16. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 5. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Podle sdělení irácké loutkové armády vpadlo asi šest mudžáhidů do domu generálmajora Sulajmána Mahmúda v bagdádské části Džadída, zastřelili stráž u vchodu i generála a zmizeli. K akci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek. Generál Mahmúd byl velitelem tzv. národní gardy pro jižní Irák a důležitou postavou Brigád Badr.

TV al-Džazíra dopoledne oznámila, že ve východním Bagdádu byl spáchán atentát na podplukovníka Alá Kázima z pasového úřadu okrsku Rusafá. Podle zprávy téže televize byl před svým domem v bagdádském předměstí Durá zavražděn generálmajor Muhsin Abd as-Sada, zástupce ministra vnitra pro kriminální výzvědnou službu.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Čtvrtek 28. dubna 2005

Američané si nevědí rady s provincií Anbár

Vyslali proto do ulic měst v provincii -- Ramádí, Chálidíje, Habbáníje, Hítu, Hadíthy, Qá'imu, Rutby, Hásiby a Wudžby -- auta vybavená ampliony, která projížděla ulicemi a vyzývala obyvatele, aby využili příležitosti, během tří dnů odevzdali na policejních stanicích nebo úřadech místní správy zbraně a získali odměnu ve výši 1 - 30 tisíc dolarů. Vyzývali občany, aby odevzdali odpalovací zařízení na rakety všech druhů včetně střel a raket, bomby, pozemní miny, granáty, kulomety a pušky všech druhů. Slibovali vyplacení odměny na ruku a zajištění bezpečnosti, ukončení nočních razií a zrušení zákazu vycházení.

Odboj na výzvu odpověděl v Ramádí zničením jednoho Humvee a zabitím jeho čtyřčlenné posádky a egyptsko-amerického tlumočníka.

Hadítha

Americká hlídka ráno prohledávala domy v centrální čtvrti Mu'allimín. Když čtvrť opouštěla, povstalci dva z vojáků zastřelili. Američané, kteří najednou ztratili dva muže a nevěděli, odkud střely přiletěly, reagovali hysterickou palbou kolem sebe a zranili dva civilisty. Pak prohledali okolní domy, aniž co zjistili. Přiznali dokonce útok a ztrátu dvou mužů ve vysílání rozhlasu v provincii.

Ostřelování okupačních základen

V noci na čtvrtek zaútočil odboj na japonskou základnu v Samáwě silnými minometnými střelami, které zasáhly sklady pohonných hmot. Podle sdělení policejního zdroje bylo také několik japonských vojáků zabito, ostatní si pak ze strachu před dalším ostřelováním vykopali dlouhý zákop a spali v něm.

Kolem 13:00 zasáhlo sedm minometných střel střední a severní část základny Ajn al-Asad v Hítu. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny, nad základnou se převalovaly husté mraky kouře.

Základna v Habbáníji se kolem 16:00 stala terčem čtyř raket Grad a pěti minometných střel. Američané v odpověď na útok ostřelovali blízkou vesnici Bú Mar'í a zabili čtyři její obyvatele včetně malého dítěte. Nikdo z nich nepatřil k povstalcům. Podle údajů poručíka loutkových sil Karíma 'Álawího bylo na základně zabito nebo zraněno 18 vojáků a zničena pozorovatelna na východní straně komplexu. Lidé z okolí pozorovali mraky kouře a přílet tří vrtulníků.

Ba'qúbský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že odboj večer ostřeloval západní a severní stranu zdejší základny, kde jsou obytné baráky vojáků. Ze základny bylo slyšet sirény a exploze, nad ní se objevily husté mraky kouře. Americká děla se pokoušela ostřelovat prostor, z něhož na základnu mířily minometné střely a rakety.

Fallúdža

Proti hotelu u silnice do Ámiríje explodovala kolem 9:00 bomba pod Humvee, jež zničila a zabila v něm dva vojáky a druhé dva zranila.

Další bomba explodovala po poledni jižně od města, zabila tři a zranila dva vojáky.

Ve čtvrti Džumhúríja zastřelili američtí vojáci na ulici Atíbba tři Iráčany a tvrdili, že "neznámé osoby" na ně střílely z kulometů.

Večer a v noci přelétalo nad městem a směrem k Saqlawíji množství amerických letadel. Důvod této neobvykle silné vzdušné aktivity nebyl zatím patrný.

Abú Ghurajb

Pod hlídkou čtyř Humvee, dvou transportních vozidel Zil a obrněného vozidla Bradley explodovala bomba, která zničila jedno transportní vozidlo, zabila pět vojáků a další čtyři vážně zranila. Zdroj z loutkové armády tyto údaje potvrdil s tím, že dvě z vážných zranění byla smrtelná.

Další bomba vybuchla večer v severní části Abú Ghurajb pod jinou hlídkou. Zničila Humvee, tři vojáky zabila a čtvrtého vážně zranila. Američané při odklízení následků exploze zatkli fotografa agentury Reuters, který chtěl vyfotografovat vrak zničeného vozidla.

Bagdád, Basra: atentáty na kolaboranty neustávají

Podle sdělení irácké loutkové armády vpadlo asi šest mudžáhidů do domu generálmajora Sulajmána Mahmúda v bagdádské části Džadída, zastřelili stráž u vchodu i generála a zmizeli. K akci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek. Generál Mahmúd byl velitelem tzv. národní gardy pro jižní Irák a důležitou postavou Brigád Badr.

TV al-Džazíra dopoledne oznámila, že ve východním Bagdádu byl spáchán atentát na podplukovníka Alá Kázima z pasového úřadu okrsku Rusafá. Podle zprávy téže televize byl před svým domem v bagdádském předměstí Durá zavražděn generálmajor Muhsin Abd as-Sada, zástupce ministra vnitra pro kriminální výzvědnou službu.

Kolem 10:00 zaútočili v  Safwánu partyzáni protitankovými raketami na auto Dhú al-Fiqára Husajna, velitele Brigád Badr v provincii Basra, který byl zodpovědný za vraždy řady sunitských náboženských představitelů. Auto bylo při útoku zcela zničeno, velitel se čtyřmi strážci zabit. V dalším autu z kolony usmrtili bojovníci další tři strážce. Irácká policie s britskými vojáky místo obklíčila a zatkla několik sunnitských obyvatel, které obvinila z účasti na útoku.

V Hillá zemřeli další polští vojáci

Hillský korespondent Mafkarat al-Islam odpoledne oznámil, že irácký bojovník zastřelil dva polské okupační vojáky, kteří procházeli čtvrtí Džabáwín ve středu města. Prvního zasáhl do obličeje a na místě usmrtil, druhý Polák byl zasažen ve chvíli, kdy se naklonil ke kamarádovi. Poláci pak povolali posily a prohledávali všechny budovy v oblasti.

U Latífíje nalezena těla kolaborantů

Tzv. ministerstvo obrany oznámilo, že západně od města bylo nalezeno 21 mrtvol zastřelených příslušníků tzv. národní gardy, pohozených na polích. K akci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s tím, že šlo o gardisty, kteří se předtím účastnili akce kolem smyšleného únosu šíitů v Madá'inu.

Sebevražedný útok v Samarrá'

Kolem 10:00 najel sebevražedný útočník v černém autě naloženém výbušninou do amerického kontrolního stanoviště v západní části města a odpálil se. Stanoviště bylo přechodně zřízeno ve snaze zabránit přísunu zbraní do provincie Anbár nebo z ní do sousední provincie Saláh ad-dín. Podle místních svědků Američané na řidiče stříleli, když viděli, že se vysokou rychlostí přibližuje ke stanovišti, ale nezabránili nárazu, který stanoviště mohutnou explozí zcela srovnal se zemí. Zabito bylo osm a zraněno několik dalších amerických vojáků. O něco později zřídili Američané nové stanoviště o pět kilometrů dál.

K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek a současně oznámila, že útočníkem byl bojovník ze zemí Arabského poloostrova.

Americká razie na mósulské univerzitě

Asi sto amerických vojáků v doprovodu obrněných vozidel vtrhlo do zdejší univerzity, druhé největší v zemi, a prohledávali její koleje. Děkan koleje věd dr. Táhir Ahmad řekl, že vpadli do chemických, biologických a fyzikálních laboratoří a tvrdili, že studenti a celá fakulta pracují na výrobě zápalných zařízení do bomb, které pak povstalci instalují na silnicích. Zničili řadu aparatur, zabrali velké množství rtuti, ukradli cyankáli, kysličník uhličitý, platinu a další látky, jako měď, stříbro aj. s odůvodněním, že by mohly být použity k výrobě výbušnin. Bez zjevné příčiny zbili rovněž řadu studentů: "Když jsme se jich ptali, proč zaútočili na čtyři studenty elektrickými bodci a zbraněmi používanými na dobytek, jeden z nich řekl: ,Protože na nás koukali nenávistně a když se na nás mohou tak dívat, mohou udělat i něco horšího.'"

Rozhněvaní studenti uspořádali protest proti americkému vpádu s transparenty, na nichž stálo: "Zlomte svá pera a vezměte místo nich zbraně!"

Karbalá

Ve čtvrti Husajn v severní části města explodovala odpoledne bomba, která zabila čtyři americké vojáky a tři zranila, jednoho z nich smrtelně. Americké síly útok na hlídku přiznaly, tvrdily však, že několik vojáků bylo pouze lehce zraněno. Šíitští obyvatelé města však korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdili, že u zničeného Humvee viděli čtyři mrtvé a tři zraněné vojáky. Dosvědčili, že pozorovali vrtulník, který přistál na ulici, aby mrtvé a raněné odvezl, načež členové tzv. národní gardy pak podle rozkazu Američanů čistili na silnici krvavé skvrny, aby je novináři nemohli spatřit a fotografovat.

Zatýkání sunnitů u Basry

Tzv. národní garda vtrhla odpoledne do vesnice Balád Muhzim u Basry, obklíčila tamní mešitu, v níž se právě modlili věřící, a s použitím slzného plynu zatkla pět lidí, kteří vyšli ven: Abdalláha Adnána, Nadžího Hadžíma, Ibráhíma Hadžíma, Isháqa Jakúba a Qutajbu Umara. V Zubajru přibyl k zatčeným Ihsán Jakúb.

Zatýkání učinilo konec tajnému jednání, které probíhalo mezi sunnitskou komunitou a provinční správou, loutkovou policií a národní gardou a mělo zastavit razie a zatýkaní, zaměřené speciálně na sunnity. Sunnitský zdroj, který existenci těchto rozhovorů poprvé přiznal, sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že vyjednávání je konec, protože druhá strana nehodlá přes dobrou vůli sunnitů ve svých výpadech ustat.

Pátek 29. dubna 2005

Hít

V poledne zastřelil na ulici v centru města irácký partyzán dva americké vojáky, kteří se účastnili razie ve čtvrti.

Saqlawíja

Pod kolonou šesti Humvee explodovala na prašné cestě v zahradní čtvrti bomba, jedno z nich zničila a čtyřčlennou posádku usmrtila. Američané pak pozatýkali mladé muže, které v okolí našli, a obvinili je z plánování útoků na jejich síly.

Ámiríja

Také tady zaútočil odboj dopoledne na silnici vedoucí do Abú Ghurajb na americkou obrněnou kolonu, zničil jedno obrněné vozidlo a Humvee. Zabito přitom bylo šest vojáků a čtyři zraněni.

Ramádí

Tady se americká kolona stala terčem bomby položené na polní silnici ve vsi Džazíra severozápadně od města. Výbuch zabil čtyři vojáky a tři zranil.

Útoky na americké základny v Baghdádí, Bajdží a Ba'qúbě

Kolem 7:00 ostřelovali Iráčané osmi raketami Kaťuša středního doletu americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí. Podle svědectví místních lidí následovaly po explozích raket druhotné exploze a nad základnou bylo vidět plameny a kouř. Nízko nad základnou létaly vrtulníky, zjistit rozsah škod a ztrát se však nepodařilo.

Kolem 9:00 odpálil odboj šest silných minometných střel na základnu v oblasti Siníja západně od Bajdží, kde bylo zabito sedm a zraněno nejméně deset vojáků. Podle informace člena tzv. národní gardy čtyři střely zasáhly baráky u vjezdu na základnu.

Asi ve 13:30 zasáhly čtyři rakety středního doletu, patrně typu Grad, základnu v Ba'qúbě. Ze základny bylo slyšet mohutné exploze, po nichž se objevil hustý kouř.

Abú Ghurajb

V zemědělské oblasti Bú Munajsir západně od města vybuchla ve 14:00 bomba pod hlídkou čtyř Humvee. Podle majitelů zdejších zahrad zapálila Humvee, zabila dva a zranila tři vojáky.

Útok na zásobovací konvoj v Tádží

Iráčané vybavení lehkými a středními zbraněmi zaútočili ve 13:00 v okrsku Dulajmíja na americký konvoj kamionů se zásobami pro armádu. Zničili dva kamiony, v nichž zemřeli dva vojáci.

Bagdád

V předměstí Durá zasáhl v 10:00 výbuch bomby hlídku složenou ze čtyř Humvee, jedno z nich zničil, zabil dva a zranil tři vojáky, z toho jednoho vážně.

Americké okupační síly v doprovodu tzv. národní gardy vtrhly do několika mešit ve čtvrtích Ghazálíja a Nafáq aš-Šurta v západním Bagdádu a zatkly 30 duchovních a věřících.

Sebevražedné útoky na loutkové síly

Během dopoledne došlo v bagdádské části Azamíja ke čtyřem útokům auty naloženými výbušninou, namířeným proti policejním stanicím a tzv. národní gardě. Podle zpráv loutkové policie bylo při nich zabito nejméně 10 osob a 33 zraněno. Jeden útok byl údajně namířen proti restauraci navštěvované příslušníky těchto dvou složek.

Sebevražedné útoky v Tárimíji a Mósulu

V Tárimíji najel řidič s červeným autem Opel v 16:00 do kolony čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. Zničil jedno a zneškodnil druhé obrněné vozidlo, zabil pět vojáků a další čtyři zranil.

V mósulské čtvrt Zirá'í se terčem sebevražedného útočníka stala v 10:00 kolona čtyř vozidel na přepravu vojáků a dvou Humvee. Podařilo se mu zničit jedno transportní vozidlo a usmrtit pět vojáků, další čtyři byli zraněni.

Latífíja

V 9:00 došlo na hlavní ulici k explozi bomby pod americkou hlídkou. Zničila jedno Humvee, tři vojáky v něm zabila a čtvrtého zranila.

Útok na kolonu v Júsufíji

Vojenská kolona pěti vozidel na přepravu vojáků, dvou obrněných vozidel a dvou Humvee se po poledni stala terčem dvojnásobného útoku. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil s odvoláním na člena tzv. sil rychlého nasazení, že v 15:00 explodovala na hlavní silnici vedoucí do Bagdádu bomba, která vyřadila z provozu jedno obrněné vozidlo a jeho posádku zabila nebo zranila. Když pak Američané vytahovali jejich těla z vraku, Iráčané na kolonu zahájili palbu, zničili vozidlo na přepravu vojáků a zabili nejméně devět dalších vojáků. V akci padl jeden z bojovníků.

Američané po útocích uzavřeli všechny přístupové cesty k místu útoku, především novinářům zabránili v přístupu. Bylo však vidět přistávat několik vrtulníků, které nakládaly mrtvé a raněné.

Madá'in

Před polednem zde explodovalo zaparkované auto naložené výbušninou, které míjela spojená americko-irácká hlídka. Výbuch zabil čtyři a zranil tři americké vojáky, kromě nich usmrtil dva irácké vojáky a čtyři zranil, většinou vážně. Podle sdělení policie bylo auto odpáleno na dálku a Američanům se nepodařilo chytit mudžáhida, který to provedl.

V Ba'qúbě zavražděn člen rady ulamá

Irácká loutková policie zastřelila šajcha Abd ar-Razzáqa ad-Dulajmího, člena rady muslimských ulamá. Zdroj blízký šajchovi sdělil katarské tiskové agentuře KANA, že k tomu došlo při pokusu o šajchovo zatčení.

Loutkové síly tvrdí, že šajch proti nim hodil ruční granát a druhým se pak sám odpálil.

Samarrá'

Auto zaparkované u silnice ve čtvrti Sisak explodovalo ve 13:00 u západního přístupu do města ve chvíli, kdy je míjela americká hlídka složená ze čtyř obrněných vozidel. Jedno vozidlo vzplanulo a tři vojáci v něm zemřeli; další tři utrpěli zranění.

Bombové útoky v Basře

V 9:00 zasáhla exploze bomby hlídku čtyř britských obrněných vozidel v okrsku Sajba jižně od Basry, zničila jedno obrněné vozidlo a zabila tři britské vojáky. Další dva byli výbuchem zraněni.

Odpoledne došlo k explozi další bomby pod hlídkou tzv. národní gardy u nemocnice Fajha. Tentokrát byl zabit jeden gardista a dva zraněni. K tomuto výbuchu došlo poté, co gardisté zatkli 13 předních sunnitských náboženských představitelů, vesměs ze čtvrti Abú al-Chásib.

Írán vítá ustavení irácké vlády

Íránský prezident Muhammad Chatámí vyjádřil úplné uspokojení nad ustavením loutkové vlády v Bagdádu, v níž dominují členové šíitské a Íránem podporované Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI). Její vytvoření podle Chatámího "umožní zahájení široké spolupráce mezi Teheránem a Bagdádem". Íránská média zveřejnila list, zaslaný Chatámím tzv. premiéru Iráku Ibráhímu al-Džafarímu, v němž se uvádí, že "íránská vláda je připravena spolupracovat s iráckou vládou na všech úrovních, ať politických či ekonomických, a doufáme, že nový Irák si bude přát co nejpevnější svazky se svými sousedy na základě vzájemného respektu." Lednovou iráckou volební frašku Chatámí v dopise nazval "velmi povzbuzující věcí" pro Írán.

Sobota 30. dubna 2005

Qá'im

Kolem 21:00 se v severní části města střetli mudžáhidové vyzbrojení ručními granáty a přenosnými raketomety s americkou hlídkou. Korespondent Mafkarat al-Islam zprávu odesílal uprostřed kulminujícího boje a uváděl, že hoří tři americká vozidla; podrobnější informaci zatím podat nemohl.

Noční boje v Ramádí

Ve stejnou dobu došlo po více než dvou týdnech k prudkým bojům také v tomto městě. Zdejší korespondent sdělil, že Američané ostřelovali více než 40 Iráčanů vyzbrojených různými typy zbraní. Z amplionů mešit se ozývalo volání "Alláhu abkar", jak se při boji děje vždy, aby tím byla posílena odvaha mudžáhidů. Zároveň má toto volání upozornit obyvatele, v kterých místech se bojuje, aby byli připraveni bojujícím pomoci. Korespondent se doslechl, že před krátkou chvílí sestřelili bojovníci americký vrtulník, neměl však zatím možnost tuto zprávu ověřit.

Ráno kolem 4:00 zasáhlo 24 raket Grad a silných minometných střel zdejší hlavní americkou základnu pro provincii Anbár. Podle majora Asada Irfána z tzv. sil rychlého nasazení v ní bylo zabito a zraněno 29 amerických vojáků, které přepravily čtyři vrtulníky do nemocnice v Bagdádu.

Sebevražedný útok v Barwáně, Američané obkličují Hadíthu

Hadíthu obklopily ze všech stran desítky amerických vojenských vozidel včetně tanků. Místní loutková policie dostala rozkaz vyjít z města a připojit se k nim. Po nebi přelétaly americké bojové letouny a vrtulníky.

Obkličování bylo zahájeno dvě hodiny poté, co v blízké vesnici Barwána zabilo auto naložené výbušninou čtyři vojáky. Sebevražedný útočník tu s bílým autem Opel najel vysokou rychlostí do kolony, zničil jedno a poškodil druhé obrněné vozidlo. Kromě zabitých byli tři vojáci zraněni.

Obležena je také Karma

Po poledni obklíčily americké síly město a prostřednictvím shazovaných letáků vyzývaly obyvatele ke kapitulaci. Místním lidem se v nich nařizovalo, aby neopouštěli své domy, protože platí zákaz vycházení. Obyvatelé Fallúdže oznamovali, že Karmu ze všech stran oblehlo množství amerických vozidel doprovázených vrtulníky.

Sebevražedný útok v Abú Ghurajb - 23. za posledních 38 hodin

V Abú Ghurajb najel sebevražedný útočník kolem 7:00 do jižní brány vězeňského tábora, kde se právě vojáci střídali ve stráži a bylo jich tam tedy značné množství. Podle kapitána loutkové irácké armády tu bylo zabito 16 vojáků. K odpovědnosti za útok se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Tímto útokem dosáhl počet sebevražedných útoků proti americkým a ostatním okupačním vojákům za posledních 38 hodin počtu 23.

Další sebevražedné útoky v Samarrá', Bagdádu a Mósulu

Dopoledne série útoků pokračovala, když řidič dalšího auta naloženého výbušninou najel v Samarrá' do kolony několika Humvee, dvě z nich zapálil a jejich posádky usmrtil. Podle sdělení policie šlo o devět vojáků. Američané místo obklíčili a hrozili zastřelit každého, kdo se přiblíží na méně než 100 metrů.

Po poledni najel další útočník v modrém autě Caprice v bagdádské čtvrti Ghazálíja do americké kolony a odpálil se. Zničil vozidlo na přepravu vojáků a Humvee, zabil pět vojáků a čtyři zranil, jednoho z nich vážně.

Asi ve stejnou dobu najel v mósulské čtvrti Sumár pickup naložený výbušninou do kolony několika amerických obrněných vozidel, z nichž zničil dvě Humvee, zabil nejméně sedm vojáků a další zranil.

Bagdád

Kolem 13:00 explodovala v předměstí Durá bomba ukrytá pod hromadou odpadků. Podle policejního zdroje zničila Humvee, z jeho posádky tři vojáky zabila a dalšího vážně zranila. Američané reagovali uzavřením oblasti a prohledáváním krámků, jejichž majitele obviňovali, že o bombě věděli.

V okrsku Baladíjat v jihovýchodním Bagdádu hodil odpoledne Iráčan ruční granát do amerického Humvee, dva vojáky zabil a dva těžce zranil. Pak se mu podařilo doběhnout k autu čekajícímu na konci ulice a uniknout Američanům, kteří se za ním hnali. Ti tedy aspoň zajali několik místních mladých mužů, kteří stáli v ulici, a odvedli je k "výslechům v souvislosti s útokem".

Kolem 19:00 byl v čtvrti Ša'b zastřelen velitel loutkové policie okrsku Rusafá brigádní generál Alá Chalíl Ismáíl, když vycházel ze svého domu.

V Abú Ghurajb sestřelen vrtulník

Raketou Strela zasáhli bojovníci odpoledne na severní straně města americký vrtulník, který se zřítil v plamenech na zem. K sestřelení se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek a přiznalo jej i americké velení.

Balád

Na dálku odpálené auto naložené výbušninou zasáhlo odpoledne ve čtvrti Ummál kolonu amerických Humvee a aut GMC loutkových sil. Podle člena tzv. protiteroristických sil byli zabiti tři američtí a tři iráčtí vojáci, další Američan byl vážně zraněn. Zničeno bylo jedno GMC a zneškodněno Humvee.

Latífíja

Vysoce výbušná bomba instalovaná na sinici ve čtvrti Nasr v centru města explodovala kolem poledne pod americkou hlídkou. Zneškodnila Humvee, v němž dva vojáky zabila a dva zranila. Korespondent Mafkarat al-Islam poznamenal, že silnice, na níž k explozi došlo, je známa jako místo častých útoků na okupanty. Před třemi dny proto Američané vyslali oddíl, aby dosavadní prašný povrch silnice vyasfaltoval a po stranách zřídil chodníky, což má mudžáhidům zabránit v kladení dalších bomb.

Miqdádíja

Také tady zasáhl ráno výbuch silné bomby americkou kolonu a usmrtil čtyři příslušníky 5. divize americké námořní pěchoty. Pátý voják byl výbuchem velmi vážně zraněn.

Ostřelování základen v Ba'qúbě a Kirkúku

Základnu v Ba'qúbě ostřeloval kolem 17:00 odboj těžkými minometnými střelami. Podle majora Talhata Ahmada z loutkové policie způsobily zásahy velké materiální škody i lidské ztráty, odmítl však uvést podrobnosti. Američané podle něho zjistili, že střely byly vypáleny z místního fotbalového stadionu, ten pak obklíčili a prohledali, nenašli však ani bojovníky ani odpalovací zařízení nebo střely.

Na kirkúckou základnu odpoledne dopadaly minometné střely. Okolní obyvatelé slyšeli osm prudkých explozí a po nich pozorovali nad základnou plameny a kouř.

Tal' Afár

Dvě auta naložená výbušninou explodovala po dálkovém odpálení kolem 8:00 současně v centru města vedle velkého amerického obrněného vozidla. Výbuchy vozidlo zničily, šest vojáků zabily a dalšímu způsobily smrtelné zranění. Protože se zpráva o události rozšířila, Američané ztrátu vozidla přiznali, ovšem s tvrzením, že byli zabiti pouze tři vojáci. K odpovědnosti za útok se přihlásila Islámská armáda v Iráku, která jej nazvala "dvojitou operací proti jednomu okupačnímu vozidlu".

Mósul

Ve východní části města na břehu Tigridu nalezli ráno místní lidé tělo příslušníka americké námořní pěchoty s podřezaným hrdlem. Informovali policii a ta přivolala Američany. Voják byl zřejmě zabit už před několika dny. Místní policie o nálezu informovala reportéry různých televizí, ačkoli Američané sami nic neoznámili.

Křesťanští misionáři působí v kurdských oblastech země

Bahrajnský list al-Achbár al-Chalídž oznámil, že v severních provinciích Iráku s větším počtem kurdského obyvatelstva se rozmáhají křesťanské misie. S odvoláním na zdroje v Mósulu uvedl, že organizace s názvem Acorn řízená z Vatikánu získává pro křesťanství desítky kurdských muslimů a posílá je do křesťanských misijních kurzů se slibem příjmu 600 dolarů měsíčně. Nejvýznamnější konvertité jsou posíláni do Vatikánu k dalšímu výcviku, aby se pak vraceli mezi Kurdy jako misionáři. Acorn působí v provinciích Irbíl, Sulajmáníja a Dahúk, 12. dubna se v Irbílu údajně konala dvoudenní konference kurdských misionářů. Podle listu řada iráckých politických skupin varuje před těmito aktivitami, které mohou vést ke konfliktům mezi muslimy a křesťany s nepředstavitelnými následky pro region.

Kirkúk

Základna džihádu v Zemi dvou řek oznámila, že její příslušníci zastřelili tři vojáky z americké pěší hlídky. Vojáci, kteří prohledali okolní budovy, našli sice sedm nábojnic na střeše budovy vzdálené 300 metrů, ale nic víc.

Násiríja

Exploze bomby ve čtvrti Muhandisín v 16:00 zničila Humvee a zabila čtyři vojáky, pátý byl smrtelně zraněn.

Ostřelování tábora Bucca

Podle výpovědí svědků dopadlo odpoledne sedm raket do různých částí tábora, z nichž začal stoupat hustý kouř. Korespondent Mafkarat al-Islam sám slyšel čtyři exploze, které otřásly celým areálem několik minut po raketovém útoku.

Neděle 1. května 2005

Noční boje v Qá'imu

V noci ze soboty na neděli od 21:00 až do půlnoci probíhaly ve městě boje mezi Iráčany a okupačními vojáky, v nichž podle sdělení podplukovníka iráckých sil 17 Američanů zemřelo a 5 bylo zraněno. Zničena byla tři Humvee a zneškodněna dvě obrněná vozidla Bradley. Podplukovník současně tvrdil, že bylo zajato 21 povstaleckých bojovníků a nejméně 25 zabito, to však příslušníci odboje popřeli, že v mešitách se prý konalo pouze pět pohřebních obřadů za padlé bojovníky, mezi nimiž byl jeden z Jemenu. K účasti na bojích se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s prohlášením, že tato bitva byla začátkem konce amerických sil v Iráku.

"Bitva svobodného lidu Iráku" v Ramádí

V noci na neděli došlo ve městě k bojům mezi americkými vojáky a Iráčany, kteří sestřelili nad městem vrtulník Apache. V bojích bylo zabito minimálně 21 amerických vojáků, zničeno bylo obrněné vozidlo a dvě Humvee. Ampliony místních mešit za nedělního úsvitu oznámily, že během sobotních bojů padli v jižní části města tři bojovníci. Odbojová organizace První armáda Muhammadova pak vydala prohlášení, v němž se přihlásila k sestřelení vrtulníku a noční boje nazvala "Bitvou svobodného lidu Iráku".

Chálidíja

Irácký střelec zastřelil ze střechy místní vysoké budovy příslušníka americké námořní pěchoty.

Ostřelování základen v Habbáníji, Júsufíji a Mósulu

Ráno kolem 5:30 ostřelovali příslušníci hnutí odporu americkou základnu v Júsufíji nejméně 16 raketami, které v komplexu způsobily těžké škody. Podle kapitána loutkové armády Karíma Chámise, který na základně pracuje, byly zabity nebo zraněny desítky Američanů. "Vstoupili jsme na základnu," řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, "poté, co jsme dostali rozkaz ministerstva obrany zjistit rozsah ztrát a poskytnout pomoc. Zjistili jsme, že došlo k velkým škodám a jsou tam desítky mrtvých a zraněných". Větší část budov na základně, které byly dost vysoké, aby je obyvatelé okolí přes zeď kolem základny mohli vidět, byla při útoku zničena. Ještě po 11:00 oznamoval korespondent, že Američané stále prohrabávají trosky a vytahují těla vojáků, kteří zřejmě ve chvíli ostřelování spali.

Největší americká základna v severním Iráku, mósulská Ghazlání, se stala dopoledne terčem silného ostřelování nejméně 20 raketami a minometnými střelami. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, všechny základnu zasáhly a z ní bylo možno slyšet houkání sirén. Protože zprávu odesílal krátce poté, neměl ještě k dispozici žádné podrobnosti.

Základnu as-Saqr v Habbáníji zasáhlo kolem 15:00 šest minometných střel. Obyvatelé domů kolem základny slyšeli šest explozí, pozorovali plameny šlehající z komplexu a vrtulníky, létající nízko nad okolím základny, které hledaly útočníky.

Americké síly obléhají Haqláníji

Už týden je toto město ležící v provincii Anbár zablokováno americkými silami, přerušeny jsou dodávky vody, potravin a elektřiny. Situace obyvatelstva se značně zhoršila, jak západní, tak irácká loutková média ji však vytrvale ignorují a mlčí. Obyvatelům není umožněn pohyb do města nebo z města ven, život ve městě ustal, obchody jsou uzavřeny, jejich zásoby okupační síly a kolaboranti zničili, peníze a cennosti rozkradli. Zhoršila se zdravotní situace, dostat se v případě potřeby do nemocnice je velmi obtížné. Uzavřeny jsou školy, v nichž měly probíhat závěrečné zkoušky. Podle svědectví místních lidí okupanti vpadali do mešit, vyráželi dveře, ničili zařízení a znesvěcovali prostory. Řada obyvatel byla kromě toho zatčena při raziích.

Druhým dnem pokračovalo obléhání Karmy

Americké síly v sobotu zcela zablokovaly přístupy k městu ležícímu na západ od Bagdádu a poté zahájily vlnu razií ve všech částech města. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že jakýkoli pohyb je velmi obtížný, město je odříznuto od světa velkým počtem amerických sil včetně dělostřelectva. Běžný život je zcela paralyzován.

Obležení města je součástí kampaně, k níž Američané přistoupili v řadě iráckých měst, kromě zmíněné Haqlaníje též např. v Abú Ghurajb.

Základna džihádu v Zemi dvou řek vyhlašuje začátek nových útoků

Základna džihádu v Zemi dvou řek vydala prohlášení, jehož kopii obdržel bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam. V prohlášení, které bylo vyvěšeno na dveřích mešit v hlavním městě a v provinciích, organizace vyzvala irácké civilisty, aby se drželi stranou amerických sil a vojenských kolon a vyhýbali se také blízkosti iráckých loutkových sil, neboť "dnes vyhlašujeme po celém Iráku zahájení Bitvy mučedníka Muhammada Džásima Abú al-Háritha al-Isáwího. Povedeme svou bitvu, dokud kříž nezmizí z irácké země."

Korespondent ve zprávě uvedl, že irácké bezpečnostní síly spolu s americkými vyhlásily po nálezu těchto prohlášení pohotovost a rozmístily se po ulicích a uličkách Bagdádu a dalších měst.

Sebevražedné útoky v Bagdádu

V 7:00 najel sebevražedný útočník s autem naplněným výbušninou do hlavní brány americké základny v Rustamíji jižně od Bagdádu a odpálil ve shluku vojáků, kteří se ho předtím marně snažili střelbou zastavit. Korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo krátce poté a dozvěděl se od policie a loutkové armády, že exploze zabila 11 amerických vojáků a řadu dalších zranila.

O dvě hodiny později narazil u západního příjezdu do jihobagdádského předměstí Durá další sebevražedný útočník s autem do kolony Humvee, dvě z nich zničil a devět vojáků na místě usmrtil. K tomuto útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Abú Ghurajb

Ve 13:00 tu explodovalo vedle projíždějící kolony pěti amerických obrněných vozidel a dvou Humvee zaparkované auto naložené výbušninou. Zničilo jedno obrněné vozidlo, zabilo čtyři a zranilo dva vojáky.

Ridwáníja

Na hlavní ulici města ležícího západně od Bagdádu v blízkosti tamního bývalého prezidentského paláce explodovala bomba pod kolonou několika Humvee. Jedno z nich exploze zničila, pět vojáků zabila a dalšího smrtelně zranila. K odpovědnosti za útok se přihlásily Salafíjské brigády Abú Bakra.

Sebevražedný útok v Mahmúdíji

Sebevražedný útočník s Hondou naloženou výbušninou najel odpoledne na dálnici vysokou rychlostí čelně do kolony šesti amerických vozidel na přepravu vojáků. Náraz s explozí zcela zničil jedno z vozidel, zabil šest vojáků a tři zranil.

Ba'qúba

Před polednem vybuchla ve čtvrti Mu'allimín bomba na silnici pod pěší americkou hlídkou, zabila tři vojáky a čtvrtého vážně zranila. Americké síly pak celou oblast uzavřely, mrtvé a raněné odvezly spolu s vrakem vozidla na základnu západně od města.

Dijála

V dijálské čtvrti Amir explodovalo odpoledne zaparkované auto naložené výbušninou v blízkosti kolony amerických obrněných vozidel. Zničilo jedno z nich, zabilo tři a zranilo dva vojáky.

Rada ulamá odsoudila vraždu sunnitského šajcha

Nejvyšší sunnitský orgán v Iráku vydal prohlášení, v němž odsoudil vraždu sunnitského šajcha Abd ar-Razzáqa Rašída ad-Dulajmího, k níž došlo v pátek v provincii Dijála. Loutková policie tehdy obklíčila mešitu al-Aqsá v okrsku Kátún, kde šajch pronášel kázání a vedl páteční modlitby. Po skončení obřadů kolaboranti vtrhli do mešity, šajch jim však vyšel vstříc se slovy: "Chcete-li mne odvést, pojďte a chopte se mne." "Bezpečnostní síly" se pak stáhly, šajch ale po chvíli v obavách, že zrádci by mohli zaútočit a zabít nebo zranit věřící v mešitě, vyšel ven, aby jim v tom zabránil. Když došel téměř k jejich autům, bezpečnostní síly na něho začaly pálit. Řada očitých svědků potvrdila korespondentu Mafkarat al-Islam, že policisté na šajcha stříleli stále znova, až padl na zem. Loutková policie se později pokoušela tvrdit, že šajch spáchal sebevraždu.

Rada ulamá odsoudila jak vraždu, tak lež o šajchově sebevraždě. Označila tuto policejní vraždu za porušení práv a svobod iráckého lidu. Současně obvinila z odpovědnosti za vraždu i za mučení a zneužívání vězňů v okupačních vězeních kolaborantskou loutkovou vládu.

Dulú'íja

Pod americkou hlídkou explodovala v tomto městě ležícím v provincii Saláh ad-dín kolem 15:00 bomba, jež zničila Humvee, dva členy jeho posádky podle údajů místní policie zabila a dva zranila.

Tikrít

V sobotu Američané uvěznili 40letou Iráčanku žijící ve čtvrti Arbá'ín spolu se třemi bratry. Podle bagdádského korespondenta Mafkarat al-Islam dorazily americké síly do čtvrti v nejméně deseti obrněných vozidlech a uzavřely ulici, v níž žena žila. Teprve v neděli Američané její zatčení přiznali a tvrdili, že spolu s bratry připravovala v domě auto naplněné výbušninou pro sebevražedný útok proti okupačním silám.

Příbuzní a sousedé ženy v rozhovoru s korespondentem tato tvrzení kategoricky popřeli. Tikrítské kmeny varovaly okupační síly před katastrofou, která je postihne, s tím, že další věznění ženy pomáhá jedině odboji.

Mósul

Odpolední exploze bomby pod spojenou americko-iráckou hlídkou na hlavní ulici čtvrti Hudába ve středu města zničila Humvee a pickup, zabila tři americké a jednoho iráckého vojáka, další tři Američany zranila.

Sebevražedný útok v Tal' Afáru

Sebevražedný útočník se odpálil s autem naplněným výbušninou při pohřebních obřadech za kurdského kolaboranta, který zemřel při útoku iráckých povstalců. Podle mluvčího Kurdské demokratické strany najelo auto do shluku přítomných, zabilo 25 a zranilo přes 50 osob. Američané s loutkovými silami podle něho spěchali na místo vytahovat mrtvé a raněné kolaboranty, ale mudžáhidové zablokovali ulici, takže došlo k přestřelce.

Sunnité v Basře odsoudili zatčení členů své komunity

Místní sunnitská komunita vydala prohlášení, v němž odsoudila zatčení 46 svých členů, z nichž.většina pochází z Abú al-Chásib.

Tzv. národní garda a loutková policie zatkly kromě toho o půlnoci ze soboty na neděli inspektora škol pro provincii Basra a člena celoirácké rady ulamá šajcha Kamála Fajsala as-Sálima, který tak doplnil řadu již uvězněných zdejších předních sunnitů.

Pondělí 2. května 2005

Rada ulamá odsoudila blokádu Hadíthy, Qá'imu a Haqláníje

Nejvyšší sunnitská náboženská autorita vydala prohlášení odsuzující americké obléhání měst v provincii Anbár, které už trvá déle než týden. Vyjádřila v něm současně podivení nad tím, že po celou tuto dobu mezinárodní média o blokádě naprosto mlčí. Situace obyvatel uvedených měst se během blokády znatelně zhoršila, protože postrádají dodávky vody a elektřiny. Města jsou prakticky paralyzována, školy a obchody zavřeny. Ani mešity nemohou poskytnout ochranu před americkými útoky, protože v  řadě z nich jsou vyvrácené dveře a jejich zařízení je vykradeno. Řada lidí byla bez jakéhokoli vysvětlení uvězněna. Toto barbarské počínání může podle prohlášení pouze zvýšit hněv iráckého lidu.

V Haqláníji explodovala odpoledne kolem 16:30 na hlavní ulici v severní části města bomba pod společnou americko-iráckou hlídkou. Podle sdělení loutkových sil zničila Humvee, zabila jednoho a zranila čtyři vojáky.

Sebevražedný útok v Ramádí

Kolem 15:00 explodovala na jedné z ulic v centru města bomba. Podle místních obchodníků zničila americké obrněné vozidlo, zabila tři americké vojáky a jednoho zranila.

O něco později narazilo na mostě Warrár na západě města, asi 300 metrů od stejnojmenné americké základny auto naložené výbušninou do vojenské kolony jedoucí na základnu. Mohutný výbuch zničil dvě Humvee a zabil celé jejich posádky. Američané v celé okolí vyhlásili zákaz vycházení.

Rutba

Ve čtvrti Šurta v centru města zničila v 8:00 exploze transportní vozidlo Zil a usmrtila v něm všech sedm amerických vojáků. Seržant Chálid Ahmad z pohraniční policie tyto údaje potvrdil s tím, že výbuch "byl velmi silný". Američané přiznali pouze dva mrtvé a tvrdili, že vozidlo bylo pouze poškozeno.

Sebevražedný útok v Abú Ghurajb

Kolem poledne najel sebevražedný útočník s pickupem naloženým výbušninou ve vesnici Zajdán do kolony Humvee. Narazil do dvou z nich, jež exploze zcela zničila a v nichž zemřelo nejméně šest amerických vojáků. Několik dalších vojáků bylo zraněno.

USA plánují zřídit v Iráku největší vězení na Předním východě

Podle egyptského listu al-Wafd předseda Asociace obětí americké okupace Iráku Alí Náhí oznámil, že okupační představitelé plánují v Iráku stavbu rozsáhlé věznice. Má být zřízena v odlehlé části provincie Dhí Qár na jihu země a má se jednat o největší věznici svého druhu na Předním východě.

Američané oznámili oficiální počty okupačních sil v zemi

Americké vojenské velení v okupovaném Iráku vydalo oficiální přehled zemí, které vyslaly do Iráku své kontingenty a jejich počty:

USA
150 000
Gruzie
898
Velká Británie
8 000
Rumunsko
730
Jižní Korea
3 600
Japonsko
550
Itálie
3 085
Dánsko
496
Polsko
1 700
Bulharsko
450
Ukrajina
1600
Austrálie
400

Současně bylo oznámeno, že počty mužů v jednotlivých kontingentech následkem eskalace útoků odboje poklesly.

Ba'qúba

Podle sdělení člena místní policie vybuchla ráno v oblasti Kan'án 4 km západně od města bomba, která zabila čtyři americké vojáky z pěší hlídky a tři další vážně zranila.

Tárimíja

Zaparkované auto naložené výbušninou explodovalo v 11:30 u americké hlídky, která zastavila na kraji silnice v okrsku Šatt na východě města, zničila jedno a zneškodnila druhé Humvee. Kapitán tzv. národní gardy potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že exploze zabila pět amerických vojáků a dalších pět zranila, tři z nich vážně.

Útok na konvoj v Bajdží

Konvoj amerických kamionů se zásobami pro armádu se stal v 18:48 na hlavní ulici města terčem útoku povstaleckých bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi. Ti dva kamiony zapálili a zabili čtyři vojáky.

V Hillá zabit další polský voják

Irácký ostřelovač zasáhl ráno do zad jednoho ze skupiny polských vojáků stojících u střediska mobilních telefonů Iráqúna a na místě ho zabil. Poláci spolu s loutkovými silami okolí uzavřeli a prohledávali vysoké budovy, nenašli však nic a nikoho.

Iskandaríja

Hlídku čtyř Humvee na hlavní ulici čtvrti Mu'allimín zasáhla v 16:00 exploze bomby, zničila Humvee a zabila v něm čtyři vojáky.

Sebevražedný útok v Mósulu

Sebevražedný útočník najel s bílou Toyotou naloženou výbušninou do amerického kontrolního stanoviště v okrsku Ba'adž v západní části města. Tam auto uprostřed vojáků a vozidel odpálil. Podle svědků zemřel nebo byl zraněn "velký počet" vojáků. Americké síly okamžitě okolí uzavřely, aby zabránili komukoli přiblížit se, proto se korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo zjistit přesnější údaje o následcích. Svědkové však tvrdili, že stanoviště bylo úplně zničeno.

Ostřelování základen v Mósulu a Tal' Afáru

V 15:00 zasáhlo mósulskou americkou základnu Ghazlání osm raket středního doletu. Poté bylo slyšet druhotné exploze a nad základnou se objevily plameny a kouř.

Později k večeru dopadlo sedm minometných střel na americkou základnu v Tal' Afáru. Podle sdělení nadporučíka loutkových sil zabily dva a zranily pět amerických vojáků.

Basra

Při pravidelné hlídce explodovala kolem 7:00 pod kolonou britských vojenských vozidel na silnici vedoucí do okrsku Ráší bomba, zničila vozidlo Hino a zabila nebo zranila jeho posádku. Mluvčí britského ministerstva obrany v Bagdádu útok přiznal s tím, že byl zabit jeden voják. Podle iráckých loutkových sil i očitých svědků byli však zabiti tři vojáci a čtvrtý zraněn.

Ve večerní zprávě zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že po 14hodinovém utišení došlo k dalšímu zatýkání vůdců místní sunnitské komunity a celkový počet sunnitských zatčených tak vzrostl na 52.

Úterý 3. května 2005

Fallúdža

Nadporučík loutkové irácké armády sdělil, že ve čtvrti Andalús zabili povstalci při útoku na Američany 11 vojáků. Útočníci ihned zmizeli v úzkých uličkách, Američané prostor uzavřeli, vyhlásili zákaz vycházení a začali prohledávat domy.

Místní korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že šlo o největší útok od konce bitvy o Fallúdžu koncem ledna.

Bagdád

V 11:00 vybuchla bomba pod americkou hlídkou v předměstí Durá; exploze zničila Humvee, čtyři vojáky zabila a pátého zranila.

Ve čtvrti Karráda ostřelovali kolem poledne čtyři maskovaní útočníci džíp Cherokee, v němž jeli strážci zvláštního amerického vězení na bagdádském mezinárodním letišti, v němž je držen též Saddám Husajn. Zastřelili čtyři muže, pak rychle pěšky zmizeli, protože odjezd autem, kterým se na místo dostali, jim znemožnili loutkoví vojáci. Podle údajů bezpečnostních sil byl mezi zabitými kapitán Hasan Alí, jenž se před časem objevil v televizi, když předváděl Saddáma Husajna v poutech k sodu. Jde již o třetí osobu, zavražděnou v souvislosti s vězněním bývalého prezidenta.

Ostřelování základny v Latífíji

Kolem 9:30 vypálil odboj na americkou základnu v Latífíji 13 raket Grad. Podle údajů policie zabily osm a zranily nejméně 15 vojáků, pro které přiletěly čtyři vrtulníky.

Bajdží

Plukovník Azíz Muchalláf z tzv. Irácké armády sdělil Mafkarat al-Islam, že mudžáhidové vyzbrojení raketomety C5K zaútočili v 6:00 v centru města na hlídku tří Humvee a obrněného vozidla na přepravu vojáků a zničili transportní vozidlo, v němž zabili sedm vojáků. Pak zmizeli dřív, než se objevila americká posila. K útoku se později přihlásila Islámská armáda v Iráku.

Basra

V okrsku Qurná v severní části města explodovala bomba pod autem plným příslušníků Brigád Badr. Výbuch auto zničil a čtyři badristy, mezi nimi dva velitele, zabil. Americké a irácké loutkové síly místo útoku na dvě hodiny uzavřely, ale protože okrsek je obydlen pouze šíity, neprováděly žádné razie.

Šíitský "Islámský výbor pro boj s wahhábovskými sunnity" poslal výhrůžný list inspektorovi městských škol dr. Abdalláhovi as-Salmánovi. Pisatelé dopisu v něm vyhrožovali, že sledují všechny sunnity a wahhábovce a připomínali dr. Salmánovi zavraždění školního inspektora Abd ar-Rahmána al-Qáriha, k němuž došlo před měsícem, a uvěznění jiného inspektora Kamála Fajsala.

Loutkové ministerstvo lidských práv potvrdilo případy znásilňování iráckých chlapců

Loutkové ministerstvo v Američany instalované vládě poodhalilo roušku tajemství nad zprávou, podle níž řada okupačních vojáků v únoru v Tárimíji znásilňovala chlapce ve věku 15 - 17 let. Zpráva byla zveřejněna na tiskové konferenci, jíž byl účasten také korespondent Mafkarat al-Islam. Jeden z úředníků ministerstva, dr. Umar ad-Dulajmí, tu vedl, že sedm rodin si už na americké vojáky stěžovalo tzv. irácké vládě, ta však jejich stížnost ignorovala. Čtyři chlapce vojáci po znásilnění usmrtili, přičemž znásilnění prokázala jejich pitva v tárimíjské vládní nemocnici.

Mluvčí tzv. ministerstva lidských práv řekl přímo korespondentovi, že případů, v nichž američtí vojáci chlapce a mladíky zneužívali, byly desítky. Jeden případ byl zaregistrován v Bagdádu, kde několik vojáků chlapce odvedlo, když vycházel ze školy. Vzali ho do obrněného vozidla a tam ho znásilnili.

Američané ztratili spojení se dvěma bojovými letouny

Krátce po poledni TV al-Džazíra vydala právu, že americká armáda ohlásila nález těla pilota jednoho ze dvou bojových letounů, s nimiž předchozího dne ztratila spojení. Podle Pentagonu se oba stroje ve vzduchu srazily. USA popřely, že by letouny havarovaly na základě palebného útoku. Oba stroje F-18 se údajně po misi vracely zpět na letadlovou loď.

"Izraelský" rozhlas ohlásil návštěvu sionistických představitelů v Iráku

V nejbližších dnech mají podle vysílání "izraelského" rozhlasu navštívit Irák tři vysocí představitelé tamního ministerstva turistického ruchu. Hodlají proto navštívit místa spojená se "spravedlivými židovskými svatými muži", zvláště pak archeologické naleziště v Mósulu, které považují za "židovské". Do Iráku podle téže zprávy mají vstoupit s tureckými pasy a po dobu jejich cesty po Iráku je nemají doprovázet američtí vojáci.

Korespondent Mafkarat al-Islam, který zprávu zaznamenal, k ní dodal, že odboj už zneškodnil řadu agentů sionistického Mosadu a že je všeobecně známo, že většina úředníků "izraelské" vlády je současně důstojníky tajné policie Mosad.

Středa 4. května 2005

Ostřelování základen v Ramádí a Habbáníji

V 9:00 ostřeloval odboj americkou základnu v zemědělské fakultě univerzity Anbár na východě Ramádí. Deset střel způsobilo na budovách základny značné škody, přílet čtyř vrtulníků signalizoval, že došlo zřejmě i ke značným lidským ztrátám. Korespondent Mafkarat al-Islam hovořil s nadporučíkem Aftánem Mahjúbem z ramádské policie. Ten mu řekl, že při ostřelování bylo zabito nebo zraněno na 30 Američanů. Zabiti byli také čtyři iráčtí kolaboranti, zaměstnaní na základně, kteří tam přespávali. Američané útok přiznali, o podrobnostech se ovšem nezmínili, pouze uvedli, že námořní pěchota "opětovala palbu".

Sedm silných minometných střel zasáhlo v poledne americkou základnu v Habbáníji, kde způsobily požáry, z nichž stoupaly mraky kouře.

Fallúdža

Kolem 17:00 zasáhly čtyři silné minometné střely uskupení amerických vojáků poblíž železniční stanice severně od města a způsobily jim podle sdělení loutkové armády nespecifikované ztráty.

Další útok na věznici v Abú Ghurajb

Celkem 14 raket a minometných střel zasáhlo v 15:00 převážně východní část vězeňského tábora, v níž jsou umístěny baráky vojáků a vojenská vozidla. Podle policie spadla jedna z raket do shluku vojáků, 24 jich usmrtila a 15 zranila. Evakuaci mrtvých a raněných prováděla řada vrtulníků plné dvě hodiny po útoku.

Dopoledne kolem 10:00 explodovala na dálnici jižně od města bomba pod obrněnou americkou kolonou. Ze šesti obrněných vozidel jedno zničila, dva vojáky zabila a další čtyři zranila.

Bagdád

Auto naložené výbušinou explodovalo kolem 21:00 v předměstí Durá, zabilo devět a zranilo asi 20 příslušníků tzv. národní gardy. Podle americké agentury AP dosáhl počet mrtvých dokonce čísla 15.

Samarrá'

Hlídku složenou ze čtyř Humvee zasáhl v 8:00 ve čtvrti Sisak výbuch bomby, která jedno Humvee zničila a zabila tři a zranila dva vojáky.

Sebevražedné útoky v Irbílu a Iskandaríji

Zaměstnanec zdravotnické péče potvrdil korespondentu Mafkarat al-Islam, že v Irbílu bylo nejméně 60 osob zabito a 150 zraněno, když se sebevražedný útočník odpálil v objektu sídla Kurdské demokratické strany, které současně funguje jako odvodní středisko loutkové policie. Karím Zinghárí, pověřenec tzv. ministerstva vnitra v Irbílu, řekl agentuře AP, že ve středisku bylo v té chvíli (kolem 9:30) přítomno na 300 dobrovolníků. Sebevražednému mudžáhidovi se podařilo dostat mezi ně dovnitř a odpálit se.

Sebevražedný útočník najel v Iskandaríji jižně od Bagdádu s autem Opel do kolony dvou obrněných vozidel Bradley a dvou Humvee. Obě Humvee zničil, zabil sedm vojáků a jednoho zranil. K útoku, jehož počet obětí později stoupl na 80, se přihlásila organizace Ansar as-sunna.

Další americký vrtulník sestřelen

Kolem 19:00 sestřelil odboj nad městem Latífíja, ležícím 25 km jižně od Bagdádu, raketou Strela vrtulník Black Hawk. Ten začal hořet a zřítil se severně od města. Američané místo pádu obklíčili a pátrali po tělech posádky, která při pádu zahynula.

Chális

Na hlavní ulici Chálisu severozápadně od Ba'qúby explodovala po 15:00 pod projíždějící hlídkou pěti Humvee bomba, jedno z nich zapálila, zabila dva vojáky a další dva zranila.

V Basře pokračují zatýkání sunnitů

V úterý večer pokračovala vlna zatýkání místních sunnitských představitelů. Jeden z nich byl vyvlečen z domu ve čtvrti Muhandisín spolu se svým synovcem, který byl u něho právě na návštěvě a oba odvedeni pryč.

Další dva sunnité byli zatčeni ve staré Basře, opravář elektrických zařízení byl zbit před očima lidí u mešity Azíz Ághá a odvlečen rovněž pryč. Zatčen byl rovněž sunnitský čalouník nábytku.

Naproti tomu Rada muslimských ulamá oznámila, že byl propuštěn člen rady šajch Fajsal as-Sálim. Jeho propuštění dosáhly sunnitské organizace v Basře. Šajch Sálim, vrchní školní inspektor v Basře a kazatel mešity Manawí Ladžm, byl zatčen během hromadného zatýkání 30. dubna.

Čtvrtek 5. května 2005

V Qá'imu ztratili Američané během jednoho týdne několik letounů

Odpoledne sestřelil odboj nad severní částí města bezpilotní špionážní letoun. Jeho trosky bojovníci nalezli na břehu Eufratu, zatímco Američané je marně hledali na druhé straně řeky. Korespondent Mafkarat al-Islam dodal, že během posledního týdne se mimoto podařilo sestřelit tři americké vrtulníky, z nichž americká strana přiznala pouze jediný.

Ostřelování základny v Ramádí

Jižní část základny Warrár na západě města u stejnojmenného mostu zasáhlo odpoledne osm raket Kaťuša. Tato část, kde jsou přistávací dráhy pro americká letadla, se stává terčem útoků takřka denně. Podle líčení svědků se po zásahu nad základnou objevily čtyři sloupy hustého kouře a následovala řada druhotných explozí. Pro mrtvé a zraněné přiletěla řada vrtulníků. K útoku se přihlásila První armáda Muhammadova.

Chálidíja

Bomba instalovaná na hlavní ulici města vybuchla kolem 14:00 pod kolonou čtyř obrněných amerických vozidel, jedno zneškodnila, zabila čtyři a zranila tři vojáky.

Hadítha odříznuta od světa

Kolem 7:00 americké síly obklíčily město, znemožnily vstup do něho nebo odchod z města ven. Americká letadla současně shazovala letáky s výhrůžkami obyvatelstvu, že lhůta, kterou dostalo před několika dny k odevzdání veškerých zbraní, uplynula. Kromě toho byly přerušeny dodávky vody a elektřiny, jakož i veškerá telefonní spojení.

V Abú Ghurajb se střetli mudžáhidové s námořní pěchotou

Dopoledne došlo ke střetu mezi 50 bojovníky z řad Islámské armády v Iráku a americkými silami. Jak přiznal plukovník loutkové armády, mudžáhidům se podařilo přepadnout nečekaně americkou hlídku námořní pěchoty, zničit Humvee a část vojáků zabít. Poté obklíčili irácké vojáky, kteří od severu spěchali hlídce na pomoc. Po úspěšném boji z místa zmizeli.

Zahynulo 17 a zraněno bylo 10 amerických vojáků, vedle nich zemřelo též 11 vojáků irácké loutkové armády, která přišla Američanům na pomoc.

Americké síly vyhlásily v celé oblasti zákaz vycházení, začaly prohledávat domy, během poledních modliteb zatkly řadu strážců mešit, které obvinily, že útok provedli a pak se v mešitách ukryli.

Sebevražedné útoky v Bagdádu

Časně ráno najel sebevražedný útočník s autem do domu zástupce tzv. ministerstva vnitra pro policejní záležitosti generálmajora Hikmata Músy Sulajmána v západním Bagdádu, zabil jednoho z jeho strážců a dalších šest zranil. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny a současně hrozila dalšími útoky na kurdské kolaboranty, především z řad Kurdské demokratické strany Mas'úda Barzáního.

Dopoledne oznámilo tzv. ministerstvo vnitra, že jiný pěší sebevražedný útočník se odpálil ve frontě u odvodního střediska loutkových sil nedaleko letiště Muthanna v západní části Bagdádu a zabil nejméně 15 osob. Osm dalších bylo podle zprávy zraněno.

Ráno zaútočili bojovníci ve čtvrti Ámil v západní části Bagdádu na kolonu vozidel loutkové policie, zabili šest policistů a dva zranili. Jedno z aut při útoku shořelo.

V předměstí Durá explodovala odpoledne bomba pod kolonou vojenských kamionů se zásobami, jeden z nich zapálila, zabila jednoho vojáka a dalšího zranila.

Latífíja

Na hlavní ulici města vybuchla bomba, která zničila jedno ze šesti Humvee americké hlídky, zabila v něm tři vojáky a dva zranila.

Polská základna v Hillá terčem dalšího útoku

Brigády islámského hněvu podnikly přesně v 10:00 prudký raketový a minometný útok na základnu polských okupačních vojáků. 22 raket Grad a těžkých minometných střel způsobilo v komplexu exploze slyšitelné po celém městě. Ze základny se zvedlo osm sloupů černého kouře. Korespondent Mafkarat al-Islam se sešel se seržantem loutkové armády, který mu sdělil, že způsobeny byly hlavně materiální škody, ale mezi Poláky byli i mrtví a zranění.

Ba'qúba

Odpoledne podnikli partyzáni, ukrytí za betonovými zátarasy podél silnice, útok na kolonu několika kamionů se zásobami, tři z vozidel zapálili a zabili jejich vojenské řidiče. Současně zničili doprovodné Humvee se čtyřmi vojáky. Při útoku padl jeden mudžáhid a dva utrpěli zranění.

Američtí vojáci v doprovodu iráckých kolaborantů zatkli v pátek 29. dubna dva zaměstnance mešity al-Aqsá poté, co loutková policie zastřelila imáma a kazatelé této mešity šajcha Abd ar-Razzáqa Rašída ad-Dulajmího. Loutkové síly tehdy tvrdily, že šajch spáchal sebevraždu. Ve čtvrtek korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že oba muži byli propuštěni. Korespondentovi svěřili, že ve vězení je loutková policie hrozbami nutila k falešnému svědectví o šajchově smrti a o tom, že útočil na policisty. Naopak potvrdili, že šajch byl před jejich očima zastřelen.

Tárimíja

Exploze bomby uprostřed prašné silnice zasáhla ve městě v 19:00 kolonu pěti Humvee, jedno zničila a dva vojáky zabila. Další tři Američané utrpěli vážná zranění.

Sebevražedné útoky v Mósulu a Tal' Afáru

Dopoledne zaútočil bojovník s šedým Opelem naloženým výbušninou v severní části Mósulu náhle z boční ulice na americkou kolonu, mířící z města do zalesněné oblasti. Exploze zničila dvě Humvee a třetí zneškodnila, na místě usmrtila osm vojáků a další smrtelně zranila. Podle svědků někteří uhořeli ve vozidlech. Američané reagovali zákazem vycházení a dokonce i postávání ve dveřích domů.

Sebevražedný útočník v automobilu Opel naloženém výbušninou najel v 18:00 na okraji Tal' Afáru do ozbrojené kolony a odpálil se, přičemž zničil jedno z vozidel a v něm zabil šest amerických vojáků a čtyři další zranil.

Jihokorejští vojáci zvyšují ostražitost

Jihokorejská agentura Yon Hap přinesla zprávu, že jihokorejští vojáci na základně v severoiráckém Irbílu vyhlásili druhý nejvyšší stupeň pohotovosti v reakci na středeční útok odboje na sídlo Kurdské demokratické strany. Od příjezdu vojáků do Iráku nebyl dosud nikdy tak vysoký stupeň pohotovosti vyhlášen. V jeho rámci byla přijata rozšířená bezpečnostní opatření a nikdo nesměl základnu opustit. Jihokorejské ministerstvo obrany odmítlo situaci svých vojáků komentovat.

V Nadžafu zabiti členové íránské výzvědné služby

Bojovníci vyzbrojení kulomety zaútočili v 9:00 na automobil se čtyři Íránci projíždějící městem, auto zničili a celou posádku zabili. Podle místní policie šlo o pouhé poutníky, kteří přijeli navštívit zdejší šíitské hrobky. Povstalecká organizace Salafíjské eskadry očištění, která se k akci přihlásila, však oznámila, že se jednalo o agenty íránské tajné služby, kteří měli podporovat Brigády Badr při vraždění předních členů sunnitské komunity a sunnitských duchovních na jihu Iráku.

Pátek 6. května 2005

Boje v Ramádí

Na severu města v okrsku Džarajší došlo kolem 16:00 k boji. Povstalci vyzbrojení lehkými zbraněmi a raketomety zabili čtyři a zranili dva Američany. Svědkové viděli hořet jedno Humvee. Američané potom -- jako obvykle -- vyhlásili zákaz vycházení a zatkli šest lidí, o nichž prohlásili že se bojů zúčastnili.

V 11:00 najel sebevražedný bojovník v Thajle jižně od Ramádí do vojenské americké kolony, zničil jedno Bradley a zneškodnil Humvee. Zabito přitom bylo devět vojáků a zraněni čtyři. K operaci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Útok na americkou hlídku ve Fallúdži

Odpoledne zaútočili Iráčané ve čtvrti Džawlan na americkou pěší hlídku, šest vojáků zabili a dva zranili. Tyto počty sdělené svědky potvrdila i loutková policie. Američané pak prohledali okolní domy a obchody.

Ostřelování základen v Hítu a Chálisu

V odpoledních hodinách podnikl odboj silný raketový a minometný útok na hítskou okupační základnu Ajn al-Asad. Podle kapitána Džawáda Kázima z tzv. protiteroristických sil bylo zabito šest a zraněno 22 amerických vojáků, kteří spali v baráku, jenž dostal přímý zásah. Američané odpověděli dělostřeleckou palbou do místa, odkud mělo ostřelování vycházet. Odboj prý nezaznamenal žádnou ztrátu, část z 15 vypálených dělostřeleckých střel však zasáhla obytný dům a usmrtila šestičlennou rodinu.

Nejméně deset minometných střel zasáhlo kolem 8:00 základnu ve městě Chális západně od Ba'qúby. Podle svědků způsobily zásahy požáry na dvou místech komplexu. Na základně pak přistálo sedm vrtulníků Apache, jaké obvykle přepravují mrtvé a raněné. Loutková policie a tzv. národní garda odmítly sdělit počty obětí. K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Bagdád

Kolem 12 :00 vystřelili povstalci šest silných raket Taríq na tzv. zelenou zónu, v níž sídlí okupační velení a loutková irácká vláda. Podle člena loutkové policie útok způsobil mezi Američany a loutkovými silami smrt a zranění. Dodal: "Vypracovali jsme plán na ochranu členů vlády před takovými útoky, připravili jsme pro ně podzemní kryty. Ty se dnes skutečně hodily. Strávili (členové vlády) v nich během ostřelování hodinu."

Bomba umístěná uprostřed ulice ve čtvrti Mu'allimín v centru Bagdádu explodovala v 15:00 pod americkou pěší hlídkou, jejímž úkolem bylo sledovat v mešitě páteční modlitby. Američané s tlumočníky pravidelně obklopují mešity a monitorují pronášená kázání; pokud se v nich ozve výzva k boji proti okupantům, okamžitě vtrhnou dovnitř a kazatele přímo z kazatelského stupínku odvedou. Podle svědků, žijících ve čtvrti, výbuch zabil tři Američany a čtyři vážně zranil. Silný výbuch podle nich otřásl okenními skly v okolních domech a vytvořil na ulici velký kráter. Na místě byl ve chvíli útoku také korespondent Mafkarat al-Islam, jenž oznámil, že okupanti v celé čtvrti vyhlásili zákaz vycházení. Útok přiznali i ve svém rádiovém vysílání pro místní obyvatelstvo, ale podle svého zvyku zmenšili rozsah ztrát.

V okrsku Saba'Abkar na severu Bagdádu bylo ráno nalezeno 17 mrtvol členů loutkové policie a tzv. národní gardy. Všichni byli popraveni zastřelením do týla. Podle policejního mluvčího byli zastřeleni před několika dny "při plnění svých povinností". K jejich popravě se přihlásila Armáda partyzánů sunny, která je prohlásila za odpadlíky od víry, kteří se snažili bránit odboji v bojích proti okupantům".

Kolaboranti zavraždili 14 sunnitských představitelů

Rada muslimských ulamá, nejvyšší sunnitský orgán v Iráku, oznámila v okrsku Kasrat Wa'taš bylo nalezeno 14 mrtvol sunnitů. Jejich mrtvoly byly zohaveny, měly usekané ruce a vypíchané oči a šlo vesměs o příslušníky kmene Dulajmí ve věku 29-43 let. Svědkové prohlásili, že k masakru došlo na úsvitu 5. května, kdy oddíl loutkové policie prohledával část tržiště a oběti odvedl s sebou neznámo kam. Jejich pohřeb byl oznámen na 7. května, kdy měl vyjít od bagdádské nemocnice Jarmúk.

Člen Islámské strany sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že šlo o přední místní sunnitské osobnosti. Většina dotázaných odmítla odpovědět na otázku, kdo mohl stát za vraždou, několik však pod podmínkou zachování anonymity prohlásilo, že ji mají na svědomí Brigády Badr.

Sebevražedné útoky v Suwajrá a Tikrítu

Podle sdělení loutkové policie se v převážně šíitském městě Suwajrá odpálil sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou na tržišti, kde zabil nejméně 22 osob a minimálně 45 zranil.

V Tikrítu najel ráno jiný útočník do autobusu vezoucího policisty do práce. Tady loutková policie uvedla, že bylo sedm mrtvých a 15 zraněných.

Mósul

Asi v 7:00 explodovalo ve čtvrti Islá az-Zirá'í v západním Mósulu bomba pod projíždějící americkou kolonou. Výbuch zničil Humvee, zabil čtyři vojáky a tři ranil, dva z nich zřejmě smrtelně.

Srážky v Nadžafu; Muqtadá as-Sadr vyzývá k boji

V Nadžafu došlo ke střetům mezi Mahdího armádou a americkými vojáky a kolaboranty. Příčinou srážky bylo, když Američané v doprovodu loutkových sil obklíčili během pátečních modliteb hrobku a mešitu imáma Alího, po obřadu nedovolili věřícím odejít a zúčastnit se demonstrace, kterou mahdisté svolali, aby požadovali propuštění svých uvězněných bratrů.

Když mahdisté navzdory přítomnosti vojáků zahájili demonstraci, irácké loutkové síly na ně zahájily střelbu a dva z nich zastřelili. O dvě hodiny později vtrhli američtí vojáci do mešity imáma Alího.

Toto znesvěcení šíitské svatyně přimělo Muqtadu as-Sadra, aby vyzval Mahdího armádu k mobilizaci na odboj proti okupantům a zrádcům. V nastalé srážce byli zabiti dva policisté.

Korespondenti v Bagdádu, Karbale a v řadě dalších míst jižního Iráku mezitím oznámili, že úřadovny Sadrova hnutí organizují mahdisty a chystají se jít do Nadžafu bojovat.

Američané během odpoledne obklíčili nadžafskou mešitu ze všech stran a po celém městě rozmístili řadu vojenských vozidel včetně velkých obrněnců. Novinářům, kteří se do města vydali z Bagdádu, zabránili ve vstupu a sebrali jim kamery a nahrávače. Korespondent usoudil, že tato opatření jsou známkou příprav na ofenzívu proti městu, která má zůstat světu utajena. V 19:59 oznámil, že k městu směřují ze čtyř stran ohromné kolony doprovázené vrtulníky Apache a Black Hawk. Město samo bylo už předtím uzavřeno. Mahdisté se rozmístili v jeho ulicích a uličkách v množství, jaké Nadžaf neviděl od bojů na konci minulého roku.

Muqtadá as-Sadr oslovil své věrné

V 18:59 oznámil Mafkarat al-Islam, že právě před chvílí oslovil Sadr ve velké mešitě v Kúfě své stoupence a velitele Mahdího armády. Prohlásil, že okupační síly porušily příměří, uzavřené s Mahdího armádou před několika měsíci, což může znamenat útok mahdistů na okupanty a všechny jejich spojence.

Nadžafský korespondent Mafkarat al-Islam citoval zdroj blízký Sadrovi, který řekl: "Sajjid Muqtadá as-Sadr vyslal poselství členům nové tzv. vlády, kterou nazval stínovou, tohoto znění: ,Jestli znovu začnete boj, i my obnovíme boj, pokud nás napadnete, budeme se bránit'."

Basra

Kolem poledne explodovala silná bomba pod hlídkou loutkové policie ve čtvrti Muwaffaqíja. Podle policejního mluvčího nezpůsobila žádné ztráty.

Středa 7. května 2005

Sebevražedný útok u Ramádí

Sebevražedný útočník najel v 16:00 s autem naloženým výbušninou do amerického kontrolního stanoviště v  Bú Alí al-Džásim severně od Ramádí a odpálil se. Podle svědků žijících v oblasti usmrtil devět amerických vojáků a čtyři zranil.

V provincii Dijála zabit americký generál

Asi v 11:00 odpálil v Džalúle u Ba'qúby sebevražedný útočník auto naložené výbušninou vedle kolony velitele amerických sil v provincii. Podle sdělení kapitána loutkových sil Ismáíla Chalíla zabil výbuch devět lidí včetně velitele v hodnosti generála, jehož jméno nesdělil. Generál 15 minut před útokem opustil zdejší základní školu, jejíhož znovuotevření se účastnil.

Ostřelování základny v Hítu

Kolem 6:00 ostřeloval odboj základnu pěti raketami, které způsobily silné exploze. Nad komplexem pak bylo možno pozorovat kouř a plameny.

Ve Fallúdže pokračují útoky proti Američanům

Americké stanoviště as-Saqr se kolem 13:30 stalo terčem deseti minometných střel. Exploze otřásly okolními budovami, nad oblastí přelétaly americké vrtulníky a letadla. Počet mrtvých či zraněných však nebylo možno zjistit.

Ve vesnici Halábísa u Fallúdže vybuchla večer bomba pod americkou hlídkou, jež zničila Humvee a zabila čtyři vojáky. Policejní zdroj potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam počet mrtvých a dodal, že zraněni byli rovněž dva Iráčané, kteří se náhodou ocitli blízko.

Abú Ghurajb

V 7:00 explodovala na dálnici bomba pod kolonou sedmi vojenských vozidel, zničila transportní vozidlo Zil, v němž zabila pět a zranila čtyři americké vojáky. Lehce poškozeno explozí bylo rovněž Humvee.

Mohutný sebevražedný útok na americkou kolonu v Bagdádu

Kolem 11:00 otřásla okolím náměstí Tahrír v centru Bagdádu mohutná exploze. Podle svědeckých výpovědí byla způsobena autem, které vyjelo proti koloně obrněných vozidel, jaká obvykle používají americké bezpečnostní služby. Zničila čtyři vozidla a usmrtila celé jejich posádky. Zraněno bylo 31 osob, mezi nimi několik civilistů. Poškozena byla rovněž tři soukromá auta a několik obchodů bylo zapáleno. Americké a irácké síly zamezily jako obvykle přístup veškerému tisku. Podle zprávy TV al-Džazíra v koloně cestovali cizinci. Se vší pravděpodobností šlo o cizince pracující pro tzv. bezpečnostní společnost. Později se k akci přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s tím, že šlo o útok na skupinu zaměstnanců americké CIA.

Exploze na silnici k mezinárodnímu letišti v Bagdádu

Na silnici k mezinárodnímu letišti vybuchlo zaparkované stříbrné auto Opel, když jej v 7:00 míjela americká kolona. Zničilo Humvee a zabilo čtyři vojáky. Američané zahájili střelbu po okolí, ale nezpůsobili žádné zranění.

Iskandaríja

Na hlavní sinici směřující do Bagdádu explodovala v 17:00 pod hlídkou čtyř Humvee bomba, která podle místních svědků jedno z nich zničila a zabila čtyři americké vojáky.

Rada ulamá odsoudila explozi na tržišti v Suwajrá

Nejvyšší sunnitský orgán vydal prohlášení odsuzující jako teroristický akt útok na tržiště v převážně šíitském městě Suwajrá, při němž bylo 22 osob zabito a 45 zraněno. Rada ulamá vyzvala, aby "nebylo stranám, které se snaží využít současné nelehké situace, umožněno provádět jejich sabotážních plány na vyvolání sektářských a etnických konfliktů". Vyslovila soustrast obětem a vyhlásila modlitby za uzdravení zraněných.

Kirkúk

Kolem 17:30 zaútočil odboj na americké kontrolní stanoviště, zničil tři Humvee, zabil pět a zranil dva vojáky. K útoku se přihlásila Islámská armáda v Iráku, jejíž jeden bojovník v akci padl.

Šíitští představitelé se snaží zabránit srážce Mahdího armády s okupanty

Po pátečních bojích mahdistů s americkými vojáky v Nadžafu podnikli šíitští náboženští a loutkoví političtí představitelé v sobotu intenzivní pokusy boje zastavit. Do domu Muqtady as-Sadra se dostavilo několik šíitských představitelů, aby ho přiměli k rozhodnutí dát Američanům tři dny na propuštění mahdistů, zatčených v pátečních bojích. Mezi návštěvníky byl mj. i kolaborant Muwaffaq ar-Rabí'í, tzv. poradce národní bezpečnosti v loutkové vládě. Korespondent Mafkarat al-Islam v noční zprávě oznámil, že rozhovory stále trvají a Nadžaf žije v napjatém očekávání.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       16. 5. 2005
16. 5. 2005 Zastaví Paroubek zmanipulovaný prodej státního majetku? Štěpán  Kotrba
16. 5. 2005 Michael  Marčák
16. 5. 2005 S jakými myšlenkami si zahrává Václav Klaus? Ondřej  Slačálek
16. 5. 2005 Proč česká média mlčí?
16. 5. 2005 Blairova vláda spěšně prosazuje občanky a zákon proti "náboženské nenávisti"
16. 5. 2005 Newsweek a korán: Přiznává, že se spletl
16. 5. 2005 Ještě není pozdě Jindřich  Kalous
16. 5. 2005 Setkání hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla s novináři
16. 5. 2005 Proč Američané v Iráku nevyhráli
16. 5. 2005 Karzai kritizoval protiamerické demonstranty
16. 5. 2005 Cena, za kterou by se Janeček měl stydět Jan  Čulík
16. 5. 2005 Britská rozvědka varovala Blaira, že Bush bude chtít zaútočit na Irák
16. 5. 2005 Španělská delegace navštívila Fallúdžu
16. 5. 2005 Kdo chce psa bít... Michael  Kroh
16. 5. 2005 Pravice, levice a lidé Bohumil  Kartous
16. 5. 2005 Modrá šance pro bezpečí země Josef  Vít
16. 5. 2005 Michael  Marčák
16. 5. 2005 Zbavte se Microsoftu a ušetříte miliony
16. 5. 2005 Čoraz viac ľudí je tajne sledovaných Radovan  Geist
16. 5. 2005 O dobrovolném zdravotním pojištění Jan  Bláha
16. 5. 2005 Chcete vrátit doby, kdy se stříleli lidi na zaminovaných hranicích? Jan  Bláha
16. 5. 2005 Michael  Marčák
13. 5. 2005 Je vyšetřování pedofilních zločinů podle církevního práva "nevinným vnitropodnikovým disciplinárním řízením"? Jan  Čulík
13. 5. 2005 Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci Štěpán  Kotrba
16. 5. 2005 Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry Miloš  Dokulil
16. 5. 2005 Zakázané maturity
16. 5. 2005 Euroústava ve Francii: dva týdny před referendem Simone  Radačičová
17. 5. 2005 Začarovaný kruh reformy OSN Eduard  Chmelár
16. 5. 2005 Gulášový blairizmus Adrian Peter Pressburg
16. 5. 2005 Naozaj sme porazili fašizmus? Eduard  Chmelár
16. 5. 2005 Rakousko: Haider chce referendum o ústavě EU Richard  Seemann
16. 5. 2005 Bez Evropské unie nový holocaust? Tomáš  Haas
16. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce III Boris  Cvek
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005
16. 5. 2005 Tokijské metro je soukromé -- a chodí lidé pěšky? Jan  Faltýsek
13. 5. 2005 SPD: Kapitalisté nebo kapitalismus? Štěpán  Steiger
16. 5. 2005 Co je liberalismus? Josef  Vít
12. 5. 2005 Zelená je dobrá -- ale modrá je lepší! Martin  Škabraha
13. 5. 2005 Advokátní komora rezignovala na důstojnost advokátů Aleš  Uhlíř
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
13. 5. 2005 Pravice a chudoba Marian  Kechlibar
12. 5. 2005 Václav Havel - superstar? Jindřich  Jůzl
13. 5. 2005 Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005   
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005   
8. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 14. - 21. února 2005   
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005   
4. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 29. ledna 2005   
26. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005   
19. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 7. ledna 2005   
10. 1. 2005 Sporné počty ve "Zpravodajství iráckého odboje"