11. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Heinrich  Harrer a Tendzin  Gjamccho, 14. dalajláma
11. 12. 2006

Mýtus zvaný horolezec Harrer

Esesák učitelem dalajlámy

Minulý týden byla ve Vídni prezentována nová kniha "Mezi Hitlerem a Himálajemi - výpadky ze vzpomínek Heinricha Harrera". Autor knihy Gerald Lehner v ní osvětluje, jakou úlohu hrál nacismus v životě tohoto světoznámého horolezce, který začátkem tohoto roku zemřel v Korutanech ve věku 93 let.

Světovou proslulost mu kromě jeho nesčetných výprav po celém světě a řady knih pak přinesl i v Česku v nedávné době v televizi uváděný hollywoodský film "Sedm let v Tibetu" s Bradem Pittem.

Heinrich Harrer a Tendzin Gjamccho, 14. dalajláma

Nikoliv náhodou jiný světově proslulý jihotyrolský horolezec Reinhold Messner položil otázku, jaké hodnoty si Harrer ponechal z nacismu třicátých let. Nebyl jen členem nacistické strany a příslušníkem SS od roku 1938, tedy po anšlusu, ale byl především od roku 1933 členem ilegální SA, která byla tehdy  v Rakousku zakázána jako teroristická organizace. O tom však se ve filmu nehovoří. Ten se soustřeďuje  na Harrerovu Parbat expedici do Himálají v roce 1939 a jejími následky.

 Harrerovo jméno se po prvé zaskvělo v Třetí říši , když zdolal jako prvý na světě  s třemi svými kolegy severní stěnu švýcarského dvoutisícového Eigeru, kterýž to výkon byl věnován jejímu vůdci Adolfu Hitlerovi. 

I když zřejmě podle pamětníků  toto "věnování" bylo nacistickou propagandou vytvořeno dodatečně,  Lehner v knize konstatuje "že  se tím ukázal otřesný obraz Harrera nejen jako  ochotného nástroje propagandy, ale jako  stoupence nacionálně socialistické ideologie".  Na jejím základě totiž vznikla zřejmě i potřeba vyslat Harrera do oblasti Nanga Prabatu, kde se údajně nacházely kořeny  "germánského nadčlověka". Odpovídalo to mystickému a iracionálnímu myšlení nacistických pohlavárů, jehož cílem bylo "odžidovštit" poznání světa a z toho plynoucího hledání jiného pohledu a poznání vědy XX. .století.

O to se snažila začátkem dvacátých let minulého století německá tajná společnost Thule, pojmenovaná  podle zániku "nordické zaniklé kultury Atlantidy", která se pak začlenila do založené nacistické NSDAP. Zde měl žít kmen obrovitých nadlidí, kteří byli spojeni svými magickými silami s kosmem. Ovládli tak psychickou i technickou energii, která daleko překonávala znalosti dvacátého století. Část těchto vědomostí se měla nacházet v Tibetu , kde přežívají ještě někteří "nadlidé", kteří  se zachránili po zničení Atlantidy. Protože podle názoru členů tajné společnosti Německo po prvé světové válce, ve které bylo poraženo,  stálo na pokraji  zániku, je jeho vzestup závislý na nové nordicko-atlantské rase. Přijde nový mesiáš, který touto správnou  cestou povede  německý národ.

Na těchto základech vznikla nacistická pavěda, podporovaná především SS, která kromě "duté Země" propagovala i mystickou "glaciální kosmologii". Šlo zde o podivnou směs nordické mytologie a představ o věčném boji principu ledu , ze kterého měl být Měsíc, Slunce, planety i Mléčná dráha a na druhé straně ohně. Tuto teorii prosazoval rakouský inženýr Hanns Hörbiger, mimochodem syn proslulého herce stejného jména, který tuto nebeskou mechaniku "intuitivně" objevil. Jeho stoupenci a následovníci útočili na "konzervativní vědce" a žádali, aby se odvrátili od "zžidovatělé vědy" a uznali Hörbigerovu teorii. Prostě dva Rakušané, on a Hitler, měli osvobodit svět od židovské vědy, čímž byl míněn především Einstein a jeho teorie relativity".  Hörbiger sice dva roky před převzetím moci nacisty v Německu zemřel, ale  nyní se otevřela finanční stavidla na podporu této pavědy.

Pozornost se přitom soustředila především na oblast Tibetu nejen jako předpokládané kolébky arijských nadlidí, ale pro obdiv tamního náboženského systému. Říšský vedoucí SS Heinrich Himmler, který stejně tak jako Hitler, Goering a další nacističtí předáci se zajímal o okultní vědy, prohlásil, že "obdivuje moudrost indických zakladatelů náboženství".. Sympatické mu bylo především kastovnictví v indické společnosti a ubezpečoval se tím o správnosti  nastoupené cesty vůči židovstvu. V roce 1936 byla založena "Německá himálajská nadace", která se stala důležitým nacistickým propagandistickým nástrojem, a to nejen pro organizování spekulativních expedicí. Měla popularizovat sportovní zařízení pro nastávající válku a zajímat se o údajné "germánské kořeny" horského národa Hunzukuc v Himálajích.

Tibetská expedice  SS vedená Ernst Schäferem v letech 1938 až 39 byla však Tibeťany sledována s velkou nedůvěrou. Vstup na jejich území obdržel za pomoci Britů, kteří si v této době nechtěli rozzlobit berlínskou vládu. Ve Lhase se pak snažil  údajně bezvýsledně přesvědčit tamního britského rezidenta Hugha Richardsona , že by jejich země měly kontrolovat celý svět. Podařilo se mu však obdržet  od tibetského regenta dopis Hitlerovi, ve kterém se vyhovuje žádosti o "souhlas vzájemného přátelství". Antropologické znalosti, které byly zjištěny výpravou , především měřením lebek 300 Tibeťanů, byly v roce 1943 předány ke srovnání hlav zavražděných vězňů koncentračních táborů.

Další expedici měl Harrer vést zřejmě po domluvě se svým jmenovcem Himlerem.  Ve své biografii to sice odmítá s poukazem, že pět tisíc marek na její provedení obdržel od štýrské vlády, která však v této době po anšlusu vůbec neexistovala. Zřejmě šlo o peníze ze stranické župní pokladny  NSDAP. Později Harrer hovořil, že šlo o "německo-rakouskou expedici", ale ve skutečnosti se na ní podíleli dva členové nacistické strany  z Východní Marky, jak bylo Rakousko přejmenováno. Výpravě řízené Německou Himálajskou nadací se  nepodařilo dosáhnout Nanga Parbatu  a na zpáteční cestě byla zaskočena vypuknutím druhé světové války a v září 1939  v Karáčí Brity zatčena.

Z indické internace, kde byl ubytován společně s fanatickými stoupenci Hitlera, se mu v září 1944 po pátém pokusu podařilo uprchnout  s jedním kamarádem. Následoval pak dvacet jedna měsíců trvající útěk, který po dvou tisících kilometrech zakončil v Tibetu. Zde v létech 1946 až 1951 byl vychovatelem a poradcem mladého dalajlamy. Jaké politicky zabarvené názory mu předával, nebylo nikdy zveřejněno a těžko se to již dozvíme. V roce 1982 se Harrer jako Rakušan vrátil ještě jednou do Tibetu a rok poté navštívil Bhutan. Až do konce života trvalo jeho přátelství s 14.  dalajlamou Tendzinem Gjamccho, který jej navštívil dvakrát v Rakousku k osmdesátým a devadesátým  narozeninám.  Nezávisle na tom dodnes existují "vědci", kteří obhajují teorie "dutých a ledových světů" a z toho plynoucích teorií.

Na Norimberském procesu v roce 1946  se o nich nehovořilo. Britský žalobce Aivery Neavy prohlásil , že "kdyby se uvedly  v soudní síni, pak by to  obhajoba  využila k označení svých klientů za duševně nemocné. Váleční zločinci by na základě snížené odpovědnosti byli zbaveni obvinění."

                 
Obsah vydání       11. 12. 2006
11. 12. 2006 Nevolnictví jako nová koncepce zdravotnictví
11. 12. 2006 Podstata komunismu Milan  Valach
11. 12. 2006 Zabije mě pražský autobusák? Hynek  Hanke
11. 12. 2006 Jak přitažlivá je masová vražda Bohumil  Kartous
11. 12. 2006 Název pro štěstí Petr  Prouza
11. 12. 2006 Když se novináři dostanou do víru rostoucí ekonomiky, aneb Přáním pomatený rozum Uwe  Ladwig
11. 12. 2006 Talabání: Bakerova zpráva je "nebezpečná"
10. 12. 2006 Zemřel Augusto Pinochet
11. 12. 2006 Thatcherová truchlí nad Pinochetovou smrtí
11. 12. 2006 Moudrá policie Sandra  Wain
11. 12. 2006 Krize české demokracie začíná, bude to zřejmě zábavné Martin  Gřeš
11. 12. 2006 Spravedlnost je milosrdenství i tvrdost - pro všechny Jiří  Čunek
11. 12. 2006 Čunek: Neuměl bych být předsedou, kdyby byl zvolen někdo ze starého vedení Jiří  Čunek
11. 12. 2006 Nájemní bydlení se stává evropským problémem Stanislav  Křeček
11. 12. 2006 Strana aneb partaj Ladislav  Žák
11. 12. 2006 Otázky pro trpělivé čtenáře Jan  Klepetář
11. 12. 2006 Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů Štěpán  Kotrba
11. 12. 2006 Kapsch: Satelit nebo mikrovlna? Obehraná písnička je zpět
11. 12. 2006 Co udělá Česká protipirátská unie proti hanebnému výpalnému?
11. 12. 2006 Esesák učitelem dalajlámy Richard  Seemann
11. 12. 2006 Pořád propastný rozdíl... Hurááá!!! Ladislav  Žák
8. 12. 2006 Volba nového rektora VŠUP ve stínu nejasností aneb republiku si rozvracet nedáme! Nikdy! Jan  Paul
9. 12. 2006 Otřesné poměry v zatuchlém rybníce Štěpán  Kotrba
8. 12. 2006 Odmítám reagovat na snůšku polopravd a lží Jiří  David
9. 12. 2006 Jak to bylo opravdu na VŠUP Josef  Čančík
9. 12. 2006 Blair: Radikální muslimové se musejí integrovat do společnosti
9. 12. 2006 Kauza Vadas a Hučín: My o koze a Hučínovi stoupenci o voze Jan  Čulík
11. 12. 2006 Pražská výzva: Rozhodnout se musí Iráčané sami Darius  Nosreti
11. 12. 2006 Demokratický fašismus nebo liberální nacismus neexistují Josef  Mikovec
11. 12. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. listopadu 2006
11. 12. 2006 Bezpečnost korporací Ladislav  Žák
5. 12. 2006 Izrael, Palestina a USA: Osudové souvislosti Daniel  Veselý
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce
8. 12. 2006 Společnost, ekonomika, média, politika

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
11. 12. 2006 Esesák učitelem dalajlámy Richard  Seemann
26. 9. 2006 Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl? Lubomír  Molnár
18. 11. 2005 Proces s neonacistou Zündelem byl odročen Richard  Seemann
19. 10. 2005 Hitlerovi "čestní árijci" Richard  Seemann
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
16. 3. 2005 Stalingrad během blokády I.   
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
15. 7. 2004 Martin Bormann -- pravá ruka Adolfa Hitlera sovietskym špiónom? Vladimír  Mikunda
21. 6. 2004 Tajné stránky dňa D Peter  Greguš
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu   
24. 9. 2003 Ještě jednou Riefenstahlová: co je podstatou a funkcí umění? Fabiano  Golgo
23. 9. 2003 Ještě jednou k otázce morálky v umění Jan  Paul
12. 9. 2003 Leni Riefenstahlová: byla to skutečně nacistka nebo jen prostě Němka, typická pro svou dobu? Fabiano  Golgo
9. 9. 2003 Zemřela Leni Riefenstahlová   
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová