Sobota 1. ledna 2005

Fallúdža

Ve čtvrti 'Askarí explodoval kolem 10:00 uprostřed amerických vojáků pickup Nissan naložený výbušninou. Člen tzv. národní gardy sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že auto najelo do skupiny 12 vojáků, 7 z nich zabilo a ostatní zranilo. Američané se domnívali, že k nim jede hlídka gardistů, šlo však o vůz, který zmizel před 15 dny a jeho posádka byla později mrtvá nalezena na ulici.

Ramádí

Ramádí a okolím otřásly dva výbuchy. K prvnímu došlo, když auto s výbušninou najelo ve vesnici Bú Farrádž do americké kolony, z níž zničilo obrněné vozidlo Bradley a zabilo čtyři vojáky. Druhou explozi způsobila v severní části města silná bomba, která zničila dvě Humvee, zabila čtyři a zranila tři vojáky, z toho dva vážně.

Qá'im

Američané ve městě zajali a uvěznili osmiletého chlapce Dáwúda Salmána za to, že hodil kámen po jednom americkém vojákovi a zasáhl ho do hlavy. Jak řekl chlapcův otec korespondentovi Mafkarat al-Islam, dítě od 10:00 mučili a ve 20:00 je vážně zraněné na hrudi a tváři vyhodili na prašnou cestu jižně od města. Chlapce, vysíleného hladem, žízní a mučením, našla hlídka partyzánů a donesla ho do mešity, odkud byl dopraven domů k otci.

V Qá'imu blízko rozhlasového vysílače zaútočili povstalci na vozidlo Bradley a zabili jednoho amerického vojáka.

Večer nalezli Američané na kontrolním stanovišti u celnice tři bezhlavá těla vojáků, kteří zmizeli před třemi dny. Podle svědka byl nejméně jeden z mrtvých před uříznutím hlavy zastřelen. Američané zmizelé vojáky velmi intenzivně hledali celé tři dny a prohledali řadu domů. Na dotazy, po čem pátrají, odpovídali jen, že jde o rutinní pátrání po "podezřelých".

Hadítha

Ve městě zaútočili mudžáhidové bombou ukrytou v rybářské síti na americký člun, hlídkující na Eufratu. Podle místních rybářů byl člun zničen, jeden z vojáků zabit a druhý přišel o ruku. Američané později zatkli tři rybáře a obvinili je z přípravy útoku.

BAGDÁD

Útok na Abú Ghurajb V 18:00 vypálil odpor rakety Taríq na koncentrační tábor v Abú Ghurajb. Jedna z raket zasáhla zásobník pohonných hmot v severní části tábora a způsobila mohutný požár. Jak korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil důstojník loutkové policie, 15 minut po zásahu na místo přiletěly tři vrtulníky Červeného kříže, aby odvezly mrtvé a zraněné. Podle něho bylo zabito nejméně 15 amerických vojáků. Korespondent se sešel s vězni, kteří byli v sobotu propuštěni a ti mu sdělili, že vězení je terčem pravidelných útoků, průměrně tří či čtyř týdně. Po každém útoku dozorci přicházejí krutě bít zajatce "a tak víme, že mnozí z nich byli zabiti. Přicházejí si na nás zchladit žáhu."

Další útoky Mafkarat al-Islam zaznamenal dalších 14 akcí povstalců, z toho k pěti došlo v bagdádském předměstí Durá. Bylo při nich usmrceno 48 a zraněno 10 amerických vojáků, z řad příslušníků tzv. národní gardy bylo 6 zabito a 7 zraněno. Odpor zničil 1 tank, 4 obrněná vozidla Bradley a páté zneškodnil, 2 Humvee (a jedno vyřadil z provozu), 3 kamiony a 1 GMC. Při střelbě Američanů bylo zabito 8 civilistů a řada dalších zraněna, kromě toho bylo zatčeno 29 místních obyvatel. Dalších 6 členů tzv. národní gardy povstalci unesli z jejich kontrolního stanoviště v okrsku Mušáhada; mrtvoly 4 z nich byli později nalezeny pohozené na cestě. Západně od Bagdádu byla u silnice nalezena ve vacích 2 bezhlavá těla, u nichž leželo oznámení, že jde o řidiče kamionů, kteří byli zabiti pro kolaboraci s okupanty: "Toto je trest, jaký čeká všechny, kdo spolupracují s Američany."

Latífíja

Dopolední exploze bomby zabila 3 americké vojáky a zničila jejich vozidlo Bradley. Američané pak zatkli 8 Iráčanů, kteří byli zrovna poblíž.

Další bomba vybuchla na dálnici v okrsku Makásib, zničila Humvee a kamion se zásobami pro americkou armádu a usmrtila 4 vojáky. Zasažený kamion hořel déle než hodinu.

V okrsku Džannábijín západně od Latífíje zničila série bomb Humvee a cisternu a zabila dalších 5 Američanů.

V Latífíji a Iskandaríji provedli američtí vojáci razie v domech, při střelbě kolem sebe zabili 15 místních civilistů a zajali přes 200 osob, dospělých i dětí. Zároveň řadu prohledávaných domů vykradli.

Mahmúdíja

Kolem 6:00 vjelo do města více než 60 vojenských vozidel. Povstalci se před příchodem Američanů z města stáhli, takže se okupantům, kteří ihned začali s raziemi, nepodařilo najít žádného bojovníka ani žádné zbraně. V rozporu s tím pak ale prohlásili, že zatkli řadu členů organizace at-Tawhíd wal-Džihád.

Korespondent Mafkarat al-Islam sdělil, že Američané vpadli do města ze čtyř světových stran a snažili se místní obyvatele vyprovokovat násilnostmi, které byly zvláště silné ve čtvrti Kamalíja. Při pohybu Američanů ve městě explodovaly na čtyřech místech bomby, položené předtím povstalci.

Ba'qúba

Předseda loutkové guvernérské rady provincie Dijála Nawfal Abd al-Husajn aš-Šamárí byl ve 14:00 zastřelen v Tahríru, jižním předměstí Ba'qúby. Vážně zraněn byl i jeho bratr. Zastřelený se stal předsedou rady poté, co jeho předchůdce Hišám Ata Šahhádha po opakovaných útocích na svůj život rezignoval. Místní činitelé spekulují o tom, že byl terčem útoku proto, že žádal "premiéra" Ijjáda 'Álawího, aby byla Ba'qúba podobným rozsáhlým útokem jako Fallúdža "očištěna od teroristů".

Ve městě Hadba severně od Ba'qúby byl sestřelen vrtulník Apache. Jeho dvoučlenná posádka byla nalezena v polích 500 metrů od místa, kde sestroj zřítil.

Mósul

V centru města Ba'šiqíja v mósulské provincii zaútočili povstalci na americkou hlídku a zničili čtyři Humvee. K útoku se v prohlášení šířeném v místních mešitách přihlásila organizace Eskadry Abú Hanífy an-Nu'mána. Prohlášení uvádělo, že bylo zabito 20 amerických vojáků, očití svědkové však potvrdili, že viděli 14 mrtvých a 3 zraněné. Při akci padlo osm mudžáhidů, mezi nimi dva bojovníci ze zemí Arabského poloostrova.

Hillá

Večer byli ve městě zastřeleni dva polští okupační vojáci, kteří organizovali frontu aut čekajících u benzinové stanice na pohonné hmoty. Další dva Poláky bojovníci zranili, jednoho z nich vážně. Při střelbě byla zapálena i stanice, což potvrdil místní policejní důstojník.

K podobnému útoku došlo před několika dny, kdy britští vojáci dohlíželi na frontu u čerpací stanice v 'Amará a byli rovněž zabiti.

Ostřelování základen

Terčem ostřelování raketami a minometnými střelami se dvakrát během dne stala americká základna Suqúr, po jednom útoku mířilo na základny v Uwajrídži, Baládu, Ramádí, na bagdádském letišti a v bagdádské 'Ámiríji. Z této základny bylo vidět stoupat kouř a čtvrt hodiny po zásahu přiletěl vrtulník Black Hawk, aby evakuoval raněné a mrtvé. 14 minometných střel zasáhlo americkou leteckou základnu Asad v Hítu. Zasažena byla rovněž britská základna Mahávíl severně od Hillá. Odpor ostřeloval také prostor západně od mezinárodního letiště u Abú Ghurajb a tzv. Zelenou zónu, kde pak opakovaně přistál vrtulník Black Hawk s červeným křížem, patrně vyslaný k přepravě mrtvých a zraněných.

Neděle 2. ledna 2005

Fallúdža a okolí

Kolona více než 150 vojenských vozidel se objevila u města společně se třemi autobusy, z nichž v každém bylo 44 vězňů. Ty zajely do zemědělské oblasti na severovýchod od města. Není známo, zda vězni byli civilisté z Fallúdže, které Američané hodlají propustit jako důkaz své "dobré vůle", nebo jde o zajaté bojovníky, jichž Američané hodlají použít jako lidských štítů při útoku proti odporu ve městě.

Američané použili ve čtvrti Šurta slzný plyn proti lidem, kteří se pokusili dostat zpět do svého města. 65letý muž následkem toho zemřel.

Americké pozice severně od města ostřeloval odpor nejméně 40 raketami Taríq a Grad.

Na americkém kontrolním stanovišti v Chálidíji zabil výbuch auta s výbušninou 5 amerických vojáků s 6 zranil.

V Saqlawíji explodovalo pod americkou kolonou 12 bomb. Podrobnosti o amerických ztrátách nebyly však k dispozici.

Ramádí

Ve čtvrti Iskán na západě města explodovalo odpoledne uprostřed americké kolony auto, zničilo 2 Humvee, zabilo 7 amerických vojáků a dalšího zranilo. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že auto řídila dívka. Její tělo bylo nalezeno 40 metrů od místa výbuchu a vypadalo, jakoby spala; na rozdíl od mrtvých Američanů neměla na sobě žádné rány a byla stále zahalena do svého šatu. Byla z místa ihned odnesena a pohřbena, aby se jejího těla nezmocnili Američané a nezohavili je tak, jak to dělají se všemi těly bojovníků.

Povstalci zaútočili na americký štáb v budově guvernérského úřadu v Ramádí, vyhnali všechny zaměstnance a zmocnili se mnoha raketometů a dalších lehkých a středních zbraní. Dostali se také do místnosti, používané Američany na jednání s místní loutkovou policií a národní gardou, kde získal mapy a další věci, a pak místnost zapálil.

Americkou základnu ve městě zasáhlo podle svědků po poledni 20 minometných střel.

Brigády revoluce 1920 se prostřednictvím videozáznamu přihlásily k odpovědnosti za raketový útok na americkou základnu u Fallúdže a minometný útok na základnu u Ramádí.

Qá'im

Otec osmiletého Dáwúda Salmána, který byl předešlého dne zatčen a mučen za to, že hodil kámen po americkém vojákovi, umístil na dveřích svého domu velký list papíru s verši: "Jakmile je některé z našich dětí odstaveno a stane se mladíkem, tyrani padnou před ním na kolena." Ráno se u domu objevili američtí vojáci a nápis uviděli. Když jim tlumočník nápis přeložil, rozzuřili se a strhli ho. Pak tloukli na dveře a hrozili al-Hadždž Salmánovi, že ho zatknou pro hanobení americké armády.

Čtyři minometné střely zasáhly večer americkou základnu v prostoru celnice. Američané pak vypálili deset raket do míst, odkud palba vycházela.

Bagdád

V okrsku Mušáhada partyzáni sešili panáka z hadrů, naplnili jej trhavinou a oblékli ho do arabského šatu, aby vypadal jako starší muž. Pak ho posadili vedle cesty a k němu postavili tři kanystry s benzínem, aby to vypadalo, že je chce nelegálně prodat. U "muže" zastavila kolona tří Humvee s úmyslem zatknout ho a jeho zboží mu zkonfiskovat. Jakmile ale američtí vojáci z Humvee vystoupili, bojovníci panáka a kanystry odpálili. Deset vojáků bylo usmrceno a všechna tři vozidla zničena. Půl hodiny poté Američané místo obklíčili a zajali šest osob, které se vyskytly poblíž.

Kára tažená mezkem a vedená jedním mužem se objevila na ulici proti jedoucí koloně tří Humvee, v jednom z nichž seděl americký generál. Když se kára dostala na úroveň generálova vozidla, zastavila a další muž, ukrytý dosud v káře pod trávou, vyskočil a začal na kolonu střílet. Oba útočníci zabili několik Američanů včetně generála a sami při útoku padli. Smrt generála i ostatní údaje potvrdil důstojník tzv. národní gardy. Kára s mezkem zůstala stát u trosek vozidel. Američané později obklíčili místo tanky a obrněnými vozidly v doprovodu vrtulníků. Pak "zatkli" mezka a odvedli ho na svou základnu.

Při 27 zaznamenaných bombových či jiných útocích odporu bylo zabito 83 amerických vojáků (mezi nimi jeden původem Libanonec) a zraněno 9 dalších. Odporu se podařilo zničit 2 tanky Abrams, 11 Humvee, 2 vozidla Bradley (a 3 vyřadit z provozu), 3 kamiony a 1 cisternu. V šesti z těchto útoků, namířených proti loutkovým silám, bylo zabito 54 příslušníků národní gardy a zničeny jejich 3 pickupy. Američané oplátkou ve dvou případech zatkli 12 civilistů, kteří byli zrovna blízko místa útoku, i když s ním neměli nic společného.

TV al-Džazíra odvysílala videozáznam, jímž se organizace al-Džamá'a as-salafíja fíl-džihád přihlásila k odpovědnosti za bombový útok na americkou pěší hlídku a zničení Humvee v jedné bagdádské čtvrti.

Latífíja

Při třech útocích Iráčanů na americké síly bylo zabito 18 amerických vojáků, mezi nimi 1 důstojník. Zničeno bylo jejich obrněné vozidlo Bradley a 4 Humvee. Zabito bylo též šest příslušníků tzv. národní gardy. Čtvrtý útok byl namířen na stanoviště národní gardy a bylo při něm zabito 18 kolaborantů.

Mósul -- Tal'afár

Časně ráno propukly v Tal'afáru tvrdé boje, které pokračovaly celý den až do západu slunce. Podle očitých svědků bylo zapáleno nejméně 19 amerických vozidel. Americké letouny bombardovaly a ostřelovaly čtvrť Mu'allimín.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že po boku mužů bojovaly proti okupantům i ženy. Jedna z nich zemřela jako mučednice. Manžel a děti ji v neděli kolem 10:00 pohřbili.

Mešity ve městě vysílaly volání Alláhu akbár! a výzvu: Povstaňte k džihádu, povstaňte k záchraně! Místní lidé se domnívají, že Američany vyhlášený zákaz vstupu novinářů do Mósulu a pořizování jakýchkoli fotografií bez amerického povolení byl součástí dnešní ofenzívy proti Tal'afáru. Na silnici do Tal'afáru zajali okupanti tři novináře, kteří zákaz porušili. Mafarat al-Islam nicméně oznámil, že je rozhodnut o událostech v Mósulu nadále referovat za jakoukoli cenu a vysílá do města ještě jednoho korespondenta.

Podle večerní zprávy sestřelili bojovníci nad centrem Tal'afáru dva americké vrtulníky Apache. Zajali tři kolaboranty, kteří rozmisťovali laserové disky, vysílající signály americkým letounům. Další disky byly nalezeny v jejich kapsách a tito kolaboranti, z nichž jeden byl Kurd a další křesťan, byli popraveni. Velitel jednoho oddílu mudžáhidů al-Hadždž Abú Jahjá, který hovořil s jedním z korespondentů, sdělil, že americké síly byly vytlačeny z jižní části města, padlo 21 bojovníků a 43 bylo zraněno. Byl mezi nimi i Abú Jahjův syn, 13letý Umar. Americká strana však ztratila nejméně 70 vojáků. K tomu později korespondent oznámil, že 4 vojáci byli zajati a na stranu odporu přešlo 50 členů národní gardy.

Organizace známá jako Qá'idat al-džihád fi bilád ar-ráfidajn (Základna pro džihád v Zemi dvou řek, tj. Iráku) se přihlásila k odpovědnosti za několik útoků na americké a loutkové síly včetně dvou útoků aut s výbušninou v Mósulu před třemi dny.

Samáwa

Ve městě ležícím 270 km od Bagdádu, kde je základna japonských okupačních vojáků, uzavřela svou kancelář japonská tisková agentura Kjódó. Důvodem byly obavy, že by mohl být některý z novinářů unesen.

Ostřelování základen

Během dne odpor ostřeloval jako obvykle americké základny v Baládu, Tádží, jižním tikrítském paláci, základnu Suqúr a základnu v bagdádské Rustamíji, odkud pak vrtulníky odvážely mrtvé a raněné, americký štáb v 'Ámiríji a britskou základnu v Mahávílu. Třikrát byla zasažena bagdádská tzv. Zelená zóna, po jednom ostřelování bylo možno pozorovat tři vrtulníky, které do komplexu přiletěly pro raněné a mrtvé.

Pondělí 3. ledna 2005

Fallúdža

Poradní rada fallúdžských mudžáhidů vydala komuniké o průběhu bojů v období od 6. listopadu 2004 do 2. ledna 2005. Podle komuniké byl ústup obránců města ze severních čtvrtí a ze čtvrti 'Askarí na východě součástí plánu, jehož cílem bylo vlákat útočníka do úzkých uliček a průchodů, kde lze tanky a obrněná vozidla snadno odříznout. Rovněž bombardování města neumožňovalo povstalcům pohybovat se v otevřených prostorech. Uvnitř města bylo pak snadnější útočit na americké tanky a obrněná vozidla, ostřelovači mohli také lépe mířit na americké vojáky. Komuniké prohlásilo, že ani jeden z bojovníků neustoupil ani neutekl z boje.

Při obraně města padlo 721 mudžáhidů, Iráčanů i bratrských bojovníků ze Saúdské Arábie, Sýrie, Jordánska, Egypta, Tuniska, Jemenu, Kataru, Kuvajtu, Alžírska a Súdánu. Dalších 215 bylo zraněno. Komuniké kritizovalo a odsoudilo TV al-Džazíra, kterou nazvalo "tichá TV", jakož i TV al-Arabíja, které ve zpravodajství líčí boje spíše z pohledu amerických agresorů. To se týká i všech ostatních stanic. A nejen to, tyto stanice se tváří, že podporují lid Fallúdže, líčí pláč jejich dětí v utečeneckých táborech, nářek žen nad ztrátou dětí a odmítají ukazovat hrdinství obránců.

Ramádí

Ráno došlo ke srážce amerických vojáků s členy loutkové policie u amerického kontrolního stanoviště v centru města. Vyvolal ji americký voják, který hodlal prohledat zahalenou dívku, jež šla s matkou, a trval na tom, aby zvedla závoj, protože partyzáni se údajně mohou skrývat v ženském oblečení. Dívka odmítla tvář odhalit a voják se jí závoj snažil strhnout násilím. Irácké policisty násilí na dívce urazilo a přišli jí na pomoc. Po patnáctiminutové potyčce Američané pět policistů zatkli, zatímco čtyři další s matkou a dívkou utekli. Ramádská policie má velké sympatie místních lidí pro svůj negativní postoj vůči okupantům.

Qá'im

Odpor zaútočil dvěma raketami Grad na americkou Základnu 22, ležící východně od Qá'imu. Cílem útoku bylo zasáhnout hangár s vrtulníky, a protože měli bojovníci zřejmě dobré informace o rozložení základny, byl zásah přesný a v hangáru bylo zničeno šest strojů.

Bagdád

V ulici Bú Ubajd v Abú Ghurajb vybuchla ráno kolem 9:00 bomba v káře podomního obchodníka. Stalo se to v ulici Bú Ubajd, kam kvůli více útokům auty s výbušninou byl vjezd všem vozidlům zakázán. Obchodníci vezoucí svůj náklad na káře jsou v Bagdádu častým zjevem, a proto kára stojící na ulici nevzbudila žádné podezření. Když se pak v její blízkosti objevilo americké obrněné vozidlo, útočníci ji pomocí telefonu na dálku odpálili a výbuch roztrhal sedm vojáků, jejichž ostatky byly rozmetány po okolí.

Kromě toho zaznamenal Mafkarat al-Islam dalších 15 akcí odporu, z toho ještě bombové útoky v Abú Ghurajb a 3 stejné akce v Ridwáníji. Při těchto akcích bylo zabito 61 a zraněno 9 amerických vojáků, zničeno 10 Humvee, 1 obrněné vozidlo Bradley, 2 tanky Abrams a 2 kamiony; 1 vozidlo Bradley bylo zneškodněno. Američané na akce reagovali střelbou nebo zatýkáním, v jednom případě zastřelili dva náhodné civilisty.

Na silnici severně od Bagdádu zpozoroval americký voják řídící Humvee černý vak a v domnění, že jde o bombu se snažil místo objet, narazil však do protijedoucího Mitsubishi. Při srážce se zabil a jeho dva spolujezdci byli zraněni.

Útok na sídlo 'Álawího strany v Bagdádu

Sebevražedný útočník s černým autem prorazil kolem 10:00 kontrolní stanoviště společné americko-irácké hlídky na ulici Zajtún vedoucí k sídlu tzv. Strany národní dohody. Následná exploze podle svědků usmrtila 8 členů tzv. národní gardy a policie a dalších 23 zranila. 'Álawí nebyl ve chvíli útoku v sídle své strany. 4 americké tanky a řada Humvee pak okolí uzavřely a vojáci střežili všechny přístupy k budově za pomoci dvou vrtulníků. Později během dne se k útoku na své webové stránce přihlásila organizace Armáda partyzánů sunny.

Ší'itští vůdci slibují věrnost Američanům

Ne nečekaně svolané tiskové konferenci v Bagdádu se ší'itští duchovní vůdci snažili znovu ujistit okupanty o své loajalitě. Důvodem této jejich snahy je naděje, že Američané jim pomohou k vítězství ve volební frašce, očekávané na konci měsíce. Ší'itští duchovní prohlásili pro tisk a především pro Američany, že v případě "volebního vítězství" nehodlají vytvořit náboženský stát podle íránského stylu, ani nechtějí žádat odchod okupačních sil ze země -- což jsou dvě základní podmínky pro to, aby je Spojené státy podpořily.

Šéf kolaborantské tzv. Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI) Abd al-'Azíz al-Hakím, jehož podporuje ájatolláh Alí as-Sístání, projevil obavy, zda iráčtí ší'ité nebudou chtít kopírovat íránský režim. Aby se tomu zabránilo, mají okupační vojska v Iráku zůstat. Konference se zúčastnil také známý kolaborant a dlouholetý agent CIA Ahmad Šalabí, který se dostal na kandidátku jako ší'itský sekulární kandidát. Šalabí sdělil listu International Herald Tribune, že při své poslední návštěvě Teheránu řekl íránským vůdcům, že irácký režim "bude potřebovat, aby americké síly v dohledné budoucnosti nadále zůstaly v Iráku".

Latífíja

Ráno poškodila exploze dvou bomb na prašné cestě ve městě obrněné vozidlo Bradley, zabila dva americké vojáky a dva zranila.

V poledne přijel sebevražedný útočník s autem s výbušninou ke kontrolnímu stanovišti tzv. národní gardy. Podle očitého svědka tam zastavil a začal se s gardisty dohadovat, aby je přilákal k autu. Pak se odpálil, 14 gardistů zabil a 18 zranil, některé z nich smrtelně.

Bajdží

Podle zdroje z irácké loutkové policie byli při útoku na kontrolní stanoviště ve čtvrti Siníja zabiti dva důstojníci policie, podplukovník Fáz Husajn a major Salám Dahhám al-Džanabí. Dalších 11 policistů z tohoto okrsku včetně důstojníků na svou práci rezignovalo, protože dostali listy, hrozící jim tresty, pokud práce pro okupanty nezanechají.

Bajdžíjský předseda dvanáctičlenné tzv. volební komise Muhammad Šahrán oznámil, že všichni její členové na své funkce v neděli rezignovali, protože jim bylo ze strany povstalců vyhrožováno. Agentuře Reuters Šahrán zdůvodnil rozhodnutí své a ostatních členů tím, že "volby nejsou legitimní, protože mají udělat místo pro okupaci". Dva členové komise rezignovali už přede dvěma měsíci.

V Mósulu podobně 31. prosince rezignovalo všech 700 členů volební komise. Mimoto 69 iráckých osobností reprezentujících různé politické a náboženské směry v zemi včetně rady sunnitských ulamá podepsalo prohlášení, žádající, aby všichni obyvatelé volební frašku bojkotovali. K bojkotu vyzvalo dalších 106 osobností mimo Irák. Rada ulamá prohlásila, že volby za současných podmínek, kdy je země okupována, nemohou být svobodné a spravedlivé.

Americký list přiznává 182 útoků na ropovodnou síť

List Christian Science Monitor v pondělí oznámil, že "bezpečnostní problémy jsou hlavní překážkou" vstupu cizích investorů do iráckého ropného průmyslu. Síly odporu jsou rozhodnuty bránit okupačním silám v plundrování iráckého národního bohatství a mají v tom nebývalé úspěchy. Podle zprávy institutu pro analýzu globální bezpečnosti, kterou list citoval, provedl odpor od června 2003 už 182 útoků na iráckou energetickou infrastrukturu. Ekonomický poradce "premiéra" Ijjáda 'Álawího Even Hilál Abbud al-Bájjatí přiznal, že sabotáže omezily denní produkci ropy na asi 400 -- 600 tisíc barelů. To odrazuje cizí, hlavně americké firmy od investic do iráckého energetického průmyslu navzdory privatizačnímu programu iráckého proamerického režimu. Bájjatí řekl americkému listu, že jeho režim "chce usnadnit" přístup cizím investorům a dodal, že 'Álawího vláda "podnikne kroky, aby soukromý sektor a cizí investoři mohli hrát v ekonomice velkou roli". Irák vlastní velké zásoby ropy -- odhadem 45 -- 100 miliard barelů -- a to velmi přitahuje zájem západních obchodníků. Nikomu se však nechce investovat 2 -- 3 miliardy dolarů potřebných pro obnovu ropné infrastruktury, zvláště když odpor neustále zabraňuje cizím podnikatelům profitovat z následků americké invaze.

Tal'afár

Korespondent Mafkarat al-Islam ve zprávě odeslané v 17:25 oznámil, že se Američané před chvílí stáhli z okrajů města. Tím skončily jejich třídenní pokusy město dobýt. Citoval svědka, který viděl pět amerických transportérů odtahovat vraky tanků a obrněných vozidel, zničených během neděle a pondělního rána.

Al-Hadždž Abú Jahjá prohlásil, že v průběhu bojů bylo zničeno více než 70 amerických tanků a obrněných vozidel a zabito přes 250 vojáků. Sestřeleny byly čtyři vrtulníky Black Hawk a tři Apache. V bojích padlo jako mučedníci 129 mudžáhidů včetně čtyř žen a devíti mladíků, kteří byli všichni pohřbeni do velkého hrobu na Hřbitově mučedníků, určeném právě pro ty, kdož zemřou v boji.

Samarrá'

Pod americkým obrněným vozidlem ve čtvrti Mu'tasim explodovala bomba, pět vojáků zabila a tři zranila. Poté povstalci nařídili chodcům, aby opustili ulice, a obchodníkům zavřít krámy, a zaútočili na Američany, kteří se na místě shlukli. V hodinu trvající přestřelce zemřelo devět Američanů a sedm mudžáhidů. Američané dál stříleli kolem sebe i potom, co bojiště opustili až do návratu na základnu západně od města.

Tikrít

Pod společnou americkou-iráckou hlídkou vybuchly dopoledne dvě bomby, zničily Humvee a Nissan, zabily 3 americké vojáky a 6 iráckých gardistů a čtvrtého Američana zranily. Další bomba explodovala pod nákladním autem s příslušníky národní gardy a 7 jich zabila, 9 dalších bylo zraněno.

Odpoledne byly ve městě zastřeleny tři osoby, kolaborující s okupačními silami.

Balád

Exploze auta s výbušninou usmrtila v oblasti města 6 příslušníků tzv. národní gardy a 14 dalších zranila.

Basra

Americký a britský konzulát v Basře se ve 20:00 staly terčem simultánních útoků. Osm minometných střel zasáhlo druhé patro budovy amerického konzulátu, britský o 500 metrů dále byl zasažen 12 střelami, které zabily několik členů personálu. Svědkové popsali místnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam, který se na místo dostal hodinu po útoku, jak Britové evakuovali mrtvé a raněné svými vrtulníky.

Do objektu amerického konzulátu vjelo několik Humvee a o 15 minut později zase vyjela. Není jasno, zda odvážely oběti útoku. Američané se pokusili střílet do míst, odkud vycházela palba, ale bez úspěchu. Zatkli sedm osob, které zrovna byly v místní mešitě a obvinili je z účasti na ostřelování.

Ostřelování základen

Během dne byla třikrát ostřelována americká letecká základna na bagdádském mezinárodním letišti, dvakrát základna Suqúr jižně od Bagdádu. Další útoky směřovaly proti základnám v jižním tikrítském paláci, kam musel pro raněné či mrtvé přiletět vrtulník Black Hawk, a v bagdádské 'Ámiríji. Ráno byla ostřelováním zasažena základna tzv. národní gardy v Ghazálíji. Odpoledne dopadlo při dvou útocích 17 minometných střel na bývalý prezidentský palác v bagdádské čtvrti Karak, čtyřikrát byla zasažena tzv. Zelená zóna.

Úterý 4. ledna 2005

Fallúdža

Američané v pondělí v noci nařídili zničit 40 obytných domů blízko mešity al-Aqsá ve čtvrti Mu'allimín, která patří do části města obsazené okupačními silami. Rozkaz k tomu byl vydán poté, co fallúdžští ostřelovači zastřelili v těchto místech pět amerických vojáků a zničili dvě Humvee. Vojáci pak začali oblast dům od domu prohledávat, ale nic nenašli. Asi po hodině bojovníci zaútočili znovu, zasáhli americké obrněné vozidlo a úplně je zničili. To rozlítilo Američany natolik, že s použitím buldozerů a dalších obřích vozidel zničili domy na ulici Tharthar.

Rezignace volebních komisí v provincii Anbár

Sa'd Abdalláh al-Bárí, ředitel nejvyšší volební komise v provincii Anbár, který spolu se svými 12 členy a 500 zaměstnanci komise rezignoval, vysvětlil korespondentovi Mafkarat al-Islam důvody masové rezignace na funkci, kterou krátce předtím přijal.

Bárí prohlásil, že "volby jsou ospravedlněním útoků na města, ubližování jejich obyvatelům a terorizování jejich žen. Pokud jde o mne, nechci být součástí této hry."

Dotázán, zda funkci opustil proto, že mu odpor vyhrožoval nebo proto, že volby považuje za "hru", odpověděl: "Přiměl mne k tomu můj smysl pro čest jako Iráčana. A kdo je to Odpor? My všichni jsme Odpor proti okupaci, stavíme se na odpor buď svými těly, nebo majetkem nebo perem. Ale hlavní příčinou mé rezignace je, že volby mají ospravedlnit útoky na města."

Bárí soudí, že je chybou, že se volby vůbec mají konat. Pokud k nim dojde, stanou se "žertem dějin", protože velká část Iráčanů je odmítne, zvláště obyvatelé provincie Anbár, která jako čtvrtá oznámila, že od voleb odstupuje.

V pondělí se shromáždili zástupci provincie -- kmenoví vůdci, duchovní, univerzitní profesoři a lékaři -- aby podepsali prohlášení, že budou volby totálně bojkotovat. Vyzvali k vypuzení jakéhokoli výboru, který by mohl být vyslán organizovat volby na kterémkoli místě v Iráku.

Qá'im

Večer ostřeloval odpor americké síly v prostoru celnice pěti minometnými střelami, Američané odpověděli vystřelením deseti podobných střel.

BAGDÁD

Atentát na bagdádského starostu Korespondent Mafkarat al-Islam na základě očitých svědectví sdělil, že v univerzitní čtvrti Bagdádu byl přesně v 8:30 spáchán atentát na guvernéra Bagdádu Alího al-Hajdarího, při němž byl on a jeho tři pobočníci zabiti. Několik minut po útoku došlo k boji sil rychlého nasazení s útočníky, těm se však podařilo uniknout beze ztrát. Při útoku byl zničen také guvernérův vůz a jeden další automobil z kolony. Pozorovatelé vyslovili názor, že preciznost, s jakou si mudžáhidové zvolili čas a místo akce ukazuje na dobrou obeznámenost se situací. Hajdarí je nejvýše postavenou osobností na níž byl proveden úspěšný atentát od atentátu na předsedu tzv. prozatímní vládní rady Izz ad-dína Sálima.

Útok na tzv. národní gardu Povstalci uskutečnili kolem 9:15 překvapivý útok na základnu loutkové národní gardy v bagdádské Qádísíji. Sebevražedný útočník projel hlavní bránou základny s cisternou pohonných hmot právě v okamžiku, kdy tam byla řada gardistů, kteří se buď vraceli z hlídek nebo se připravovali k odchodu na ně. Po proražení brány vozidlo vybuchlo a usmrtilo 13 gardistů; 45 dalších bylo zraněno. Podle pozdějšího oznámení TV al-Džazíra se k útoku přihlásila organizace vedená Abú Mus'abem az-Zarqáwím.

Útok na radu ulamá Dvě minometné střely zasáhly sídlo rady muslimských ulamá v mešitě Umm al-Qurá v západní části Bagdádu. Podle svědků k tomu došlo ve chvíli, kdy se tam sešli duchovní a politické osobnosti k jednání týkajícímu se voleb, k jejichž bojkotu rada vyzvala. Žádný z jejích členů nebyl zraněn. Jedna ze střel vybuchla poblíž mešity, druhá spadla do kašny před hlavní budovou, v níž se schůzka konala, ale nevybuchla.

Další útoky V poledne došlo k boji v místě častých srážek odporu s okupanty, na ulici Hajfa. Tentokrát trval boj asi hodinu a jeho výsledkem byli 3 mrtví a 4 zranění Američané.

V dalších 13 zaznamenaných akcích odporu bylo zabito 43 amerických vojáků a 4 agenti CIA, další 3 vojáci byli zraněni. Při jednom z útoků byli zabiti také 3 britští vojáci. Odpor zničil 1 tank Abrams, 5 Humvee, 2 vozidla Bradley, 1 auto GMC a 6 kamionů. Zneškodněno bylo další vozidlo Bradley, 2 Humvee a 1 kamion. Ve dvou kamionech zahynulo 5 řidičů, mezi nimi Kuvajťan a Jordánec či Libanonec.

Latífíja

Výbuch bomby u silnice zničil ve městě Nissan tzv. národní gardy, zabil šest jejích členů a dva vážně zranil.

Balád

Ranní výbuch bomby ve městě zničil americké Humvee a usmrtil v něm tři vojáky.

O dvě hodiny později zničili bojovníci tank, který se při útoku roztrhl vedví a zabili pět Američanů. Američané pak střelbou po okolí usmrtili jednoho a zranili pět civilistů, dalších devět, kteří byli zrovna poblíž, zatkli.

V poledne zničil výbuch v okrsku Nahija další Humvee a usmrtil rovněž tři vojáky.

Ba'qúba -- provincie Dijála

Kolem 6:30 zničili povstalci v provincii kolonu tří cisteren s naftou a Humvee a přitom zabili 9 amerických vojáků. V akci padli též tři mudžáhidové.

Ve vesnici Šahrabán v oblasti Ba'qúby najel ráno sebevražedný útočník na motocyklu naloženém výbušninou do amerického kontrolního stanoviště a usmrtil pět vojáků. Američané byli nuceni stanoviště opustit a přitom odnesli čtyři mrtvoly svých druhů. Ostatky pátého museli později posbírat v okolí místa útoku.

V poledne explodovala ve městě Chális bomba a zničila velitelské auto GMC se třemi důstojníky CIA. Výbuch zasáhl také opodál stojící osobní auto, usmrtil jeho řidiče a zranil devět osob.

V Ba'qúbě zničili bojovníci americký buldozer a zabili jeho řidiče.

Po poledni došlo ve městě Bahraz na severu provincie ke srážce povstalců s tzv. národní gardou. Povstalci zničili tři Nissany a zabili osm gardistů, dalších šest zajali. Padli rovněž dva povstalečtí bojovníci.

Násiríja

Sebevražedný bojovník odporu najel v 5:00 s autem Opel naplněným výbušninou na hlídku okupačních polských vojáků. Zničil tři vojenská vozidla a zabil 12 Poláků.

Basra

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že sunnitský mladík Sálih as-Sa'dún, obyvatel okrsku Zubajr, byl unesen a zabit osobami jedoucími v policejním autě. Některé z nich byly maskovány a patřily zřejmě k členům ší'itských kolaborantských Brigád Badr a ší'itské strany Hizb ad-Da'wa, další bez masek byli zřejmě Íránci. Mrtvolu mladíka pak vyhodily před oddělením soudního lékařství místní hlavní nemocnice. Jiný mladý sunnita Muhammad byl patrně unesen tajnou policií loutkového režimu. V Basře totiž členové Brigád Badr kontrolují bezpečnostní služby. V minulých dnech členové těchto brigád stříleli v Zubajru na další dva sunnity, jednoho zabili střelou do hlavy a druhého do srdce. Tato řada vražd je patrně součástí sektářské války, vyhlášené ší'itským establishmentem vedeným proamerickým ájatolláhem Alím as-Sístáním, v níž Brigády Badr a Hizb ad-Da'wa využívají svých eskader smrti k likvidaci jakékoli opozice. Sunnitská komunita v Basře obdržela výhrůžný seznam desítek jmen svých aktivistů sestavený proamerickými představiteli ší'itů.

Ostřelování základen

Odpor tentokrát škálu svých terčů rozšířil. Dvakrát po sobě byla zasažena americká základna Bakr v Baládu, kde pak bylo vidět přistávat dva vrtulníky červeného kříže, dvakrát byla zasažena i základna v bagdádské Rustamíji, kam pro oběti rovněž přiletěly dva vrtulníky. Další rakety a minometné střely dopadly na základny Suqúr, Uwajrídž, a v 'Ámiríji, leteckou základnu Muthanna a na mezinárodní letiště, jakož i základnu tzv. národní gardy v Tádží.

Dva útoky byly určeny bagdádské tzv. Zelené zóně, kde po jednom z útoků přistály dokonce tři vrtulníky červeného kříže, zasaženo bylo kongresové centrum proti hotelu Rašíd v centrálním Bagdádu, kde bylo zabito šest členů tzv. národní gardy a dalších šest vážně zraněno. Ostřelována byla sídla ministerstev vnitra a ropného průmyslu na bagdádské ulici Palestina, a dvakrát prezidentský palác ve čtvrti Karak. Dvě rakety Kaťuša zasáhly rafinérii v Durá na jižním okraji Bagdádu, kde způsobily několik hodin trvající požár.

Středa 5. ledna 2005

Fallúdža

Odpor vypálil na Američany okupující severní část města 16 raket Taríq a Grad.

Svědkové mimo město pozorovali kolonu 56 amerických vozidel, většinou Humvee, mířících k Fallúdže. Kolona vjela na americkou základnu v zemědělské oblasti severovýchodně od města.

Ramádí

Povstalci vypálili na americkou základnu východně od města 15 minometných střel. Američané odpověděli rovněž minometnými střelami, ty však všechny spadly do Eufratu. Bojovníci totiž střely odpalovali z jeho břehu, ale poté se stáhli asi 4 km od řeky.

Provincie Anbár

Mešity po celé provincii Anbár rozšiřovaly fatwu vydanou provinčními náboženskými vůdci, jež zakazuje lov ryb v úsecích Eufratu kolem Fallúdže, Ramádí, Hítu a Qá'imu, protože se rozšířily zprávy, že Američané házejí mrtvoly svých lidí do řeky, kde je pak ryby okusují. Například rybáři z Ramádí tvrdili, že v 'Ámiríjat al-Fallúdža americké vrtulníky za jediný den shodily do řeky více než 40 těl.

Qá'im

Před polednem vypálili povstalci 32 minometných střel na základnu Asad, zvanou též Základna 22. Na základně poté vypukla řada požárů, jež bylo možno pozorovat ještě po pěti hodinách. Pro mrtvé a raněné přiletěla řada amerických vrtulníků.

Bezprostředně po útoku rozšířila skupina Džaháfíl al-Wa'd al-Haqq as-Salafíja po místních mešitách prohlášení, jímž se přihlásila k jeho provedení.

Bagdád

Mafkarat al-Islam shrnul celkem 27 bombových útoků a jiných akcí proti okupačním silám a příslušníkům "národní gardy". Bylo v nich zabito 80 a zraněno 22 amerických vojáků, usmrceno 8 příslušníků národní gardy a 3 zraněni. Kromě toho přišlo při bombovém útoku v okrsku Mušáhada o život 6 agentů CIA a 3 byli zraněni. Američané pak v odvetné střelbě usmrtili 8 civilistů a 7 zranili. K útoku se prostřednictvím videozáznamu přihlásila skupina Eskadry Umara ibn al-Chattába s tím, že neměla v úmyslu ohrozit civilisty, protože "krev muslima je nejcennější věcí, jaká existuje". Při útoku na americkou kolonu v 'Ámiríji, doprovázenou tzv. národní gardou, která celou kolonu obklopovala, byl zabit vysoký americký důstojník, jedoucí ve velitelském voze GMC. Také tady bylo pak americkou palbou zastřeleno 5 civilistů a dalších 6 zraněno.

Povstalci zničili 2 americké tanky, 14 Humvee, 4 vozidla Bradley (2 další zneškodnil), 9 kamionů, 2 cisterny a 2 auta GMC. Po explozi série bomb v okrsku Duwajliba Američané zatkli 14 lidí, podobně si počínali v Durá, kde zabili 3 lidi a 11 zajali, zničili zemědělský stroj a zastřelili též 3 krávy. Bagdádské předměstí Durá spolu s Abú Ghurajb zůstávají nadále nejčastějšími dějišti akcí proti okupačním silám, i když ani ostatní okrsky se s jejich přítomností nesmiřují.

Latífíja

Výbuch bomby u silnice zničil ráno obrněné vozidlo Bradley, zabil dva americké vojáky a třetího vážně zranil.

Odpoledne došlo u společného stanoviště amerických vojáků a tzv. národní gardy v okrsku Imlihá k výbuchům několika bomb a poté na stanoviště zaútočili povstalečtí bojovníci. V akci bylo zničeno Humvee a dva vozy národní gardy, usmrceni byli 4 Američané a 10 gardistů. Útočníci pak zmizeli, Američané prohledávali okolí i s pomocí vrtulníků a nakonec zatkli 20 lidí.

Ba'qúba

V okrsku Abú Sajdá severně od města časně ráno narazila dvě auta s výbušninou řízená sebevražednými atentátníky do kolony 11 amerických vojenských vozidel. Exploze zničily vozidlo na přepravu vojáků a zneškodnily Humvee, zabily 19 amerických vojáků a 5 zranily.

Mósul

V mósulských mešitách a ulicích bylo rozšiřováno prohlášení "hlavního velení Islámského odporu". Prohlášení vyhrožovalo tzv. iráckému premiérovi 'Álawímu, jehož nazvalo "iráckým Šaronem", a varovalo Američany a jim sloužící pešmergy, aby ani nepomýšleli na útok proti městu. Připravovaný útok okupantů na Mósul prohlášení přirovnalo ke křižáckým tažením proti islámu a varovalo, že bitva by mohla být stejného rozsahu jako bitva o Fallúdžu a Mósul by se stal druhým hřbitovem Američanů. Pokud bude útok zahájen, mudžáhidové prý zahájí ostřelování okupačních základen, loutkových "ministerstev", ropovodů, elektráren a sídel proamerických politických stran.

Prohlášení připomnělo nedávnou bitvu o nedaleký Tal'afár, kde místní obyvatelé odrazili americký útok a největší armáda světa tak byla ponížena malým městem, které má málo obyvatel a přesto se jí ubránilo. Prohlášení končilo zvoláním: "Chajbar, Chajbar, vy židé! Armáda Muhammadova se vrací, vrací se zpět!" (Pozn.: v bitvě u Chajbaru r. 628 porazil prorok Muhammad židy.)

Hillá

Americká agentura AP oznámila, že nejméně 20 osob bylo zabito a řada dalších zraněna při explozi auta s výbušninou před policejní akademií. K útoku došlo ve chvíli, kdy v akademii probíhala slavnost k ukončení studia.

Samáwa

Stoupenci ší'itského vůdce Muqtady as-Sadra začali ve městě provádět anketu, která má zjistit, jak obyvatelé hodnotí činnost japonských okupačních vojáků. V anketě jsou položeny 4 otázky: 1. zda jsou obyvatelé spokojeni s přítomností Japonců, 2. zda jsou pro jejich další pobyt, 3. jak hodnotí jejich aktivity v regionu, a 4. zda jsou vůbec pro přítomnost okupačních sil ve městě. Výsledky ankety mají být oznámeny v pátek. Jde zřejmě o součást rozvíjení Sadrovy politiky "nenásilné opozice" proti přítomnosti japonských vojáků.

Nenávist mezi ší'ity a sunnity na jihu země se stupňuje

Proamerické ší'itské Brigády Badr, jejichž příslušníci převážně přišli do Iráku s okupačními vojsky v r. 2003, provádějí na jihu Iráku náboženské čistky a vyhánějí příslušníky sunnitské menšiny. Jihoirácký korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že z měst Nadžaf, Basra, Kút, Karbalá' a Násiríja už Brigády Badr nebo jim podobné skupiny vyhnaly přes 20 000 sunnitských rodin. Sunnitům bylo vyhrožováno, že pokud své domy v těchto městech neopustí, budou Američanům označeni za "teroristy" anebo přijdou Brigády Badr a zabijí je.

V Nadžafu vpadli příslušníci Brigád Badr do mešity Islámské jednoty a v Násiríji do mešity Deseti, kterým byl slíben ráj, a vyhnali ven všechny sunnitské věřící a duchovní. Pak jim nařídili, aby tato města opustili, nazvali je "wahhábity" a vyčetli jim útoky proti rodině proroka Muhammada, které byly spáchány v VII. století.

V Basře sí'itskými extrémisty ovládané bezpečnostní síly zatkly dva sunnitské kazatele, šajcha Fawwáze al-Hamdána, imáma a kazatele mešity Salam v Tuwajsá, a šajcha Chálida ibn al-Walída.

Ostřelování základen

Minometné střely nebo rakety zasáhly během dne dvakrát americké základny v bagdádské Rustamíji a na mezinárodním letišti; jednou byly zasaženy základny Suqúr a v severním tikrítském paláci. Kromě toho byla dvakrát po sobě ostřelována tzv. Zelená zóna a sídlo ministerstva vnitra v Bagdádu.

Čtvrtek 6. ledna 2005

FALLÚDŽA

Američané obsadili čtvrť Nazal

Ve 3:00 zaútočili Američané na čtvrť Nazal. Do útoku zapojili vedle těžkého dělostřelectva a obrněných vozidel i bombardéry F-16 a F-18 a laserem naváděné střely; použili také yperit, nervové a jiné plyny a tříštivé bomby. Po pětihodinovém boji se jim podařilo obránce ze čtvrti vytlačit do čtvrti Šuhadá'.

Fallúdžský mluvčí šajch Abú Núr řekl pak korespondentovi Mafkarat al-Islam, že Američané do útoku zapojili na 4 000 mužů a 700 tanků a obrněných vozidel. Odporu se prý podařilo 80 obrněnců zlikvidovat, usmrtit desítky vojáků, sestřelit 1 bojový letoun, 3 vrtulníky a 5 bezpilotních špionážních letounů. 26 Američanů včetně 7 vyšších důstojníků bylo zajato, ale když bylo nutno zahájit ústup, byli všichni zabiti, neboť jejich transport by byl příliš komplikovaný a jiné možnosti nebylo. Na straně obránců Fallúdže padlo 145 bojovníků včetně 33 arabských dobrovolníků, kteří vesměs zahynuli při leteckých útocích. Byli mezi nimi i čtyři velitelé oddílů.

Abú Núr rozhovor s korespondentem uzavřel výzvou ke všem muslimům: "Žádáme vás, nezapomeňte na nás ve svých modlitbách. Žádáme vás, nezapomeňte na nás ve svých modlitbách. Dnes je váš den, nebuďte k nám skoupí. Nemáme nikoho kromě vás a našich bratří s námi. Bože! Bože! Bože buď s námi!"

Od dalších čtvrtí Američané odraženi

Po ústupu z Nazalu se prudké boje přenesly do čtvrtí Šuhadá' a Džubajl a zde pokračovaly s nezmenšenou prudkostí až do 17:00. Korespondent konstatoval, že celá Fallúdža se stala ohnivou koulí, v níž pro plameny a kouř nebylo nic vidět. Po extrémně silných bojích se podařilo Američany od čtvrtí Šuhadá a Džubajl odrazit. Ti pak pomocí tlampačů znovu vyzývali bojovníky, aby se vzdali. Poté, co Abdalláh al-Džannabí a Umar Hadíd výzvu odmítli, Američané kolem 17:00 boje ukončili a stáhli se do čtvrti Nazal.

Korespondent pak hovořil s jedním z velitelů fallúdžských obránců šajchem Abú Abdalláhem Ámirem, který potvrdil, že vrchní velitel obránců města Abdalláh al-Džannabí je živ a nadále velí akcím a Umar Hadíd je s ním. Šajch Ámir dodal, že Američané v celodenních bojích utrpěli těžké ztráty, podle něho bylo zabito přes 450 a zraněno na 200 okupačních vojáků. Padlo též velké množství mudžáhidů, kteří byli po bojích pohřbeni ve dvorech domů a na parkovištích. Zničeno bylo přes 140 amerických tanků a obrněných vozidel a asi 53 Humvee. Celkem bylo sestřeleno 5 vrtulníků, 1 bitevní letoun a 6 bezpilotních špionážních strojů. Odpor při bojích přišel o řadu lehkých i těžkých zbraní, mnohem většího počtu se však zmocnil. Podařilo se zajmout dalších 18 amerických vojáků, z toho tři zraněné, které bojovníci hodlali vyměnit za své zajaté druhy. "Pokud okupační síly odmítnou, zabijeme je, nemáme jinou možnost." Americké velení v rozporu se skutečností a rozsahem svých ztrát ve čtvrtek oznámilo, že v provincii Anbár zemřel jeden příslušník americké námořní pěchoty. Oznámení neobsahovalo žádné bližší podrobnosti.

Předtím, než mudžáhidové čtvrť Nazal opustili, podminovali řadu zdejších domů, protože věděli, že okupanti je budou prohledávat. Poté co několik nálože v několika budovách explodovali, Američané prohledávání zanechali a zdržovali se jen na ulicích.

Korespondent také oznámil, že mešita Džámi' al-anbijá je poslední velkou mešitou ve čtvrt Šuhadá', odkud lze ještě slyšet volání Alláhu akbar! Volání však bylo ztišeno tak, aby je slyšeli jen bojovníci, jimž dodává odvahy v bojích, aby Američané mešitu neostřelovali.

Padl šajch Abd al-Karím Muhammad

Poradní rada fallúdžských mudžáhidů vydala o půlnoci prohlášení oznamující, že ve čtvrtek ráno padl ve čtvrti Šuhadá' jeden z velitelů mudžáhidů šajch Abd al-Karím Muhammad (60). Byl jedním z ulamá, velel Salafíjskému oddílu Muhammada Posla Božího a byl známý svou přímostí. Místní lidé ho nazývali "malý Ibn Tajmíja". Jeho nejstarší syn padl před třemi týdny ve staré části města. Byl autorem řady knih, např. Cesta k Bohu, Ráj ve stínu meče apod., v nichž načrtl etiku svatého boje a islámské vlády a etiku džihádu. Komentoval bojové plány Proroka Muhammada, jeho názory a uplatňování soudobého válečného umění a otázku, jaké poučení si z toho může odnést dnešní bojovník na stezce Boží. Krátce před bitvou o Fallúdžu prohlásil: "Ráj se nám nabízí ve vší své kráse, kdo ho chce vykoupit (svými životy)?" Tato slova se stala písní bojovníků. Prohlášení poradní rady zakončila slova: "Nechť je Bůh milostiv našemu slavnému šajchovi a dá mu domov v prostoru Svých zahrad."

Ramádí

Dopoledne zastřelili povstalci na ulici města 3 americké vojáky. Současně byl zastřelen libanonský tlumočník pracující pro Američany, který jménem Američanů varoval místní obyvatele před napomáháním odporu.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Američané ráno v západních čtvrtích města zajali 32 malých dětí. Místní obyvatelé mu líčili, že vojáci nalákali děti na sladkosti a pak je naložili na tanky a obrněná vozidla a vyrazili do dalších čtvrtí prohledávat domy. Bojovníci odporu se tak dostali do složité situace, nemohli na Američany zaútočit, aby neohrozili děti, jejich příbuzní je prosili, aby nic nepodnikali, protože se báli, že Američané děti zastřelí. Jeden z otců sice souhlasil s tím, aby odpor zaútočil, i kdyby měl jeho tříletý syn Hudhajfa zemřít, ale bojovníci to zamítli. Vojáci tak mohli pokračovat v prohledávání města, zajali 12 osob, které obvinili ze spojení s odporem

Bagdád

Korespondenti Mafkarat al-Islam podchytili 20 akcí, k nimž během dne došlo v hlavním městě nebo jeho okolí. Přišlo v nich o život 59 amerických vojáků a 14 příslušníků tzv. národní gardy, dalších 16 vojáků bylo zraněno. Odpor zničil 4 Humvee, 3 vozidla Bradley, 1 vozidlo na přepravu vojáků, 4 kamiony, 1 cisternu a jedno GMC, další kamion, 3 Humvee a 2 obrněnce Bradley byly poškozeny. Po útoku na americkou kolonu v Ghazálíji zatkli Američané asi 15 osob. V Tádží přispěchal americkým silám na pomoc vrtulník, který střelbou usmrtil 3 místní civilisty a 6 dalších zranil, zničil dvě auta a postřílel zvířata pohybující se v okolí.

Latífíja

Exploze série bomb a následný útok bojovníků usmrtily dopoledne ve městě čtyři americké vojáky a deset příslušníků tzv. národní gardy. Další čtyři gardisté byli zraněni, zničeno bylo obrněné vozidlo Bradley a dvě auta gardy. V útoku padli tři mudžáhidové. Okupanti pak zatkli nejméně 15 osob z okolí.

Tikrít

Exploze bomb na mostu u vjezdu do města zničila Humvee a zneškodnila vozidlo Bradley. Sedm amerických vojáků bylo přitom zabito a několik dalších zraněno.

Ostřelování základen

V průběhu dne se terčem střel a raket stala dvakrát americká základna Suqúr jižně od Bagdádu, jednou základna v severním tikrítském paláci na na mezinárodním letišti. Z té pak půl hodiny stoupal kouř a bylo vidět přistávat dva vrtulníky s červeným křížem. Dalším terčem útoku byla tzv. Zelená zóna a základna britských okupačních sil v Mahávílu. Základnu v bývalé vojenské akademii v Rustamíji zasáhly čtyři rakety Grad a o 20 minut později zaútočil odpor na velkou kolonu, směřující k této základně, z níž po zásahu část vozidel delší dobu hořela.

Pátek 7. ledna 2005

Fallúdža

Mluvčí Poradní rady fallúdžských mudžáhidů Abú As'ad ad-Dulajmí sdělil v noci ze čtvrtka na pátek korespondentovi Mafkarat al-Islam, že většina předešlého dne zajatých Američanů sdělila informace, které mohou být bojovníkům v budoucnu užitečné včetně informací o rozmístění amerických sil, jejich počtech a velitelích. Tři zajatci pronesli islámské vyznání víry "Není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží", ale Dulajmí prohlásil, že to podle názoru bojovníků nebylo upřímné. Zajatci sami později přiznali, že slyšeli od jiných amerických vojáků, kteří byli dříve zajati, že mudžáhidové propustí každého, kdo tato slova pronese. To pochopitelně tak jednoduché není.

Po půlnoci vybuchly ve čtvrti Nazal další tři domy, do nichž bojovníci před odchodem instalovali nálože. Podobně byl odpálen generátor na elektřinu a tři telefonní budky. Výbuchy měly usmrtit asi 35 amerických vojáků. Dulajmí to komentoval, že jde o "vítězství od Boha a potvrzuje, co řekl Prorok Muhammad o Boží pomoci, která v čase hrůzy všechno usnadňuje. Cítím, že Bůh nás zahrnuje Svou péčí a podporou."

Ramádí

Podle místního korespondenta Mafkarat al-Islam explodovala po poledni vysoce výbušná bomba pod americkým obrněným vozidlem na silnici vedoucí do ramádské hlavní nemocnice. Výbuch zabil sedm amerických vojáků a osmého vážně zranil. Vojáci byli právě na cestě do nemocnice, kde chtěli najít a zatknout pět zraněných bojovníků. Po explozi ovšem záměr opustili a s mrtvými i zraněným se vrátili na základnu.

Saqlawíja

Bojovníci na dálku odpálili bombu pod americkou kolonou, zničili Humvee a usmrtili čtyři vojáky. Američané pak zatkli 15 lidí.

Hít

Partyzáni v Hítu instalovali pět bomb na různých místech podél vodovodu zásobujícího vodou americkou leteckou základnu Ajn al-Asad. Večer pak bomby odpálili, čímž byl vodovod poničen natolik, že musely být dodávky vody úplně přerušeny. Současně byla přerušena dodávka elektřiny z Hadíthy, takže základna strávila celou noc potmě. Povstalci toho využili a ostřelovali ji kolem půlnoci šesti silnými raketami Abábíl a poté 14 raketami Grad. Ráno se zjistilo, že ztráty Američanů byly značné. Důstojník loutkové policie sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že bylo zabito přes 150 amerických vojáků a desítky dalších zraněny. Mezi zraněnými byl podle důstojníka i velitel základny "kapitán Carl". To pak potvrdil jeden z tlumočníků, který také s korespondentem mluvil. K odpovědnosti za útok se přihlásila povstalecká skupina zvaná První armáda Muhammadova.

Útok na koncentrační tábor v Abú Ghurajb: pokračování Fátimina příběhu

Kolem 13:00 ostřelovaly síly odporu raketami koncentrační tábor v Abú Ghurajb západně od Bagdádu. Přitom zemřeli 4 Iráčané včetně vězeňkyně známé jako Fátima, jejíž dopis propašovaný z vězení byl v tomto zpravodajství zveřejněn u dne 18. prosince 2004. Podle iráckého zaměstnance vězení útok usmrtil nejméně 68 amerických vojáků. Byl veden na vojenské ubikace, právě v noci před útokem však bylo asi 500 vězňů přemístěno do této části tábora, proto byly ztráty i mezi nimi.

Iráčtí policisté přenesli Fátimino tělo do jejího domu ve vesnici Dhahab v oblasti Abú Ghurajb. Rodina nebyla schopna s korespondentem Mafkarat al-Islam mluvit, její soused mu však řekl: "Chvála Bohu, Fátimin starší bratr, jenž je jedním z mudžáhidů, které okupanti hledají, byl na nočních modlitbách v mešitě a všichni ho slyšeli, jak říká: Ó Bože, vezmi si její duši! Ó Bože, očisti ji od hanby! Ty jsi všemohoucí! Po modlitbách k němu přišel jeden z věřících a řekl mu: Řekni spíš, že je to čest, považuj to za čest. Nesluší se používat slovo hanba pro Fátimu. Ta je nejpočestnější, nejčistší z dívek. Žádám tě o její ruku a ožením se s ní, až přijde z vězení, bude-li to Boží vůle."

Soused pokračoval: "Fátimin bratr se svým oddílem vypálil na vězení 50 raket už předtím i potom, co přišel její dopis. Každý den zničili 1 -- 2 vozidla okupantů. Jeho jméno se v okolí stalo známé stejně jako jméno Zarqáwího."

Sousedova žena dodala: "Měsíc předtím, než ji zajali, rozdávala Fátima lidem na ulici sladkosti, protože se naučila 13 ze 30 oddílů Koránu. Řekla ženám: Až se naučím súru Kráva, naučit se zbytek bude už jednoduché. Dejte mi tři měsíce, a uvidíte, kdo bude lepší, já nebo šajch Chálid (imám mešity v sousedství). Pamatuji se, že byla se ženami na svatbě místních mladých lidí a ostatní dívky ji žádaly, aby odložila závoj, protože kolem nebyl žádný muž, ale ona odmítla, protože byla velmi plachá."

Fátima byla pohřbena na islámském hřbitově al-Karak západně od Bagdádu za volání Alláhu akbar! (Bůh je Největší!) a lá iláha illa lláhu (není boha kromě Boha). Fátimin otec a bratři se samozřejmě nemohli zúčastnit, protože je okupanti hledají. Američané také obklíčili celou pohřební trasu od Fátimina domu až a hřbitov, ale nikoho nezatkli.

Nad Fátiminým domem vlály bílé prapory -- znamení mučednictví. Místní lidé zůstali v domě, aby v zastoupení rodiny přijímali kondolence smutečních hostí. Zdálo se, jako by Fátima z hrobu všem říkala:

Jak můžete nalézt sladkost, když svět je hořký?
Jak můžete najít radost, když lidstvo je rozhněváno?
Jestliže toužíte po pravdě, pak všechno ostatní je nevýznamné
a všechno je jen prach.

Bagdád

Korespondenti předali Mafkarat al-Islam zprávy o 17 bojových akcích odporu, v nichž podle údajů získaných od svědků nebo bojovníků zemřelo 83 amerických vojáků a 8 jiných okupačních vojáků nezjištěné národnosti, dalších 6 Američanů bylo zraněno. Největší ztráty Američané zaznamenali v Iskandaríji jižně od Bagdádu, kde bylo zabito 17 vojáků. Odvetná střelba Američanů pak usmrtila 7 Iráčanů a 13 dalších bylo zatčeno. Ve srážkách v Abú Ghurajb padlo 5 mudžáhidů. Odpor zničil 4 obrněná vozidla, 9 Humvee, 1 vozidlo na přepravu vojáků, 5 kamionů a zneškodnil další 4 obrněná vozidla a 1 kamion. Kromě toho byl zničen Nissan národní gardy a byli usmrceni 2 její příslušníci. V ulici Hajfa bylo ve srážce s národní gardou zabito pět gardistů.

Latífíja

Ráno došlo k explozi bomby u silnice pod obrněným vozidlem Bradley, které bylo poškozeno a dva vojáci v něm zahynuli. Američané pak oblast útoku uzavřeli a ostřelovali okolní domy, po půldruhé hodině pak poškozené vozidlo odtáhli.

Tikrít

Ve městě došlo ke dvěma útoků na příslušníky tzv. národní gardy, z nichž bylo 10 zabito a 7 zraněno.

Samarrá'

Blízko místní pevnosti explodovala bomba pod americkou kolonou právě ve chvíli, kdy tu Američané rozdávali tiskoviny a vypláceli mzdu lidem, kteří přinesli informace o Jordánci Abú Mus'abovi az-Zarqáwím, vůdci organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek. Svědkové korespondentovi Mafkarat al-Islam sdělili, že výbuch zničil americký tank a zabil pět vojáků, přičemž síla výbuchu odmrštila dělovou hlaveň tanku do vzdálenosti pěti metrů.

Tikrít

Podle sdělení místní loutkové policie a kmenových vůdců unesli povstalci asi 40 mil jižně od Bagdádu loutkového guvernéra Tikrítu, jeho zástupce, děkana právnické fakulty tikrítské univerzity a dalšího úředníka, kteří se vraceli ze schůzky s proamerickým ájatolláhem Alím as-Sístáním v Nadžafu, kde projednávali záležitosti tzv. voleb.

Mósul

Úředník tzv. ministerstva vnitra sdělil AFP, že v Mósulu bylo nalezeno 18 mrtvol ší'itů z bagdádské čtvrti Chadímíja, jimž byla přislíbena velmi dobře placená práce na amerických základnách v Mósulu.

Boje mezi okupanty a odporem trvají v Mósulu od poloviny listopadu, kdy bojovníci zaútočili na místní policii poté, co pomáhala americkým vojákům při raziích v místních mešitách a domech. Američané byli nakonec z města vytlačeni. Už v prosinci bylo podobně nalezeno 60 těl lidí, kteří údajně pracovali pro loutkové bezpečnostní služby

Ostřelování základen

Ráno zasáhly tři rakety Kaťuša americkou základnu Suqúr, z níž začal stoupat hustý kouř a krátce nato přiletěly vrtulníky Black Hawk. O 45 minut později zase odletěly, zřejmě s nákladem zraněných či mrtvých. Večer se tato základna stala cílem dalších čtyř raket.

Kromě toho ostřeloval odpor základny na mezinárodním letišti a v jižním tikrítském paláci, britskou základnu v Mahávílu, bagdádskou tzv. Zelenou zónu a sídlo ministerstva vnitra, na jehož budově způsobily tři rakety další škody. Čtvrtá raketa dopadla na ulici, poškodila dvě osobní auta a usmrtila tři osoby.

Zdroj: ZDE