21. 12. 2006
Kontext Kozelkovy koláže s Jirousem a SeifertemIvan Martin Jirous obdržel na podzim roku 2006 Cenu Jaroslava Seiferta za své celoživotní dílo. Po zavraždění říšského protektora Reinharda Heydricha v červnu 1942 nahnali nacisté české herce a jiné umělce do Národního divadla, kde museli veřejně projevovat loajalitu nacistickému režimu. Mimo jiné tam hajloval i herec Karel Höger. |
V deníku Národní práce pak publikoval básník Jaroslav Seifert toto vyjádření úcty vůči Hitlerově Třetí říši a nacistickému režimu: Dva dny zbývají ještě do konce měsíce..., kdy můžeme spontánně projeviti svoji vděčnost za ochranu, kterou nám Říše v tomto monumentálním světovém zápolení poskytla, a tak projeviti i jako národ pevnou, ničím nezviklanou víru v její vítězství. K mnoha důvodům, při kterých rozhodné slovo má lidské srdce, přistupuje pak i důvod, který nám schvaluje náš vlastní rozum. ... Německý národ bojuje na všech frontách. Bojuje obětavě a při tom rozhodně vítězí. Pro nás jako součást Říše platí v této době válečné především zásada, že nad všemi právy je naše povinnost. Zásada ... platí dvojnásob a trojnásob dnes, kdy londýnští emigranti svými cynickými zločiny naráz připravili nás o to, co jsme chtěli svou spoluprací s Říší vybudovat. Dnes nezbývá nám nic jiného než se pokusiti a započíti znova. Malá, nepatrná oběť, která je vlastně spíše radostí a vnitřním uspokojením než obětí, budiž jedním z našich prvních příspěvků, kdy počínáme svou věrností i svou prací znova získávati si důvěru Říše. Zdroj: Mladá fronta Dnes 11. 12. 2004, v recenzi na knihu Jaroslava Čvančary Heydrich, z níž je citována i výše uvedená Seifertova pasáž. |