Pátek 1. dubna 2005

Hadítha: Ostřelována americká základna

Sedm silných raket Taríq země-země zasáhlo východní část americké základny v tomto západoiráckém městě. Lidé žijící v okolí základny slyšeli sedm mohutných explozí, po nichž více než hodinu stoupaly nad základnu sloupy hustého černého kouře. Zdroj, který odmítl uvést své jméno, ale na základně pracuje, řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že rakety zabily 12 amerických vojáků a 21 zranily. Zničena byla dvě Humvee, generátor, který zásobuje celou základnu elektřinou, tanky se zásobami pohonných hmot a pitné vody. Mrtví vojáci patřili k 1. inženýrské divizi námořní pěchoty, jednotky, která není určena k boji, ale k technickým a inženýrským pracím pro armádu.

Ramádí

Pozemní mina, instalovaná u silnice, vybuchla kolem 13:00 v okrsku Súfíja v severní části města pod americkou hlídkou. Podle informace svědků zničila americké obrněné vozidlo a zabila čtyři vojáky, další tři utrpěli zranění. Informace potvrdil také zdroj z řad místní policie.

Reportér TV al-Arabíja zatčen, když převážel filmy o bojích ve Fallúdže

Irácké loutkové síly zatkly na okupovaném mezinárodním letišti v Bagdádu korespondenta satelitní TV al-Arabíja Wá'ila al-Islama. Podle sdělení vysoce postaveného důstojníka bylo příčinou jeho zatčení to, že u něj byly nalezeny disky obsahující filmy o průběhu bojů o Fallúdžu od ledna 2004 až do ledna 2005.

Podle informací, které získal korespondent Mafkarat al-Islam, měl zatčený u sebe filmy o bojové operaci partyzánů, v níž byla zajata řada amerických vojáků, včetně záběrů jejich podřezání, na nichž bylo vidět příslušníky námořní pěchoty, jak s pláčem prosí povstalce, aby je nezabíjeli. Další filmy, natočené povstalci, obsahovaly záběry, na nichž Iráčané bojovali s Američany klacky a holemi. Jiné filmy ukazovaly desítky hořících amerických vozidel a dalšího vybavení.

Iskandaríja

V 8:00 zabila exploze bomby ve městě devět amerických vojáků z pěší hlídky a dva zranila. Oběti odvezly dva vrtulníky Cobra, zatímco irácké loutkové síly bránily novinářům v přístupu na místo exploze.

Balád Rúz: zabit generál loutkové policie

V Balád Rúzu zaútočili povstalci na konvoj velitele místní policie brigádního generála Sáliha Násira. Nejprve pod konvojem odpálili bombu a pak jej ostřelovali. Generál společně se svými sedmi strážci byli zabiti. Informátor z místní policie uvedl, že útočníci po akci z místa činu beze ztrát zmizeli.

V Karbalá' zatčeni íránští agenti, kteří připravovali atentáty na šíitské obyvatelstvo

Irácká loutková policie zatkla čtyři Íránce, u nichž nalezla výbušniny, kulomety a pozemní miny. Všichni čtyři měli za úkol vmísit se do šíitského shromáždění u mauzolea imáma Husajna a odpálit tam výbušniny. Íránci do Iráku přišli během 40denních vzpomínkových pohřebních slavností za imáma Husajna (jenž byl zabit v bitvě u Karbaly v roce 680).

Jak oznámil korespondent Makarat al-Islam, policie se snažila zabránit šíření zpráv o jejich zatčení, a proto o něm média neinformovala. Zdejší loutková policie je totiž kontrolována příslušníky šíitských Brigád Badr, které jsou podporovány nejen USA, ale paradoxně i jejich nepřítelem Íránem. Korespondent byl svědkem hněvivé reakce místních šíitů, kteří se rozhořčovali, že kdyby zatčení byli Iráčané, bylo by vše oznámeno, protože však šlo o Íránce, policie se snaží věc ututlat.

Útlak sunnitské menšiny v Basře

Sunnitští muslimové v Basře vydali prohlášení pro média, v němž tvrdí, žen se ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny, které se je snaží rozdrtit: mezi americkými okupanty a agenty íránské tajné služby. Íránci se prý snaží v celém jižním Iráku, a v Basře obzvlášť, osnovat spiknutí a získat moc nad městem. "Ne dosti ne tom," praví se v prohlášení, "posílají síly, které sami vytvořili a vycvičili s otevřenou podporou okupačních sil, aby útočily na sunnitské části města, útočily na naše svatá místa a pak líčily ve svých médiích sunnitské obyvatelstvo jako 'teroristy'. Věci došly tak daleko, že o nás začali vysílat úplné lži a otřesné smyšlenky.

Například, co se přihodilo přede dvěma dny, kdy tzv. národní garda (ačkoliv národ s ní nemá co dělat) barbarsky vpadla do sunnitské oblasti Adžbal. Prohledali pokojné domy, znesvětili mešity, kopali do dveří, trhali Korány a házeli je na zem a šli tak daleko, že uráželi Prorokova společníka Abú Bakra a na mešitu psali wahhábitská hesla. To všechno oznámili svědkové, někteří z nich byli zatčeni a později propuštěni. Zatčeno bylo 18 sunnitských mladíků, kteří vesměs patřili k mešitám. Zavázali jim oči a předváděli je před kamerami TV al-Hurra, která vysílala reportáž o 'zatčení teroristů', kteří se údajně chystali odpálit auto a zabít irácké civilisty."

Prohlášení dále uvádí, že TV al-Iráqíja činí totéž "v kampani cílené k očernění sunnitů. Důkazem, že celá historka je uměle vyrobená, je skutečnost, že mladíci, kteří byli zatčeni jako eventuální vrahové a předváděni v reportáži, byli o pár hodin později propuštěni."

Sobota 2. dubna 2005

Fallúdža

Kolem 8:00 ostřeloval odboj raketami americké baráky ve městě. Podle sdělení z řad irácké loutkové armády dopadly čtyři rakety země-země na obsazenou železniční stanici, tři z nich zasáhly recepční halu, kde zabily 13 amerických vojáků a čtvrtá zapálila vlak s nákladem. Zabito přitom bylo 13 amerických vojáků, jejichž těla převezl vrtulník na základnu v zemědělské oblasti. Současně odboj ostřeloval obytnou oblast na severu města.

U Hadíthy zničena policejní stanice

Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam v 16:00 oznámil, že před malou chvílí zahájil odboj útok na policejní stanici v Baráwina u Hadíthy. Podle svědeckých výpovědí se na útoku podílelo nejméně 40 bojovníků. V krátkém boji byli čtyři policisté zabiti, ostatní zajati a stanice padla do rukou mudžáhidů. Ti ze stanice osvobodili své zajaté druhy, zabrali všechny zbraně a raketomety, načež budovu vyhodili do povětří. Zajatce odvedli neznámo kam.

Těžké boje v Hadíthě

Kolem 17:00 začal do města vstupovat oddíl americké námořní pěchoty známý jako "špinavá divize", který sem byl odvelen před čtyřmi dny, aby podle amerického oznámení "skoncoval s odbojem". Mudžáhidové prostřednictvím amplionů na minaretech vyzvali místní obyvatele, aby se uchýlili do svých domů a modlili se k Bohu o pomoc. K první srážce došlo ve čtvrti Šurta v západní části města, kde se Iráčanům podařilo zaskočit americké vojáky a raketou zničit Humvee se třemi muži. "Špinavá divize" pak zahájila palbu. Boj trval 15 minut a pak se rozšířil do centra města, když se bojovníci snažili Američany zatlačit do bočních ulic a uliček, kde by nemohli používat svá vojenská vozidla. Po hodině přiletěly Američanům na pomoc vrtulníky a mudžáhidové museli ustoupit. Po dalších bojích se však Američané nakonec z města stáhli. Podle člena irácké loutkové armády byla zničena čtyři americká vojenská vozidla. V boji zemřelo 10 a zraněno bylo 6 amerických vojáků. Padli čtyři povstalci a dva, z nichž jeden byl zahraniční dobrovolník, byli zraněni.

Uzavřena hranice s Jordánskem a Sýrií

Irácký loutkový režim uzavřel na čtyři dny, počínaje 30. březnem, irácké hranice s Jordánskem a Sýrií. Příslušník pohraniční služby na jordánské hranici řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Dostali jsme vládní direktivy, že na hranici s Jordánskem a Sýrií nesmíme nikoho pustit do země ani nechat odejít. Direktivy neudávaly žádný důvod tohoto nařízení." Dodal: "Velký provoz je nyní v Turajbílu, protože cestující jsou překvapeni nařízením, o jehož vydání nevěděli." Upozornil, že americké síly jsou v současné době soustředěny kolem hraničního přechodu v Turajbílu a rozkaz o uzavření hranic pochází zřejmě od nich.

Silnice z Bagdádu do Ammánu a Damašku byly podle jordánského listu al-Arab al-Jawm během posledních tří měsíců velmi bezpečné, nedocházelo na nich ani k vraždám a loupežím, které jsou zde jinak během okupace časté.

Majitel velké restaurace u silnice oznámil, že před třemi měsíci zabili bojovníci 15 zlodějů a kriminálníků, kteří dlouho páchali vraždy a loupeže převlečení za mudžáhidy. Dodal, že činy těchto kriminálníků zle poškodily pověst skutečných bojovníků.

Sebevražedný útok na okupační základnu v Ramádí

Sebevražedný útočník s nákladním autem naloženým štěrkem najel v 15:00 na západě města do americké základny v bývalé továrně na výrobu rostlinného oleje. Američané na základně zrovna prováděli opravy, proto se útočník dostal s nákladem až do hlavní brány, v níž prudce zvýšil rychlost. Vojáci po něm začali střílet, ale to už byl uprostřed základny a tam se mezi nimi odpálil. Výbuch zabil devět amerických vojáků a dalších 15 zranil, většinou vážně. Jejich odvozu se účastnilo šest vrtulníků. Američané ve vysílání svého místního rozhlasu přiznali pouze šest mrtvých a o zraněných se vůbec nezmínili.

Ve čtvrti Mal'ab na východní straně Ramádí explodovala bomba pod americkou kolonou, zničila Humvee a zabila čtyři vojáky a iráckého tlumočníka. Po explozi zůstal na silnici kráter široký dva metry.

Útok na vězení v Abú Ghurajb

Americká propaganda v sobotu přiznala, že její armáda svedla u vězeňského tábora v Abú Ghurajb čtyřhodinovou bitvu s povstalci. Podle jejího oznámení na tábor zaútočilo 40 - 60 bojovníků, kteří nejprve kolem 18:00 odpálili dvě auta naložená výbušninou (druhý sebevražedný útočník s autem se odpálil mezi vojáky, kteří se snažili odtáhnout z místa raněné, zasažené při výbuchu prvního auta) a poté ostřelovali tábor raketami tak překvapivě, že se Američané zmohli na odpověď až po chvíli, kdy zahájili palbu z těžkých zbraní a s pomocí vrtulníků kolem 22:00 situaci dostali opět "pod kontrolu".

Jeden z povstaleckých velitelů šajch Abú Ubajdá podal bagdádskému korespondentovi Mafkarat al-Islam v neděli přesnější informace. Podle nich bylo 18 příslušníků americké námořní pěchoty zabito a nejméně 10 zraněno, ač americká propaganda mluvila jen o zraněných -- těch v sobotu přiznala 20, v neděli ráno pak 44.

Podle šajchova sdělení boj propukl ve 20:00. Bojovníci na vězení zaútočili od severu, kryti těžkou palbou raket a minometných střel, což jim umožnilo zaútočit na několika místech. Zničena byla mj. pozorovací věž tábora a proraženy tři otvory ve venkovním oplocení tábora, kudy chtěli dostat ven osvobozené vězně. "Náš útok se však nezdařil," pokračoval Abú Ubajdá, "kvůli zásahu vrtulníků. Počítali jsme, že k přípravě na zásah budou potřebovat aspoň čtvrt hodiny, to by nám bylo stačilo, abychom se dostali dovnitř, tam už by nás vrtulníky nemohly ostřelovat. Taková byla Boží vůle, nechť je pochválen, ale v každém případě se nám podařilo jich houf zabít. Naši se všichni ve zdraví vrátili, jen čtyři byli zraněni, ale s Boží pomocí budou v pořádku."

Korespondent dodal, že vojáci celý tábor obklíčili, mrtvé a raněné odvezli v přistavených vozidlech, další vozidla zakryla otvory v ohrazení tábora. Další podrobnosti se korespondentu nepodařilo získat, uvedl pouze, že v táboře je v současné době vězněno 5 000 mužů a žen.

Bagdád: Brigády Badr postřílely rodinu salafíjského muslima

V bagdádské části Baládíjat postřílel kolem 7:00 příslušník kolaborantských Brigád Badr celou sunitskou rodinu včetně čtyř dětí a starší ženy. Celá rodina ve chvíli útoku spala, jejich mrtvá těla byla nalezena v postelích. Sousedé slyšeli střelbu a volání otce rodiny o pomoc, ale nemohli jim pomoci, protože se obávali, že by je potkal týž osud. Bratr zastřeleného majitele domu prohlásil, že bratrova rodina "před několika týdny oznámila, že se stala salafíjskými sunnity a odhodila do nádoby na odpadky před svým domem kousek země, užívaný šíitskými muslimy při modlitbách. Říkali jsme mu, aby to nesděloval tak veřejně, ale on byl spokojen s tím, co udělal a byl rozhodnut pokračovat v útocích proti šíitskému ritu. To vyprovokovalo Brigády Badr, které mu třikrát pohrozily papírem připíchnutým na dveře domu. Ale on nepřestal, a tak mu pohrozili smrtí. Můj bratr vzal ty hrozby vážně a rozhodl se dům prodat a odejít ze čtvrti, ale jakmile se o jeho úmyslu Brigády Badr doslechly, zaútočily na něj a jeho rodinu a všechny zabily." Irácká loutková policie popřela, že by do vraždy byly Brigády Badr zapleteny.

V odpověď na to zaútočili povstalečtí bojovníci kolem 14:00 raketami a kulomety na sídlo Brigád Badr v Habíbíji ve východním Bagdádu. Korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na svědky oznámil, že se jim podařilo pobít všechny, kdo byli v tu chvíli v budově - tedy 23 mužů včetně velitele brigád pro východní Bagdád Gháfila al-Husajního. To potvrdila i policie, která z útoku obvinila "wahhábovce", nespojovala jej však s ranním vražedným útokem.

Židé se po 50 letech hodlají znovu usadit v Iráku a požadují vrácení majetku, který opustili

Mafkarat al-Islam v 15:00 oznámil, že ve východobagdádské čtvrti byl krátce předtím zabit žid iráckého původu. Tento Iráčan židovského vyznání přišel do Iráku, aby "převzal zpět" dům, který nazýval svým majetkem, který mu dřívější irácký režim zkonfiskoval poté, co odešel roku 1948 z Iráku do Palestiny. Dům mu byl předán stejně, jako i jiným židům, kteří odešli do okupované Palestiny. Syn dnešního majitele domu uvedl, že "žid ještě se třemi dalšími zaklepal na dveře našeho domu a žádal, abychom dům opustili, prohlašoval, že je jeho legálním majitelem a má na to doklady. Začal útočit na mého otce, kterému je 56 let a donutil ho k tomu, že se s ním dal do boje. Hrozil otci policií a Američany, pokud dům nevyklidíme a dohnal otce k tomu, že ho na schodech před domem zastřelil. Ostatní pak utekli."

Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, irácká policie obklíčila dům a jeho majitele zatkla a odvedla na policejní stanici. Obyvatelé okolních domů vypravili na policejní stanici deputaci, která žádala jeho propuštění.

Rada ulamá popřela tvrzení tisku, podle nichž podporuje spolupráci Iráčanů s loutkovou policií

Rada muslimských ulamá vydala prohlášení, v němž popřela nepravdivá tvrzení lokajských médií: "Některá média dnes přinesla zprávu, že Rada muslimských ulamá vydala fatwu, která Iráčanům dovoluje vstupovat do irácké armády a policie. Rada popírá, že by takovou fatwu vydala, a znovu potvrzuje své stanovisko k této věci, které je dobře známo a bylo oznámeno již před dlouhým časem."

Tato dezinformace pochází od imáma mešity Umm al-Qurá šajcha Ahmada Abd al-Gháfúra as-Samarrá'ího, který v pátečním kázání prohlásil, že rada vydala fatwu, jíž vyzývá Iráčany ke vstupu do řad policie a armády, aby tak přispěli k jednotě a suverenitě Iráku a civilního práva. Prohlásil dokonce, že členové těchto organizací slouží Bohu, víře, zemi a lidu a nepomáhají okupantům. Tvrdil též, že fatwu podepsalo 60 kazatelů, ulamá a profesorů, mezi nimi i šajchové Ahmad Hasan at-Táhá, Ibráhím an-Ni'ma, Subhí as-Samarrá'í a Makkí al-Kubajsí.

Rada ulamá, která představuje nejvyšší sunnitskou autoritu v zemi, na to reagovala slovy, že "oficiální postoj rady může oznámit pouze její tajemník prostřednictvím oficiálního mluvčího. Pulpit mešity Umm al-Qurá není oficiálním zdrojem názorů rady."

Rada ulamá na závěr svého prohlášení oznámila, že hodlá v blízké budoucnosti sdělit podrobnosti svého postoje v této věci.

Ba'qúba

V západním předměstí Chán Bání Sa'd explodovalo kolem 8:00 auto s výbušninou u skupiny loutkových policistů. Podle prvních zpráv, citovaných agenturou Reuters, tři zabilo a čtyři zranilo.

Bomba vybuchla kolem 10:30 v centru Ba'qúby ve čtvrti Šurta pod americkou hlídkou čtyř Humvee. Zničila jedno z nich, zabila dva vojáky a tři zranila, jednoho z nich vážně.

Povstalci přepadli polskou okupační základnu v Hillá

Kolem 15:00 podniklo 15 mudžáhidů odvážný útok na štáb polských okupačních vojáků a svedli s nimi půlhodinovou bitvu. V ní padlo 8 mudžáhidů a 19 polských vojáků bylo zabito. K odpovědnosti za útok se přihlásily Eskadry Lva Božího, Dobyvatele Alího ibn Abí Táliba v prohlášení, jehož kopii obdržel i korespondent Mafkarat al-Islam. V něm se praví: "Lvové islámu, hrdinové iráckého odboje, zaútočili na pevnost polských okupantů ve 3 hodiny dnešního odpoledne u její severní brány. Podařilo se jim dostat dovnitř základny a svedli s Poláky krátkou bitvu, v níž bylo 19 polských vojáků zabito a řada dalších zraněna. Osm našich bratří padlo. Ostatní bezpečně ustoupili, buď Bohu chvála."

Korespondent Mafkarat al-Islam se sešel s jedním z bojovníků, kteří se útoku zúčastnili. Ten mu potvrdil rozsah polských ztrát a dodal, že byla zničena řada vozidel a skladů s výzbrojí a dodal, že při útoku hrál hlavní úlohu moment překvapení.

Mósul

Americkou základnu Ghazlání ve městě zasáhlo kolem 9:00 šest raket Grad středního doletu. Členové iráckých sil rychlého nasazení sdělili, že čtyři z nich zasáhly ošetřovnu, kde zabili devět a zranily nejméně 15 vojáků.

Irbíl

Pod kurdskou pešmergskou hlídkou explodovala v zemědělské oblasti severně od Irbílu pozemní mina, zničila jejich vojenské vozidlo a pět pešmergů usmrtila. Oficiální mluvčí pešmergů smrt pěti členů milice přiznal. K útoku se přihlásila nová organizace pod jménem Eskadry opory islámu.

Sístáního zástupce zavražděn v Kútu

Kolona zástupce proamerického šíitského ájatolláha Alího as-Sístáního se stala v Kútu terčem útoku. Podle svědků čtyři ozbrojenci zasáhli automobil, v němž cestoval se čtyřmi svými strážci, palbou z RPG, která auto úplně zničila a všech pět osob usmrtila.

Neděle 3. dubna 2005

Ramádí

V centru města nedaleko sídla guvernéra provincie došlo k boji s americkými vojáky. Podle sdělení majitelů obchodů z okolí guvernérské budovy se asi devět bojovníků střetlo v 10:00 na hlavní ulici s vojáky, zničili jedno Humvee a druhé zneškodnili, šest Američanů zabili a pět dalších zranili.

Fallúdža

Sídlem guvernérské správy ve městě, jež nyní používá americká armáda jako sídlo štábu, otřásla v 18:00 silná exploze, již podle místní policie způsobil zásah rakety. Člen policie rovněž korespondentu Mafkarat al-Islam uvedl, že devět amerických a 13 loutkových vojáků bylo zabito, přičemž další mrtvoly mohou ještě být v troskách budovy. Raketa prorazila střechou až do nejnižšího patra budovy a způsobila její zřícení.

Qá'im

Americkou základnu A22 zasáhly odpoledne čtyři rakety Grad a způsobily explozi slyšitelnou po celém západním předměstí města. Podle toho, co sdělil jeden z místních policistů korespondentovi Mafkarat al-Islam, zničily rakety budovu, v níž byl umístěn sklad pohonných hmot, a tím způsobily mohutnou explozi.

Bagdád

Ve čtvrti Ghazálíja v západním Bagdádu explodovala v poledne bomba pod americkou hlídkou, jejíž čtyři Humvee projížděla hlavní ulicí. Výbuch jedno z vozidel zničil, z jeho posádky tři vojáky zabil a dva zranil.

Tádží

Ve městě ležícím 30 km severně od Bagdádu, vybuchla odpoledne bomba pod Humvee, které zničila, zabila čtyři vojáky a dva zranila, jednoho z nich vážně.

Sebevražedný útok v Hawmě u Tikrítu

Tikrítský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Iráčanka ve věku 25 - 30 let se s dětským kočárkem přiblížila ke skupině amerických vojáků, stojících v řadě přede dveřmi vesnické školy. Vyučování právě končilo a vojáci rozdávali letáky, nabádající k podávání informací o bojovnících. Uprostřed vojáků žena kočárek, celý naložený výbušninou, odpálila, zabila 12 vojáků a další zranila. Síla exploze některé z nich odhodila přes zeď na školní dvůr. Korespondent dorazil na místo a viděl mrtvá těla rozházená po chodníku i po ulici, mezi nimi ležela řada zraněných. Poblíž bylo nalezeno i tělo sebevražedné útočnice. K provedení útoku se přihlásila dosud neznámá organizace Islámské eskadry osvobození Iráku. Útok podle jejího prohlášení provedla žena, jejíž bratr již dříve zaútočil na Američany v autě naloženém výbušninou.

Sebevražedný útok v Tárimíji

V tomto městě ležícím na sever od Bagdádu najel sebevražedný útočník do kolony amerických vojenských vozidel. Výbuch zasáhl vozidlo Zil na přepravu vojáků a všech sedm v něm zabil.

Sebevražedné atentáty v Mósulu

Krátce po poledni provedl zdejší odboj úspěšný atentát na hlavního velitele irácké loutkové armády v Mósulu generálmajora Hasana Zadáha. Sebevražedný útočník najel do jeho kolony 50 km severně od Mósulu v oblasti Qajjára. Současně s ním zahynulo sedm dalších důstojníků a pobočníků.

Další sebevražedný útočník narazil přibližně ve stejnou dobu s autem výbušniny do americké hlídky v mósulské čtvrti Jarmúk. Zničil jedno z vozidel a zabil v něm čtyři vojáky.

Kolem 15:00 najel řidič automobilu Kia naloženého výbušninou do americké kolony ve čtvrti Isla az-Zirá'í a odpálil náklad. Tento výbuch zničil dvě Humvee, v nichž zahynulo devět amerických vojáků a pět bylo zraněno.

K oběma posledním útokům se přihlásila skupina Základna džihádu v Zemi dvou řek, vedená Abú Mus'abem az-Zarqáwím.

Pondělí 4. dubna 2005

Sebevražedný útok v Ramádí

Místní policie oznámila, že sebevražedný útočník najel v sanitce ředitelství zdravotnictví provincie Anbár, které se nedávno zmocnili povstalci, do amerického kontrolního stanoviště ve čtvrti Fahháma. Exploze zabila sedm a zranila čtyři Američany. K útoku se přihlásila organizace První armáda Muhammadova a nazvala ji Útokem mučedníka Ahmada Jásína na počest duchovního vůdce palestinského hnutí Hamás, který byl právě před rokem zavražděn sionisty.

Sebevražedný a bombový útok ve Fallúdže, vystresovaní Američané střílejí po všem, co se pohne

Auto naložené výbušninou explodovalo v 9:00 v okrsku Haswa východně od Fallúdže a zabilo pět vojáků amerického speciálního komanda. K tomuto útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny v prohlášení rozšiřovaném v řadě mešit, v němž se praví:

"Vaši bratři mudžáhidové dnes zaútočili blízko hřbitova Karak v oblasti Haswa na křižáky. Zaparkovali auto naložené výbušninou u silnice blízko americké kolony. Po čase se vojákům z kolony začalo auto zdát podezřelé a přijeli ho prozkoumat. Díky Bohu, zaparkovali své Humvee právě za autem, které šli zkontrolovat. Pět se jich nahrnulo kolem auta. Jeden z našich hrdinů stiskl odpalovací zařízení a auto odpálil. Silný výbuch usmrtil pět křižáckých vojáků. Pokud jde o ty, kteří byli ještě v Humvee, domníváme se, že byli při nejmenším vážně zraněni."

Exploze bomby ve fallúdžském okrsku Sadžár zabila čtyři členy tzv. národní gardy. Jak zjistil korespondent Mafkarat al-Islam, neznámá osoba upozornila gardu na to, že na novém hřbitově ležícím severně od čtvrti Džagifi je zřejmě zakopaná mrtvola. Když gardisté přijeli na místo a přiblížili se k navršené hlíně, bomba pod ní ukrytá explodovala, zřejmě odpálena na dálku.

Na kontrolním stanovišti u starého mostu blízko fallúdžské nemocnice zastřelili američtí vojáci taxikáře, který se s autem ke stanovišti přiblížil. Při jiné příležitosti začali vojáci střílet kolem sebe, když na ně vystřelil ostřelovač v oblasti Fallahát. Zasáhli dva civilisty, z nichž jeden zemřel, druhý byl zraněn. Třetí civilista zemřel následkem americké střelby v 'Ámiríjat al-Fallúdža, když přecházel ulici, po níž se blížila americká kolona. Její vojáci na něho začali bezdůvodně střílet.

Haqláníja

V oblasti Haqlaníje jihozápadně od Hadíthy explodovala bomba pod kolonou čtyř amerických obrněných vozidel. Výbuch jedno z nich zneškodnil a zabil dva členy jeho posádky. Další čtyři vojáci byli zraněni.

Abú Ghurajb: sebevražedný útok, Američané našli své podřezané vojáky

Kolem 10:00 zaútočil sebevražedný bojovník s autem naloženým výbušninou na jižní bránu zdejšího vězeňského tábora a narazil do dvou Humvee stojících před ní. Výbuch obě Humvee zničil a zabil nebo zranil řadu vojáků, kteří v nich seděli. Američané místo uzavřeli a přivolali vrtulníky, aby mrtvé a raněné odvezly. Jejich přesný počet se zjistit nepodařilo, protože vojáci zabránili všem novinářům, kteří se před bránou shromáždili, aby se přibližovali nebo fotografovali.

Před polednem došlo v oblasti Abú Munajsir v západní části Abú Ghurajb k boji mudžáhidů s okupačními vojáky. Bojovníci podle práv svědků zaútočili na hlídku složenou ze čtyř Humvee a obrněného vozidla, zničili raketou jedno Humvee a pak se před americkou střelbou zabarikádovali za zásobníkem stlačeného vzduchu, patřícím rozhlasovému a televiznímu vysílači, odkud ve chvíli odesílání zprávy korespondentem Mafkarat al-Islam pokračovali v boji.

Odpoledne nalezli Američané ve čtvrti Zawbí jižně od zdejšího vězeňského tábora sedm bezhlavých těl svých vojáků. Podplukovník irácké loutkové armády nález korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil s tím, že vojáci byli zřejmě zajati a odvedeni během boje o věznici v sobotu v noci. Protože krev na mrtvolách byla ještě poměrně čerstvá, byli vojáci zabiti zřejmě v pondělí ráno.

Dulajmíja

Ve vsi Dulajmíja u Tádží zničil výbuch bomby Humvee a zabil jeho posádku. Podle obyvatel, kteří mají v místě útoku zahrady, vojáci doprovázení iráckými loutkovými vojáky právě prohledávali místní domy. Zatímco byli uvnitř domů, bojovníci instalovali bombu v jedné z nedlážděných ulic a tak pak pod Humvee vybuchla.

Mósul

Uprostřed města explodovala odpoledne bomba položená u silnice ve čtvrti Ummal, kde zabila šest amerických vojáků z pěší hlídky a dalších nejméně pět vážně zranila. Explozi bylo slyšet po celé čtvrti, mrtvé a raněné odvezli Američané v džípech.

V Tal' Afáru sestřelen vrtulník

Ve 21:15 byl nad městem bojovníky První armády Muhammadovy sestřelen raketou Strela americký vrtulník Cobra. Stroj byl zasažen v přední části a vybuchl ve vzduchu. Posádka zahynula, tělo jednoho vojáka pak nalezli bojovníci na zemi. Američané nařídili v celém okolí zákaz vycházení a hrozili, že zastřelí každého, kdo by vyšel z domu.

Ostřelována základna v Baghdádí

Povstalci vypálili pět raket Grad na zdejší americkou základnu. Podle člena loutkové policie způsobil útok smrt nebo zranění řady amerických vojáků a řadu explozí zasažené munice. K útoku se v úterý přihlásila Armáda partyzánů sunny v prohlášení, jehož kopii obdržel i Mafkarat al-Islam: "Bůh včera umožnil statečným bratřím mudžáhidům z Hítu zasáhnout americké síly na základně v Baghdádí západně od Hítu pěti raketami Grad. Rakety přesně zasáhly své cíle a díky Bohu způsobily na základně velký požár. Nemohli jsme zjistit, kolik nepřátel bylo zničeno."

Povstání vězňů v táboře Bucca

Důstojník irácké loutkové armády sdělil korespondentu Mafkarat al-Islam, že velký počet zajatců tohoto vězeňského tábora vyzbrojených ostrými předměty a vlastními pěstmi zaútočil večer na americké vojáky, čtyři z nich zabil a pět zranil, z toho jednoho smrtelně. Dodal, že k boji došlo poté, co se jeden z vězňů střetl při večerním jídle s vojákem. Ten vězně odvedl a hodlal ho veřejně mučit před ostatními vězni. Vězni vyzbrojení noži a čepelkami se na čtyři vojáky, kteří svazovali jejich druha, vrhli a utloukli je k smrti. Dalších pět zranili a pak zapálili jeden z vojenských stanů. Při střetu bylo střelbou Američanů zraněno 16 vězňů, z toho jeden vážně.

Téhož dne o něco později Mezinárodní červený kříž požádal, aby americká armáda vyšetřila "nepokoje", k nimž v táboře došlo. List Sky News oznámil, že hnutí Muqtady as-Sadra podalo MČK už v pátek zprávu o prvních nepokojích v táboře, které tým organizace po návštěvě věznice potvrdil. K boji došlo poté, co vězni údajně protestovali proti přemístění "drzých" vězňů do jiného komplexu. Přitom bylo střelbou zraněno 14 vězňů.

Mluvčí MČK Rana Sidáníová prohlásila, že vězni v táboře strádají ve špatných podmínkách, žijí ve stanech na holé zemi, během dne se nemají kde ukrýt před sluncem a v noci před chladem.

Ve středu americký hlavní štáb v tzv. Zelené zóně přiznal, že při povstání vězňů ve vězeňském táboře Bucca byli v pondělí čtyři vojáci zabiti a neurčený počet dalších zraněn. Oznámil též zranění 16 vězňů. Z výbuchu povstání Američané obvinili několik vězňů, kteří zapálili stany amerických vojáků zaútočili na ně kameny.

Úterý 5. dubna 2005

Ramádí

Při průjezdu americké hlídky tří obrněných vozidel a dvou Humvee explodovalo v 17:00 ve čtvrti Mal'ab zaparkované auto Toyota Supra naložené výbušninou. Podle zprávy zdejšího korespondenta Mafkarat al-Islam výbuch zcela zničil obrněné vozidlo, zabil tři a zranil čtyři vojáky.

Balád

Odpoledne explodovala ve čtvrti Šurta bomba pod americkou hlídkou složenou ze čtyř Humvee. Zcela zničila jedno vozidlo, z jehož posádky tři vojáky zabila a druhé tři zranila.

Útok na americkou hlídku v Ba'qúbě

V 10:00 zaútočilo ve čtvrti Muhandisín v centru města asi 15 bojovníků na americkou hlídku, složenou z pěti Humvee a tanku. Střelami z RPG a raketami C55 zničili tři Humvee, zabili devět vojáků a čtyři zranili; na straně odboje padli dva mudžáhidové. Americká propaganda pak přiznala pouze čtyři své mrtvé a dva zraněné.

Bagdád: zajat generál loutkové armády, útok na komunistické kolaboranty

V úterý byl v Bagdádu ze svého auta unesen generálmajor irácké loutkové armády Džalál Muhammad Sálih a odveden na neznámé místo. Sálih je velitelem zvláštní obrněné divize, jedné z prvních obrněných divizí Američany vytvořené tzv. Irácké armády. Jak oznámila loutková policie, jeho auto bylo zastaveno krátce poté, co odjel ze svého domu v okrsku Mansúr, a generál byl spolu se svými pobočníky odveden bez jediného výstřelu.

Odboj v úterý poprvé použil nově vyrobené rakety Sidždžíl k útoku na okupované bagdádské mezinárodní letiště. Zasáhlo je pět střel, které podle člena odboje "měly překvapivé účinky, které jsme ani neočekávali". Střely s velkou přesností zasáhly a zničili několik budov na letišti.

Vysoce výbušná bomba explodovala v 9:00 na dálnici Bagdád-Kút na předměstí Durá, ke byla umístěna pod dopravní značkou vedle silnice. Zasáhla americkou kolonu při pravidelné hlídce, zničila jedno Humvee a zabila pět vojáků.

Webová stránka Moheet.com oznámila, že podle zpráv médií explodovala ve východním Bagdádu pod společnou hlídkou irácké policie a armády v úterý večer bomba.

Sebevražedný útočník najel s autem naloženým výbušninou do skupiny členů kolaborantské Komunistické strany Iráku před sídlem jejího vedení v bagdádském okrsku Karradá a odpálil se. Podle svědků exploze zabila devět členů strany a 13 dalších zranil, mezi nimi i generálního tajemníka této strany, který kolaboroval s americkou CIA od roku 1990.

Odpoledne byli při útoku mudžáhidů v bagdádském Madínat as-Sadr zabiti čtyři členové Brigád Badr. Kulky zasáhly benzinovou nádrž jejich bílého Landcruiseru, vozidlo vzplálo a úplně shořelo.

Útok na americkou kolonu v Salmán Páku

Irácký odboj tu kolem 17:00 na hlavní ulici vedoucí do Bagdádu zaútočil na kolonu čtyř amerických tanků Abrams a dvou Humvee. Palbou z lehkých a středních zbraní se podařilo zapálit jeden tank a zničit jedno Humvee. V nich bylo šest Američanů zabito a pět zraněno. Při útoku padl jeden z útočníků a další byl lehce zraněn. Bojovníci po útoku z místa zmizeli, odnesli s sebou tělo padlého druha a odvedli zraněného.

Tárimíja

Tady explodovala silná bomba pod projíždějícím konvojem amerických kamionů s výzbrojí a zásobami pro armádu. Jeden z kamionů byl zasažen a vzplanul tak rychle, že se dvěma vojákům nepodařilo dostat včas z kabiny vozu a uhořeli.

Bajdží

Americkou základnu ležící na západ od města zasáhlo šest raket, jež způsobily silné exploze, po nichž se nad základnou objevily sloupy kouře. Nad oblastí se pak objevily nízko létající vrtulníky, které pátraly po útočnících, ale bez úspěchu.

Irbíl

Exploze pozemní miny zabila v okrsku Kasnám na severu města tři kurdské pešmergy a zničila jejich auto. Svědkové oznámili, že pešmergové pak okolí uzavřeli a začali prohledávat.

Okupanti znesvětili hřbitov v Tal' Afáru

Američtí vojáci ráno obklíčili asi deseti vozidly hřbitov mučedníků, na němž jsou pochováváni padlí mudžáhidové, a po tři hodiny rozkopávali hroby a znesvětili 14 mrtvých těl. Jeden ze členů tzv. Irácké armády, kteří byli poblíž, ale znesvěcování hřbitova se neúčastnili, řekl, že všechna těla, která Američané vykopali, vypadala jako nedávno pohřbená, měla ještě vousy i vlasy, ačkoli šlo o bojovníky padlé v první bitvě u Tal' Afáru. Nevěděl, proč Američané hřbitov znesvětili, ale uvedl, že Američané odebrali vzorky těl a fotografovali je, což by zřejmě mělo souviset s uvězněním vdov a dětí po mrtvých, ačkoli padli už před třemi měsíci. Američané často prohledávají domy a vězní členy rodin podezřelých osob. Drží ženy a děti jako rukojmí v naději, že se jim hledaný muž vydá, aby zachránil rodinu. Pokud ovšem padne v boji, členové jeho rodiny mohou být vězněni tak dlouho, dokud se nepodaří najít a identifikovat zbytek jejich příbuzných.

Basra

Pod hlídkou loutkových sil u koleje univerzity Báb az-Zubajr explodovala bomba. Výbuch usmrtil tři loutkové policisty a zničil jejich hlídkové auto. Místo pak uzavřelo sedm britských džípů doprovázených ze vzduchu vrtulníky.

Přes milion iráckých uprchlíků nyní žije v Sýrii a Jordánsku

V Londýně vycházející arabsky psaný list al-Quds al-Arabí oznámil, že podle informovaných zdrojů, pracujících v organizacích OSN pro uprchlíky přicházejí stále do Sýrie noví utečenci z Iráku. OSN a syrské orgány odhadují celkový počet uprchlíků od začátku americké okupace na 700 000. K tomu je ještě třeba připočítat 100 000 iráckých uprchlíků, kteří se do Sýrie uchýlili před americkou invazí. Je mezi nimi řada technických odborníků. Některé damašské čtvrti nyní vypadají jako Bagdád. I když mnozí z nich přišli s prostředky k obživě, nedostatek příležitostí k zaměstnání v hostitelské zemi znamená, že se jejich zdroje už vyčerpaly a situace hrozí přerůst v krizi.

Vedle Sýrie je druhou hlavní zemí, kam se utečenci z Iráku uchýlili, Jordánsko. Tam se jejich počet odhaduje na 300 000. Podle listu al-Quds al-Arabí je Jordánsko "plné Iráčanů" -- od kmenových vůdců a bohatých lidí žijících v exkluzívních čtvrtích až po řidiče taxíků

Američané hledají v Turecku zaměstnance bezpečnostních služeb pro své objekty

Spojené státy oznámily v úterý prostřednictvím inzerátu v tureckých novinách, že najmou do bezpečnostních služeb v severním Iráku 5 000 mužů. Měli by zastávat vysoké bezpečnostní funkce na amerických základnách, štábech a jiných komplexech patřících americké armádě. Podmínkou pro přijetí je dobrá znalost angličtiny nebo arabštiny a zkušenosti z armády nebo bezpečnostního aparátu soukromých bezpečnostních společností. Turecký list Radikal oznámil, že inzerát byl otištěn se souhlasem tureckých ministerstev.

Jeho otištění souvisí s růstem útoků odboje a neschopností amerických sil jim čelit. George Bush v úterý přiznal, že útok odboje ve vězení Abú Ghurajb byl znamením, že odboj je "velmi silný".

Středa 6. dubna 2005

Ramádí

V 10:00 došlo k explozi bomby pod americkou hlídkou projíždějící čtvrtí Súfíja na severní straně města. Podle sdělení člena místní policie výbuch zničil obrněné vozidlo a zabil pět vojáků, kteří byli v něm. Podle svědků byla bomba ukryta pod hromadou odpadků u silnice.

Nejméně 16 raket a minometných střel dopadlo kolem 13:00 na základnu Warrár západně od města. Jak se korespondent Mafkarat al.Islam dozvěděl od tlumočníka, pracujícího na základně, usmrtily 13 amerických vojáků a minimálně 18 jich zranily. Cílem útoku byly především dvě velké haly, známé dříve jako palác al-Furát (Eufrat), jež byly střelami úplně zničeny. Další rakety zasáhly jiná místa komplexu. K odpovědnosti za útok se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Fallúdža

Ve vesnici Halábísa 6 km západně od Fallúdže explodovala v 15:00 bomba, jež podle místních lidí zabila tři americké vojáky a čtvrtého zranila. Američané z účasti na útoku obvinili pět místních obyvatel a uvěznili je. Člen loutkové policie potvrdil uvedené ztráty s dodatkem, že zničeno bylo rovněž jejich Humvee.

V Baghdádí sestřelen vrtulník

Nad výrobnou datlového sirupu východně od města sestřelili Iráčané raketou Strela americký vrtulník Black Hawk. Ostraha továrny potvrdila Mafkarat al-Islam, že vrtulník explodoval ve vzduchu a zřítil se do lomu, kam se vyváží odpad z továrny. Američané okolí uzavřeli, majitelům a dělníkům nařídili přerušit práci, dokud se vrak stroje a těla posádky nenajdou. K odpovědnosti za sestřelení se v prohlášení přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Bagdád

V okrsku Arab Džábbúr předměstí Durá explodovala kolem 17:15 bomba na hlavní ulici, jíž projížděla kolona čtyř Humvee. Jedno z nich úplně zničila, tři vojáky zabila a dva zranila.

Americká armáda přiznala, že při útoku odboje byl v Bagdádu při explozi bomby zabit jeden z jejích vojáků. Jako vždy, nebyly ani tentokrát zveřejněny bližší podrobnosti.

Irácká loutková armáda na tiskové konferenci v tzv. Zelené zóně oznámila, že společně se členy tzv. národní gardy nalezla v opuštěné budově jižně od hlavního města v okrsku Džarf as-Sachr 14 podřezaných mrtvol svých vojáků. K jejich popravě zřejmě došlo před několika dny. Tímto nálezem se celkový počet loutkových vojáků, jejichž nalezení v uvedeném okrsku režim přiznal, zvýšil během března na 31.

Abú Ghurajb: Američané začali stíhat 20 vojáků, kteří opustili svá místa při útoku povstalců

Dva vysoce postavené zdroje z irácké loutkové armády, které si přály zůstat v anonymitě, sdělily Mafkarat al-Islam, že americká armáda zahájila vyšetřování útěku více než 20 svých vojáků z boje během sobotního útoku povstalců na zdejší vězeňský tábor. Americké výzvědné službě unikla informace, že řada vojáků opustila čtyři pozorovatelny u táborové zdi. Ve zprávě pro Pentagon byli z toho, že odboj dosáhl při útoku jistého úspěchu, obviněni též strážci hlavní brány tábora, kteří údajně před bojovníky utekli a odhodili zbraně. Těch se pak měli zmocnit bojovníci.

Irácká loutková armáda byla s americkým vyšetřováním velmi spokojena, protože Američané poprvé z neúspěchu obvinili vlastní síly. V jiných případech byl totiž vždy nezdar přičten na vrub irácké loutkové armádě či policii. "Tentokrát je nad slunce jasnější," komentoval to zdroj, "že to byli Američané, kdo utekl před ozbrojenci."

Latífíja

Kolem 15:00 explodovala ve městě bomba pod americkou vojenskou kolonou. Podle lidí z místního trhu, v jehož blízkosti k explozi došlo, bomba zneškodnila obrněné vozidlo, zabila tři a zranila pět amerických vojáků.

Američané pozatýkali více než 80 sunnitských duchovních

Rada sunnitské náboženské nadace (Díwán al-waqf as-sunní) oznámila, že americké síly uvěznily přes 80 imámů a kazatelů sunnitských mešit po celé zemi. Bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil s odvoláním na sdělení rady, že během minulých dní byli zatčeni duchovní v Bagdádu a v provinciích Anbár, Dijála, Saláh ad-dín, Ta'mím (Kirkúk) a Basra a obviněni z toho, že jsou členy odboje a při bohoslužbách vyzývají věřící k boji proti okupaci. Korespondent poznamenal, že předseda rady dr. Adnán Muhammad Salmán ad-Dulajmí vyzval iráckou loutkovou vládu, aby duchovní neprodleně a bezpodmínečně propustila. Prohlásil, že jejich věznění jen zvyšuje napětí v sunnitských provinciích.

Osvobození súdánských zajatců

Islámská armáda Iráku na internetovém videozáznamu oznámila, že se rozhodla propustit dva unesené súdánské řidiče, kteří prohlásili, že litují své služby okupantům. Organizace oznámila, že "provedla nezbytné šetření obviněných súdánských občanů Muhammada Hárúna Hammáda a Máhira Ataji", rozhodla se jejich případy uzavřít, oba pokárat a vyzvat je k pokání. Když je projevili, bylo rozhodnuto je propustit.

Tzv. irácký soud odsoudil čtyři Araby za "ilegální" pobyt v zemi

Irácký loutkový soud odsoudil občana Saúdské Arábie, jednoho Libyjce a dva Syřany k doživotnímu vězení za příslušnost k iráckému odboji a za to, že vstoupili do Iráku "ilegálně". Obhájci obou Syřanů potvrdili, že jejich klienti jsou řidiči kamionů, kteří nemají s odbojem nic společného. Saúdskoarabského občana Američané zajali v březnu během bojů v bagdádské ulici Hajfa, kde byl raněn do ramene, podobný osud měl i Libyjec.

Kirkúk

Velitel zdejší policie generálmajor Nurhán Júsuf oznámil, že odboj ráno zaútočil na policejní stanici ve čtvrti Dubbat a vážně zranil tři policisty, kteří byli dopraveni do hlavní městské nemocnice.

Mósul: sebevražedný a bombový útok na okupanty

Ve čtvrti Jarmúk v centru města došlo kolem 8:00 k explozi bomby pod americkou kolonou. Podle zdroje z místní policie bomba zneškodnila obrněné vozidlo a zabila tři vojáky. Další čtyři byli zraněni. Američané začali pak prohledávat okolní domy a obyvatele, ale nic nezjistili.

Kolem 11:00 najel sebevražedný útočník s bílým autem Daewoo s výbušninou do jiné kolony, stojící na kraji silnice v západní části města. Tady výbuch zničil tři Humvee a zabil nebo zranil řadu vojáků, přičemž zranění označil informátor za vážná, případně smrtelná. K jejich transportu musely být povolány tři vrtulníky.

Basra

V Basře byl v úterý v noci zavražděn profesor a islámský kazatel Abd ar-Rahmán al-Faríh. Profesora zastřelil neznámý střelec dvěma kulkami v okrsku Aššár v centru města. Faríh byl od roku 1991 inspektorem městského ředitelství vzdělávání, bydlel ve čtvrti Zubajr. Narozen v roce 1954, měl šest dětí. Byl pohřben na místním sunnitském hřbitově Hasana al-Basrího za účasti řady smutečních hostů a předních členů místní sunnitské komunity. Pohřebního průvodu se zúčastnila řada ozbrojených mužů. Loutková policie průvod sledovala ze střech domů podél cesty na hřbitov, britské hlídky zpovzdálí vše sledovaly. Obřadu se zúčastnil též korespondent Mafkarat al-Islam, jenž oznámil, že mluvčí Rady muslimských ulamá oslovil smuteční hosty řečí, v níž pravil, že mučedníci nejsou mrtví, ale žijí dál. Vyzval k pronásledování vrahů a vykonání pomsty.

Čtvrtek 7. dubna 2005

Qá'im je osvobozen od okupantů i jejich loutek

Odpoledne vydal odboj několik prohlášení, v nichž oznámil, že Američané spolu s iráckou loutkovou vládou ztratili ráno kontrolu nad městem. Celé město přešlo do rukou odboje, ve všech čtvrtích hlídkují jeho bojovníci. Korespondent Mafkarat al-Islam potvrdil, že irácká loutková armáda za svítání z města ustoupila, jakmile se na ulicích objevilo množství mudžáhidů vyzbrojených lehkými, středními i těžkými zbraněmi. Místní obyvatelé mu sdělili, že za svítání slyšeli z řady mešit trojí volání Alláhu akbar!, které bylo zřejmě signálem bojovníkům, aby se připravili na boj.

V polední zprávě korespondent potvrzoval, že město je stále pod plnou kontrolou odboje a je zcela zbaveno amerických vojáků i iráckých kolaborantů.

Kolem 14:00 sestřelil odboj nad městem vrtulník Cobra, který se v plamenech roztrhl a jeho kusy spadly v oblasti východně od města.

Pozdě odpoledne se americké síly pokusily na město zaútočit. Prudký boj, v němž Američané útočili na východní a jižní okraj města, trval hodinu a půl. Odboj je však zatlačil zpět, zničil čtyři Humvee a sestřelil jeden vrtulník. Zneškodněno či zničeno bylo několik tanků a obrněných vozidel, zabita nebo zraněna řada amerických vojáků. Ve chvíli, kdy korespondent odesílal poslední zprávu toho dne (19:25), kontrolovaly síly odboje celé město a zůstávaly v bojových pozicích na okrajích města.

V Hítu ostřelována okupační základna

Kolem poledne zasáhlo 15 raket Grad americkou základnu Ajn al-Asad (před okupací známou jako Qádisíja) ve městě. Rakety mířily především na střední části základny, kde byly soustředěny americké síly. Po ostřelování následovaly čtyři mohutné exploze, které otřásly okny v okolních domech. K nebi stoupal hustý kouř a objevily se čtyři veliké vrtulníky Chinook, které podle svědků odvážely mrtvé a raněné. Detailní informace se korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo získat. Prostřednictvím prohlášení rozšiřovaného po mešitách ve městě se k útoku přihlásila organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Fallúdža

Americké síly dopoledne uzavřely všechny západní přístupy do města a znemožnily autům pohyb do města nebo ven po starém i novém mostě. Podle člena loutkové policie k tomu došlo proto, že v noci probíhal v úseku mezi mosty tříhodinový boj mudžáhidů s americkou námořní pěchotou. V něm bylo podle informátora zabito sedm amerických vojáků a několik dalších zraněno.

Odpoledne kolem 15:00 zasáhl americký bojový letoun F-16 třemi raketami dva domy ve čtvrti Wahda v centru města. Domy byly zcela zničeny, nebylo však zatím známo, zda byli uvnitř nich během útoku nějací lidé.

Rutba

Pod kolonou pěti Humvee explodovala kolem 10:00 bomba. Podle místních obyvatel zničila vozidlo, pod kterým vybuchla, tři členy jeho posádky zabila a čtvrtého zranila.

U Ramádí nalezena mrtvá těla kolaborantů

Západně od města nalezli Američané 11 těl postřílených iráckých kolaborantů, kteří byli členy tzv. skupiny pro potírání terorismu, vytvořené Američany před několika týdny ve Fallúdže. Skupina podle zdroje z loutkové armády spolupracovala s americkou armádní výzvědnou službou. Zmizela před třemi dny po odchodu z americké základny v Ramádí.

Eskadry islámského džihádu oznámily zabití ředitele CIA v Iráku

Odbojová skupina Eskadry islámského džihádu ve čtvrtek rozšířila mezi bagdádskými novináři prohlášení, oznamující, že 8. prosince 2004 popravily ředitele americké výzvědné služby CIA v Iráku Dalea C. Stoffela.

Text prohlášení je tento:

"Z politického výboru -- Ráfidán

(Politický výbor Ústředního vedení mudžáhidů)

14. safáru 1426 H / 24. března 2005

Ve jménu Boha milosrdného slitovného

Blahopřání naší velké armádě

Blahopřejeme vám k zabití Dalea C. Stoffela, stínového šéfa CIA v Iráku, blízkého přítele George Bushe. Byl mnohem důležitější než Bremer a jeho houf generálů. Byl zabit skupinou Islámské brigády džihádu 8. prosince 2004 poté, co byl ostře sledován našimi špiony.

Byl původcem destrukce naší bývalé irácké armády. Máme v rukou tisíce dokumentů, které byly v uplynulých měsících vyhodnoceny.

Předložíme tyto dokumenty přeložené a mezinárodně je zveřejníme.

Jako Iráčané si vyhrazujeme právo vykonat spravedlnost nade všemi válečnými zločinci a zrádci jako Šalabí, 'Álawí, Šalán, Brigády Badr a pešmergská milice.

Ráfidan se svými vojenskými skupinami nehodlá skončit, dokud spravedlnost nad nimi nevykoná. Za každého zabitého Iráčana zabijeme deset okupantů a zrádců.

Tento zločinec byl zlikvidován, jako v hollywoodském filmu o příhodách zločince z Bushova nařízení.

V příštích dnech hodláme zveřejnit důkazy nového skandálu. Bůh nám dal nádhernou zemi všech proroků a naše vítězství nakonec přijde a naše armáda se vrátí, aby se stala ochráncem lidu z Boží vůle.

Uchováme proroctví dané Bohem.

Politický výbor -- Ráfidán

Korespondent Mafkarat al-Islam, který obdržel kopii prohlášení, poznamenal, že pokud je pravdivé, jde o nejdůležitějšího amerického představitele zlikvidovaného v Iráku od počátku americké okupace.

Originál zprávy + video v arabštině ZDE

webová stránka Pittsburgh Post-Gazette oznámila Stoffelovu smrt 18. prosince 2004, ale nazvala ho byznysmenem ZDE

Abú Ghurajb

Více než 15 střel zasáhlo dopoledne východní a jižní část zdejšího vězeňského tábora. Když korespondent Mafkarat al-Islam odesílal v 11:40 svou zprávu, nad táborem stoupaly husté mraky kouře.

Okupační komedie pokračuje: americké loutky dosazeny do čela Iráku

Kurdský nacionalista a dlouholetý agent americké CIA a sionistického Mossadu, 71letý Džalál at-Talabání byl okupanty jmenován "prezidentem" Iráku. Jeho "inaugurace" proběhla za silné asistence americké gardy v americkém štábu v tzv. Zelené zóně v Bagdádu. "Viceprezidenty" se stali sunnitský Arab Ghází al-Džawúr a šíitský kolaborant 'Ádil Abd al-Mahdí. Nejdůležitější pozici -- pozici "premiéra" - má obsadit vůdce kolaborantské strany Hizb ad-Da'wa, Ibráhím Dža'farí, kterého sunnité obviňují ze zapojení do sektářského násilí vůči nim.

Zatímco úřad "premiéra" byl přiřčen šíitům a prezidenta Kurdům, kolaborantům z řad sunnitských Arabů byla přidělena spíše čestná funkce mluvčího loutkového parlamentu. Všechny funkce jsou ovšem pod dohledem amerických okupačních sil s velvyslancem v čele.

Sebevražedný útok v Ba'qúbě

Sebevražedný útočník s červeným autem Cadet naloženým výbušninou najel do kolony čtyř amerických obrněných vozidel, která se kolem 10:00 vracela z "bezpečnostní mise" severovýchodně od města. Podle sdělení informovaného zdroje z loutkové armády exploze zničila jedno vozidlo, zabila šest a zranila dva americké vojáky.

Tikrít

Důstojník loutkové policie oznámil, že u policejní hlídky na dálnici u města explodovalo ve středu večer kolem 23:00 auto naložené výbušninou. Auto opuštěné u silnice vybuchlo ve chvíli, kdy se u něj hlídka zastavila, a zranilo čtyři její členy.

Mósul

V centru města ve čtvrti Jarmúk explodovala ráno bomba pod kolonou několika amerických vozidel. Podle zdroje z loutkové armády zcela shořelo jedno Humvee, v němž byli zabiti čtyři a zraněn jeden voják.

Americká armáda oznámila, že "omylem" zastřelila iráckého kameramana americké televize CBS, který sledoval boj ve městě. Vojáci prý považovali jeho videokameru za zbraň.

Basra

V okrsku Ma'arid v Basře explodovala kolem 10:00 bomba, jež podle svědků zničila policejní auto a jeho posádku zabila nebo zranila. K útoku se opět přihlásily Brigády Hasana al-Basrího.

Zdroj: ZDE