28. 11. 2006
Z pohádky do pohádkyA je to tady. Paroubek dal najevo, že nyní musí zase chvíli hrát tvrdě, ovšem s daleko větší grácií než dřív. Licitovat. Skrytá kamera umožnila vedení sociální demokracie vrhnout kostky bez doteku. Místo stále horší vyjednávací pozice padla levici na negociační poušť božská mana v podobě obhroublého výroku poradce předsedy ODS. Topolánek se navíc páně Dalíkovým nástinem zamýšleného politického draftu ocitl v automatickém podezření probouzejícím démony minulosti. Přesněji dřívější totožné snahy administrativních sil, kterým, shrneme-li nedělní slova občanské demokratky Němcové, volební důvěru ve straně nikdo nedal. |
Místopředsedkyně dolní komory zaperlila hned několikrát, neboť kolegovi z vedení poslanecké sněmovny Filipovi přes telemost vzkázala, že KSČM se neposunula směrem k demokracii, případně nežalovatelně nadhodila sbližování mladých komunistů s pravicovými extremisty. Spíše tak nechtěně se sobě vlastním citovým nábojem ukázala, že významní členové občanských demokratů mají problém pohnout se o ideovou píď. Pracují pak se stále stejnou pohádkovou veteší à la fašismus rovná se komunismus. Přeloženo z češtiny do češtiny tak Miroslava Němcová národu vzkázala, že rozuzlení magicky dlouhé povolební situace nebrání hned celá řada faktorů, včetně mocenské vyhladovělosti občanských demokratů, nýbrž jedině "ta zlá baba Jaga" sociální demokracie se svým Zákoníkem práce, spřízněnými odbory a komunisty. Společně útočí na práva pracujícího Jeníčka a Mařenky a vůbec zbraňují růstu pravicově reformované chaloupky České republiky. Prostě mocibažný spolek, který žádným kouzlem nechce "uznat" tvrdě vydřené volební vítězství ODS frustrované lety opozice. Někteří občanští demokraté zkrátka připomínají malé dítě, které se nemůže chopit své oblíbené hračky a neslyší svou zamilovanou písničku. Jejich protrahované překvapení z toho, že v čele soupeřící partaje nesedí Špidla či Gross, je Černým Petrem české politiky. Většina lidí si asi ještě pamatuje druhdy oblíbenou stolní hru Z pohádky do pohádky. Šlo o nevinnou předchůdkyni Dostihů a sázek, která se sháněla k Mikuláši či pod stromeček. Znovu přichází na stůl. Pestrobarevné figurky napříč spektrem v ní kmitají od pramenu živé vody ke zlému černokněžníku nebo od zlaté rybky k obru se železným kyjem. Všelijaké zaklínání, ale hlavně trojzubec čertovských vidlí odhání aktéry od tahu na branku či je vrací do výchozí pozice. Některým se zpátky na start nechce tolik, že raději neviditelně hbitou rukou mění postavení figurek, případně zkoušejí rozmetat ustavená pravidla, jen aby dosáhli kýženého vrchu s pokladem. Hrozí pak, že se v zápalu tvrdé hry definitivně zapomene nejen na grácii, ale i na všechny ostatní vánoční dárky. Včetně podpultovek. |