3. 4. 2008
Vládě se nelíbí svěrací kazajkyS výše uvedeným geniálním titulkem přišly Lidové noviny a dodaly v perexu: "Rozrušeným či agresivním svítá na lepší časy. Kazajka nebo popruhy budou až poslední možnost." Zákon prý má být zpracován podle tezí "vládního výboru pro lidská práva a biomedicinu". Sdělil to prý člen tohoto výboru právník David Zahumenský. Je rovněž členem výboru "Ligy lidských práv". Když jsem v BL poukázal na miliónové příjmy a prakticky nulovou práci tohoto "výboru" odkazem na vlastní internetové stránky této organizace, staly se pro čtenáře nedostupnými. [pozn. red.: nejspíše pouze server přeorganizoval svou strukturu. Články pana Zahumenského najdete na serveru na jiném místě.] Klecová lůžka, Rowlingová, MDAC a psychiatrická ústavní péče v ČR TÉMA BL |
Je samozřejmé, že člověk, který se živí "lidskými právy" musí stále poukazovat na jejich údajné porušování. Obecně se od kontrolních či rozhodovacích orgánů žádá aby byly nepodjaté. V případě "lidských práv" je podjatost zaručena. Mgr. Zahumenský nedávno přisvědčoval reportérům z BBC, že postranice postýlek těžce mentálně retardovaných pacientů v ústavech sociální péče jsou "klece". Tajemnice rady vlády pro lidská práva Mgr. Rybová (dříve Ripová a nyní pod jiným jménem na mateřské dovolené) má také svoje občanské sdružení také dotované z grantů. Vystupuje střídavě jako soukromá osoba, jako členka občanského sdružení a jako státní úřednice. Lidové noviny uvádějí, že Vládní výbor zároveň navrhl, jak by měla vypadat správná praxe. Zřejmě nevadí, že "správnou praxi" stanovují ti, kteří praxi nemají, jak je zřejmé z návrhu samého: "První pokusy o zklidnění rozrušených nebo agresivních pacientů mají být nekontaktní." Rada zřejmě znamená, že člověk, který není přístupný racionální argumentaci ani chlácholení s ohledem na duševní poruchu (například eretická idiotie) má být slovně uklidňován (nebo snad hypnotizován?). "Pokud slova nepomohou, může nastat fyzické zklidnění- ale jen pomocí rukou." Prastará zásada praví, že přesila musí být taková, aby nenastal zápas, s pacientem nebo obyvatelem sociálního ústavu se nelze prát. Jednoho zuřícího člověka by pak mělo dlouhodobě držet několik profesionálů. Profesionálům nelze neplatit a ústavy v současné době nemohou najímat další pracovníky. Vzniká tak pro profesionální ochránce lidských práv ideální situace. Vyžadovaná praxe je nejen nesmyslná, ale i nemožná, takže je trvale možné kritizovat její porušování a tím si zajistit kritiku tohoto porušování a peníze na další vegetování občanských sdružení zkoumajících "dodržování". "Popruhy nebo kazajka by se měly používat velice zřídka a vždy z nařízení nebo se souhlasem lékaře.", radí Lidové noviny. "Popruhy" znám, používají se na stěhování nábytku, v ošetřovatelské praxi takový pojem neexistuje. "Kazajku" patrně se tím rozumí "svěrací kazajku" jsem za 30 let své praxe nikdy neviděl, pouze v muzeu. Z toho je dobře patrna kvalifikovanost rad. Rádci se asi domnívají, že "popruhy a kazajka" jsou léčebné prostředky a proto je mají ordinovat lékaři. Není mi známo v rámci kterého oboru se na lékařských fakultách přednáší o "popruzích a kazajkách". Všechny omezovací prostředky jsou prostředky ošetřovatelské péče (!), nikoli lékařské péče. V ČR kdosi prosadil název "terapeutická izolace" pro v západní Evropě často používanou "izolační místnost" (která mi z omezovacích prostředků vadí nejvíce). Terapie je léčení. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by byl léčen či dokonce vyléčen "terapeutickou" izolací. Ve Velké Británii, jejíž kvalitu psychiatrické péče vystihuje popis otce schizofrenika, odkud nám radí paní Rowlingová a její emisar Dr. Pfeifer a moralizuje BBC rozhodují o použití omezovacích prostředků nikoli lékaři, ale ošetřovatelé s daleko slabší kvalifikací než ti čeští. V ČR přibývá ošetřovatelského personálu s vysokoškolským vzděláním, ale stále se žádá, aby o užití ošetřovatelských prostředků rozhodovali lékaři. Proč? Protože nemohou být všude a proto je požadavek těžko splnitelný? Aby měli všichni profesionální ale nekvalifikovaní kritici příležitost ke stížnostem? Článek v Lidových novinách poučuje, že použití omezovacích prostředků by mělo trvat co nejkratší dobu. Co nejkratší vzhledem k čemu? Ony se co nejkratší dobu v praxi skutečně používají- tedy nikoli déle než je nutné. Jenže v jedné medializované kauze krasoduchové zdůrazňovali, že omezovací prostředek se používal déle než bylo nutné, aniž by toto tvrzení mohli o něco opřít. Prostě "déle"!! Pan Zahumenský je citován: "Nikdy by neměly být používány, nebo jejich použití prodlužováno jako trest." To je opravdu nechutný výrok. Ani v jednom případě nebylo doloženo, že by používání omezovacích prostředků bylo použito jako trest. Tím, že pan Zahumenský tvrdí, že by se to dít nemělo se snaží podkládat čtenářům, že je to běžná praxe. "Každý případ by měl být zaznamenán ve zvláštní knize se jménem lékaře, který opatření nařídil.", uvádí podle Lidových novin "vládní výbor". V době sofistikovaných klinických informačních systémů se navrhuje vést "zvláštní knihy" jako před sto lety. V jaké době vlastně žijí autoři takových nápadů? "Zásada nejméně restriktivního přístupu nebyla zdůrazňována", citují LN Zahumenského. Zdůrazňována být nikdy nemusela, protože je to naprostá samozřejmost, která je v každé učebnici ošetřovatelství a bez výhrad se uplatňuje v praxi a nikdo neprokázal, že by to tak nebylo. "Zdravotníci nebyli vedeni k tomu, aby vynaložili dostatečné úsilí a bez nejdůraznějších způsobů omezení se obešli. Zákonná úprava povede k tomu, že se budou používat méně.", řekl prý Zahumenský. To je nesmysl, protože omezovací prostředky jsou používány jen tam, kde je to nutné. Nanejvýš mohou být jedny nahrazeny jinými, například vyššími dávkami tlumivých léků. Duševní poruchy od těžkých mentálních retardací až po duševní choroby a poruchy osobnosti se neobejdou bez stavů v nichž tito lidé ohrožují sebe nebo okolí. Čím naléhavější je toto nebezpečí, tím důrazněji je nutno mu čelit. Nebudou se používat méně, protože zdravotníci nedovolí, aby pacient bil hlavou o ústřední topení nebo škrtil jiného pacienta nebo jejich kolegu a nikdy nebudou dlouze přemlouvat útočníka aby toho nechal. Je opravdu naprosto nekorektní používat slova "dostatečně", když to bude opět pan Zahumenský, kdo bude znovu a znovu tvrdit, že to "dostatečné" nebylo, a bude to tvrdit stále, dokud z toho bude živ. Myslím, že vládě by se nemělo líbit, že lidé, kteří mají dohlížet na dodržování lidských práv jsou současně existenčně závislí na prokazování jejich nedodržování a tedy zaručeně podjatí. Kontrolu nemohou provádět podnikatelé ve stejném oboru a fanatici. Autor je ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích. Související informace Financování "neziskových" struktur TÉMA BL Kdo stojí za kampaní proti klecovým lůžkám: Eric Rosenthal ze Spojených států řídí celosvětovou pavučinu právníků, aktivistů a nevládních, na donátorech závislých organizací... ZDE
18. 12. 2006 Milan Valach: Nevládní organizace -- směs korupce a manipulace? ZDE 10. 1é. 2006
Miroslav Kala: Nevládní organizace skrývají za bohulibé cíle prosazování partikulárních zájmů ZDE
18. 9. 2006 Štěpán Kotrba: Open Society Fund korumpuje novináře, zavádí "nové principy do praxe policie" a ještě se tím chlubí ZDE
30. 8. 2006
Falešná karta lidských práv a zdravotní péče ZDE
Dolary a nevládní organizace mezi Washingtonem a Moskvou ZDE
Kdo platí, a tudíž kdo je Transparency International ZDE
"Barevné" revoluce s
dolarovým pozadím ZDE
Kdo platí výlety s
ekologickými aktivisty do Bavorského lesa ZDE
Lidové povstání, nebo dobře zosnované spiknutí? Miloševičův pád ZDE
Internet je svině, pane Janouchu ZDE
14. 3. 2006 Štěpán Kotrba: Duhové peníze - poznámka o tom, jakým způsobem je financováno a komu slouží takzvané "Sorosovo impérium" nevládních organizací ZDE
27. 9. 2005 Psychiatrie - další oběť deviantů ZDE
Klecová lůžka, Rowlingová, MDAC a psychiatrická ústavní péče v ČR |