Zündel, který se v roce 1958 usadil v Kanadě, byl na jaře vyhoštěn do Německa poté, co tamní soud jeho neonacistickou internetovou homepage prohlásil za protiústavní. Zde byl okamžitě zatčen a minulý týden postaven v Mannheimu před soud. Státní zastupitelství jej obvinilo z porušení řady paragrafů trestního zákona v souvislosti s tím, že na internetu a v různých tiskovinách popírá systematické vyhlazování Židů nacistickým režimem.

Před plně obsazeným sálem, kde se nacházela i řada pravicových extremistů a pozorovatelů z USA, obžaloba nemohla být přednesena pro tvrzení obhajoby, že předseda soudu Ulrich Meinerzhagen je proti ní zaujatý. Ten vyloučil bývalého obhájce neonacistické NPD Horsta Mahlera ze spoluúčasti na procesu, protože mu byla předběžně pozastavena činnost, co bývalému sympatizantu RAF a obhájci NPD pro nacionalistické štvaní. Kromě toho zbavil mandátu i soudem určenou obhájkyni Sylvii Stolzovou, protože svou stostránkovou obhajobu Zündela prošpikovala protižidovskými štvanicemi a sama se tak stala trestnou. Proces byl poté přerušen do vyjasnění oprávněnosti stížností obhajoby na předsedu soudu a odročen. Sám obžalovaný zůstává nadále ve vazbě.

Ernst Christof Friedrich Zündel, který se narodil 24.dubna 1939 v baden-wirtenberském Calmbachu, je mezinárodně známá postava, která celý svůj život zasvětila pokusu očistit vražedný nacionálně socialistický režim a jeho rasové učení. Jako 19 letý, aby se vyhnul vojenské povinnosti v Bundeswehru , odcestoval do Kanady, kde svá učňovská léta zasvětil tamní neonacistické skupině, jejíhož vůdce francouzského Kanaďana Adriena Arcanda označil za "velkého učitele". Zündel se živil jako malíř a grafik. Počátkem 70. let se seznámil s Thiesem Christophersenem a přeložil jeho brožuru "Osvětimská lež" do angličtiny.

V roce 1976 se stal majitelem torontského nakladatelství Samizdat a nepravidelně sepisoval a vydával "Germania-okružní dopisy", ve kterých propagoval neonacistické a protižidovské teze.

V každém vydání žádal o peněžitou podporu a sliboval expedici k "Hitlerově antarktickým UFO základnám" za cenu 9999 dolarů. Pokud by se to někomu zdálo drahé, nabídl Zündel malé modely údajně od nacistických vědců vyvinuté "zázračné zbraně". Na příklad model "létajícího kola" nabízel za 6,95 dolarů, ale k většímu obnosu peněz přišel až v roce 2000, kdy známý americký právník Richard J.Cotter jr. z Bostonu věnoval svůj majetek pravicově extremním organizacím a osobám. Z 650 tisíc dolarů obdržel Zündel 100 tisíc, šéf Nacionální aliance William Pierce 25 tisíc.

K prvním mezinárodním protestům došlo po promítání filmu "Holocaust" a účasti Zündela při zakládající schůzi "Institute for Historical Review" a s tím spojených kontaktů na řadu popíračů holocaustu jako Arthura Butze, Roberta Faurissona a dalších v roce 1979. Rok poté jeho nakladatelství vydalo štvavý spis "Zemřelo skutečně šest miliónů" z pera Angličana Richarda Harwooda. Od roku 1982 se pak Zündel specializoval na produkci a rozšiřování video "naučných filmů" popírajících holocaust a podpořil ilegální "výzkum" v Osvětimi. Stal se též iniciátorem mnichovského setkání "revizionistů" a byl nakonec v březnu 1991 zatčen po konspirativním příjezdu do hlavního bavorského města.

To již od srpna 1990 byl vystaven zatykač mnichovského soudu pro "popírání masových vražd na Židech během nacionálně socialistické násilné vlády". Nakonec byl 16.prosince 1991 odsouzen k peněžité pokutě ve výši 12 600 marek. Zündel se pokusil z tohoto procesu učinit "revizionistický" proces, ale to se mu nezdařilo a musel tuto částku uhradit. Zato v roce 1994 zahájil dopisovou kampaň proti zařazení "osvětimské lži" do německého trestního zákona. Předtím se mu již podařilo poprvé získat právo na šíření rozhlasových a televizních vysílání , jakož i internetových stránek v USA.

Hlavním argumentem Zündela je popírání, že za Hitlera bylo vyvražděno šest miliónů Židů. Tvrdí, že jde o kabalistické číslo, které se opakuje mnohokráte v dějinách. V minulém století se tvrdilo, že v roce 1919 je na Ukrajině ohroženo hlady šest milionů Židů , což nebyla pravda, stejně tak jako počet zahynulých za Hitlera. Jak lze srovnávat dvě zcela nesouvisející veličeny,to však již nevysvětluje.

Stejně absurdní je druhé tvrzení, že "šest milionů obětí je dogma", odvozené od symbolických a náboženských důvodů a proto údaje o šesti milionech obětí nacismu jsou falešné. Stejně tak i tvrzení, že Spojenci neměli dostatek důkazů o plynových komorách a 26 tisíc funkcionářů nacistického režimu, kteří byli na to tázáni ,to potvrdilo jen podle anglicky psaných protokolů, i když většina z nich tento jazyk vůbec neovládala. K tomu patří i tvrzení, že velitel Osvětimi Höss byl donucen v polském zajetí po mučení k přiznání, že zde existovaly plynové komory a masové vraždy. Vrcholem demagogie je pak argument, že Katyn byl vydáván také za dílo nacistů a pak se ukázalo, že to učinili samotní Spojenci - Rusové, z čehož Zündel vyvozuje, že pak i ostatní fakta o zločinech Němců uvedených na Norimberském procesu jsou nepravdivá.

Na základě takových argumentů zahájil své mezinárodní kontakty, a to především s britským popíračem holocaustu Davidem Irvingem, jehož díla jak známo zaplavují i český knižní trh. Dále pak s Nizozemskem, Francií, Spojenými státy a od poloviny roku 1994 s ruským nacionalistou Vladimírem Žirinovským. V posledních letech se pak kontakty rozšířily o spolupráci se zástupci různých arabských zemí. Velmi úzké kontakty navázal s rozhlasovou stanicí "Radio Irán", která odvysílala celou sérii rozhovorů a přednášek známých popíračů holocaustu. Vedle šíření na krátkých vlnách se tak činí i prostřednictvím internetu.

Na jeho webových stránkách se nachází i antisemitský materiál, který je i v Kanadě protizákonný. Zündel se nakonec dostal v Torontu před soud, který se překvapivě zaměřil na důvodné podezření z falešných údajů, které udal při získání tamního povolení k pobytu. Ten se poté přestěhoval do Pigeon Forge v americkém Tennessee. Zde byl nakonec americkými imigračními úřady zatčen a 19.února 2003 vyhoštěn do Kanady, kde požádal o politický asyl, protože se bál odsunutí do Německa. Kanadský ministr pro přistěhovatelské záležitosti Denis Coderre varoval poté velmi důrazně všechny nacisty, aby se nepokusili využívat velkorysé pohostinství jeho země. Kanadská příslušná komise, která se koncem března 1993 zabývala Zündelovou záležitostí, došla k závěru, že jeho další pobyt by ohrožoval vzhledem k jeho aktivitám a kontaktům národní bezpečnost. Jeho nárok na tzv. "neohraničenou svobodu slova" obhajovala jen kanadská CAFE, úzce spjatá s neonacistickou organizací "Pferitage Front", bojující za práva "bílých nacionalistů, rasistů a antisemitů" v Kanadě.

Tím, že existují "nesrovnatelnosti při popisování plynových komor a inženýry, kteří vylučovali vědeckými posudky, že v Osvětimi se popravovalo plynem" se nyní i u nás zabývá brožura "Osvětim-fakta versus fikce" šířená do středních škol. Ta se u nás objevila již před pěti lety a i když bylo již tehdy potvrzeno, že šlo o "klasické popírání holocaustu", které je podle českých zákonů též trestné, nikdo stíhán nebyl. Blahovolný postoj, jak se ukazuje, se nemůže v tomto případě nikdy vyplatit, jinak se jed neonacismu bude šířit bez odporu mezi generací, která s obdobím II.světové války nemůže mít žádné osobní zkušenosti. Zündelovi v Německu za "osvětimskou lež" mu hrozí trest až do výše pěti let a to nepodmíněně.