Středa 19. ledna 2005

Ramádí: okupanti používají roboty k odhalování bomb

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že ve čtvrti Ummál explodovala dopoledne bomba pod projíždějící americkou kolonou, zasáhla jedno Humvee a usmrtila v něm tři vojáky a čtvrtého vážně zranila.

Korespondent ke zprávě poznamenal, že Američané začali používat novou techniku obrany proti bombám: před kolonou vysílají robota, který pátrá po pozemních minách. Partyzáni se však také uchýlili k novým metodám při instalaci pozemních min a bomb, takže robot nálož vždy neodhalí.

Qá'im: povstalci "využili" nabídky odevzdat zbraně

Úterý bylo dnem krvavých bojů, středu však americké síly vyhlásily dnem "amnestie pro bojovníky a ostřelovače" a nabízely 1 000 dolarů za každé odevzdané protitankové odpalovací zařízení, 1 500 dolarů za raketu Strela, 500 dolarů i více za každou bombu či pozemní minu, 250 dolarů za samopal, 100 za ruční granát a dokonce 10 000 za minomet. Další odměny byly stanoveny za odevzdanou munici. Američané tak hodlali využít bídných životních poměrů místních lidí, především rodin povstalců. V budově guvernérského úřadu bylo zřízeno středisko pro soustřeďování odevzdaných zbraní a Američané se představovali, že se místní lidé pohrnou využít jejich "velkomyslné nabídky".

Povstalci toho využili a Američanům připravili překvapení. Sebevrahovi opásanému výbušninami a ozbrojenému RPG a raketometem se podařilo dostat až mezi americké vojáky a uprostřed jejich skupiny začal nejprve střílet a pak se odpálil. Byli zabiti čtyři vojáci, dalších deset utrpělo zranění různých stupňů.

Později na Hřbitově mučedníků v centru města řekl bratr sebevražedného bojovníka korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Můj bratr oklamal okupační vojáky, kteří si mysleli, že jako první přichází odevzdat zbraně. Proto se dostal až mezi ně. Hlídal jsem. Pak se odpálil u dveří do budovy, když se vojáci kolem něho shromáždili, aby se podívali, co nese, nebo možná proto, že se jim na něm něco nezdálo, nevím. Bylo jich kolem něho asi deset. Nevím, kolik z nich bylo zabito, ale viděl jsem je všechny ležet na zemi. Američtí vojáci budovu opustili asi tři hodiny po výbuchu, když naložili mrtvoly a odvezli je. Pak jsme vpadli do budovy, abychom našli tělo bratra, které bylo celé ohořelé, až na hruď. Můj bratr byl velký mučedník. Nemáme rádi ty zbabělé Iráčany, kteří prodávají své paže -- ve skutečnosti svou čest -- nevěřícím okupantům." Dodal, že nejde o první případ v rodině. Jeho další bratr obětoval svůj život při sebevražedném útoku před rokem.

BAGDÁD A OKOLÍ

Sestřelen vrtulník Chinook

Západně od Bagdádu ve vesnici Džubba sestřelili partyzáni americký transportní vrtulník Chinook (jde o velký stroj, schopný pojmout tři vozidla). Podle toho, co korespondentovi Mafkarat al-Islam sdělili místní lidé, letěl velký stroj doprovázený dvěma vrtulníky Apache nízko nad vesnicí a směřoval na základnu Ajn al-Asad (dříve známou jako Qádísíja). V 8:30 jej bojovníci zasáhli střelou, která Chinook zapálila a zabila celou posádku, která podle místního policisty čítala 30 vojáků. Jeden z doprovodných vrtulníků pak zasáhl odpalovací zařízení bojovníků a čtyři z nich usmrtil. Šajch Abú Sajf z Brigád Revoluce 1920 tyto údaje potvrdil. Korespondent Mafkarat al-Islam se dostal na místo pádu stroje a pořídil záběry vraku a mrtvých Američanů, ležících 200 metrů od něj. Američtí vojáci však místo pádu obklíčili, zakázali fotografování a korespondentovi sebrali kameru, vyndali film a zničili jej. Totéž udělali šesti dalším novinářům, mezi nimi i fotografovi, pracujícímu pro AFP. Francouzskému novináři ještě pohrozili zatčením, pokud ihned místo neopustí. Když korespondent Mafkarat al-Islam místo opouštěl, viděl ještě šest mrtvých Američanů viset v korunách palem a plavat v Eufratu.

Sebevražedný atentát u australského vyslanectví

Auto naplněné trhavinou explodovalo u australského vyslanectví v ulici Karradá, když do úřadu přijížděla kolona jeho úředníka. Výbuch zničil dvě velitelská Humvee a třetí poškodil. Zabito bylo devět osob, patřících vesměs k bodyguardům a tři policisté, kteří střežili budovu. Síla exploze poškodila i sousední domy. Nebyla vydána žádná zpráva o tom, byl-li úředník zabit či ne. Podle zprávy Reuters se k činu později přihlásila organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek Abú Mus'aba az-Zarqáwího.

Další útoky

Opět došlo k boji s tzv. národní gardou ve čtvrti Karach, v němž byli zabiti tři gardisté a jeden z bojovníků byl vážně zraněn.

Sebevražedný útočník se odpálil v autě naloženém výbušninou u amerického kontrolního stanoviště u vjezdu na leteckou základnu Muthanna, zabil 4 americké vojáky a 2 zranil. Současně bylo zabito 8 členů tzv. národní gardy a dalších 6 zraněno.

Auto s výbušninou explodovalo rovněž u policejní stanice v okrsku 'Álawíja na severu Bagdádu, kde zabilo 9 a zranilo 19 policistů.

Kromě toho zaznamenal Mafkarat al-Islam 8 útoků povstalců, z toho 2 exploze bomb a 4 útoky na americké kolony. Při nich zemřelo 25 amerických vojáků a 5 bylo zraněno. Při dvou akcích byli zabiti 4 členové kolaborantských Brigád Badr. Američané ztratili obrněné vozidlo Bradley (a druhé bylo poškozeno), 3 Humvee a 5 nákladních aut a kamionů.

Proamerický režim šikanuje sunnity: chce je donutit k účasti na volbách

Obyvatelé Bagdádu pozdravili svátek Íd al-adhá s rostoucím hněvem proti Američany dosazenému režimu poté, co prožili několik dní bez tekoucí vody. Dodávky vody byly bez předchozího varování před několika dny přerušeny. Něco takového se zatím nestalo ani v nejkritičtějších chvílích během americké války proti Iráku. K nedostatku vody se přidal nedostatek elektřiny jako služeb zajišťovaných americkým okupačním režimem a mnozí, především v sunnitských částech, v tom spatřují součást pokusu 'Álawího režimu donutit lidi k účasti na volbách. Korespondent Mafkarat al-Islam tlumočil názory místních lidí, podle nichž už 'Álawího režim v oblastech se sunnitskou většinou obojí dodávky přerušil jako "předběžný trest" za nechuť sunnitů k účasti na volební frašce. Přestal vydávat potravinové karty těm, kdo se odmítají voleb účastnit. Američtí i loutkoví iráčtí vojáci kromě toho čas od času nahodile střílí na domy s tvrzením, že hledají "ukryté teroristy" a uprostřed noci vpadají do domů.

Hajdar Šákir Mahmúd, jenž vlastní dům se studnou, řekl listu al-Quds al-Arabí, že po tři dny k němu přicházejí lidé a prosí o vodu. Jako mnoho Iráčanů, i Mahmúd si vykopal studnu a opatřil malou pumpou krátce před americkou invazí na jaře 2003 ze strachu, že by americký útok mohl dodávky vody přerušit. Varuje lidi, kteří si u něho berou vodu, že není pitná, protože není čištěná a radí jim, aby si ji převářeli.

Loutkový představitel bagdádské provincie Muhammad Báqir as-Suhajl přiznal, že jeho úřad dostal řadu stížností na nedostatek vody.

Latífíja - Júsúfíja -- Iskandaríja

V Latífíji došlo během dne ke třem explozím aut naplněných výbušninou, jejichž terči byla kontrolní stanoviště národní gardy, amerických vojáků a loutkové policie. Bylo při nich zničeno úhrnem 6 nákladních aut, 2 Humvee a obrněné vozidlo Bradley a usmrceno 26 příslušníků tzv. národní gardy, 13 policistů a 9 amerických vojáků. Dalších 7 policistů utrpělo zranění. Jeden z útoků usmrtil také 4 náhodné kolemjdoucí civilisty.

V okrsku Džannábijín u Latífíje explodovala pod americkou kolonou série bomb, zničila tři Humvee a poškodila vozidlo Bradley. Současně zabila 10 vojáků a 4 vážně zranila. Američané pak zběsile stříleli po okolních domech a nakonec zatkli 27 místních lidí.

Exploze dvou bomb u silnice zabila v Júsúfíji k večeru tři americké vojáky a dva zranila. Střelba Američanů po okolních domech vážně zranila tři civilisty.

Tikrít

U vjezdu do města explodovalo stejně jako v minulých dnech několik bomb, instalovaných u silnice, které zničily Humvee a kamion se zásobami pro americkou armádu a současně zabily čtyři americké vojáky a dva zranily. Američané jako obvykle místo exploze uzavřeli a pátrali po útočnících, načež zatkli alespoň osm místních lidí.

Basra

Exploze bomby pod britskou vojenskou kolonou ve východní části města zneškodnila britské obrněné vozidlo, zabila jednoho britského vojáka a tři zranila. Místní televize, podřízená britskému dohledu, tvrdila, že výbuch nezpůsobil žádné materiální škody ani lidské ztráty. To však vyvrátil úředník městské správy, který korespondentu Mafkarat al-Islam smrt jednoho Brita a zranění tří dalších potvrdil.

Ráno byl ve městě zastřelen prominentní představitel politické strany "premiéra" Ijjáda 'Álawího.

Ostřelování základen

Od 3:00 do 10:30 ostřeloval odpor americkou základnu na mezinárodním letišti nejméně 25 minometnými střelami a 11 raketami Kaťuša. Ze základny stoupaly mraky kouře a bylo možno pozorovat přílet vrtulníků s červeným křížem, které třikrát odvážely mrtvé a zraněné.

Dalšími terči minometných střel a raket byly americké základny Sukkáníja, Bakr v Baládu a v bagdádské čtvrti Rustamíja.

Nejrozsáhlejší útok však byl podniknut na základnu v Samarrá' severně od Bagdádu. Od 5:00 do 10:00 sem dopadlo asi 40 minometných střel, které pak na základně způsobily ještě druhotné exploze. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl pět velkých vrtulníků Chinook odvážet raněné a mrtvé do Bagdádu. Tlumočník pracující na základně pro Američany mu pak řekl, že bylo usmrceno asi 73 amerických vojáků, mezi nimi 17 důstojníků včetně jednoho kapitána, který byl právě na základně na inspekční návštěvě. V prohlášení šířeném v mešitách se téhož dne k útoku přihlásily Brigády Ásadalláha al-Gháliba a nazvaly jej "dárkem iráckého lidu ke svátku Íd al-adhá".

Čtvrtek 20. ledna 2005 -- Íd al-adhá

Íd Mubárak!

Jak iráčtí povstalci oslavili svátek Íd al-adhá

Korespondenti Mafkaat al-Islam, pracující ve 13 provinciích země oslavili první den islámského svátku Íd al-adhá společně s iráckým lidem a povstaleckými bojovníky.

Korespondenti v provincii Anbár, kde leží města Fallúdža, Ramádí, Qá'im a další ohniska odporu, oznámili, že bojovníci pozdravili svátek vyvěšením praporů s nápisem Alláhu akbar! na domy, úřady a jiné budovy v jižní části Fallúdže, která zůstávala v jejich rukou. Stejné prapory zavlály také v Ramádí, Hítu Hadíthě, Rawě a Qá'imu. Z amplionů na mešitách zněly sváteční modlitby a invokace. V některých městech mudžáhidové pro tento den přerušili ozbrojené aktivity proti okupantům, aby lidé mohli vyjít, procházet se po ulicích a užívat svátku. Sami obcházeli dům od domu a oznamovali lidem, že mohou svobodně vycházet a navštívit své příbuzné a přátele. Výjimkou byla Samarrá', kde bojovníci vypálili na oslavu svátku 40 minometných střel na místní americkou okupační základnu. Mužům i ženám rozdávali desítky Koránů a stovky výňatků z nich spolu se sladkostmi, penězi, novým oblečením pro děti a příbuzné mučedníků. Vykonali modlitby na počest padlých druhů a jejich příbuzných v mešitě ar-Ribát.

Ve městě Samáwa japonští okupační vojáci po dvě hodiny projížděli městem. Když výstřel z pistole jednoho Japonce zranil, co nejrychleji zmizeli na své základně.

V Mósulu byla sváteční radost smíšena se slzami, neboť tamní občan šajch Zubajr al-Mawsúlí padl v boji s Američany. Po ranních svátečních modlitbách byl pohřben u Velké mešity ve městě. Celé město truchlilo nad jeho smrtí.

Basra je známá svou láskou ke slavnostem. Povstalci tu procházeli různými částmi města a ve snaze předejít sektářským neshodám, které se tu okupační síly a jejich sluhové snaží podněcovat navštěvovali přednostně ší'itské čtvrti. Rozdávali dárky dětem, navštěvovali domy mučedníků a také tady vyhlásili jednodenní zastavení akcí proti britským silám. Jakmile se Britové dozvěděli, že ozbrojenci chodí po ulicích, vtrhly se jejich síly do města a pátraly po nich.

`Ámiríja

Podle očitých svědků explodoval ve vzduchu americký vrtulník Apache nad Ámiríjí asi 12 km jižně od Fallúdže. Jeho posádky byla mrtva dříve, než stroj dopadl na zem. Američané místo pádu prohledávali ve snaze najít útočníky, ale bez úspěchu.

Bagdád

V Bagdádu, někdejším sídle Hárúna ar-Rašída, byla situace horší než v jiných částech země, protože byly přerušeny dodávky vody a elektřiny. Mírový svátek byl narušen rachotem amerických tanků v ulicích a hukotem amerických letadel nad městem. Povstalci odpovídali raketami, které nad mešitou vesnice Muhammad aš-Šukran východně od Bagdádu zasáhly dva vrtulníky Apache. Brigády Abú Ubajdy al-Džarrá oznámily, že sestřelení vrtulníků je jejich dílem, protože "neměli jsme dost peněz, abychom přinesli radost ženám a dětem mučedníků, a proto jsme jim tento dali skromný dárek jako odplatu za jejich otce".

V 11:00 se do budovy tzv. ministerstva vnitra v ulici Palestina pokusilo dostat auto. Stráž loutkové policie na ně zahájila palbu, ale jakmile se přiblížili, auto explodovalo. Exploze 13 policistů zabila a 34 vážně zranila. Zničila také sedm policejních vozů.

Odpoledne podle očitých svědků asi 30 povstalců zaútočilo v předměstí Durá na spojené síly amerických vojáků a tzv. národní gardy. Podařilo se jim zničit pět policejních vozidel, dvě vozidla Bradley a dvě Humvee. Zabito bylo 13 amerických vojáků a 21 gardistů. Američané v následné palbě zabili čtyři bojovníky a zranili 18 místních civilistů. Kromě toho zatkli 46 lidí, kteří byli poblíž.

Kromě toho zaznamenal Mafkarat al-Islam dalších 10 akcí, z nich byl jeden útok na americkou kolonu, 7 explozí bomb a 2 ozbrojené útoky. V těch zemřelo 41 amerických vojáků a 10 bylo zraněno, americké síly ztratily 2 vozidla Bradley, 5 Humvee a 2 tanky Abrams. Jeden z nich byl zničen v Abú Ghurajb, kde pak Američané jako odvetné opatření zatkli 6 osob. V okrsku Mušáhada střelbou zabili 3 civilisty včetně jedné ženy a dalších 9 zranili.

Kolem 7:00 zastřelil sedmnáctiletý mladík vysoce postaveného činitele kolaborantských Brigád Badr Sajjida Kamála, který vycházel ze svého domu v okrsku Karach.

Krátce předtím zahájily dva americké vrtulníky -- Apache a Black Hawk -- palbu na smuteční hosty na hřbitově Šajcha Ma'rúfa v tomto okrsku a podle svědků 12 z nich zabily a 23 vážně zranily.

Latífíja

Mudžáhidové zahájili kolem 9:00 z pickupu střelbu na skupinu příslušníků tzv. národní gardy. Zabili osm gardistů, jejichž druhové pak při střelbě kolem sebe usmrtili pět lidí.

Bajdží

Prohlášení připisované Armádě sunny a zveřejněné na internetu potvrdilo, že tato organizace unesla dva členy cizích bezpečnostních služeb pracující v Bajdží a popravila je. Podle zprávy Reuters šlo o Brita a Švéda, mluvčí britského ministerstva zahraničí podle ní neměl ke zprávě žádné podrobnosti a švédské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že o zmizení nějakého svého občana nemá žádné zprávy.

Ostřelování základen

Hned za svítání zaútočil odpor raketami na americkou základnu Sukkáníja, na níž po 20 minutách přiletěly dva vrtulníky Červeného kříže. Základna byla znovu zasažena ještě odpoledne. Kromě toho byly ostřelovány základny v Uwajrídži, Baládu a základna Šámiríjia na mezinárodním letišti. Také na baládskou základnu musely přiletět tři lékařské vrtulníky.

Kromě základen bylo ostřelováno sídlo tzv. ministerstva ropného průmyslu, sídlo tzv. vlády a objekt irácké výzvědné služby v Bagdádu.

Pátek 21. ledna 2005

Fallúdža

Krátce po půlnoci zaútočili obránci města na okraj čtvrti Nazal, z níž byli nedávno vytlačeni. Bojovníci zaútočili podél tříkilometrové ulice, oddělující čtvrtě Nazal a Šuhadá'. Boje trvaly až do ranních modliteb před východem slunce. Jeden z fallúdžských velitelů šajch Abú Núr sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že v boji bylo usmrceno minimálně 48 amerických vojáků a nejméně 21 dalších bylo zraněno, většinou při likvidaci požárů, které způsobily minometné střely a rakety. Padlo 28 mudžáhidů, mezi nimi i dobrovolníci z jiných arabských zemí.

Šajch prohlásil: "Bitva, kterou jsme dnes svedli, byla zásadní. Získali jsme zpět dvě důležité ulice ve čtvrti Nazal. Díky Bohu, dobyli jsme je zpět a teď jsou plně pod naší kontrolou. Minulou noc jsme váhali, zda podniknout útok," přiznal, "ale při Bohu, mě i mým přátelům se zdálo, že slyšíme hlasy poutníků do Mekky volající: Jsme zde, ó Bože, jsme zde! Jsme zde, není nikoho, kdo by Ti byl roven, ó Bože a my jsme zde! Zalomcovalo to našimi dušemi a cítili jsme ohromnou sílu, jakou jsme dosud nepocítili. Někteří z nás si dokonce mysleli, že Američané ty hlasy vysílají, aby nás vyprovokovali k boji. Minule jsme totiž slyšeli jejich lokaje, jak jim vykládají, že mudžáhidové 'se napili', když slyšeli modlitby nebo citace z Koránu. Ale hlasy zřejmě vycházely z našich srdcí a mířily k našim uším, ne naopak, a proto se z těch, kdo byli proti útoku -- bývalých důstojníků irácké armády, kteří jej odmítali z čistě vojenských důvodů -- stali první zastánci provedení operace." A pokračoval: "Když jsme na ně zaútočili, vyděsily je více ty hlasy než my. Na vlastní oči jsme viděli, jak vojáci utíkají, jak na ně američtí důstojníci na ně řvou a nařizují jim se vrátit a bojovat."

Svůj rozhovor s korespondentem uzavřel slovy: "Chtěl jsem vám to všechno vyprávět kvůli těm, kdo nevěří tomu, co děláme nebo kdo pochybují o Boží moci, kdo pochybují o tom, že On koná zázraky pro ty, kdo Mu slouží a kdo bojují na Jeho stezce."

Korespondent potvrdil, že odpor nyní kontroluje dvě nejdůležitější ulice ve čtvrti Nazal. Po jejich osvobození rozmístil své ostřelovače a ozbrojené bojovníky na střechách budov podél těchto ulic.

Hít

Po poledni zaútočili místní partyzáni na policejní stanici v centru města. Vyhnali loutkové policisty a varovali je, aby se nevraceli a nekolaborovali dál s okupačními silami. Pak se zmocnili výzbroje uložené na stanici -- asi 50 odpalovacích zařízení a dalších lehkých a středních zbraní -- a objekt zničili.

Jak řekl jeden z vůdců hítských povstalců šajch Jásín Turkí korespondentovi Mafkarat al-Islam, bojovníci budovu zničili proto, aby z ní nebylo možno zřídit volební středisko.

Bagdád

Na ulici Hajfa a v jejím okolí v okrsku Karach došlo dopoledne k dalšímu střetu mezi Američany a tzv. národní gardou na jedné a silami odporu na druhé straně. Bylo v něm zabito 6 Američanů a 9 gardistů, američtí ostřelovači zastřelili 4 civilisty. Raketa zničila obrněné vozidlo Bradley.

Sebevražedný útočník v autě Opel naloženém výbušninou vjel do modlitebny ší'itských kolaborantských Brigád Badr jižně od Sajjidíje, zabil 8 osob a 15 vážně zranil. Další 4 ženy byly zraněny před modlitebnou.

Další auto naložené výbušninou explodovalo na ulici Palestina v blízkosti kolony irácké loutkové policie. Exploze zničila dvě policejní auta, třetí převrátila, zabila 9 policistů a 6 zranila.

Syn Abd al-Azíze al-Hakíma, šéfa kolaborantské ší'itské strany SCIRI, Ammár al-Hakím přežil pokus o atentát, při němž explodovalo auto s výbušninou v bagdádském okrsku Karach blízko mešity Baratha. Výbuch zabil 10 tzv. národních gardistů, kteří byli v mešitě, a 7 Ammárových strážců. Zničeny byly také tři pickupy Brigád Badr a čtyři civilní auta. Abd al-Azíz al-Hakím byl po okupaci země členem tzv. prozatímní vládní rady.

Bomba explodovala po poledni uprostřed skupiny ukrajinských okupačních vojáků v Suwajrá jihovýchodně od Bagdádu. Exploze zničila ukrajinské obrněné vozidlo a usmrtila celou jeho posádku. Ukrajinský parlament nedávno po smrti osmi Ukrajinců v Suwajrá vyzval k odchodu svých vojáků z Iráku. Ukrajina se ovšem po rozpadu Sovětského svazu dostává pod stále větší vliv USA.

Kromě těchto událostí oznámili korespondenti Mafkarat al-Islam dalších 7 bombových útoků a 2 přepady amerických vojenských kolon. V těch bylo celkem zabito 35 a zraněno 7 amerických vojáků, zničena 3 obrněná vozidla Bradley, 2 Humvee, jeden automobil GMC, 4 kamiony a 2 cisterny.

Čína varuje své občany před cestami do okupovaného Iráku

V odpověď na požadavek iráckých povstalců vydala čínská vláda varování, aby čínští občané necestovali do Iráku. Znovu přitom zopakovala své tvrzení, že Číňané byli uneseni ve chvíli, kdy už z Iráku odjížděli. Podle agentury Reuters únosci slíbili zacházet s Číňany vlídně, pokud čínská vláda svým občanům cesty do Iráku zakáže.

Latífíja - Júsúfíja

V oblasti Latífíje došlo ke dvěma explozím aut s výbušninou. Jedno zničilo další vozidlo Bradley a usmrtilo jeho posádku, druhé zničilo Humvee, malé nákladní auto převážející rovněž vojáky a dvě auta tzv. národní gardy. Zabito bylo přitom 19 amerických vojáků a 8 gardistů, 5 dalších gardistů bylo vážně zraněno.

V Júsúfíji se kolem poledne oddíl bojovníků v osobních autech vydal pronásledovat skupinu civilních chladících vozů. Na křižovatce je pak přinutili zastavit. Podle svědků byly chladící vozy naloženy Američany v arabských oděvech. Bojovníci 16 těchto maskovaných špehů zastřelili. Američané poté jako obvykle prohledali celé okolí útoku a zatkli 54 místních obyvatel.

Chális

Korespondent Mafkarat al-Islam z tohoto města oznámil, že povstalci zničili před polednem dvě auta GMC patřící sionistickému Mossadu. Opět se tak ukázalo, že se sionisté podílejí na americké agresi a okupaci Iráku.

Provincie Dijála

Povstalci zaútočili na policejní stanici v Dalli Abbás a zajali 13 loutkových policistů, zmocnili se zbraní a nového, ještě nepoužívaného Landcruiseru.

Násiríja

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že iráčtí povstalci zasáhli v pátek v jižním Iráku italský vojenský vrtulník, v němž zemřel jeden voják. Podle zprávy ministerstva byl stroj vyslán, aby kryl pozemní hlídku, která se v Násiríji dostala do palby.

Itálie jako satelitní stát USA má v Iráku 3 200 vojáků, z nichž většina je umístěna právě v Násiríji.

Basra

Večer kolem 19:00 explodovalo auto naplněné výbušninou u kolony britských vojáků, která se právě chystala vjet hlavní branou na svou základnu. Korespondent Mafkarat al-Islam, který byl na místě přítomen, oznámil, že výbuch byl nesmírně silný, smetl dvě britská obrněná vozidla a vyhodil je do vzduchu, aby o několik metrů dále spadla zase a zem. Potvrdil smrt čtyř britských vojáků a zranění devíti, z čehož zranění tří byla zřejmě smrtelná. Zabit byl také jeden Iráčan pracující pro britské okupanty. Pět britských vozidel bylo zničeno úplně a dvě další zneškodněna. Tyto údaje potvrdili i úředníci provinční správy a řidiči dvou sanitek.

Britové novinářům nedovolili přiblížit se víc než na 500 metrů od místa útoku. Podobně jako Američané se zvláště v poslední době snaží minimalizovat údaje o svých ztrátách, takže nyní přiznali jen devět zraněných vojáků a jako mrtvého pouze iráckého kolaboranta. Korespondent Mafkarat al-Islam a dalších pět novinářů, kteří dost rychle místo neopustili, byli vojáky zbiti. Jak uvedl korespondent, média arabských a islámských států přinášejí jen takové zprávy, které schválí okupační představitelé. Zatímco západní média prostě straní svým vládám, vedení arabských a islámských médií se obávají, že okupační síly splní své hrozby a donutí je odejít z Iráku, takže by pak neměla k dispozici žádné zprávy.

Ostřelování základen

Střely odporu tentokrát zasáhly americké základny v Baládu, jižním paláci v Tikrítu a v bagdádské části Rustamíja, dále štáby v bývalém bagdádském jezdeckém klubu a v tzv. zelené zóně. Kromě toho se terčem ostřelování stal, jako již mnohokrát, objekt sídla tzv. ministerstva vnitra.

Sobota 22. ledna 2005

Fallúdža

Američtí vojáci našli ráno ve Fallúdži na okraji čtvrti Nazal těla dvou vojáků. Podle svědků z řad iráckých bezpečnostních služeb hledali Američané své druhy celou noc, ale našli je až ráno kolem 8:30. Jeden z mrtvých se údajně jmenoval Steve Arson a jeho zmizení už v pátek oznámilo americké velení.

Americký voják řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že vojáci nebyli zastřeleni, ale roztrháni psy. Americký důstojník pak podle vojáka soptil vztekem a nařídil mu vrátit se a říci korespondentovi, že informace o psech nebyla pravdivá, ale že se na území obsazené Američany "infiltrovali teroristé", kteří po Američanech stříleli a že se v obou tělech našly kulky. Američané korespondentovi zabránili ve fotografování těl. Korespondent ke zprávě ještě poznamenal, že sedm satelitních arabských televizních stanic ve vysílání opakuje pouze to, co jim řeknou Američané a nevěnuje žádnou pozornost tomu, co jim říkají Iráčané.

Obyvatelé i bojovníci odporu korespondentovi řekli, že viděli černé psy, kteří se teď stali známí útokem na Američany, jak se vrací do města. Šajch Ahmad ad-Dulajmí, velitel jednoho z fallúdžských oddílů odporu potvrdil, že během svátku Íd al-adhá se psi vrátili a běhali kolem jejich pozic, ale pak zamířili k postavením "křižáků". Odtamtud pak bylo slyšet štěkot a intenzívní střelbu. Dodal, že od začátku bitvy o Fallúdžu neviděl žádného mrtvého psa.

Qá'im

Exploze bomby pod kolonou několika amerických vojenských vozidel úplně zničila jedno Humvee a druhé vyřadila z provozu, zabila čtyři vojáky a dva zranila, jednoho z nich vážně. Tyto počty potvrdili korespondentovi Mafkarat al-Islam svědkové v několika garážích při silnici, na které k výbuchu došlo. Američané odvezli oba zraněné, obklíčili oblast a prohledávali okolní silnice. Zatkli sedm chodců včetně tří dětí, které byly zatčeny i se svým otcem.

K odpovědnosti za útok se prohlášením rozšiřovaným v mešitách přihlásily Brigády Všemohoucího triumfujícího Boha.

Hít

Nad průmyslovou částí na východě města sestřelily síly odporu odpoledne americký vrtulník, který pak nouzově přistál. Jak oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, byl stroj sestřelen ve chvíli, kdy fotografoval mešitu, v níž probíhaly odpolední modlitby, jichž se účastnili bojovníci. Proto jej po půlhodině zasáhli, když přelétal nad neobydlenou částí průmyslové zóny. Podle svědků vyvázla dvoučlenná posádka vrtulníku z hořícího stroje nezraněna, ale bojovníci ji našli a po 15minutové přestřelce zastřelili. Jeden z bojovníků přitom padl.

Odbojová skupina Armáda partyzánů sunny na webové stránce oznámila, že popravila 15 členů iráckých loutkových sil, které v Hítu zajala. V jejím prohlášení se pravilo: "Poté, co byli vyslechnuti a přiznali se ke spáchání zločinů společně s křižáky proti civilistům i mudžáhidům, byl proveden trest předepsaný Bohem a byli zastřeleni pro výstrahu ostatním." Únos 15 loutkových vojáků oznámila tato organizace 15. ledna.

Propuštění čínských rukojmích

Čínská ambasáda propuštění potvrdila, že 8 čínských gastarbeiterů, zajatých povstalci, bylo propuštěno, ale prohlásila, že se teprve snaží zjistit, kde jsou. Podle zprávy BBC byli předáni radě muslimských ulamá, která byla prostředníkem v jednání s únosci.

Únosci prohlásili, že se rozhodli rukojmí propustit poté, co Čína souhlasila s tím, že svým občanům doporučí, aby do Iráku necestovali.

Útok na americkou společnost

Odbojová skupina Eskadry mudžáhidů oznámila prostřednictvím videozáznamu, jehož část odvysílala TV al-Džazíra, že podnikla společně s Armádou partyzánů sunny útok na americkou společnost pracující v Iráku. Během útoku byl zabit jeden Brit a jeden Brazilec a zajat další Brazilec, jehož doklad totožnosti byl na záznamu ukázán. Bojovníci se zmocnili výstroje a zbraní obou mužů.

Zákaz vycházení na dobu volební frašky

Loutkový tzv. ministr vnitra Faláh an-Naqíb oznámil, že režim vyhlásil v několika městech zákaz nočního vycházení od 20:00 do 6:00. Důvodem má být zajištění bezpečnosti v době americké "hry na volby". Kromě toho bude mezinárodní letiště, okupované nyní americkou armádou, 29. a 30. ledna uzavřeno. Loutkový ministr dále na tiskové konferenci prohlásil, že provoz veškerých aut osobních, nákladních i autobusů blízko volebních míst bude zakázán. Američtí představitelé i kolaboranti současně prohlásili, že loutková policie a tzv. národní garda bude rozmístěna kolem volebních středisek, v nich a v celém okolí.

Provincie Dijála

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že auto naplněné výbušninou vybuchlo krátce po poledni u americké vojenské kolony tří Humvee a dvou obrněných vozidel, zničilo jedno Humvee a druhé zneškodnilo. Při explozi bylo zabito pět amerických vojáků a tři byli vážně zraněni.

Kirkúk

V pátek v noci zničily síly odporu čtyři ze sedmi volebních středisek zřizovaných ve školách ve městě a okolí. Došlo k tomu během prázdnin v rámci islámského svátku Íd al-adhá, kdy útoky nemohly ohrozit děti. Korespondent Mafkarat al-Islam poznamenal ke zprávě, že Američané chtějí využívat dětí jako lidských štítů a proto se volební střediska zřizují hlavně ve školách.

Basra

Exploze bomby pod kolonou dánských okupačních vojáků u jejich základny jižně od Basry zabila čtyři dánské vojáky. Zdroj z místní loutkové policie potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam jejich smrt, ale dánské velení popřelo, že by byl někdo z jeho vojáků zabit s tím, že došlo pouze ke zraněním.

Čeští okupační vojáci zůstanou v Iráku do konce roku 2005

Sněmovna Parlamentu České republiky v pátek schválila prodloužení vojenské pomoci americké okupaci v Iráku do konce roku 2005. Ze 181 přítomných poslanců 125 hlasovalo ve prospěch proamerického gesta. Proti české účasti na okupaci Iráku hlasovala jen Komunistická strana Čech a Moravy.

Český kontingent měl původně Irák opustit do konce roku 2004, ale Američané využili chystané volební frašky, aby získali od českého parlamentu prodloužení na dobu "zvýšeného nebezpečí" během voleb.

ČR má v okupovaném Iráku kontingent 100 mužů, sloužících Washingtonu většinou při výcviku loutkové policie. Ke kontingentu patří také 10 lékařů, kteří jsou umístěni na britské základně Šajba 25 km od Basry.

Česká republika se stala po pádu socialistické vlády a rozpadu Varšavské smlouvy před 15 lety satelitem Washingtonu.

Neděle 23. ledna 2005

Fallúdža: povstalci opouštějí město

Fallúdžský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že irácký odpor v sobotu večer dospěl k rozhodnutí stáhnout se z jižních částí města, které držel od počátku amerického útoku 8. listopadu 2004. Bylo rozhodnuto stáhnout se ze čtvrtí Šuhadá' a Džubajl a znovudobyté části čtvrti Nazal.

Stažení je v souladu s vojenským plánem, jímž generální velení iráckého islámského odporu vyhlásilo Deklaraci o vítězství odporu v bitvě o Fallúdžu. Oznámení vyhlásil fallúdžský polní velitel v neděli v 10:00 v přítomnosti velitelů na místě blízko Fallúdže. Bylo přečteno všem odbojovým oddílům a brigádám.

Podle očitých svědků se v prohlášení praví: "Víte, že Bůh nám pomohl v předešlé i nynější bitvě o Fallúdžu. Jsme počtem malí, proti nám se spojili židé, křesťané a odpadlíci od Boží víry. Máme jen Boha, ale On je náš nejlepší pomocník.

Jak víte, dokázali jste odrazit, zahnat a rozbít nejsilnější armádu světa, protože Bůh je silnější než ona. S Jeho pomocí jste byli schopni tuto armádu zničit. Tisíce jste jich zabili, tisíce zranili. Zničili jste tisíce kusů jejich vybavení ... Bojovali jste s nimi a vyrovnali jste se jim. Dokázali jste, že jste syny Muhammadovy obce a prokázali jste, že z milosti Boží jste silnější."

Poté byl všem přečten text Deklarace o vítězství iráckého islámského odporu v bitvě o Fallúdžu, druhé bitvě u Badru:

"Více než tisíc vašich bratří zemřelo pokorně jako mučedníci na stezce Boží. Ale vy jste zabili sedmkrát tolik nepřátel a Bůh je toho svědkem stejně jako vy, a některá média to mohou potvrdit stejně dobře jako váš bratr korespondent Mafkarat al-Islam, nechť je Bůh odmění. Snaží se svými pery a svými srdci o nejlepší džihád."

Deklarace pokračovala výčtem zločinů amerických okupantů proti civilním obyvatelům Fallúdže, spáchaných zvláště při bombardování domů a místních lidí které dosáhlo vrcholu v pondělí 3. ledna 2005, kdy americká armáda zničila 40 domů v blízkosti mešity al-Aqsá ve čtvrti Mu'allimín na severu města. Američané také využívali civilistů jako lidských štítů, když je nutili vracet se do Starého města a do čtvrti Andalús na západní straně, aby tak ztížili operace povstalců. Okupanti rovněž používali mezinárodně zakázané zbraně, proti jejichž použití protestovala fallúdžská delegace u OSN během své návštěvy v úřadovně OSN v Jordánsku.

Prohlášení pokračovalo: "Jak víte, křižáčtí nevěřící minulé noci a předtím prováděli politiku spálené země, když se jejich zbabělým ostrým hochům nepodařilo dostat město útokem. Shazovali na čtvrti Šuhadá', Džubajl a Nazal tříštivé bomby, používali během těchto dvou dnů omamné a jedovaté plyny, yperit a chemické prostředky, které spálí kosti dříve než maso a zabili 30 našich bratrů mudžáhidů. Během téže noci, kdy na nás okupační síly použily své jedy, jsme my zabili více než 70 nevěřících odpadlíků. Ale to jen proto, že se s námi nestřetli přímo tváří v tvář, protože v tom případě bychom jim způsobili čtyřikrát větší ztráty. Ale židé a křesťané jsou vytrvalí a Bůh i Jeho Prorok nás před nimi nejednou varovali."

Korespondent Mafkarat al-Islam zdůraznil, že příčinou rozhodnutí fallúdžského odporu vyklidit město bylo, že skupiny bojovníků po celé zemi žádaly fallúdžský odpor, aby se zapojil do bojů jinde v Iráku a předal své bojové zkušenosti všem.

Nedělní prohlášení pokračovalo: "Proto generální velení iráckého islámského odporu, reprezentované všemi oddíly bojovníků a všemi armádami džihádu rozhodlo odejít z Fallúdže, města hrdosti a slávy, hřbitova Američanů s cílem ochránit její vznešené lvy a bojovat na každé pídi poraněné irácké země, se všemi bojovníky ...s jejich smrtícími zbraněmi, které nejsou a nebudou vyčerpány s milostí Boží po dlouhá léta, dokud nevěřící okupant neopustí svobodnou iráckou zemi. Začneme bojovat znovu a vyvoláme druhou Bitvu stran (k bitvě tohoto jména došlo v době Proroka Muhammada v pátém roce hidžry).

Až zahájíme v ten požehnaný den druhou Bitvu stran, budeme vedeni výroky nejvyššího velitele islámských sil v Iráku - Proroka Muhammada ibn Abdalláha, nechť mu Bůh dá mír a požehnání - a budeme následovat jeho rad a varování, které nám dal před staletími, když pravil: Přijde čas, kdy všichni lidé budou vyzváni, aby na vás zaútočili ... Kdo mezi vámi je proti? Kdokoli mezi vámi je proti ústupu, nechť to přenechá veliteli pro zachování životů jeho statečných bojovníků, a řídí se jeho myšlením během válečného času."

Ústup z Fallúdže je připodobňován bitvě u Mu'ta (v osmém roce hidžry), v níž 3 000 muslimů bojovalo s 20 000 Byzantinci a v níž nový konvertita, ale ostřílený vojenský velitel Chálid ibn al-Walíd převzal velení nad muslimy poté, co byli tři předchozí velitelé zabiti. Chálid přeskupil muslimské bojovníky, pozměnil taktiku boje a omezil možnosti Byzantinců, aby vyrovnal jejich početní převahu. Po setmění nastražil lest, která přivedla Byzantince k přesvědčení, že muslimy přišla posílit velká armáda a způsobil jim velké ztráty. Byzantinci se pak stáhli a muslimská armáda se vrátila do Madíny. Po návratu byla obviněna z útěku, ale Prorok Muhammad prohlásil, že neutekla, nýbrž řádně v souladu s Boží vůlí ustoupila.

Prohlášení pokračovalo: "Ano, bratři, zvítězili jsme v bitvě o Fallúdžu a nepřátelé to pochopili dříve než přátelé. Prohlásili, že by změnili to, co se naučili v americké vojenské akademii poté, co byli svědky bitvy o Fallúdžu. Proto nám dodává pocit hrdosti, že my, obyvatelé tohoto města -- města, které není větší než jedna čtvrť New Yorku -- a ti, kteří sem přišli kvůli Bohu, jsme jim po plné tři měsíce vzdorovali. Nebyli schopni nás porazit nebo zlomit. Jistě, pokud bychom chtěli, dokázali bychom projít Fallúdžou naskrz od východu na západ a během dne je zničit. Jsme toho schopni,s milostí Boží. Ale my chceme způsobit v jejich řadách co největší ztráty a uchovat přitom životy našich vojáků.

Tak jsme to dělali a tak to budeme činit dál. Pronesl jsem toto prohlášení a hledám pro sebe, pro vás a pro všechny muslimy útočiště u Boha. Slavte své vítězství. Toto i vaše příští vítězství, bude-li to Boží vůle. Mír s vámi!"

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že bojovníci začali volat: "Není boha kromě Boha!", "Bůh je veliký!" a "Jsme zde, ó Bože, jsme zde!". Jednohlasně skandovali: "Jsme zde, ó Bože, jsme zde, slyšíme a posloucháme Proroka Božího, který nás vede do ráje k našemu Pánu. Nechť je veleben Bůh, Ten, který dal vítězství svému služebníku a slávu jeho armádě a otřásl nepřátelskými stranami!"

Bitva o Fallúdžu se v prvním měsíci odehrávala na území asi 4 km dlouhém od severu k jihu a 4,5 km širokém od východu na západ. Ve druhém měsíci bylo území kontrolované odporem omezeno na plochu 2 x 4,5 km.

V 15:00 poslední oddíly džihádu opustily Fallúdžu směrem k řece Eufrat se vší výzbrojí. Když korespondent Mafkarat al-Islam odesílal zprávu, nebyly dosud v jižních čtvrtích města patrny žádné známky přítomnosti amerických vojáků. Zřejmě se obávali, že jde o léčku nebo o tom vůbec nevěděli.

Mafkarat al-Islam se omluvil za mezery ve svém zpravodajství z města. Vysvětlil, že vyslal osm svých nejlepších korespondentů, aby o událostech ve městě referovali. Dva z nich byli při reportážích z bojů vážně zraněni. Nemohli se dostat z města k lékařskému ošetření a následkem toho byl jeden zachvácen gangrénou.

Dva další korespondenti byli zajati a vězněni Američany déle než 12 dní. Po propuštění odešli z města podávat zprávy o bojích v Karmě, Saqlawíji, Azraqíji, Habbáníji, 'Ámiríji a Abú Ghurajb.

Tým korespondentů se zblízka nadýchal střelného prachu a kouře, když se snažil podávat přesné zprávy o podrobnostech bojů a nočních bombardování, zatímco korespondenti známých arabských televizních stanic referovali o událostech z 'Ámiríjat al-Fallúdža a hovořili přitom, jako by byli přímo uprostřed bojů ve městě.

Mafkarat al-Islam by rád poznamenal, že arabská i mezinárodní média ignorovala události ve Fallúdže. Informovala o nich pouze 13 dní. Americké síly nebyly schopny ukázat záběry ze čtvrtí kontrolovaných odporem, ani scény ze čtvrti Džubajl na jihovýchodě města s výjimkou příjezdu a odjedu ambulancí Iráckého červeného půlměsíce.

Bagdád

Podle videozáznamu, odvysílaného TV al-Džazíra se organizace Salafíjské brigády Abú Bakra as-Siddíqa přihlásila k odpovědnosti za odpálení bomby, která jižně od Bagdádu zabila dva americké vojáky.

Organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek vedená jordánským islamistou Abú Mus'abem az-Zarqáwím vydala na webu prohlášení, že byl popraven Sálim Dža'far al-Kanání, prominentní člena tzv. Strany národní dohody vedené Ijjádem 'Áláwím. Jak TV al-Džazíra už předtím oznámila, 'Álawího mluvčí přiznal, že Kanání byl ve středu unesen před svým domem v ulici Palestina.

Francie bude cvičit irácké policisty

Francouzský list Libération oznámil, že během návštěvy loutkového prezidenta Gházího al-Jawúra v Paříži minulý týden navštívila irácká delegace tajně školu pro policejní důstojníky v Melunu. Francouzský ministr obrany prohlásil, že šlo o "technickou návštěvu" a že Francouzi neobdrželi od irácké strany žádný požadavek. Irácká delegace však sdělila, že asi 300 francouzských důstojníků bylo vybráno, aby po dobu 18 měsíců, jež začne během nebližších tří měsíců, cvičili asi 1 500 Iráčanů pro službu okupantům. Francouzská strana toto sdělení nedementovala.

Otázkou zůstává, kde bude výcvik probíhat. Francie odmítla vyslat francouzské vojáky do Iráku, proto jako možnost zůstává výcvik ve Francii nebo v některé zemi blízko Iráku. Jednou možností je Katar, druhou Jordánsko.

Francie i Německo odmítly vyslat své síly do Iráku, jsou však ochotny napomáhat americké okupaci nepřímo prováděním výcviku kdekoli mimo Irák. Francie demonstrovala jasné rozhodnutí rozvíjet vztahy s proamerickým loutkovým režimem a hodlá zřejmě využít volební frašky jako záminku, aby tyto vztahy mohla dále prohlubovat.

Mósul

TV al-Džazíra odvysílala videozáznam, na němž mudžáhid zastřelil amerického ostřelovače na střeše vysoké budovy v centru Mósulu obsazené Američany. Záznam dále ukázal skupinu bojovníků vypalujících minometné střely na americkou základnu ve městě. Neuváděl ovšem žádné podrobnosti o způsobených škodách či ztrátách.

Americké velení v neděli přiznalo, že při útoku na americkou hlídku byl zabit jeden voják, neuvedlo však žádné podrobnosti.

Hillá

Sebevražedný útočník vjel na základnu polských okupačních sil ve městě. Jak oznámila TV al-Džazíra, odpálil se v bráně základny a zranil osm členů tzv. Irácké národní gardy. Další podrobnosti nebyly sděleny.

Síly odporu zapálily ráno volební středisko ve vesnici Bú 'Alún 20 km západně od Hillá. Podle sdělení důstojníka loutkové policie instalovaly do tří rohů budovy výbušniny a odpálily je. Budova byla v té době prázdná, výbuch zničil její dveře a vyrazil okna. K odpovědnosti za útok se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Pondělí 24. ledna 2005

Ramádí

Povstalci dopoledne zasáhli západně od města raketami kamion se zásobami pro americkou armádu, zničili jej a zabili tureckého řidiče a Jordánce, který seděl v autě s ním. Celého nákladu, jímž byly léky určené Američanů, se zmocnili.

Qá'im

O půlnoci explodovala bomba pod americkou pěší hlídkou na ulici Wahda v centru města. Usmrtila čtyři vojáky a jejich libanonského tlumočníka. Pět dalších vojáků utrpělo zranění různého stupně. Místní dopravní policista k tomu sdělil, že poté, co bombu instalovali, mudžáhidové nařídili policistům, aby do ulice nikoho nepouštěli, dokud hlídka neprojde. Po útoku Američané ulici uzavřeli a začali rozsáhlou razii, která trvala až do odpoledne. Irácká policie se odmítla podílet na amerických hlídkách, které procházely ulicemi města.

Členové místní policie a loutkové irácké armády ve městě minulý týden do jednoho rezignovali a tím Američany donutili přivézt do města řadu iráckých policistů a vojáků odjinud. Ti si ale natáhli na obličeje masky, aby je lidé nemohli poznat. Někteří z policistů a vojáků, kteří na své posty rezignovali, byli Američany uvězněni a jsou nuceni, aby se vrátili do práce. Jiní z města uprchli.

Habbáníja

Tři rakety Grad a nejméně 15 minometných střel ráže 120 mm zasáhlo za rozednění americkou základnu Hadba v Habbáníji. Korespondent Mafkarat al-Islam byl v tu chvíli kilometr od základny a pozoroval mraky kouře, stoupající z několika míst v objektu. Svědkové mu pak řekli, že nad základnou přelétaly americké vrtulníky a bojové letouny. Dvě hodiny po útoku se korespondent setkal s poručíkem Chálidem al-Ajním, působícím na základně, který mu sdělil, že útok způsobil značné škody na přistávací dráze pro letouny a že bylo zabito pět amerických voják a tři iráčtí kolaboranti.

Bagdád

Američany dosazený "premiér" Ijjád 'Álawí přežil ráno pokus o atentát, při němž se sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou odpálil u sídla 'Álawího Strany národní dohody. Auto explodovalo na počátku ulice, zabilo sedm policistů a zranilo nejméně tři civilisty.

Povstalecká skupina Armáda partyzánů sunny dala na internet videozáznam popravy iráckého kolaboranta, který pracoval pro americkou bezpečnostní společnost Sanda Security Group a byl unesen jižně od Bagdádu. Jak uvedla AFP, organizace oznámila, že po výslechu bylo jasné, že dotyčný pracoval jako člen stráže příslušníků CIA a doprovázel kolony americké i tzv. Irácké národní gardy.

Při útoku na americkou kolonu severně od Bagdádu bylo zničeno Humvee a zabita jeho posádka. Současně shořela cisterna s pohonnými hmotami a zahynul její řidič.

K boji došlo i u mezinárodního letiště. Americká AP citovala mluvčího jordánských královských aerolinií, podle něhož boje, k nimž ráno u letiště došlo, znemožnily dvěma letadlům přistání. Mluvčí, který odmítl uvést své jméno, sdělil, že letadla kroužila nad Bagdádem, ale letiště jim odmítlo povolit přistání, protože se blízko přistávací dráhy bojuje. Obě letadla, jedno ráno, a druhé v poledne, byla donucena vrátit se do Jordánska. Také americká základna na letišti se ráno stala terčem silného minometného útoku.

Okupační režim vyhrožuje předsedovi Rady muslimských ulamá

Předseda Rady muslimských ulamá v Iráku šajch Hárith Sulajmán ad-Dárrí sdělil egyptskému listu al-Ahrám, že mu bylo vyhrožováno smrtí. Výhrůžky prý "nepřišly jen z jednoho zdroje, ale z několika, a některé jsem dostal přímo od veřejných činitelů. Asi před čtyřmi měsíci jsem prostřednictvím tajné policie dostal výhrůžný list od okupačních sil. Hrozby pocházely z několika zdrojů, od nichž bych to neočekával." Kdo to ale měl být, nesdělil.

Rada muslimských ulamá je hlavní organizací iráckých sunnitů, která je odpovědná za stovky mešit v celé zemi a podílela se na mnohých jednáních o osvobození řady západních rukojmích. Několik jejích členů bylo zavražděno, někteří neznámými vrahy při zřejmých pokusech o vyvolání sektářského násilí, jiní kulkami okupačních vojáků. Američtí okupanti také desítky členů rady uvěznili.

Vyhrožováno je i obhájci Saddáma Husajna

Vedoucí týmu obhájců Saddáma Husajna Zijád al-Chasáwina oznámil, že jednomu z obhájců Chalílovi ad-Dulajmímu bylo opakovaně vyhrožováno smrtí. Bylo prý již vytvořeno několik skupin, jejichž cílem je jeho likvidace, která má odradit další právníky od obhajování bývalého prezidenta. Dulajmí se kvůli výhrůžkám musel i s rodinou uchýlit do bezpečí.

K výhrůžkám došlo poté, co 16. prosince navštívil svého klienta a měl s ním více než čtyřhodinový rozhovor. Bylo to poprvé, co byla bývalému iráckému prezidentovi povolena schůzka s jeho právníky.

Ahmad Šalabí žádá samostatný šíitský region

Prominentní irácký kolaborant, defraudant a agent CIA, Ahmad Šalabí, šéf strany Irácký národní kongres, vyzval na předvolebním mítinku k vytvoření samostatného ší'itského regionu na jihu Iráku, který by byl podobný Američany vytvořenému kurdskému regionu na severu země. Region by měl být vytvořen z provincií Basra, Majsán a Násiríja a měl by být zajištěn "ústavou", která bude dokončena po volební frašce.

Američané a sionisté by rádi Irák rozdělili, neboť tak velký arabský stát ohrožuje jejich zájmy na Předním východě. Šalabí pracuje v jejich službách.

Italská soudkyně osvobodila Araby obviněné z "terorismu"

Italská soudkyně Clementina Forleová prohlásila, že čtyři tuniští a jeden marocký Arab, kteří byli obviněni z vysílání sebevražedných bombových útočníků do Iráku, nejsou teroristé. Nebyly totiž nalezeny žádné důkazy. Odsoudila však Abú Jahjá Máhira a Alího bin Sassi Túmího na tři roky a Muhammada Dákího na 22 měsíců za používání falešných dokladů, ač státní žalobce požadoval desetileté tresty. Záležitost Idríse Núr ad-Dína a Kamála Hamráwího předala příslušnému regionálnímu soudu

Italský ministr zahraničí Gianfranco Fini prohlásil její rozsudek za "nestoudné překroucení skutečnosti před očima celého světa."

Pětice mužů byla obviněna z "podvratného spojení s mezinárodním terorismem" podle italského zákona přijatého po 11. září 2001.

Úterý 25. ledna 2005

Bagdád

V bagdádském okrsku Rašad zahájila loutková policie střelbu na povstalecké bojovníky, roznášející letáky, v nichž varovali místní obyvatele před účastí na volbách.

Ve východním Bagdádu zastřelili povstalci ráno prorežimního soudce, Qajse Hášima Šámirího a jeho syna, když vycházeli ze svého domu. K útoku se později během dne přihlásila Armáda partyzánů sunny. Současně vyzvala v prohlášení ostatní činitele loutkového režimu: "Obraťte se k Bohu a kajte se za své odpadlictví, abyste se zachránili. Pokud tak neučiníte, pak očekávejte svůj konec, který přijde dříve či později."

Australský okupační voják zastřelil u budovy australského vyslanectví v Bagdádu iráckého občana s odůvodněním, že muž neuposlechl jeho rozkazu, aby odjel se svým "podezřelým" autem.

Americké velení přiznalo, že při pondělní "dopravní nehodě" severně od Bagdádu zahynulo 5 amerických vojáků a dva utrpěli zranění. Podle agentury Reuters byl jeden z nich ve vážném stavu.

Islámská armáda odvysílala videozáznam zajatce a oznámila eskalaci útoků

Islámská armáda zveřejnila na webu videonahrávku se zajatým Američanem Royem Hallumsem. Hallums tichým hlasem prosil o život a spínal ruce. Kousek od hlavy měl ústí pušky. "Prosím o pomoc, protože můj život je v nebezpečí, neboť jsem pracoval pro americké síly," prohlásil zarostlý Hallums. "Neprosím o pomoc prezidenta Bushe, protože znám jeho sobeckost a nezájem o ty, které vehnal do tohoto pekla." Proto žádal o pomoc arabské vůdce a obzvláště Muammara Kaddáfího, "protože je znám tím, že pomáhá trpícím."

Podle AP byl zajat 1. listopadu spolu s Filipíncem Robertem Tarongoyem při útoku povstalců v bagdádském okrsku Mansúr. Hallums i Tarongoy pracovali pro saúdskoarabskou společnost SATCO zajišťující potraviny pro americkou armádu. Filipínec se na videu neobjevil.

Islámská armáda vyzvala v prohlášení k dalším únosům a útokům: "Nepřátelé Boha, Američané a jejich agenti, pokrytci a odpadlíci, se snaží o provedení voleb na konci měsíce ... štáb Islámské armády v Iráku nařizuje všem bojovníkům připojit se k ní a zvýšit počet operací na maximum."

Rusko nevyšle pozorovatele na irácké volby

Rusko oznámilo, že nevyšle do Iráku k volbám žádné pozorovatele, protože není možno zajistit jejich bezpečnost. Předseda federálního výboru pro mezinárodní záležitosti Michail Margelov kromě toho prohlásil: "Jsem značně skeptický, pokud jde o konání voleb v Iráku", protože podmínky pro volby se podstatně liší od nedávno konaných voleb v Palestině, při nichž byl pozorovatelem.

Prezident Putin už 23. prosince prohlásil: "Mám vážné pochybnosti o tom, zda mohou v okupované zemi proběhnout demokratické volby.

Samarrá'

Ostřelovač, ukrytý na střeše budovy lékařského zařízení v západní části města, zastřelil amerického vojáka na obrněném vozidle projíždějící vojenské hlídky.

Útoky na volební střediska

Ve městě Huwajdžá 55 km západně od Kirkúku vybuchla ve volebním středisku bomba a budovu vážně poškodila. Podle toho, co sdělil listu Spojených arabských emirátů al-Baján důstojník loutkové policie, šlo o pátý útok během týdne a o páté zničené volební středisko.

V pondělí večer a v úterý došlo k vlně útoků na volební střediska v provincii Saláh ad-dín. K útokům se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek Abú Mus'aba az-Zarqáwího. Zasažena byla tři volební střediska v Tikrítu, další ve městech Túz (70 km severně od Tikrítu), Bajdží (200 km severně od Bagdádu), Samarrá' (120 km severně od Bagdádu) a Dudžajl (40 km severně od Bagdádu). Zarqáwího organizace současně varovala před účastí na volbách.

Podle prohlášení polské okupační armády poškodil kulometný útok volební středisko v Díwáníji 180 km jižně od Bagdádu.

Do volebního střediska v Samáwa dopadly přesně v poledne čtyři minometné střely, budovu zničily a zabily jednoho člena místní volební komise. Předchozího dne byl ve městě zabit jiný člen volební komise. Z atentátu na něho jsou podle jednoho z příbuzných podezříváni stoupenci Muqtady as-Sadra.

Arabská politická strana v Kirkúku odstoupila od voleb

Strana Spojená arabská fronta v Kirkúku oznámila, že odstupuje z voleb. Učinila tak na protest proti postoji nejvyšší volební komise, která, která se pokouší volby řídit ve prospěch kurdské minority. Předseda strany šajch Wasfi al-'Ásí prohlásil pro list al-Quds, že odstoupení strany z celostátních i místních voleb je protestem proti volebním komisařům, kteří povolili asi 70 000 Kurdů účast na místních volbách v Kirkúku, ač nejsou jeho obyvateli.

Podvod je v této proamerické volební frašce velmi rozšířený. Podle podobných zpráv byly zaregistrovány do voleb tisíce Íránců, aby hlasovali v jižních převážně ší'itských částech země.

Basra

U britské hlídky v ulici Wahda v centru Basry explodovala po poledni bomba, která zničila vojenské vozidlo a zabila tři britské vojáky a dva další zranila. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že podle poručíka místní loutkové policie Ahmada Abd al-Husajna byl jeden ze zraněných zasažen do hlavy a jeho zranění bylo smrtelné.

Celkový počet Britů zabitých v Basře tím během poledních 72 hodin dosáhl čísla 11 a minimálně 12 bylo zraněno.

Středa 26. ledna 2005

Iráčané sestřelili americký vrtulník s 31 vojáky

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil na základě očitých svědectví, že povstalci v 7:00 zasáhli raketou SAM7 nad městem Rutba v západoirácké poušti americký vrtulník. Stroj byl na cestě do vesnice Makr adh-Dhíb ležící blízko města, kde měli vojáci po přistání provést razii a zatýkání. Vrtulníku použili proto, že pro ně bylo takřka nemožné dostat se do vesnice po zemi, jelikož celé okolí je okupantům nebezpečné. Stroj se po zásahu zřítil do pouště.

Pastevci a motoristé, kteří útok viděli, korespondentovi potvrdili, že Američané sebrali v poušti západně od Rutby části 31 mrtvých těl vojáků. Evakuovali také velký počet raněných. Další americká vozidla mezitím nakládala trosky vrtulníku, roztroušené do vzdálenosti dvou kilometrů.

Místní lidé řekli, že doufali v přítomnost arabských a islámských médií, která by pořídila záběry a zdokumentovala rozsah amerických ztrát, jaké Iráčané působí Američanům denně. Říkali, že Američané byli nuceni sestřelení vrtulníku přiznat -- což činí velmi zřídka -- protože z Bagdádu a jiných provincií byla v tu dobu pozvána do Rutby řada delegací, a ty cestou mohly pád stroje vidět nebo o něm slyšet.

Korespondent oznámil, že místní fotograf-amatér pořídil videozáznam vraku a ukryl jej v botě při průchodu americkým kontrolním stanovištěm, jichž bylo několik narychlo zřízeno kolem místa zřícení. Slíbil korespondentovi záznam předat a prohlásil: " Myslel jsem, že tam bude některá televizní stanice. Chtěl jsem jí to předat, ale bohužel tam nebyl nikdo, komu bych kazetu mohl dát."

Američané přiznali, že vrtulník námořní pěchoty spadl ve středu časně ráno v západním Iráku a že probíhá šetření, proč k pádu došlo. Podle jejich oznámení bylo při pádu zabito 31 vojáků.

Fallúdža

Ve zprávě odeslané v 19:20 fallúdžský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že ve městě právě probíhá velká razie a zatýkání, včetně zapalování domů místních obyvatel.

Američané nařídili lidem, kteří z města uprchli na počátku útoků, aby se vrátili domů. Hrozili dokonce vypalováním domů těch, kdo by se nevrátili dostatečně rychle. Korespondent oznámil, že smyslem jejich naléhání bylo obklopit se velkým počtem lidí v naději, že se tím partyzánům ztíží možnost útoků proti nim. Proto se také snažili "normalizovat" postavení svých okupačních autorit ve městě.

V průběhu posledních deseti dní zatkli okupanti přes sto iráckých mladíků. Někteří z nich byli později propuštěni, ale většina zůstala ve vězení. Američtí vojáci také obtěžovali irácké ženy a hrozili jim uvězněním, ale místní obyvatelé se tomu postavili tak prudce na odpor, že okupanti byli nuceni takových pokusů zanechat.

Hít

Raketou země-vzduch sestřelili povstalci nad městem večer americký vrtulník Apache. Jak sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam přímí svědkové, stroj byl přesně zasažen a vzplál ve vzduchu, jeho trosky dopadly na střechy čtyř domů ve čtvrti Mu'allimín. O dvě hodiny později korespondent sdělil, že vrak stále leží na střechách a Američané se k němu pro přítomnost bojovníků na ulicích nemohou dostat.

Američané v poledne přistáli s vrtulníkem v průmyslové zóně na východě města a zatkli pět obchodníků. O 15 minut později se tam s nimi střetli povstalci a v hodinovém boji zabili 14 amerických vojáků a 7 zranili. Zničili také vrtulník. Padlo devět mudžáhidů. Bojovníkům se podařilo osvobodit tři z pěti mužů zajatých Američany, dva další zahynuli. Podle svědectví obchodníků ukrytých ve svých obchodech byla část Američanů zabita, když se pokoušela ve vrtulníku uletět. Generální velení iráckého islámského odporu poté vydalo prohlášení, potvrzující průběh boje.

Iráčtí povstalci zajali v Hítu tři osoby, které se pokoušely zavraždit jednoho z místních nejvyšších velitelů odboje. Zajatci se přiznali k řadě zločinů a byli popraveni. Jejich přiznání bylo zachyceno na audio i videozáznam.

Provincie Anbár

Americká armáda přiznala ztrátu čtyř příslušníků námořní pěchoty, zabitých při bojích v provincii.

Velení iráckého odporu nařídilo návrat všech bojovníků k jednotkám

Ve večerní zprávě korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Generální velení iráckého islámského odporu právě vydalo prohlášení vysílané z amplionů mešit ve městech Samarrá', Ramádí, Mósul, Tikrít, Bajdží, Kirkúk, Hít, Hadítha, Rutba, Qá'im, Hásiba a Ba'qúba, a současně rozšiřované na letácích v bagdádských mešitách a v řadě dalších měst celého Iráku.

V provolání byla vyhlášena nová ofenzíva proti "nevěřícím okupantům". Ofenzívě byl dán název Operace dětí Muhammada Posla Božího ke zničení nepřátel Boha. Prohlášení sebevědomě praví: "Dnešek, středa 16. dhú al-hidždža 1425 Hidžry čili 26. ledna 2005 začíná konec okupace a její úplný kolaps." Iráčtí bojovníci "změní Irák ve hřbitov okupantů".

"Máme připravené zbraně, munici a muže schopné zatřást zemí pod nohama okupantů. Naši armádu vede Muhammad ibn Abdalláh, důvěrný Posel Boží, ať mu Bůh dá mír a požehnání. Je vede Bush, nevěřící odpírač."

"Bude-li Bůh chtít, zahájíme tímto dnem a touto bitvou slávu Obce Muhammadovy. Bude-li Bůh s námi, získáme vítězství a ráj a opravdové jitro pro ty, kterým se zdá, že je noc. Bůh je veliký! Bůh je veliký! Bůh je veliký! Vítězství je pouze od Boha!"

Korespondent oznámil, že provolání nařizovalo všem bojovníkům včetně fallúdžkých, kteří dostali po odchodu z města 23. ledna dovolení loučit se dva dny se svými rodinami, aby se neprodleně během tří hodin po vyhlášení provolání vrátili ke svým bojovým oddílům.

Komuniké bylo stvrzeno pečetí podobnou pečeti Proroka Muhammada, nechť mu Bůh dá mír a požehnání, jako viditelným znamením pro všechny bojové organizace, že velení se řídí nařízeními, výroky a bojovými praktikami Proroka Muhammada.

Bagdád

Dva ozbrojené a jeden bombový útok provedli povstalci v Abú Ghurajb. Bylo při nich zabito 13 amerických vojáků, zničeno Humvee a obrněné vozidlo Bradley.

Auto naložené výbušninou explodovalo v noci nedaleko australské hlídky v Bagdádu a podle oznámení australské armády zranilo řadu jejích vojáků. Útok byl podle prohlášení namířen na australské obrněné vozidlo. Iráčané rovněž ostřelovali australské vojáky před jejich ambasádou, rozsah ztrát však korespondent Mafkarat al-Islam nezjistil.

Exploze auta s výbušninou u americké kolony západně od Bagdádu podle agentury Reuters nezpůsobila žádné škody.

Podle TV al-Džazíra provedl odboj během dne pět útoků na volební střediska v oblastech Chális, Dulu'ija a 'Álam.

Kaddáfí se přimlouvá za propuštění rukojmího

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí odpověděl na žádost amerického rukojmího Roye Hallumse a požádal organizaci, která ho vězní, aby byl propuštěn "ve jménu islámu a arabského národa a v souladu s principy šlechetnosti." Text jeho výzvy přinesla TV al-Džazíra.

Ba'qúba

Ve městě zaútočil oddíl povstalců na loutkové policisty a členy kolaborantských politických stran ve volebních střediscích. Jeden policejní důstojník byl zabit a osm dalších bylo zraněno.

Tikrít

Podle TV al-Džazíra explodovalo před sídlem místního úřadu auto s výbušninou a zabilo jednoho a zranilo dva Iráčany.

Mósul

Skupina Mudžáhidové Ninive oznámila prostřednictvím videozáznamu zaslaného TV al-Arabíja, že unesla tři členy nejvyšší volební komise, kteří měli dohlížet na průběh voleb. Organizace slíbila další útoky na volební střediska.

Sindžár

Předseda místní rady města Sindžár v provincii Nínawa na severu Iráku u syrských hranic oznámil, že blízko místního sídla kolaborantské Kurdské demokratické strany explodovalo nákladní auto naložené výbušninou a zabilo nejméně 15 a zranilo 30 osob. Podle agentury Reuters se k akci na internetu přihlásila organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek Abú Mus'aba az-Zarqáwího.

Samarrá'

Povstalci odpálili 4 km od města bombu pod vlakem, naloženým velkým množstvím zbraní, munice a potravin pro americkou armádu. Místní korespondent Mafkarat al-Islam, který byl akci osobně přítomen, oznámil, že dva vagony exploze úplně zničila a čtyři další vykolejila a zapálila, přičemž byl jejich náklad zničen. Přesný počet amerických ztrát nebylo podle něho zatím možno stanovit, on sám však viděl nejméně 12 mrtvých amerických vojáků, kteří zřejmě s vlakem jeli jako ostraha. Zabita byla také jedna osoba asijského původu.

Basra

Povstci odpoledne odpálili bombu pod britskou vojenskou kolonou tří obrněných vozidel na ulici Fáw v centru města. Jedno z vozidel bylo zničeno a druhé poškodzeno. Korespondent Mafkarat al-Islam, který se na místo dostal 15 minut po útoku, oznámil, že pět Britů bylo na místě usmrceno, tři další utrpěli zranění.

Čtvrtek 27. ledna 2005

Qá'im

Mafkarat al-Islam oznámil, že silná bomba explodovala v 16:00 na hlavní třídě pod americkou vojenskou kolonou, zničila jedno americké vozidlo ZiL na přepravu vojáků a devět mužů v něm zabila. Podle korespondenta byla bomba tak silná, že po jejím výbuchu zůstal na silnici téměř dva metry hluboký kráter. Většinu vojáků ve vozidle vyhodil výbuch několik metrů do vzduchu. K odpovědnosti za útok se přihlásily Salafíjské brigády Abú Bakra, slíbily zveřejnit nahrávku akce a současně oznámily, že v podobných akcích hodlají pokračovat.

Bagdád

Auto naložené výbušninou explodovalo kolem 9:00 nedaleko australské ambasády v jihobagdádské čtvrti Džádiríja, zabilo čtyři australské vojáky a pět zranilo.

Videozáznam na islámské webové stránce ukázal záběry z popravy Sálima Dža'fara al-Kináního, pomocníka tzv. premiéra Ijjáda 'Álawího. Kinání na záznamu krátce před popravou promluvil a radil všem Iráčanům, zvláště mladým, aby nepodporovali okupanty ani s nimi nekolaborovali. Dodal, že on sám pracoval na organizaci voleb pro 'Álawího stranu.

Provincie Babylón

Americké velení přiznalo, že v babylónské provincii ležící jižně od Bagdádu byl zabit jeden příslušník námořní pěchoty a čtyři další zraněni.

Musajjib

Povstalci zaútočili střelbou na kontrolní stanoviště loutkové policie ve městě Musajjib 75 km jižně od Bagdádu. Zdroj, který si přál zůstat v anonymitě, sdělil agentuře Reuters, že útok způsobil materiální škody na policejních autech zaparkovaných u stanoviště, zabil jednoho a zranil dva policisty.

Mósul

Povstalci v Mósulu zastřelili brigádního generála Sámího Muhaddira al-Hamdáního, který žil před okupací mimo Irák, poté se vrátil a dal se do služeb okupačních sil.

Pátek 28. ledna 2005

Qá'im

Při explozi bomb blízko americké základny u továrny na fosfáty východně od města byla podle svědků zničena dvě Humvee. V nich zahynuli čtyři vojáci.

Fallúdža

Z Fallúdže nadále docházejí zprávy o pokračujících srážkách mezi okupačními vojáky a jednotlivými skupinkami povstalců. Jde o rychlé střelecké výpady a jsou podle svědků časté v různých částech města. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že útoky provádějí jednotlivci, kteří odmítli odejít s povstaleckou armádou, která opustila jižní část města 23. ledna.

Sebevražedný útočník narazil ve čtvrtek s autem naloženým výbušninou do amerického kontrolního stanoviště na severním okraji Fallúdže. Očití svědkové to sdělili korespondentovi, nepodařilo se jim však zjistit případné americké ztráty; Američané o útoku vůbec neinformovali.

Saqlawíja

Povstalci v Saqlawíji ostřelovali raketami dálnici. Korespondent nezjistil přesný důvod střelby, ale zřejmě souvisela se srážkami s Američany v okolí.

Při útoku na americké velitelské stanoviště zabili partyzáni tři vojáky. Současně bylo zničeno americké obrněné vozidlo a druhé zneškodněno.

Ramádí

Irácká loutková policie nalezla ve městě těla šesti loutkových iráckých vojáků. Podle sdělení iráckého důstojníka pro AFP byla u těl nalezeny i jejich doklady. Kulkami provrtaná těla byla pohozena na ulici.

Také předchozího dne byli ve města nalezeni čtyři zastřelení iráčtí vojáci.

Hít

Silná bomba explodovala na strategické silnici jižně od Baghdádí u Hítu a podle očitých svědectví zničila americké Humvee a usmrtila jeho tříčlennou posádku. Američané pak obklíčili oblast Zawíjja mezí Hítem a Ramádí a začali prohledávat domy. Prohledali také domy u Eufratu včetně domu Fassáma al-Qu'úda, guvernéra provincie Anbár, a Hátima Abd ar-Razzáqa al Qu'úda, vůdce kmene Nimr.

Hít byl obklíčen americkými tanky a jinými obrněnými vozidly, okupanti uzavřeli všechny ulice a prohledávali je. Žádali obyvatele, aby "převzali odpovědnost", vyhnali "teroristy" a zúčastnili se voleb. Své výzvy vysílali z amplionů umístěných na tancích a vrtulnících. Povstalci odpověděli salvou raket a minometných střel na pozice Američanů kolem města. Několik jich zasáhlo i americkou základnu blízko města.

Hadítha

Exploze bomby pod americkou hlídkou, složenou ze šesti různých vojenských vozidel blízko paláce v centru vesnice Džubba 13 km severně od Hadíthy zničila americké obrněné vozidlo a zabila v něm nejméně pět vojáků. Další byl těžce popálen. Vojáci měli zajišťovat bezpečnost v době voleb.

Podle názoru 93% Iráčanů volby nejsou nestranné a vítězem bude "nový Karzáí"

Ve snaze zjistit skutečné mínění obyčejných Iráčanů o chystaných volbách, vydali se korespondenti Mafkarat al-Islam v devíti iráckých provinciích zkoumat názory občanů - sunnitů, ší'itů i křesťanů, Arabů i Kurdů, - jak čestné a spravedlivé mohou podle jejich názoru volby být a zda se jich zúčastní.

Mafkarat al-Islam zjišťoval názor 1 100 Iráčanů -- obyvatel měst Ramádí, Fallúdža, Hít, Hadítha, Qá'im (po 100 dotázaných), Bagdád (170 sunnitů, ší'itů, křesťanů a Kurdů), Basra (160 ší'itů a sunnitů), Mósul (140 Arabů, Kurdů, křesťanů a asyrských křesťanů), provincie Saláh ad-dín (110 sunnitů a Kurdů), Samáwa (115 ší'itských stoupenců Muqtady as-Sadra, kteří ve městě převažují), provincie Dijála (110 sunnitů, ší'itů a Kurdů), Hillá (100 sunnitů, ší'itů, asyrských křesťanů a několika Kurdů), 'Amará (70 ší'itských Sístáního stoupenců, kteří ve městě převažují), Kirkúk (80 sunnitů, ší'itů, Arabů, Turkmenů a křesťanů).

Výsledky průzkumu se ostře odlišily od těch, které přinášely arabské a mezinárodní televizní stanice a tiskoviny. Mafkarat al-Islam zjistil, že lidé, kteří odpovídali, nechtěli uvést svá jména ani se nenechali fotografovat, protože se báli perzekuce od okupantů nebo jim sloužících loutkových úřadů. Podle názoru 93 procent dotázaných volby nejsou nestranné a vítězem bude "nový Karzáí". Někteří prohlásili, že vítězem bude ten, kdo získá většinu v americkém senátu, CIA a sionistickém Mossadu. Pouze 7 procent věřilo v nestrannost voleb.

Pokud jde o účast na volbách, 87 procent dotázaných Iráčanů odpovědělo, že k nedělním volbám nepůjdou, a uvedli různé důvody. Někteří nepůjdou volit, protože nemají k volbám důvěru, považují je za frašku. Jiní proto, že se bojí útoků na volební střediska. Další proto, že stejně nezáleží na výsledku, skutečná moc je v rukou amerických okupantů a nikoli stávající či budoucí irácké "vlády".

Zbývajících 13 procent prohlásilo, že se voleb zúčastní, někteří proto, že jsou členy politických stran, jiní proto, že trpěli za předchozího režimu před příchodem Američanů.

Mafkarat al-Islam se zavázal, že bude nestranně referovat o nedělních volbách, nebude stranit ani odporu ani Američany dosazené vládě, a bude sledovat množství voličů, kteří přijdou do volebních místností.

V souvislosti s tím oznámil, že proamerická vláda vydala nařízení všem reportérům a korespondentům arabských a cizích médií, aby své zprávy o volbách zakládali na tiskových oznámeních, které bude vydávat Tiskový úřad irácké rady ministrů. Loutkový režim hrozil, že bude volat k zodpovědnosti všechny, kdož by referovali jinak než tiskový úřad; takový novinář bude vyhoštěn z volebního střediska, bude-li Iráčan, a ze země, bude-li cizinec.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že všichni novináři s těmito podmínkami souhlasili a podepsali slib, že za těchto podmínek budou o volbách referovat. Vzhledem k tomuto nátlaku na všechny novináře se Mafkarat al-Islam rozhodl pokrývat volby v 10 iráckých provinciích ze 13, v nichž má své korespondenty: Bagdád, Anbár, Saláh ad-dín, Dijála, Mósul, Kirkúk, Basra, Samáwa, Hillá a 'Amará.

BAGDÁD A OKOLÍ

Pád vrtulníku

Američané přiznali pád vrtulníku Kiowa jihozápadně od Bagdádu. Podle agentury Reuters se zřítil v pátek odpoledne. Žádné podrobnosti nebyly sděleny. Tento stroj mívá obvykle dvoučlennou posádku.

Rvačka mezi kolaboranty

K pěstní bitce a střelbě do vzduchu došlo v Bagdádu mezi stoupenci Strany národní dohody Ijjáda 'Álawího a přívrženci Iráckého národního kongresu Ahmada Šalabího. Šalabí byl před invazí americkým favoritem, ale pak ztratil přízeň Američanů a stal se obětním beránkem, jakmile se jasně ukázala americká neschopnost potlačit lidový odpor.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že k bitce došlo v západobagdádském okrsku Karradá po pátečních společných modlitbách. Začali ji Šalabího stoupenci, kteří obvinili 'Álawího lidi, že na ulicích strhávali jejich volební plakáty. Obě strany si vyměnily rány i obviňování, kdo z nich lépe slouží Američanům. Konec tomu učinila loutková policie, která je od sebe oddělila. Dotázán, jsou-li obvinění Šalabího lidí oprávněná, důstojník policie korespondentovi odpověděl: "Žádná strana nestrhávala plakáty druhé strany, to místní lidé strhávají všechno, co souvisí s volbami. Došlo to tak daleko, že vláda nařídila potrestat každého, kdo poškodí nějaké volební tiskoviny. Myslím, že to nejsou jen sunnité, kdo to dělá. Ší'itští stoupenci Muqtady as-Sadra a některých dalších ší'itských vůdců, kteří volby odmítli, strhávají plakáty také."

`Amará

Ve vesnici al-Madžár al-Kabír blízko 'Amará zaútočili povstalci na dvě dánská auta, naložená hlasovacími urnami. Obě vozidla i s nákladem shořela a zabiti byli čtyři iráčtí loutkoví vojáci. Korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo pár minut po útoku, když Američané a jejich iráčtí sluhové uzavírali okolí. Jeden irácký důstojník prohlásil, že bojovníci, kteří útok provedli, byli obklíčeni v blízkém domě a budou zajati.

Místní Sístáního stoupenci vyjadřovali znechucení nad neschopností iráckých sil zasáhnout proti odporu. Sdělili korespondentovi, že bojovníci místo už dávno opustili a nejsou v domě, který loutkové síly obklíčily.

Basra

Povstalci odpálili v okrsku Zubajr jižně od Basry bomby, které zničily dvě volební střediska.

Sobota 29. ledna 2005

Fallúdža

Ve zprávě odeslané před půlnocí tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že stále pokračují boje mezi americkými vojáky a organizací Základna džihádu v Zemi dvou řek. Podle jeho zprávy boje začaly ve čtvrti 'Askarí kolem 21:00, pak se rozšířily do čtvrti Dubbat a do okolí sportovního klubu Sumúd, kde si Američané povolali na pomoc vrtulníky a bombardéry F-16. Ty ostřelovaly místa, kde byli bojovníci soustředěni, a ti odpovídali minometnými střelami a silnými raketami, pravděpodobně Grad, které dopadaly na americké pozice.

Korespondent oznámil, že nebe nad městem bylo jasné, ale později se na něm objevily žluté skvrny. Místní lidé si nebyli jisti, zda jde o nějaký druh chemické zbraně nebo prostě o prach zvířený ostřelováním. Bylo také vidět šest sloupů hustého kouře na klubem Sumúd, patrně ze zasažených amerických tanků a obrněných vozidel.

Organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek se před třemi dny rozhodla vrátit do Fallúdže, z níž ostatní odbojové skupiny odešly. Začala na Američany útočit na východním a jižním okraji města.

Habbáníja -- Saqlawíja

Na americkou základnu v Habbáníji dopadlo 15 minometných střel ráže 120 mm. Svědkové viděli stoupat ze základny sloupy kouře, později na ní přistály vrtulníky Chinook.

Čtyři minometné střely ráže 82 mm zasáhly americké velitelské stanoviště západně od Saqlawíje, zničily tři Humvee a způsobily nezjištěné ztráty.

Ramádí

V sobotu ráno se americké a loutkové síly z města úplně stáhly. Irácký odboj vypálil 13 minometných střel na americkou základnu v bývalé sklárně, kde nastaly druhotné exploze munice.

Masová rezignace loutkových policistů v Ramádí donutila Američany povolat do města dvě jednotky "iráckých sil rychlého nasazení" složené z Brigád Badr a pešmergů. Tito kolaboranti přijeli v sobotu večer střežit volební střediska, která byla během noci zřízena, protože dosavadní povstalci do jednoho zničili raketami a minometnými střelami, i když je Američané střežili. Mrtvoly těchto amerických vojáků ležely ještě večer v troskách budov, spolu s těly tlumočníků a členů volebních komisí.

Hít

Ve dvou čtvrtích Hítu a vesnici Zawíjja západně od města propukly srážky povstalců s příslušníky 4. divize americké námořní pěchoty. Boj trval čtyři hodiny do 17:00 a bylo v něm zabito šest příslušníků námořní pěchoty a pět vážně zraněno. V boji byla zničena dvě Humvee a tank.

O hodinu později obdržela Velká mešita v Hítu prohlášení organizace Katá'ib Džaháfíl al-Wa'd al-Haqq prohlášení, v němž tato oznámila, že v boji padli čtyři její bojovníci, z toho jeden Kuvajťan.

Hadítha

Blízko města explodovala krátce po poledni bomba pod americkou vojenskou kolonou převážející řadu vězňů na americkou základnu Ajn Al-Asad západně od Hadíthy. Podle svědků zničila úplně americké obrněné vozidlo a způsobila hluboký kráter na sinici. Celá posádka vozidla byla zabita, pro jeho vrak přijel o dvě hodiny později velký jeřáb.

Kmenový šajch, který žije u dálnice, řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že ve vozidle bylo zabito šest mužů, řada dalších byla zraněna, stejně tak i řada vězňů, kteří jeli v nákladním automobilu ZiL za obrněncem. Okupační sily pak zatkly řadu členů místního kmene Fahd i dalších kmenů s obviněním, že podporují činnost odporu.

Rutba

V pátek večer sestřelil odpor americký vrtulník, který vzlétl ze základny východně od města. Podle místních svědků spadl zasažený stroj zpátky na základnu. Patrně měl přepravit mrtvoly 31 vojáků ze stroje, sestřeleného přede dvěma dny.

V sobotu ráno vypálily síly odporu na základnu 20 raket Kaťuša. Ty způsobily řadu druhotných explozí a muniční sklad na základně začal hořet.

Provincie Anbár

Korespondent Mafkarat al-Islam v západoirácké provincii Anbár oznámil, že během dne bylo zničeno sedm volebních středisek v Habbáníji, Chálidíji, Ramádí, Hítu, Hadíthě, Qá'imu a Baghdádí. Sdělil mu to úředník místní správy Abd al-Wahíd. Celkový počet volebních středisek v provincii je 11. Při útocích bylo zabito 13 loutkových policistů a 7 amerických vojáků, na straně povstalců padlo 5 bojovníků, z nichž tři byli sebevražední řidiči automobilů. Abd al-Wahíd vyjádřil podivení, proč se vůbec volební střediska, která jsou pouhou "fasádou propagandy" ničí: "Nikdo v této provincii stejně volit nepůjde."

Pohrdání lidu volbami je v provincii všeobecné navzdory snahám okupantů. V pátek projížděli američtí vojáci obydlenými oblastmi a vyhrožovali, že v případě neúčasti odpojí lidem přívod vody a elektřiny. Také 108 milionů dolarů určených na rekonstrukci provincie bude předáno někam jinam.

33 členů loutkové policie oznámilo v sobotu svou rezignaci a své zbraně odevzdali organizaci Brigády Asadalláha al-Gháliba ibn Abí Táliba. Velitel této organizace korespondentovi řekl, že policisté svou rezignaci oznámili před bojovníky a předali jim "velmi užitečné informace".

Bagdád

Při raketovém útoku na americkou ambasádu v bagdádské tzv. zelené zóně byli zabiti minimálně dva Američané; další čtyři byli zraněni. Americký mluvčí sdělil agentuře AP, že jeden z mrtvých byl civilista a druhý námořník. Mezi zraněnými měli být dva vojáci, civilista a blíže neidentifikovaná osoba.

Několik hodin před zahájením volební frašky proměnili američtí vojáci irácké hlavní město v kasárna a odřízli je od okolního světa. Jak uvedl egyptský list al-Ahrám, jen velmi malý počet bagdádských ulic zůstal otevřen pro provoz a pěší, američtí a loutkoví iráčtí vojáci postavili masívní cementové barikády u ústí všech dopravních tepen a mnoha bočních ulic ve městě. Zřízena byla řada kontrolních stanovišť, hlídky loutkové policie prohledávaly auta a vyžadovaly doklady řidičů a pasažérů.

Obyvatelé se mezitím připravovali na to, že čas voleb stráví doma. Před začátkem voleb se zásobili potravinami a pohonnými hmotami, aby byli připraveni pro všechny případy.

Hillá

Pět polských okupačních vojáků bylo zabito při explozi bomby položené u silnice pod hromadou smetí ve čtvrti Sikak na severu města. Kolona při jízdě vysílala z tlampačů výzvy týkající se voleb. Podle místních lidí byl výbuch tak silný, že mrtvoly odhodil daleko od vozidla. Některé byly nalezeny až na druhé straně silnice.

Zdroj: ZDE