26. 2. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 2. 2007

25. únor byl osudovým dnem i pro Německo

V neděli si v Německu připomenuli 25.únor 1932, od kterého uplynulo již 75 let, ale jeho důsledky nenávratně zjizvily tvář XX. století. Toho dne si poznamenal šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels do svého deníku "Od hotelu Kaiserhofu do říšského kancléřství" slova: "Právě přichází zpráva, že byl vůdce jmenován vládní radou v Brunšviku. Jsme všichni přešťastní,že tato podstatná otázka byla vyřešena". Pro nacisty totiž nastala hvězdná hodina; podařilo se jim po velkém úsilí dosáhnout toho, aby Adolf Hitler získal německé státní občanství.

Tento Rakušan narozený v roce 1889 byl od roku 1925 bez státní příslušnosti a tudíž nemohl v Německu kandidovat. Šéf největší německé politické strany se marně snažil německé občanství získat, ale nenašla se instituce, která by byla ochotna tento krok učinit. Poslední nadějí se stala nejmenší země výmarské republiky "Svobodný stát Brunšvický", kde se v jako jediné podařilo již v roce 1930 nacistům ujmout tamní vlády . Jejich pokus Hitlera jmenovat mimořádným profesorem, čímž by automaticky získal německé státní občanství, ztroskotal.Měl obdržet místo na tamní renomované vysoké škole technické a vyučovat jakousi společenskou politiku.

Tento diletantský plán ztroskotal kvůli pobouření, které vyvolal u tamní vysokoškolské obce. Hitler se nemohl vykázat žádnou akademickou kvalifikací, protože jeho pokus nechat se jako amatérský malíř pohlednic zapsat na vídeňskou akademii, se mu nezdařil. Autor tohoto nápadu brunšvický ministr vnitra a lidového vzdělání a příslušník NSDAP Dietrich Klagge vystavil tak nechtěně Hitlera celoněmeckému posměchu. Ten mu to nikdy nezapomenul a když se ujal moci, nechal ho odsunout na podřadné místo. Po válce byl v roce 1946 postaven jako SS-Obergruppenführer před americký vojenský soud a odsouzen k šesti letům vězení. Šest let poté byl znovu postaven před soud, když se zjistil jeho podíl na deportaci brunšvických Židů v roce 1941 do táborů smrti a na vytvoření otrockých pracovních táborů pro více než 90 tisíc zavlečených pracovních sil. Za spoluúčast na vraždách, týrání a odnětí svobody, které nejen plánoval, ale také se na nich podílel, byl odsouzen k patnáctiročnímu vězení.

Hitlerovi se však podařilo získat německé státní občanství pomocí poslance za pravicovou Německou lidovou stranu DVP dr. Wessela, který pro něho obstaral místo na brunšvickém vyslanectví u Říšské rady v Berlíně ve funkci vládního rady. Druhý den na to 26.února 1932 Hitler obdržel úředně německé občanství, a tím i možnost kandidovat na úřad říšského prezidenta a později stát se říšským kancléřem. Nacisté zhodnotili tento úspěch tak, že "kdyby jejich účast na vládě v Brunšvicku neměla žádného dalšího úspěchu jen ten, že jsme našemu Vůdci Adolfu Hitlerovi získali státní občanství, pak jen tato skutečnost by stačila k potvrzení nutnosti učinit tento krok".

V březnových prezidentských volbách ale opětně zvítězil maršál Paul von Hindeburg, když Hitler získal necelých 37 procent. V červencových volbách pak především v důsledku hospodářské krize se stala nacistická strana svými 37 procenty nejsilnější stranou a spolu s komunisty prakticky ovládla říšský sněm. S jejich pomocí pak destabilizovali, i když každý s jiným cílem, výmarskou republiku a ruku v ruce vyvolali nové podzimní volby, ve kterých nacisté zaznamenali prudký pokles a komunisté vzestup. Pro Hitlera tak nastala poslední příležitost, jak se dostat k moci, o kterou se po celý rok marně pokoušel. Rozvrácený výmarský politický systém, kdy jedna vláda střídala druhou a na ulici zuřila občanská válka mezi stranickými bojůvkami nacistů a komunistů , chtěly občanské pravicové strany stabilizovat novou říšskou vládu. Vyloučily přitom druhou nejsilnější sociálně demokratickou stranu, skutečnou oporu republiky. Přesvědčily Hindenburga, ač se tomu do té doby vzpíral, aby do čela vlády jmenoval kancléře Adolfa Hitlera. Pravicoví měšťáčtí politici se bláhově domnívali, že když ve vládě ustavené 30.ledna 1933 jsou pouze další dva nacisté, nebudou moci bez nich samovolně vládnout.

Těžce se však přepočítali a stačil necelý měsíc k tomu, aby Hitler donutil 28.února 1933 říšského prezidenta Hindenburga pod dojmem požáru říšského sněmu vydat nařízení o "Ochraně národa a říše" , kterým byla zrušena základní občanská práva zaručená výmarskou ústavou. Ještě téže noci byly zatčeny stovky komunistů, levicových intelektuálů, sociálních demokratů a anarchistů.Říšský sněm byl rozpuštěn a následný březnový zmocňovací dekret prakticky zavedl základy autoritářského státu. V dalším roce si Hitler krvavým způsobem vyřídil účty s opozicí i v řadách vlastní strany a po úmrtí Hindenburga se stal 2.srpna 1934 "vůdcem a říšským kancléřem", tedy neomezeným diktátorem. . Pak již vše šlo ráz na ráz , zglajchšaltování politického života, zavedení branné povinnosti, uzákonění rasových zákonů, obsazení demilitarizovaného Porýní a Sárska, poté v roce 1938 Rakouska a následné rozbití Československa. Hitlerem ovládané Německo rozpoutalo II.světovou válku, uskutečnilo holocaust a zpustošilo převážnou část Evropy. Výsledkem dvanáctileté nacistické éry bylo tak 50 milionů mrtvých a jak konstatovali historici : "Brunšvický provinční případ s Hitlerem měl tak nepředstavitelné historické následky".

                 
Obsah vydání       26. 2. 2007
26. 2. 2007 Díky novinářům a politikům je v ČR možné prosadit cokoliv Bohumil  Kartous
26. 2. 2007 USA zpracovávají plán náletů na Írán, který údajně "vyvinul mezikontinentální raketu" Karel  Dolejší
25. 2. 2007 Smrt dr. Davida Kellyho "nebyla sebevražda", tvrdí britský poslanec
26. 2. 2007 USA podporují teroristické skupiny, které mají "rozsévat chaos" v Íránu
26. 2. 2007 S kým chodí jakýsi princ...
26. 2. 2007 Proč Rusy dráždí americký radar v Brdech? Stanislav  Kaucký
26. 2. 2007 Britské banky budou zřejmě muset vrátit zákazníkům 7,2 miliardy liber
26. 2. 2007 Milostben Štefan  Moravčík
26. 2. 2007 Rodinná politika, biskup augsburský a ženy jako stroje na plození dětí Uwe  Ladwig
26. 2. 2007 Britský imitátor telefonoval ministrům a napodoboval Gordona Browna
26. 2. 2007 Šéf studie NIST popírá existenci roztavené oceli ve WTC Jiří  Míka
26. 2. 2007 Dvě poznámky z Kanady ke kouření Miloš  Kaláb
26. 2. 2007 25. únor byl osudovým dnem i pro Německo Richard  Seemann
26. 2. 2007 Raketové bahniště pro demagogy Josef  Ludvík
26. 2. 2007 Mediální úlety ČSSD
26. 2. 2007 S ODS se začal paktovat Policejní stát za účelem prosazení svých zájmů Jan "RaveBoy" Němec
26. 2. 2007 Zbožná přání Štěpána Kotrby
26. 2. 2007 Zpověď mladého, hloupého, nešťastného....podle Štěpána Kotrby Martin  Maděra
25. 2. 2007 Policie chránila neonacisty?
26. 2. 2007 Kterak Vitex a Slačálek nejspíše zmlátili policii Štěpán  Kotrba
25. 2. 2007 ...a neuveď nás v pokušení... Zdeněk  Bárta
25. 2. 2007 Železniční neštěstí způsobila nedbalá inspekce výhybek
25. 2. 2007 Jakmile hnutí uzná svou avantgardu jako autoritu, směřuje k politické straně
25. 2. 2007 Člen hnutí hippies obviněn kvůli událostem v Berouně Štěpán  Kotrba
24. 2. 2007 Občané, poslanci i zástupce ministerstva obrany o americké základně v Parlamentu
24. 2. 2007 ČSSD vykrádá argumenty Greenpeace proti americkému radaru Karel  Dolejší
24. 2. 2007 Keller: "Spojené státy se od roku 2002 oficiálně řídí doktrínou, která připouští rozpoutání preventivních válek. Nezříkají se použití jaderných zbraní jako první." Jan  Keller
23. 2. 2007 "Studená válka" Putinova, republikánů či českých médií? Miroslav  Polreich
24. 2. 2007 Putin: "Systém vztahů, to je jako matematika - nemá osobnostní rozměr" Vladimír Vladimirovič Putin
23. 2. 2007 Zájmy a strach Jindřich  Kalous
23. 2. 2007 USA: Británie není součástí amerických plánů pro základny raketové obrany
23. 2. 2007 Downing Street potvrdila, že Británie vyjednává se Spojenými státy o raketové základně
23. 2. 2007 Stanovisko ČHMÚ ke klimatické změně, překlad "Summary for Policymakers" 4.zprávy IPCC Ladislav  Metelka
23. 2. 2007 České chuligánství na začátku roku 2007 Vít  Hinčica
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
26. 2. 2007 25. únor byl osudovým dnem i pro Německo Richard  Seemann
19. 2. 2007 Zündel: Pět let na tvrdo pro popírače holocaustu Richard  Seemann
30. 1. 2007 Role šumperského rodáka při holocaustu Jiří  Glonek
29. 1. 2007 Pochod na Rím Peter  Greguš
18. 1. 2007 Byl únor 1948 nevyhnutelný? Otto  Drexler
4. 1. 2007 Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti Miloš  Pick
11. 12. 2006 Esesák učitelem dalajlámy Richard  Seemann
26. 9. 2006 Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl? Lubomír  Molnár
18. 11. 2005 Proces s neonacistou Zündelem byl odročen Richard  Seemann
19. 10. 2005 Hitlerovi "čestní árijci" Richard  Seemann
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
16. 3. 2005 Stalingrad během blokády I.   
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
15. 7. 2004 Martin Bormann -- pravá ruka Adolfa Hitlera sovietskym špiónom? Vladimír  Mikunda
21. 6. 2004 Tajné stránky dňa D Peter  Greguš