20. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 12. 2006

Evropská unie jako peacekeeper: šance pro Demokratickou republiku Kongo

Mezinárodně politické prostředí zaznamenalo v druhé polovině 20. století a zejména pak v době po skončení studené války obrovský nárůst konfliktů, které se vymykají klasickým schématům řešení. Dávno již mezi sebou nesoupeří jen armády dvou a více států, do bojů jsou zataženy i rozsáhlé skupiny civilního obyvatelstva. Převažují konflikty vnitrostátní, jejichž účastníci se před vnějším zásahem chrání důrazem na zachování státní suverenity. Provázanost příčin konfliktů se stupňuje a rozvoj moderních technologií jim dodává nové dimenze.

Mírové mise jako způsob řešení konfliktů

Spolu s proměnou charakteru konfliktů však zároveň došlo i k rozvoji nástrojů a aktérů na poli jejich řešení. Role mezinárodního společenství nabyla na významu a aktivity jeho institucí začaly narůstat. Mezi možnostmi, jak zasáhnout do konfliktů v různých koutech světa a přispět tak k jejich vyřešení, se objevily operace na udržení míru (peacekeeping operations). Postupem doby se staly jednou z nejviditelnějších aktivit Organizace spojených národů, jež si od první mírové mise na Sinajském poloostrově v 50. letech do současnosti na své konto přičetla již přes šedesát misí. S přehodnocením postavení státu v mezinárodních vztazích se dále zvýšil potenciál mírových misí - důraz na bezpečnost jednotlivce jim dodal větší legitimitu a otevřel tak prostor pro účinnější řešení konfliktů.

EU jako peacekeeper

Spojené národy však nejsou jedinou organizací, která se angažuje na poli udržování míru. Kromě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či Severoatlantická aliance si mírové operace můžeme začít spojovat i s Evropskou unií. Na konci 90. let Unie zahájila budování společné bezpečnostní a obranné politiky, jejíž vrchol představují právě mírové mise. Od roku 2003 vyslala Unie celkem čtyři vojenské operace, z nichž první směřovala do Bývalé Jugoslávské republiky Makedonie (Concordia), druhá se uskutečnila v Demokratické republice Kongo (Artemis), třetí proběhla v Bosně a Hercegovině (Althea) a se zatím poslední se EU znovu vrátila do Konga (EUFOR RDC), dlouhá léta sužovaného občanskou válkou.

Operace EU v Kongu

Zaměřme se na aktuální operaci v Kongu. Proč se Unie rozhodla vyslat vojáky právě tam, když války řádí v nespočtu dalších afrických zemích? Kongo se řadí mezi tradiční příjemce pomoci ze strany EU, a to jak ve formě rozvojové, tak na poli bezpečnosti. Podstatnou roli hrají historické vazby z doby kolonialismu a jak už to tak bývá, "až na prvním místě" se ocitá obrovský ekonomický potenciál této země, velké jako celá západní Evropa. Úkolem operace je především podporovat tamní misi Spojených národů (MONUC) ve stabilizování bezpečnostní a politické situace a přispívat k ochraně civilního obyvatelstva. Podílí se na ní celkem 20 členských států Unie spolu s Tureckem. Zajímavé je, že probíhá bez využití prostředků NATO, jak je u operací EU zvykem, což posiluje samostatnou identitu bezpečnostní a obranné politiky Unie na poli udržování míru.

Proč se Unie rozhodla vyslat operaci zrovna nyní? V Kongu totiž letos proběhly jedny z nejdůležitějších demokratických voleb v moderní historii afrického kontinentu, od kterých se očekává ukončení téměř půl století trvajícího období diktátorských režimů, a jejich zajištění si žádalo značné nasazení sil, vzhledem k 25 milionům voličů a tristní bezpečnostní situaci zejména na východě země. Konflikt v Kongu si za dobu svého trvání vyžádal přes čtyři miliony obětí a stal se tak místem nejkrvavějších masakrů od konce druhé světové války. Přestože jde o jednu z největších humanitárních krizí, západní svět tamní situaci nevěnoval odpovídající pozornost, čímž si konflikt vysloužil trefný přívlastek "zapomenutá válka". Ačkoliv jsou obyvatelé Konga sužováni chudobou, země je velmi bohatá na nerostné suroviny, které jsou zároveň jednou z hlavních příčin konfliktu. Spleť ozbrojených pašeráků, zahraničních firem nelegálně těžících nerostné bohatství, vládních oddílů a vysokých politických představitelů činí celou situaci nepřehlednou a komplikuje tak uspokojivé vyřešení konfliktu. Napětí v zemi ještě umocňují pachatelé rwandské genocidy z roku 1994, kteří do Konga uprchli před spravedlností, následovaní svými oponenty. Násilí se přelévá do sousedních zemí; skutečné ukončení bojů v Kongu by proto znamenalo výrazný krok směrem k uklidnění celého regionu.

Oficiálně byla vlna násilí zastavena v roce 2003, kdy byla zformována přechodná vláda s hlavním úkolem zorganizovat volby. S upřesňováním jejich termínu začala být také plánována operace EUFOR RDC, jež byla v červnu letošního roku odstartována a mohla tak přispět ke snadnějšímu průběhu voleb. Její mandát se rozběhl dnem zahájení voleb (30. červenec) a předpokládá se, že bude ukončen v listopadu tohoto roku. Přestože část poslanců Evropského parlamentu vidí misi jako příliš riskantní a priority pro zásahy Unie hledají v jejím blízkém sousedství, či pochybují o tom, zda jde v případě Konga o podporu míru a ne spíše o upevnění hospodářských zájmů, zůstává faktem, že operace podpořila MONUC ve svých cílech, přispěla k udržení bezpečnosti v průběhu voleb a dokonce si i získala určitou důvěru místního obyvatelstva.

Šance pro Afriku?

Zdá se, že si Unie uvědomuje význam Afriky pro evropský kontinent a je ochotna nejen slovy, ale i činy přispět k její stabilizaci a demokratizaci. Pro Unii samotnou je významné, že se operace stala výrazem úspěšného pokračování evropské bezpečnostní a obranné politiky. Lze proto předpokládat, že podobných aktivit bude v budoucnu přibývat a Africe se tak naskytne šance, že se za pomoci evropských sil lépe vypořádá s ozbrojenými konflikty ovládajícími její každodenní realitu.

Co se týče konfliktu v Kongu, je však nutné si uvědomit, že peacekeeping není všelék a samotný nemůže konflikt vyřešit, pouze vytvořit podmínky k jeho urovnání. Aby měly výsledky operací na udržení míru dlouhodobý účinek, musí na ně navazovat důkladná post-konfliktní obnova, zahrnující prevenci vypuknutí dalšího násilí, zajištění spravedlnosti a vlády práva, usmíření znepřátelených stran, podporu ekonomického vývoje a mnoho dalších kroků. Jen tak se země může dostat ze začarovaného kruhu násilí a vydat se na cestu stabilizace.

                 
Obsah vydání       20. 12. 2006
20. 12. 2006 OPEC: ropný zlom do deseti let Michal  Brož
20. 12. 2006 Číně zřejmě už vadí její obrovské rezervy slábnoucího amerického dolaru
20. 12. 2006 Evropská unie jako peacekeeper: šance pro Demokratickou republiku Kongo Jana  Schmiedová
20. 12. 2006 Rakouská odborářská banka v amerických rukou Richard  Seemann
20. 12. 2006 Média 2006: Čím více sledujeme, tím méně víme Štěpán  Kotrba
20. 12. 2006 Soud, jenž měl skončit Zdeněk  Jemelík
20. 12. 2006 Libye odsoudila zahraniční zdravotníky k smrti
20. 12. 2006 Mýty a iluze české politiky Oskar  Krejčí
20. 12. 2006 Už vím Miroslav  Florian
20. 12. 2006 Vánoční dárek evoluce... Uwe  Ladwig
20. 12. 2006 Milan  Kozelka
20. 12. 2006 Milan Kozelka: World Press Photos
20. 12. 2006 Česká společnost je rozdělená Tomáš  Franke
19. 12. 2006 Islamofobie je stejně zhoubná jako antisemitismus Daniel  Veselý
19. 12. 2006 Města a lidi Hynek  Hanke
20. 12. 2006 Protestujeme proti štvavému zpravodajství TV Nova
20. 12. 2006 Přece jenom jsme k něčemu
19. 12. 2006 Tak nám sem nejezděte, Čulíku!
20. 12. 2006 II. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek Patrik  Nacher
20. 12. 2006 Matení pojmů
19. 12. 2006 Amnesty International Brno nehájí jen "módní" politické vězně
19. 12. 2006 Odvolací soud potvrdil právo na přístup do zdravotnické dokumentace
18. 12. 2006 Pražská výzva pro Irák kritická vůči USA, v médiích už ale bez manipulací Štěpán  Kotrba
19. 12. 2006 Národ bez paměti? Jan  Čulík
19. 12. 2006 Saláty, lednička, maminčino pečení... Jan  Čulík
19. 12. 2006 Konečný rozchod s Eurotelem Jan  Čulík
22. 11. 2003 Adresy redakce
20. 12. 2006 Hospodaření OSBL za listopad 2006