnoho hodin později, než mně nabízejí elektronické verze denních médií?