Pondělí 14. února 2005

Američané se stahují z Hítu

Za rozednění začaly americké síly evakuaci své letecké základny Ajn al-Asad v Hítu. Korespondent Mafkarat al-Islam potvrdil, že pozoroval odsun více než 300 tanků, obrněných vozidel, buldozerů a jeřábů za silné ochrany amerických letounů, které přelétaly nízko nad oblastí. Kolona zamířila na mezinárodní dálnici a vydala se na východ k Bagdádu, zatímco od východu naopak přicházely irácké loutkové síly -- tzv. národní garda a policie. Tím se vysvětlilo, proč Američané předchozího dne uzavřeli silnice vedoucí na dálnici. Místní lidé a odboj spojují stažení amerických sil ze základny s americkým prohlášením na tiskové konferenci v Bagdádu, podle něhož není už základna po útocích odboje schopná čelit dalším zásahům. Američané také přiznali ztrátu 44 vojáků zabitých při raketových útocích partyzánů během jediného týdne.

V 16:15 odpálili povstalci pod 20tičlennou americkou hlídkou na křižovatce 3 km jižně od Hítu silnou bombu. Podle sdělení místní policie na místě zemřelo 7 vojáků a čtyři utrpěli zranění. Jeden z nich prý oslepl a ohluchl.

Rutba

Kolem 11:30 sestřelil odboj severně od tohoto města ležícího u syrské hranice americký vrtulník Chinook. Stroj zasažený raketou země-vzduch se zřítil pouhý kilometr od místa, kde byl před týdnem sestřelen jiný vrtulník. Korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že Chinook byl naložen vojáky a výstrojí. V další zprávě pak upřesnil, že při pádu vrtulníku zemřelo podle předběžných odhadů 23 amerických vojáků a 17 bylo zraněno. Pro ně musely pětkrát přiletět jiné vrtulníky, aby je přepravily na základnu A22 blízko celnice. Americké síly obklíčily celé město a místní lidé se obávali jejich odvety.

Ramádí

Ve čtvrti Mal'ab v centru Ramádí explodovala dopoledne bomba, která podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam zapálila Humvee a usmrtila čtyři vojáky. Jedním ze zabitých byl řidič, jehož tělo bylo úplně ohořelé. Teprve po 15 minutách mohli Američané do plastového pytle uložit jeho trup, zatímco končetiny a hlava úplně shořely.

Večer korespondent oznámil, že odboj provedl sérii raketových útoků na americkou základnu Warrár u města. Zasáhlo ji 14 raket Grad, které způsobily výbuchy slyšitelné po celém Ramádí.

Bagdád

Na ulici Hajfa zasáhli odpoledne Iráčané protitankovými raketami americkou kolonu, úplně zničili Humvee a zabily čtyři americké vojáky.

Při večerním ozbrojeném útoku na policejní automobil byli v Bagdádu zabiti dva vyšší policejní důstojníci

V Sukkáníji na jihobagdádském předměstí Durá před dílnami al-Fidá, patřícími před okupací irácké armádě, se skryl pickup Nissan naložený výbušninou. Když se přiblížila americká kolona, vyrazil na ni a explodoval. Bylo zabito 11 amerických vojáků.

Ba'qúba

Americká televize CBS oznámila, že ve městě explodovala bomba, kolem níž procházela hlídka tzv. národní gardy. Podle sdělení policie zabila tři gardisty a další tři zranila.

Balád

Poblíž vesnice Bú Hišma u Baládu sestřelili Iráčané americký vrtulník Black Hawk. Podle toho, co místní lidé sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam, letěl ve výšce 500 metrů a po zásahu začal ještě ve vzduchu hořet. Těla obou členů posádky byla nalezena v nedalekém rýžovém poli. Šajch místní mešity vyjádřil své rozhořčení nad tím, že místní chlapci těla odtáhli a hodili je ve vesnici psům a prohlásil, že takové jednání porušuje příkazy islámského práva. Místní lidé však korespondentovi řekli, že jde o přirozenou reakci chlapce, jemuž američtí vojáci před jeho očima zabili otce. Později korespondent oznámil, že Američané vesnici obklíčili a žádali po místních, aby vydali děti, které zhanobily těla vojáků, a nazvali je "teroristy".

Samarrá'

K prudkému boji mezi odbojem a okupačními silami došlo ráno ve čtvrti Mu'tasim na západě města. Korespondent Mafkarat al-Islam, který mu byl přítomen, oznámil, že trval hodinu a čtvrt. Bojovníkům se v něm podařilo zneškodnit čtyři americká vozidla -- tři Humvee různých typů a jeden tank. Zabito bylo nejméně 20 amerických vojáků a 5 dalších zraněno, většinou vážně. Člen místní policie prohlásil, že odboj využil útoku skutečnosti, že ulice byly pusté. Bojovníci zatlačili Američany do jedné ulice, z níž nebylo možno uniknout a pak na ně zaútočili z různých úkrytů. Na své straně využili momentu překvapení a výsledkem toho bylo, že sami neutrpěli žádné ztráty, pouze tři muži byli lehce zraněni. Zdroj z loutkové policie, který korespondentovi sdělil podrobnosti a přál si zůstat v anonymitě, dodal: "Kdybych měl jinou možnost obživy než u policie, chtěl bych se přidat k odboji a spolupracovat s ním."

Mósul

Auto naložené výbušninou explodovalo odpoledne pod americkou kolonou čtyř Humvee v mósulské čtvrti Jarmúk. Podle svědků zničil výbuch dvě Humvee a zabil devět amerických vojáků a dva tlumočníky. Dalších sedm vojáků bylo zraněno. Svědkové a hasiči korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdili, že sebevražedný útočník v bílém Daewoo najel prudce do kolony. Dokonce i americké síly přiznaly, že utrpěly značné ztráty. K činu se v prohlášení vyvěšeném na dveřích mósulské mešity přihlásila dosud neznámá skupina Lvové Arabského poloostrova, která varovala přede dalšími smrtelnými útoky "namířenými na hlavy Američanů".

Kirkúk

Několik explozí způsobilo škody na ropovodu a plynovodu severně od města a vytvořilo nad ním kouřovou clonu. Zaměstnanec společnosti Oil of the North sdělil AFP, že k prvnímu útoku došlo v neděli v noci a poškodil plynovod spojující ropné pole Havana s městem. Loutková policie pak oznámila, že druhý výbuch poškodil vedlejší větev ropovodu a třetí vodovod pitné vody. Příčina posledního výbuchu nebyla jasná. Prudkost požárů znemožnila hasičům zásah, i když na místo dorazili záhy a potvrdili, že výbuchy způsobily ruční granáty nebo rakety.

Společnost Oil of the North prohlásila, že jde o první útok na ropovod z tohoto ropného pole za čtyři měsíce. 9. února poškodil výbuch ropovod spojující Kirkúk s rafinérií v Bajdží. Generálmajor Anwár Muhammad 'Ámín později během dne oznámil, že se pracuje na opravě ropovodu, ale jeho uvedení do provozu si vyžádá tři dny práce.

Úterý 15. února 2005

Hadítha

Kolem 10:00 došlo k prudkému boji mezi asi 40 Iráčany a okupačními vojáky, kteří se snažili dostat do města. Podle sdělení svědků boj začal u dřevěného mostu Haqláníja, trval 40 minut a skončil zničením pěti Humvee a zabitím minimálně 20 amerických vojáků. Počet mrtvých potvrdil i představitel místní správy, který dodal, že v boji byl zničen také tento jediný hadíthský most, spojující oba břehy Eufratu. Místní mešity oznámily smrt čtyř mudžáhidů.

Povstalci sarinem zničili základnu u Fallúdže

Desítky amerických vozidel naložených vojáky bylo ráno možno pozorovat, jak opouštějí Fallúdžu a směřují k 60 km vzdálenému Bagdádu. Korespondent Mafkarat al-Islam z mezinárodní dálnice 1 oznámil, že sám viděl více než 90 vozidel včetně tanků a obrněných vozidel, přepravovaných na obřích transportérech. Korespondent uvedl, že tento rozsáhlý odsun potvrdil zprávy kolující po městě, že irácký odboj zasáhl v neděli kolem 2:00 americký tábor v zemědělské oblasti severovýchodně od města. Příslušník iráckých sil rychlého nasazení korespondentovi řekl, že odboj použil při útoku rakety se sarinem. Tvrdil, že při útoku se přes 225 Američanů udusilo. Zprávy přicházející z Fallúdže a zdroje z řad irácké loutkové armády tvrdily, že tábor hořel po zásahu plných 24 hodin. Korespondent k tomu dodal, že dálnice je stále uzavřena; otevřena sice zůstává stará cesta, vedoucí z Bagdádu přes Abú Ghurajb do Fallúdže, ale jen do Karmy k tamní americké základně, další úsek je také uzavřen.

Obyvatelé města uvedli, že v noci během útoku na základnu to vypadalo jako v první den amerického útoku na město. Všichni američtí vojáci opustili ulice a uličky uvnitř města. Šéf štábu americké armády v přísném utajení navštívil základnu, guvernér Ra'd al-Báriša téhož dne vstup na základnu zakázal.

Nedělní akce byla nejsilnějším útokem na americké síly od odchodu většiny bojovníků z města 23 ledna. Zůstává nejasné, zda evakuace amerických sil z Fallúdže je pouze přechodným přeskupováním, nebo jde o trvalou redukci sil. Místní obyvatelé se domnívají, že útok, k němuž se dosud oficiálně nepřihlásila žádná odbojová skupina, je dílem První armády Muhammadovy. Ta před časem oznámila, že vyrobila vlastní rakety nazvané al-Farúq 1 a rakety al-qáhir al-džabbár, které byly poté použity k útokům na více než 40 amerických základen.

Hít

Šest raket zasáhlo ráno americké baráky na základně u železniční stanice západně od Hítu. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, bylo přitom zabito minimálně 11 amerických vojáků a zničeny americké pozorovací a komunikační věže. Tlumočník pracující na základně, který nechtěl udat své jméno, korespondentovi řekl, že rakety zasáhly ubikace vojáků, v nichž kromě zabitých dalších 18 zranily. Pět ze zraněných bylo podle něho ve vážném stavu.

Bagdád a okolí

Ve čtvrti Mahdíja v jižním bagdádském předměstí Durá explodovala kolem 7:00 bomba, která zabila tři Američany a čtyři další zranila. Podle sdělení příslušníka tzv. národní gardy úplně zničila americký tank. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl na místě americká vozidla, která zabraňovala komukoli v přístupu a jeřáb, který se pokoušel odtáhnout vrak tanku.

Islámská armáda v Iráku oznámila, že provedla raketový útok na americkou základnu v Ridwáníji západně od hlavního města. Videozáznam z akce byl poslán TV al-Džazíra. V prohlášení Islámská armáda oznámila, že všichni bojovníci, kteří se na útoku podíleli, se bezpečně vrátili na svou základnu. O rozsahu amerických škod a ztrát se korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo nic zjistit.

Cizinci rozkrádají archeologické naleziště u Salmán Páku

V Salmán Páku, v blízkosti hrobky uctívaného Prorokova společníka Salmána al-Fárisího, došlo k bombovému útoku na bílé obrněné GMC, v němž zahynuli čtyři cizinci a irácký tlumočník. Podle místních lidí bylo auto na cestě do archeologické oblasti al-Madá'in. Jeden z místních uvedl, že každý týden přijíždí průměrně 4 - 5 skupin cizinců slídit po nálezech. Někteří přijíždějí krást s plným vědomím loutkové police a americké armády. "Říkali jsme jim, co tam (cizinci) dělají, ale neprojevili žádný zájem."

V prohlášení šířeném po Salmán Páku se k útoku přihlásily Brigády Hajzúna al-Džihádíji a uvedly, že cizinci ve zničeném autě byli sionisté, jejichž krádeže řady archeologických nálezů byly sledovány již delší dobu. Dále tato organizace pohrozila, že usmrtí všechny osoby, které se rozhodnou vykrádat historii země, ať už islámskou nebo neislámskou. Skupina současně odsoudila proamerickou loutkovou "vládu", která plundrování Iráku umožňuje.

Korespondent dodal, že tento útok byl čtvrtým, namířeným na cizince vykrádající archeologická naleziště. Ve třech případech šlo o skupiny židů.

Júsufíja

Auto s výbušninou explodovalo ráno u americké vojenské kolony v západní části Júsúfíje. Podle očitých svědectví výbuch zničil vozidlo na přepravu vojáků, z provozu vyřadil dvě Humvee a zabil nebo zranil 13 Američanů.

Balád

Zdroj z irácké loutkové armády v Tikrítu sdělil listu at-Tadždíd al-Arabí, že iráčtí vojáci vylovili těla čtyř Američanů, kteří se utopili, když se jejich člun převrhl na řece Isháqí u Baládu.

Okolí Ba'qúby

V okrsku Chális jižně od Ba'qúby ostřeloval odboj v 10:00 americký vrtulník Cobra, který letěl nízko nad zemí nad jednou z tamních vesnic, jejichž obyvatelstvo patří většinou k salafistům. Vrtulník byl zasažen a zřítil se v plamenech na zem, kde způsobil velký požár. Jeho posádka byla mrtvá. Za ním letící další stroj ostřeloval místa, odkud raketa vzlétla, a zasáhl jednoho z útočníků.

Americké okupační síly oznámily, že při explozi v severním Iráku nedaleko Ba'qúby byl jeden voják z americké hlídky zabit a tři zraněni.

Mósul

Odboj zasáhl ve 13:30 šesti raketami budovu guvernérského úřadu provincie Nínawa v Mósulu. Kapitán loutkové policie prohlásil, že při zásahu byli zabiti čtyři pobočníci guvernéra a úřad byl úplně zničen.

Kurdové se snaží s pomocí okupantů ovládnout Kirkúk

Turecký list Turkish Daily News přinesl informace o tom, jak Američané podporují etnické rozmíšky v Kirkúku. Město je rozděleno na tři části mezi Araby, Turkmeny a Kurdy a tříprocentní menšinu asyrských křesťanů. Přesto kurdské strany získaly ve volbách asi 59 procent hlasů. Před volbami docházelo podle listu ve městě k četným útokům na americké vojáky. Nyní Američané hodlají poštvat jednotlivé etnické skupiny proti sobě navzájem. List citoval amerického kapitána Mitche Smitha: "Myslím, že dojde k nějakým etnickým násilnostem, skutečně si to myslím."

Turecký list pokračoval, že kurdské skupiny pohrozily bojkotem voleb, pokud nebude ve městě dovoleno volit i Kurdům, majícím příslušnost jinde, a které prohlásily za "uprchlíky". Proamerická volební komise s tím souhlasila, čímž rozhněvala arabské a turkmenské obyvatele. "Byly v tom nějaké podvody, nějaké falšování voleb a všichni to vědí," řekl Muhdin Bizi Džásim, vůdce ší'itské komunity v jedné z nejchudších čtvrtí Kirkúku. "Někteří lidé, kteří přišli k volbám, nebydlí v Kirkúku," řekl agentuře Reuters. Další kirkúcký Arab Ra'd Chálil s ním souhlasil: "Výsledky jsou podle očekávání a byly ihned odmítnuty". "Strany s volbami manipulovaly a volební komise jim pomáhala."

25. ledna Jednotná arabská fronta v Kirkúku odstoupila z voleb na protest proti rozhodnutí volební komise. Šajch Wasfi al-'Ásí řekl londýnskému listu al-Quds al-Arabí, že komise povolila více než 70 000 Kurdům, kteří nebydlí v Kirkúku, aby se ve městě zúčastnili voleb.

Středa 16. února 2005

Hadítha

Kolem 15:00 explodovala ve městě bomba pod americkou kolonou, zničila obrněné vozidlo, usmrtila sedm a zranila dva vojáky. Mrtvé a raněné odvezly vrtulníky, americká hlídka pak střežila vrak vozidla, aby se k  němu nemohli přiblížit novináři s fotoaparáty nebo kamerami.

Hít a Hadítha

Ve 14:59 místní korespondent Mafkarat al-Islam napsal, že velení místní loutkové policie krátce předtím oznámilo svou rezignaci. Korespondent uvedl, že 1 600 členů místní policie v Hítu a Hadíthě opustilo službu, takže města jsou nyní úplně bez loutkové policie. Předseda místní správní rady v Hítu mu otevřeně sdělil, že obě města jsou fakticky v rukou odboje, protože v nich už nejsou žádní představitelé proamerického loutkového režimu. Američané později ovšem rozmístili v různých čtvrtích města své síly.

Korespondent uvedl, že náhlá masová rezignace vyvolala varování zaslaná odbojem všem policistům, aby do 48 hodin službu opustili, doprovázená veršem Koránu, který zakazuje sloužit nevěřícím.

Podle jeho zprávy vládlo v obou městech po příchodu Američanů značné napětí. Značný počet bojovníků včetně arabských dobrovolníků se mezitím shromažďoval v severní části Hítu a připravoval k boji s okupačními vojáky. Korespondent očekával velmi prudký boj, protože bojovníků bylo mnoho a byli vyzbrojeni i nekonvenčními zbraněmi.

V 17:00 pak oznámil, že ve vesnici Bú Ásaf západně od Hítu krátce předtím bojovníci zničili Humvee, zabili tři a zranili tři americké vojáky a pak zaútočili na americké vojáky doprovázené vrtulníky a bojovými letouny v severní a západní části města.

Podle další zprávy, odeslané ve 22:26 sestřelil odboj jeden z amerických vrtulníků. Apache se zřítil do okolí vesnice Bú Ásaf, kde shořel a jeho posádka na místě zahynula.

V jiné večerní zprávě korespondent oznámil, že americké síly ze 65 procent evakuovaly svou základnu Ajn al-Asad u Hítu. Jak mu sdělil jeden ze starších tlumočníků, který u Američanů už rok pracoval, většina z vojáků, kteří základnu opouštěli, byla zraněná nebo postižená nespavostí, záchvaty nebo různými druhy hysterie, případně měli za sebou pokus o sebevraždu. Podle tlumočníka se v posledních dnech mezi vojáky rozmohly pěstní šarvátky a běžnými se staly případy vojáků, kteří odmítali poslouchat rozkazy. A to natolik, že bylo nutno zavést nový disciplinární řád.

Místní kmenoví vůdci a intelektuální představitelé korespondentovi řekli, že američtí vojáci se v minulých dnech uchylovali na noc do ulic a uliček obou Hítu i Hadíthy, které tak přeměnili v noční latríny. Při každém raketovém útoku odboje na základnu totiž utíkali do města a svou základnu považovali za krajně nebezpečnou. Obyvatel hítské čtvrti Mu'allimín korespondentovi řekl, že v pondělí ráno, když šel na ranní modlitbu do mešity, našel amerického vojáka spát na prahu svého domu, kde o něho téměř zakopl.

Qá'im - Američané používají děti jako lidské štíty

S přibývajícími útoky odboje začali okupační vojáci ve městě používat děti jako lidské štíty. Místní lidé je proto přestali pouštět do škol a vůbec na ulici. Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že kdykoli šla americká hlídka do centra města -- což mají nařízeno konat pravidelně -- vojáci lákali děti cukrovinkami a dárky. Jakmile se děti přiblížily, aby si tretky vzaly, vojáci jich desítky pochytali a naložili na své tanky a obrněná vozidla, aby odboji znemožnili zaútočit na ně.

Bagdád

V interview pro Mafkarat al-Islam americký poručík John Haston, který patří k posádce okupačního štábu v Republikánském paláci v Bagdádu v tzv. Zelené zóně, řekl: "Ti povaleči (tj. Iráčané) zničili prestiž americké armády, kterou nedokázala přemoci žádná jiná armáda na světě. Díky Bohu, že máme dost peněz na nábor mladých lidí mimo Ameriku, aby šli bojovat do Iráku. To je záhada, jak budeme v Iráku pokračovat. Ale bojím se, že přijde den, kdy už nikoho nezískáme ani za miliony dolarů. Tenhle svět je krásný, nikomu se nechce ho jen tak opustit. Ale ti povaleči jsou chudí a milují smrt, která je vysvobodí z jejich utrpení. Pro nás je to sebevražda." Pokračoval: "Není to žádná hanba přiznat to bahno. Ale hanba je držet vojáky tam, kde jsou lidé. Vidíte sám, že nemohou odpovídat na žádný útok uprostřed lidí. Proto máme ztráty. Věřím, že přijde čas, kdy opustíme tohle hnijící bahno i s jeho lidmi."

Starší korespondent si tyto výroky zaznamenal v bagdádském kongresovém paláci, kde se konala tisková konference iráckých a amerických představitelů.

Přívrženec ájatolláha Alího as-Sístáního Fá'iz al-Ašbál byl ráno zastřelen ve chvíli, kdy vycházel ze svého domu v Ghazálíji. Byl členem šestičlenné rady, kterou Sístání vytvořil k sestavení kandidátky Spojené irácké aliance.

Vůdce Demokratické národní strany Mithal al-Alúsí řekl kuvajtské agentuře KUNA, že ve středu přežil další pokus o atentát. Alúsí je znám svými blízkými vztahy se sionisty a tím, že nedávno navštívil tzv. "Izrael". Z útoku na svou osobu obvinil "teroristy" a vyzval loutkovou vládu a policii, aby mu poskytla ochranu. Předchozí pokus o atentát přežil 8. února, kdy byli zabiti dva z jeho synů a jeho strážci.

22 minometných střel zasáhlo základnu iráckých loutkových sil u Dudžajlu. Podle kapitána loutkové armády As'ada Amdžáda, jehož citoval list al-Arab al-Jawm, byli zabiti dva iráčtí vojáci a jeden spekulant. Útok rovněž na základně způsobil materiální škody, mj. zničil dvě auta a cisternu pohonných hmot.

Ba'qúba

List al-Arab al-Jawm informoval o boji, který propukl před svítáním ve čtvrti Muhandisín. Jak sdělily irácké bezpečnostní síly i místní nemocnice, byl v něm zabit jeden policista a padli dva mudžáhidové.

Samarrá'

Jordánský list al-Arab al-Jawm rovněž oznámil, že v noci na středu došlo k boji jižně od města Samarrá', v němž zemřel jeden Iráčan.

Stejný list dodal, že v průmyslové části centrálního Samarrá' došlo k boji i předchozí noci z úterý na středu, když odboj zaútočil na společnou americko-iráckou hlídku. Podle sdělení americké armády v něm padl jeden bojovník, jehož těla se Američané zmocnili a další dva mudžáhidové utrpěli zranění.

Dulu'íja

Major loutkové policie Džum'ah Muhammad oznámil listu al-Arab al-Jawm, že ráno na silnici mezi Samarrá' a Dulu'íjou blízko vesnice 'Ámín explodovala pod americkou-iráckou hlídkou bomba. Bomba zničila vozidlo, zabila tři loutkové vojáky a dva zranila.

Mósul

Blízko náměstí Jarmúk explodovalo auto naložené výbušninou u amerického konvoje a podle svědectví přihlížejících poškodilo minimálně jedno z vozidel a zranilo jeho posádku.

Plukovník loutkové policie Halab Abd ar-Rahmán přežil ráno pokus o atentát. On i jeden z jeho strážců byli pouze lehce zraněni, zabit byl jeho řidič.

List al-Arab al-Jawm z tohoto města přinesl zprávu, že síly odboje ostřelovaly z minometů americkou základnu, zřízenou na letišti.

Kirkúk

Ozbrojení muži zastřelili plukovníka Ibráhíma Ahmada Mahmúda, velitele stráže ropných vrtů v Udžajlu u Kirkúku. Tuto informaci sdělil listu al-Arab al-Jawm major Nadžat Abdalláh z loutkových obranných sil ropných zařízení.

Tuz Churmátú

Spojená americko-irácká hlídka zahájila u vesnice Bír Ahmad 11 km východně od města Tuz Churmátú střelbu na civilní automobil, zabila v něm iráckou ženu a zranila jejího muže. Podle policejního kapitána Ahmada Bajána Hádího "jelo auto rychle a vzbudilo podezření hlídky".

Unesen významný kolaborant

Kapitán irácké loutkové policie Akram Kámil sdělil AFP, že přední člen Strany národní dohody vedené Ijjádem 'Álawím Sajf Abú Mush'ál Hasan byl unesen ze svého domu v Dudžajlu.

'Álawího strana oznámila, že od dubna 2003 už bylo zabito 40 jejích členů, z toho 20 od počátku roku 2005.

Poselství iráckých vzdorných měst arabským médiím

Korespondenti Mafkarat al-Islam ve městech Ramádí, Hít, Hadítha a Qá'im obdrželi poselství obyvatel těchto měst určené arabským satelitním televizím a souhlasili s jeho předáním.

V poselství se praví: "Jste horší nepřátelé Iráčanů než okupanti. Úplně jste přešli na jejich stranu. Ukazujete naše utrpení, ale obviňujete nás z terorismu. Nežádáme vás, abyste pro naše muslimské bratry a sestry pravdivě vysílali zprávy o našem hrdinství, protože víme, že jste zbabělci. Ale říkáme vám: když už k nám nejste laskaví, alespoň nás nešpiňte. Pamatujte, že zítra nás všechny očekává Bůh."

Čtvrtek 17. února 2005

V protiamerickém boji padlo 136 žen

Skupina iráckého odboje ve městě Ramádí zveřejnila prohlášení, v němž uvedla počet žen, které od americké invaze na jaře 2003 zemřely jako mučednice v bojích s okupanty v různých částech země. Napočítala 136 iráckých mučednic, mezi nimi čtyři ženy z jiných arabských zemí, které padly na různých frontách -- ve Fallúdže, Mósulu, Ramádí, Hadíthě, Tal'afáru, Qá'imu, Ba'qúbě, Bagdádu, Júsúfíji, Hillá, Nadžafu, Abú Ghurajb, Hásibě a jinde.

V prohlášení se praví:

"Mnozí mužové tohoto národa zemřeli a srdce krvácí nad jejich ztrátou. Ani tito mrtví nepohnuli srdci zbabělců a lokajů. Proto jsme se rozhodli zveřejnit počet žen, které padly ve všech bitvách odboje, ne těch, které se staly obětí okupantského bombardování, ale těch, které pozvedly zbraň při obraně posvátnosti svého náboženství a své země, abychom tak dali lokajům a zbabělcům možnost pohlédnout na to, co páchají a přijít k rozumu.

Statistiky ukazují, že na bitevním poli zemřelo jako mučednice 136 žen. Patnáct z nich zemřelo při sebevražedných operacích, které ohromily nepřítele a naplnily jejich srdce děsem, neboť na koho by to nezapůsobilo?

Pojmenovali jsme jednu eskadru mudžáhidů podle jedné z mučednic, hrdinky, která dala okupaci okusit porážky: Eskadra Fátimy čisté mučednice chrání její jméno a zahanbí každého lokaje a zbabělce."

Mafkarat al-Islam k tomu poznamenal, že první žena-mučednice pocházela z kmene Šamár. Vzala na sebe pás s výbušninou a odpálila se u amerického kontrolního stanoviště krátce po americké invazi na jaře 2003.

Nejznámější z iráckých bojovnic je Fallúdžanka známá jako Matka mučedníků. Bojovala v řadách odboje za amerického obléhání města a pak se s ostatními bojovníky uchýlila do jižní poloviny města. Na počátku roku 2005 odmítla odejít město s ostatními mudžáhidy opustit. Křičela na ně, když začínali váhat, zahrnula je nabádáním, aby neodcházeli, vyzývala je k postupu proti okupantům a hlasitě volala: "Hanba vám! Ženy jsou na frontě a muži uhýbají!" Korespondent Mafkarat al-Islam s ní hovořil při pohřbu jednoho z jejích zabitých synů a doufá, že brzy zveřejní její příběh.

Hít

Irácký odboj ve středu v noci oznámil, že město Hít bylo úplně očištěno od amerických vojáků. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že k tomuto prohlášení došlo po prudkých bojích posledních čtyř hodin, po nichž američtí vojáci celé město vyklidili. Boje se koncentrovaly do čtvrtí Hamám a Mu'allimín a do vesnic Bú Asám a Záwija. Bylo v nich zničeno šest obřích amerických tanků, čtyři obrněná vozidla a dva obrněnce zneškodněny. Sestřelen byl vrtulník Apache. Korespondent, který boj sledoval zblízka, odhadoval, že zabito bylo kolem 40 amerických vojáků. Korespondent americké TV al-Hurra sledoval boj v doprovodu amerických vojáků.

Středeční boje znamenaly pro Američany těžkou porážku Všechny složky odboje prohlásily, že město je od Američanů osvobozeno a slibovaly, že je porazí znovu, pokud se pokusí do města zase dostat. Odboj ztratil 11 bojovníků, kteří v boji padli, dalších 15 utrpělo zranění, většinou vážná.

Qá'im

Odboj vypálil 14 raket Grad do prostoru americké základny A22 u hranice se Sýrií. Ze základy vyšlehly plameny a hustý kouř zakryl oblohu. Podle zvuků explozí, které se ozývaly ještě dlouho po ostřelování, bylo patrné, že na základně byly zasaženy zásoby munice.

Mezitím vypálili bojovníci ještě dvě rakety C5K na další americkou základnu u celnice.

Fallúdža

Ve čtvrtek ráno americké síly zcela opustily svůj tábor v zemědělské oblasti u města. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam se vojáci odtud přemístili do oblasti Tallá 1 km od Saqlawíje.

Americké síly se stáhly také z velitelských stanovišť na Východním mostě, Japonském mostě a mostě Bú Šaháb. Několik stanů, které po vojácích zůstaly, sebrali místní lidé. Korespondent oznámil, že na severozápadně Fallúdže už není jediný americký voják.

Americké síly se staly terčem několika těžkých zásahů odboje, které zcela zničily americkou základnu Hajkal východně od Saqlawíje. Američané také ztratili několik velitelských stanovišť po celém městě, což umožnilo obyvatelům volnější pohyb.

Zdejší korespondent se dále dozvěděl, že asi 3 000 místních lidí se dalo k národní gardě, policii a civilní obraně. I když byly tyto organizace zřízeny okupačními silami, dobrovolníci z řad místních lidí budou více dbát o bezpečnost svých spoluobčanů. Oddíly tzv. národní gardy, které sem byly převeleny odjinud, se totiž odmítly podílet na "zajišťování bezpečnosti" ve městě, protože jim místní lidé hrozili pomstou za to, že pomáhaly Američanům při vyhlazovacím útoku na město v listopadu 2004.

Američané podle korespondentova zjištění uvěznili 11 místních mužů, které obvinili ze sledování soustředění amerických vojáků.

Tři rakety Kaťuša zasáhly americkou základnu v zemědělské oblasti severně od města, raketa Grad dopadla na americké pozice u železniční stanice.

Očekávané propuštění části vězňů z Abú Ghurajb

Ve čtvrtek nebo nejpozději v pátek se očekává propuštění asi 100 vězňů z amerického vězeňského tábora Abú Ghurajb. Podle očitých svědků byli již převezeni na americkou základnu u Fallúdže.

Před deseti dny propustili Američané asi 400 vězňů z tábora Luka u Basry, což je všeobecně považováno za pokus o zmírnění napětí v zemi, zvláště po tom, co se odboj po odchodu z Fallúdže rozmístil po celém Iráku.

Chálidíja

Povstalci zajali u Chálidíje 20 členů výzvědné divize tzv. národní gardy, kteří jeli z americké základny Habbáníja u Fallúdže. Přímo v Chálidíji našli lidé na ulicích těla 15 dalších gardistů. Místní lidé považují mrtvoly za poselství povstalců, že podobný osud čeká všechny, kdo budou kolaborovat a americkými okupanty.

Deset mrtvých těl členů téže divize bylo už ve středu nalezeno západně od Bagdádu.

Zatčen další člen rady ulamá

Irácká loutková policie zatkla šajcha Núrího as-Sámidi'ího, člena rady ulamá a imáma Šahídovy mešity v bagdádské čtvrti Muhandisín. Ve čtvrtek ráno vtrhla loutková policie do šajchova domu a odvedla ho neznámo kam. Radě nebyl znám ani důvod zatčení. AFO to sdělil jiný člen rady, který si přál zůstat v anonymitě.

USA a Írán spolupracovali při přípravě iráckých "voleb"

V interview pro Reuters, citovaném na anglické webové stránce al-Džazíry íránský vyslanec v Británii Muhammad Husajn 'Ádilí řekl, že Írán "těsně spolupracoval" se Spojenými státy v úsilí získat podporu Iráčanů pro volby, k nimž došlo 30. ledna. Ačkoli USA nemají oficiální diplomatické vztahy s Íránem, obě země využily spojení přes třetí země, především Británii, aby podpořily "společný zájem na úspěchu iráckých voleb".

'Ádilí dodal, že Írán se snažil volby podporovat nejen mezi iráckými šíity, ale i mezi sunnitskou populací.

Balád

Ve vesnici Bú Hišmá u Baládu došlo kolem 16:00 k boji Iráčanů s okupačními silami. Podle místního korespondenta Mafkarat al-Islam trval střet 50 minut, bylo v něm zabito osm amerických vojáků, zničeno obrněné vozidlo, zneškodněn tank Abrams a zapálena dvě Humvee. Místní lidé, kteří vyšli na střechy svých domů a modlili se za vítězství mudžáhidů, prohlásili, že většina vojáků byla zabita, když se pokoušela utéci z boje. Někteří se schovali v blízkém domě, ale bojovníci jej zapálili. Sami ztratili jednoho spolubojovníka, který pocházel z Fallúdže.

Samarrá'

U ramene Tigridu ve městě explodovala bomba, která zničila Humvee z americké kolony a zabila pět vojáků. Americká armáda událost přiznala, ovšem s tím, že zemřeli jen dva vojáci, místní obyvatelé však korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdili, že mrtvých bylo skutečně pět.

Hillá

Do hillské čtvrti Šurta přijela do kolona čtyř amerických vozidel společně s polskými okupačními vojáky a rozdávala letáky a učebnice do škol. Letáky měly nadpisy jako Teror a wahhábismus -- dvě strany téže mince. Učebnice obsahovaly nové učební osnovy odpovídající představám amerických okupantů. Exploze bomby pod kolonou zničila těžké obrněné Humvee (tento typ byl před měsícem do Iráku nově nasazen), zabila čtyři americké vojáky a pátého lehce zranila. Úlomek bomby zabil i šíitského duchovního, který vojáky doprovázel a pomáhal jim rozdávat letáky. Smrt vojáků i duchovního potvrdil korespondentovi zdroj z místní loutkové policie.

Provincie Babylón

Americká armáda přiznala, že v babylónské provincii byli zabiti dva příslušníci 1. průzkumné jednotky námořní pěchoty. Podle jejího prohlášení k tomu došlo při dopravní nehodě.

Násiríja

Maskovaný sebevražedný řidič najel po poledni vysokou rychlostí se Sedanem Kia naloženým výbušninou do italské vojenské kolony v oblasti Súq aš-šujúch jihozápadně od Násiríje. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam usmrtil 11 italských vojáků. Američtí a iráčtí vojáci pak místo uzavřeli a zabránili komukoli se přiblížit. Tvrdili přitom, že byl zabit pouze sebevražedný řidič, jehož nazvali "teroristou". Očití svědkové však viděli krvavé skvrny a roztrhaná těla vojáků a tato tvrzení prohlásili za lživá.

K útoku se přihlásila dosud neznámá skupina Salafíjské eskadry úsvitu islámu. V prohlášení, zaslaném jedné z místních mešit prohlásila, že útok byl odpovědí na rozhodnutí italské vlády setrvat v Iráku a pohrozila, že další útoky budou namířeny přímo na italské okupační základny.

K útoku došlo den potom, co italská vláda prohlásila, že své vojáky v Iráku ponechá, protože jejich odchod by byl "zradou" iráckého lidu, ve skutečnosti by byl odchod Italů především zradou Spojených států.

Mundhiríja

Ve městě došlo k výbuchu bomby položené u silnice pod americkou kolonou. Exploze zničila jedno Humvee a zabila čtyři vojáky.

Mósul

Černý Chevrolet naplněný výbušninou explodoval v 6:00 u americké kolony v zalesněné oblasti severně od Mósulu. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam zničil výbuch vozidlo na přepravu vojáků a Humvee. V nich uhořelo 14 amerických vojáků a nejméně 7 bylo zraněno. Korespondent, který na místo dorazil krátce po explozi, viděl, že mrtvoly vojáků byly úplně zuhelnatělé. Krátce poté, co odeslal svou zprávu, Američané celé místo uzavřeli a snažili se ohořelá těla vytáhnout z vraků.

Tal Afár

Povstalci odpálili kolem 14:00 auto s výbušninou u amerického kontrolního stanoviště ve čtvrti Dawán na západě města, ležícího 70 km západně od Mósulu. Jak sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam kapitán místní policie, výbuch zničil dvě Humvee, zabil devět amerických vojáků a několik zranil. Očití svědkové korespondentovi tvrdili, že vážně zraněných bylo 12.

Basra

Átif Mustafá, zaměstnanec ministerstva zdravotnictví, byl zastřelen třemi ozbrojenci z jedoucího auta. Mustafova rodina obvinila z vraždy šíitskou nacionalistickou Stranu islámské výzvy (Hizb ad-Da'wa), která kolaboruje s Američany.

Když byl Mustafá pohřbíván v Abú al-Chásib u Basry, místní sunnité vyjádřili zděšení nad tím, že by se lídr Hizb ad-Da'wa, Ibráhím Dža'farí, který je zapleten do vražd sunnitských představitelů v jižním Iráku, měl stát loutkovým premiérem. "Vyzývá k ukončení sektářství a extremismu a ke sjednocení všech Iráčanů, ale přitom je zapleten do vražd sunnitů," prohlašovali.

Pátek 18. února 2005

Ramádí

Krátce po poledni odpálili Iráčané devět raket Kaťuša na americkou základnu na západě města. Z komplexu bylo slyšet exploze, pocházející zřejmě ze zasažené munice a nad základnu stoupaly husté mraky kouře.

Hít

Bomba ukrytá v káře pouličního prodejce explodovala na strategické silnici z Hítu do Kubajsá a zabila 13 amerických vojáků, řadu dalších přitom zranila. K útoku došlo na silnici, kterou Američané uzavřeli pro běžný provoz, protože se po ní neustále oběma směry pohybovaly vojenské kolony.

Američané uzavřeli široké okolí výbuchu. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, poté, co místní policejní síly rezignovaly, okupační režim vyslal do města ve čtvrtek v noci policisty z Bagdádu. Jejich poručík korespondentovi potvrdil počet zabitých okupačních vojáků. Byla rovněž zničena tři Humvee a čtvrté poškozeno. Pro oběti útoku přiletělo pět vrtulníků.

Hadítha

Na jedné z hlavních ulic v centru města explodovala bomba pod americkou vojenskou kolonou, zničila Humvee a zabila čtyři vojáky.

Bagdád a okolí

Vysoce výbušná bomba vybuchla ráno v Abú Ghurajb pod kolonou čtyř amerických vozidel a zničila americké Humvee, v němž zahynuli tři vojáci. Jejich smrt potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam plukovník loutkové policie s tím, že čtvrtý voják ve vozidle utrpěl vážné zranění. Američané znemožnili novinářům přístup na místo.

Další bomba explodovala ráno v jihobagdádském předměstí Durá. I tady zničila Humvee, v němž zabila čtyři vojáky a jejich iráckého tlumočníka. Na místo museli přijet hasiči, protože bomba zapálila sloupy telefonního a elektrického vedení.

Ve zjevném pokusu o zasetí sektářských nesvárů, souvisejícím s americkými plány na rozdělení a podmanění Iráčanů, explodovala bomba v šíitské mešitě v Durá, která zabila a zranila značný počet osob. Americká AP citovala svědka, podle něhož v souvislosti se šíitským svátkem Ašurá došlo současně k dalšímu výbuchu v jiné šíitské mešitě v západním Bagdádu. Podle důstojníka tzv. národní gardy bylo v Durá zabito asi 30 lidí.

Mahmúdíja

Sebevražedný útočník najel do americké vojenské kolony několika obrněných vozidel a čtyři z nich zničil. Jedním z nich bylo vozidlo na přepravu vojáků, v němž bylo deset vojáků zabito a devět zraněno. Zbývající vozidla místo obklíčila a čekala na příjezd posil z kilometr vzdálené základny. Policejní poručík korespondentovi Mafkarat al-Islam počty mrtvých a zraněných potvrdil a dodal, že vzhledem k vážným zraněním některých vojáků počet mrtvých ještě vzroste.

Mósul

Po poledni vybuchla bomba pod americkou kolonou ve čtvrti Islá az-Zirá'í. Jak oznámil zdejší korespondent Mafkarat al-Islam, zničila Humvee a z jeho posádky dva členy zabila druhé dva zranila.

Irbíl

Ostřelovač zasáhl uprostřed Irbílu jihokorejského vojáka, stojícího na kontrolním stanovišti. Podle svědků byl voják ihned mrtev. Jihokorejští vojáci pak spolu s kurdskými pešmergy obklíčili stanoviště a začali bezvýsledně pátrat po střelci.

Hillá

Kolem 8:00 explodovala podomácku vyrobená pozemní mina pod polskou okupační hlídkou ve čtvrti Zuhúr v centrální části Hillá. Tři polští vojáci byli výbuchem zabiti a čtvrtý vážně zraněn.

Mundhiríja

Zdejší korespondent byl přítomen boji, k němuž ve městě došlo ve 22:00. Mudžáhidové tu zaútočili na americkou kolonu čtyř tanků, tří Humvee a jednoho obrněného vozidla. V nastalém boji, který trval dvě hodiny, zničili celou tuto kolonu a pobili asi 60 vojáků, což potvrdil i pobočník velitele irácké pohraniční stráže.

Asi 20 minut po boji přiletěly americké vrtulníky a zahájily odvetný útok na místní lidi. Raketami zasáhly čtyři domy a zabily 19 civilistů, mezi nimi 11 žen a dětí, jak uvedla místní nemocnice.

K odpovědnosti za útok se přihlásila organizace Eskadry Abú Dadždžána al-Ansarího s tím, že "bitva u Chajbaru je překonána".

Korespondent zprávu o boji odesílal v sobotu ráno, kdy v celém městě od časných hodin platil zákaz vycházení. Američané zatkli místního velitele policie a obvinili ho z napomáhání "teroristům". Zabránili rovněž novinářům z Ba'qúby (kde sídlí guvernérský úřad provincie, do níž Mundhiríja patří) v příjezdu do města.

Sobota 19. února 2005

Qá'im

Ve čtvrti Fusfat explodovala bomba pod americkou kolonou. Zničila Humvee a usmrtila jeho čtyřčlennou posádku.

Hít

Také tady vybuchla bomba pod kolonou amerických vojenských vozidel. Zničila rovněž Humvee, z jeho posádky dva členy zabila a dva zranila. Podle příslušníka tzv. národní gardy, převeleného sem z Bagdádu, byli vojáci členy námořní pěchoty. Oba zranění byli ve vážném stavu.

Ramádí

Kolem 18:30 podniklo deset maskovaných bojovníků ve čtvrti Siramik na západě města útok na americkou hlídku. Podle očitých svědků zničili Humvee a zabili čtyři členy jeho posádky. Pátý voják byl bojovníky zajat, když se snažil dohnat zbytek kolony, který velkou rychlostí z místa ujel. Zajatec byl se zavázanýma očima odvezen, zatímco shromážděný dav místních mužů a žen zdravil bojovníky voláním "Alláhu akbar!"

Fallúdža

Zdejší odboj vypálil v pátek večer kolem 19:00 13 minometných střel na americké velitelské stanoviště na východním okraji města. Ty zasáhly a zničily čtyři Humvee a celé stanoviště, zabily osm vojáků a jedenáct zranily.

Ba'qúba

Krátce před 9:00 oznámil důstojník tzv. národní gardy, že v Ba'qúbě u sídla národní gardy došlo k explozi auta naloženého výbušninou, které zabilo jednoho gardistu a jednoho civilistu.

Další auto řízené sebevražedným útočníkem a naložené výbušninou explodovalo kolem 11:00 u amerického kontrolního zátarasu východně od Ba'qúby na silnici do Chálisu. Smrt sedmi amerických vojáků a zranění čtyř dalších včetně výše postaveného důstojníka potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam mj. zdroj z hasičského oddílu.

Bajdží

Severně od Tikrítu zničila bomba na hlavní silnici, kterou užívají americké cisterny k transportu surové ropy do rafinérie v Bajdží, americký tank a zabila pět vojáků. Tank byl součástí kolony, která prováděla pravidelnou denní kontrolu.

Bagdád

Na dálnici v Sukkáníji na jihu Bagdádu explodovala bomba pod americkou kolonou, převážející irácké a jiné arabské zajatce v doprovodu čtyř Humvee a dvou vozidel Zil plných amerických vojáků mířících zbraněmi na všechny kolemjdoucí. Na dálku odpálená bomba nezasáhla první vozidlo, vezoucí zajatce, ale zničila následující, v němž jeli vojáci. Podle svědků byli všichni buď zabiti nebo zraněni. Jeden ze svědků tvrdil, že ve vozidle bylo celkem 13 vojáků, z nichž pět bylo usmrceno. Američané pak zatkli všechny prodejce benzinu v ulici včetně dětí a prohlásili, že buď útočníkům přímo pomáhali nebo přinejmenším věděli, že je na ulici bomba a nic neohlásili.

Mahávíl

Pod americkou kolonou několika vojenských vozidel projíždějící městem, které leží 31 km jižně od Bagdádu, explodovala přesně v 10:00 ve čtvrti Dubbat bomba. Výbuch dva vojáky zabil a dva zranil a zničil jejich Humvee. Když korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo, viděl, že se Američané snaží odtáhnout vrak zničeného vozidla a brání novinářům jako obvykle v jakémkoli fotografování.

Samarrá'

Podle zpráv očitých svědků najel sebevražedný útočník na motocyklu v 16:30 poblíž citadely v severní části města do americké pěší hlídky a odpálil se. Devět vojáků přitom zabil a čtyři zranil, jednoho z nich smrtelně. K akci se přihlásily Salafíjské eskadry Ibáda ar-Rahmána s tím, že útočníkem byl mladý muž pocházející z Arabského poloostrova.

Srážky mezi šíity a sunnity v Hillá

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že město Hillá se stalo dějištěm střetů mezi členy šíitskými kolaboranty z Brigád Badr a Strany islámské výzvy se sunnity. Brigády Badr jdou ozbrojeným křídlem šíitské Nejvyšší rady islámské revoluce (SCIRI) a do Iráku přišly zároveň s okupačními vojsky na jaře 2003. Zdroje v sunnitské mešitě čtvrti Džabáwijín (největší sunnitské oblasti v okolí) korespondentovi sdělily, že k boji došlo poté, co členové Brigád Badr vyšplhali na vrchol Velké mešity ve městě a snažili se tam umístit černé šíitské prapory a na budovu nápisy, mj. "Jsme Husajnovci a ne Muhammadovci".

Imáma a správce mešity, který jim bránil v rozmístění sektářských nápisů a vlajky, tři střelci zbili do krve. Korespondent poznamenal, že sunnitská populace nic nepodnikla a nepokusila se o odplatu, protože je poradní a právní rada vyzvala, aby zůstali doma a nevycházeli, neboť proameričtí šíitští kolaboranti se je snaží vtáhnout do sektářských rozporů. Situace se přesto zhoršila, když šíitští násilníci zaútočili na manžela sunnitské ženy, který odmítl přijmout "Husajnův pokrm". Tento incident vzbudil reakci, která ještě zesílila, když do města na základě zpráv o událostech přišla velká skupina sunnitských bojovníků. Ti zaútočili na sídlo Brigád Badr, úplně je zničili a zabili 14 jejich střelců včetně velitele místní brigády. Zabit byl podle některých zpráv také syn velitele místní policie, rovněž člen brigád. Dalších devět bylo zraněno a dopraveno do nemocnice, stejně jako jeden zraněný sunnita.

Sunnité se tajně rozmístili po celém městě pro případ dalších výpadů, Brigády Badr však nic nepodnikly. V neděli večer mudžáhidové rozšiřovali letáky, varující kolaboranty před dalšími útoky na sunnitskou komunitu a hrozící, že je v takovém případě do posledního zlikvidují. Pokud jde o místní policii, ta spolu s americkými a polskými okupačními vojáky ve městě potvrdila průběh srážky a ztráty způsobené Brigádám Badr, ale nijak nezasáhla.

Američané teoreticky i prakticky pracují na rozdělení Iráku v naději, že to oslabí odboj proti okupaci. Poslední provokace Brigád Badr v Hillá je dalším příkladem takových snah. Je proto důležité, aby se lidé nedali zatáhnout do sektářského konfliktu a měli stále na zřeteli osvobození všeho iráckého lidu z cizí okupace.

Násiríja

Ostřelovač zastřelil italského okupačního vojáka, který stál uprostřed ulice al-Aimmá v západní části města. Italové pak zahájili čtyřhodinové bezvýsledné pátrání po střelci.

Samáwa

Sedm raket Grad zasáhlo v 7:00 zdejší japonskou okupační základnu. Korespondent Mafkarat al-Islam sledoval útok společně s místními obyvateli a potvrdil, že ze základny byly slyšet čtyři mohutné druhotné exploze a nad ní bylo vidět husté mraky kouře. Japonci do poledne nevydali žádné oznámení o útoku ani o utrpěných ztrátách.

Irsko slibuje výcvik irácké policie

Irská republika v rámci evropské politiky nápravy vztahů s Washingtonem oznámila svou ochotu podílet se na výcviku irácké loutkové policie. Irský nezávislý tisk to oznámil v sobotu; dosud poskytovalo Irsko americké okupaci pouze finanční pomoc.

Neděle 20. února 2005

Ramádí

V 5:00 obklíčili Američané celé město, ležící 110 km západně od Bagdádu a zamezili jakémukoli pohybu dovnitř nebo ven. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam byly uzavřeny silnice vedoucí do Hítu na západě, Fallúdže na východě, Madínat as-Sijáhíja na jihu a k dálnici do Samarrá' na severu. Američané shazovali z vrtulníků letáky do obleženého města, v němž obyvatelům vyhrožovali tvrdými represáliemi, pokud odboj nepropustí amerického vojáka, kterého zajal předešlého dne.

Ve zprávě odeslané v 15:20 pak korespondent oznámil, že ve čtvrtích Mal'ab a Ta'mím na západě a východě města začaly boje. Podle další zprávy z 16:50 donutil raketový útok americké síly k ústupu z pozic ve východní části města. Tamní velitelské stanoviště blízko zemědělské fakulty univerzity al-Anbár zasáhla palba minometných střel, která podle sdělení člena iráckých sil rychlého nasazení zneškodnila dvě Humvee a zabila či zranila několik amerických vojáků. V bojích ve čtvrtích Mal'ab a Ta'mím bylo podle kapitána sil rychlého nasazení zabito osm a zraněno devět Američanů. Korespondent k tomu dodal, že jednotka rychlého nasazení měla v boji krýt americké vojáky, ale celá zároveň s nimi z boje utekla. Kromě toho oznámil, že Američané mezitím našli mrtvé tělo s useknutou hlavou; byl to onen voják, kterého okupanti od soboty postrádali. Ve chvíli, kdy korespondent tuto zprávu odesílal, znělo z minaretů volání Alláhu akbar! a modlitby za vítězství odboje. V několika mešitách se konaly společné polední a odpolední modlitby, zatímco kolem zuřil boj.

Podle další zprávy, odeslané v 19:50 sestřelil odboj raketou Strela nad čtvrtí Ta'mím vrtulník Apache. Stroj se v plamenech zřítil a hořel ještě dlouho na zemi, když v něm Američané hledali těla posádky.

Zpráva z 20:25: Sebevražednému útočníkovi opásanému výbušninou a oblečenému do uniformy tzv. národní gardy se podařilo dostat mezi vojáky shromážděné kolem vyššího amerického důstojníka a tam se odpálit. Vysoký důstojník spolu s dalšími pěti důstojníky stojícími kolem něho byl na místě mrtev. Američané poté zatkli řadu důstojníků tzv. národní gardy.

Americká armáda v neděli vyhlásila zostření bezpečnostních opatření v Ramádí a dalších městech na Eufratu. První divize námořní pěchoty a irácké bezpečnostní síly zahájily tzv. operaci "River Blitz", vyhlásily zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 a další "bezpečnostní opatření", jak obvykle nazývají represálie proti obyvatelstvu. Generálmajor Richard Natonski, velitel divize námořní pěchoty, řekl AFP, že opatření se vztahují také na sledování pohybů po Ramádí a z něho, vytvoření kontrolních stanovišť, hledání zbraní a bojovníků.

Dalšími městy, na něž se tato opatření vztahují, jsou Hít, Baghdádí a Hadítha.

Qá'im

Asi půl hodiny před polednem explodovalo blízko města auto řízené sebevražedným útočníkem, které narazilo do americké kolony. Když korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo, zjistil, že byla zničena tři Humvee. Podle sdělení jednoho ze svědků bylo zabito osm amerických vojáků a šest zraněno.

Na cestě k americké základně Ajn al-Asad, známé též jako A22, instalovali mudžáhidové bombu, která vybuchla pod třemi kamiony, dopravujícími na základnu zásoby. Poté, co první kamion zničila exploze, mudžáhidové zničili ostřelováním zbývající dva a usmrtili všech šest vojáků v nich. V akci padl jeden z bojovníků. Jak korespondent oznámil, americké síly dorazily na místo až po dvou hodinách, což bojovníkům umožnilo přeložit a odvézt náklad kamionů, který nebyl při útoku zničen.

Hadítha

Ve vesnici Džubba severně od Hadíthy explodovala ráno bomba pod americkou kolonou čtyř Humvee. Jedno z nich zničila a zabila nebo zranila pět členů jeho posádky. Vojáka, který stál vzadu na vozidle, smrtící výbuch odhodil do vzdálenosti 10 metrů. Poté, co povstalci bombu instalovali, varovali všechny pastevce a chodce v okolí, aby se k místu nepřibližovali, dokud nepřijedou Američané.

Bagdád

Přesně v poledne zahájilo přes 20 bojovníků ve vesnici Zawbí, ležící blízko Abú Ghurajb útok na americký konvoj, vezoucí na popravu irácké a jiné arabské vězně oblečené ve speciálních červených oděvech. Při útoku byla zničena tři Humvee a všichni vojáci v nich zabiti. Čtvrté Humvee bylo vyřazeno z provozu a bojovníci úspěšně osvobodili 18 zajatců. Sedm z nich však byl zabito, když odjíždějící bojovníky pronásledovaly americké vrtulníky a ostřelovaly je. Při tom zahynul též jeden mudžáhid. Američané celou oblast obklíčili a začali pátrat po uprchlých zajatcích i po bojovnících. Ti však zmizeli v palmových hájích a stačili s sebou odnést i těla zastřelených druhů.

Jak sdělil korespondentovi člen loutkové armády, který měl v oblasti stanoviště, bylo při útoku zabito 13 amerických vojáků a další byli zraněni. Tvrdil, že řada z vězňů, kteří byli odsouzeni k smrti, byla zajata ve Fallúdže.

Júsufíja

Americkou kolonu sedmi vojenských vozidel zasáhla v centru města bomba položená uprostřed silnice. Zničila jeden tank, usmrtila jeho sedmičlennou posádku a zanechala po sobě kráter hluboký téměř šest metrů. Korespondent Mafkarat al-Islam viděl vrak tanku a mrtvá těla na ulici. Ve fotografování jemu i dalším novinářům (včetně pracovníků Reuters, AFP a AP) Američané zabránili.

Ba'qúba

Povstalci kolem 7:00 vypálili 9 raket na americkou základnu v oblasti Charnabát severně od města. Podle sdělení místního policisty útok způsobil na základně několik požárů, po nichž se ozvaly druhotné exploze, když oheň zasáhl sklady munice. Na dotaz korespondenta Mafkarat al-Islam, proč se nad základnou objevilo tolik amerických vrtulníků, policista odpověděl, že byly zraněny a zabity desítky vojáků. Hodinu po útoku našli Američané mrtvoly šesti Iráčanů, kteří pro ně na základně pracovali jako tlumočníci. Místní policie odevzdala těla jejich rodinám a korespondentovi sdělila, že zabito nebo zraněno bylo 41 Američanů. Šlo tedy o největší útok na základnu za poslední měsíc; při minulém bylo podle amerického prohlášení zabito či zraněno 23 vojáků.

Turecko se odvrací od Sýrie a Íránu a posiluje vazby s Washingtonem

Podle zprávy tureckého listu Cumhuriyet turecká vláda narazila na těžkosti v politice spolupráce s Íránem a Sýrií, směřující k zachování územní integrity Iráku. Američany podporované pokusy o rozbití Iráku na tři státy poplašily Turky, protože zřízení kurdského státu na severu Iráku by způsobilo problémy iráckým Turkmenům a Turecku samotnému.

Současně s tím, jak Spojené státy stupňují napětí se Sýrií, mění však Turci své původní postoje. Turecký list upozornil, že Turci nyní couvají od svého porozumění se Sýrií a Íránem, které bylo založeno na íránské výzvě k politické spolupráci mezi třemi sousedy Iráku z minulého roku, sledující zachování jednoty Iráku. Ačkoli si Ankara stále přeje zabránit dělení Iráku, nemůže si dovolit zastávat tento postoj společně se Sýrií a Íránem proti USA. Proto teď prohlašuje, že s nimi chce pouze "konzultovat". Podle Cumhuriyet bude jedním ze záměrů druhého Bushova období nátlak na Sýrii a Írán. Americká administrativa počítá s tím, že Turecko jí pomůže při nátlaku na Damašek a Teherán. Nedávná návštěva Condoleezzy Riceové v Ankaře posloužila k tomu, aby s tímto záměrem seznámila tureckou vládu.

Ačkoli současná turecká vláda není k ničemu takovému kompetentní, její vedení vydalo prohlášení, v němž se distancuje od svých sousedů. Americké pokusy využít iráckých voleb ke změně Kirkúku v kurdské město ještě ztížily turecké snahy o integritu Iráku. Turci si zřejmě zvolili posílení svých vztahů se Spojenými státy distancováním se od Sýrie a tím se dostali do vleku amerických kolonialistů a sionistů.

Pondělí 21. února 2005

Hít

Ve 12:20 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že krátce předtím propukl na západní straně města boj mezi americkou námořní pěchotou a iráckými povstalci. O deset minut později oznámil, že skupina více než deseti mudžáhidů padla do léčky Američanů, kteří je obklíčili na křižovatce Hít-Kubajsá. Podle zprávy ze 14:05 osm z bojovníků padlo a zbývající dva byli zajati poté, co jim došla munice. V boji ve městě bylo podle sdělení kapitána loutkových sil zabito 6 amerických a 11 loutkových vojáků, 3 Američané a 4 iráčtí vojáci byli zraněni. Američané spěšně odvezli těla mrtvých mudžáhidů i zajatce na svou nedalekou leteckou základnu.

Velitel odboje mezitím slíbil brzkou pomstu irácké loutkové armádě, kterou nazval odpadlíky: "Dnes neusneme, dokud nesplatíme svůj dluh vůči našim bratřím." Korespondent popsal náladu ve městě jako napjatou, jako klid před bouří. Obchody a školy byly zavřeny. Místní obyvatelé očekávali vbrzku další boj.

V 16:50 pak korespondent oznámil, že bojovníci krátce předtím zaútočili raketami a lehkými kulomety ve vesnici Záwija západně od Hítu na kolonu tzv. iráckých sil rychlého nasazení v sedmi džípech a pickupech. Útok trval 15 minut a přinesl smrt 23 loutkovým vojákům. Dalších devět bylo zajato, všechna vozidla byla zničena. Američané na místo dorazili o půl hodiny později, ale mezi zakrvácenými mrtvolami loutkových vojáků nenašli nikoho živého. Ani pátrání po útočnících nemělo žádný výsledek. Skupina, která útok podnikla, oznámila, že v boji ztratila jednoho bojovníka.

Mezitím korespondent Mafkarat al-Islam z oblasti horního Eufratu oznámil, že odpoledne zasáhlo 14 různých střel americkou základnu ve městě Ána 40 km západně od Hítu, kde způsobily požáry

Ramádí

Povstalci zaútočili v severozápadní části města raketami a těžkými kulomety na americkou kolonu, zabili sedm amerických a čtyři irácké loutkové vojáky a kromě toho libanonského a egyptského tlumočníka, z nichž poslední byl občanem USA. Při útoku padli čtyři bojovníci a další dva utrpěli zranění. Korespondent Mafkarat al-Islam ke zprávě poznamenal, že amerických sil ve městě značně ubylo po nedělním těžkém útoku.

Americká AP obdržela videozáznam neznámého odesilatele, ukazující propuštění dvou unesených indonéských novinářů, jak si potřásají rukama s mudžáhidy. Indonésané, muž a žena, byli uneseni v úterý v Ramádí. Indonéské ministerstvo zahraničí později během dne propuštění obou novinářů potvrdilo.

Karma

V oblasti Karmy asi 20 km východně od Fallúdže explodovala večer bomba pod americkou kolonou, z níž zničila Humvee a zabila čtyři vojáky. Místní policie potvrdila korespondentovi Mafkarat al-Islam smrt vojáků a dodala, že americké roboty, které byly nedávno přivezeny do oblasti k hledání min na silnicích, tuto bombu z nějakého důvodu neodhalily.

Bagdád

Silná bomba explodovala v 7:15 v jihobagdádském předměstí Durá pod americkou kolonou vozidel na přepravu vojáků. Zdá se, že se kolona vracela z mise "ochrany" šíitských poutníků, putujících k hrobce Husajna ibn Alího. Američané po výbuchu celou oblast uzavřeli, novinářům zabránili v přístupu. Přiznali pouze, že při útoku zemřeli čtyři jejich vojáci. Korespondent Mafkarat al-Islam a obyvatelé okolních domů, kteří útok viděli, tvrdili, že mrtvých vojáků bylo devět a zničeno bylo jedno vozidlo Zil.

Američané rovněž přiznali, že při explozi bomby pod jejich policejní hlídkou v tomtéž předměstí utrpěli jejich vojáci zranění a bojovníci pak ostřelovali americký lékařský tým, který pro ně přiletěl vrtulníkem. O počtu mrtvých či zraněných neoznámili nic; místní svědkové prohlásili, že viděli na zemi ležet řadu těl.

Samarrá'

Kolem 10:00 zaútočili dva muži na hlavní silnici spojující Samarrá' s Bagdádem na americký konvoj cisteren s pohonnými hmotami, směřujícími na americkou základnu západně od města. Podařilo se jim zničit jednu cisternu, zabít jejího nepálského řidiče a jednoho z amerických vojáků. Další cisterna byla poškozena a odvlečena, vrak zničené byl odstraněn teprve po hodině.

Ve čtvrti Šurta v centru Samarrá' explodovala kolem 19:00 bomba pod jinou americkou kolonou. Exploze zničila Humvee a zabila čtyři vojáky. Podle sdělení místního policisty byla bomba vytvořena z minometné střely připojené na elektrický časový spínač.

Tal Afár

Americký bojový letoun bombardoval a ostřeloval několik částí starého města v Tal Afáru. Jak oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, došlo k tomu kolem 6:00 a zničeno bylo několik domů. Podle jeho první zprávy bylo zabito nejméně 20 civilistů včetně žen a dětí. Američané neobjasnili důvod, proč útok na civilisty provedli.

Korespondent současně oznámil, že tamní mudžáhidové sestřelili nad čtvrtí Salam americký vrtulník Cobra, který letěl v malé výšce a rozhazoval letáky, nabízející velkou finanční odměnu každému Iráčanovi, který pomůže chytit Abú Mus'aba az-Zarqáwího. Zasažený vrtulník spadl do rozestavěného domu, zničil stavbu a zranil stavební dělníky. Místní lidé nalezli mrtvá těla posádky vrtulníku ještě před příjezdem Američanů.

Mósul

Více než 11 raket Grad a Taríq zasáhlo v 16:00 největší americkou základnu Ghazlání. Způsobily na základně několik požárů, z nichž stoupaly vzhůru hustá oblaka kouře. Vrtulníky přiletěly pro zraněné či mrtvé a k pátrání po bojovnících.

Zdroj: ZDE