11. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 3. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Irák byl překvapen novým rozhodnutím loutkové vlády, že sobota se stane volným dnem. Mnoho Iráčanů si myslí, že toto rozhodnutí americko-sionistické loutky bylo učiněno na popud sionistů (pro židy je sobota svátečním dnem). V islámském světě je svátečním dnem pátek -- den velké modlitby a jako další připadá v úvahu spíše čtvrtek jako den přípravy na pátek. Reportér londýnského arabského listu al-Quds al-Arabí oznámil, že Iráčané byli novinou šokováni, zvláště proto, že Američany dosazená vláda je stále zaměstnána volbami a potýká se neúspěšně s ekonomickými problémy. Dr. Mahmúd Abdalláh z Bagdádu listu sdělil, že personál škol nebyl o novém volném dni informován a nic o tom neví.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Úterý 22. února 2005

Mohutný sebevražedný útok na základně u Ramádí

Jeden z iráckých tlumočníků provedl na americké základně Warrár západně od Ramádí sebevražedný útok. Vstoupil do obchodu Netshop, který byl zároveň internetovou kavárnou a klubovnou, a odpálil se. Silný výbuch zabil nejméně 40 vojáků a dalších nejméně 20 zranil. K odpovědnosti za akci se v prohlášení, jehož kopii obdržel též Mafkarat al-Islam, přihlásila nová organizace Lvi Arabského poloostrova.

Velitel této organizace řekl korespondentovi, že "jeden z tlumočníků před měsícem jako pokání před Bohem přinesl velmi důležité informace o základně a o rozmístění objektů uvnitř ní. Podařilo se nám pak přesně zasáhnout jejich ubytovny a klubovny, zabít desítky a zranit stovky vojáků. Potom se bratr Abú Dijá`, který pracoval jako tlumočník, rozhodl s použitím svých znalostí o situaci na základně provést sebevražedný útok, protože věděl, že ho stráž nebude prohledávat. Vzal na sebe pás s výbušninou a odpálil se uprostřed vojáků, které to roztrhalo na cucky."

Korespondent oznámil, že kolem základny létal od 7:20 až do 10:00 neobvykle velký počet vrtulníků, které odvážely velký počet raněných a mrtvých. Američané pak uvěznili všechny irácké tlumočníky pracující na základně. Početný oddíl Američanů vtrhl v 9:30 do Abú Dijá`ova domu a zatkl jeho slepou matku.

Hadítha

Pod americkou kolonou čtyř obrněných vozidel explodovala v 9:15 v centru města silná bomba, která zničila obrněné vozidlo a zabila sedm vojáků; další čtyři byli zraněni. Američané přivolali na pomoc vrtulníky, ty však nemohly v úzké ulici přistát, takže pro mrtvé i zraněné musela přijet Humvee.

Qá'im

Bomba vybuchla ráno pod americkou vojenskou hlídkou v západní části města. V tomto případě vyřadila z provozu tank, zabila tři americké vojáky a pět zranila. Výbuch kromě toho rozbil okna v okolí a zničil zaparkované auto, nikoho však nezranil, protože auto bylo prázdné.

Bagdád

Zdroje z řad irácké policie a z iráckých nemocnic oznámily, že auto naložené výbušninou explodovalo v blízkosti konvoje iráckých loutkových sil, který vyjížděl jednou z hlavních bran okupačního štábu v tzv. Zelené zóně v Bagdádu. Agentura Reuters oznámila, že k explozi došlo kolem poledne u čtvrti Mansúr.

Tal Afár

Pět raket zasáhlo ráno americké vojenské baráky 8 km západně od Tal Afáru ve chvíli obřadu vztyčování americké a irácké vlajky, což je každý den doprovázeno salvou. Podle korespondentovy zprávy způsobil zásah požáry a usmrtil nebo zranil větší počet lidí, pro které přiletěly vrtulníky.

Propuštění novináři předali svým kolegům poselství

Indonéští novináři - reportérka Muti`a Háfizová (26) a kameraman Budijant (38), propuštění ze zajetí iráckým odbojem, oznámili v úterý po svém příjezdu do jordánského Ammánu, že jim Iráčané předali poselství pro ostatní novináře. "Řekli nám, že musíme informovat novináře, aby nevstupovali do Iráku, protože by to pro ně nebylo bezpečné. Řekli také, že jsou nespokojeni s některými reportážemi určitých novinářů, které je očerňují."

Oba Indonésany, kteří byli na cestě do Jordánska, unesli blízko Ramádí tři muži, kteří zastavili jejich auto u benzinové stanice. Jak řekla Háfizová, únosci je opakovaně uklidňovali a "nijak nám neubližovali. Každý den jsme měli snídani, oběd a večeři a nevzali od nás ani cent. Velmi dbali o naše potřeby. Věřila jsem, jim, když říkali: 'Nemáme nic proti vám ... jsme mudžáhidové bojující za islám a nechceme peníze`."

Austrálie posílá do Iráku dalších 450 vojáků

Vzhledem k růstu iráckého povstání oznámil australský ministerský předseda John Howard, že jeho země hodlá do okupované země vyslat dalších 450 vojáků. Jejich úkolem by podle něho mohla být ochrana japonských inženýrů pracujících na jihu země pro okupanty a mohli by nahradit 1 400 odcházejících Nizozemců.

V současnosti má Austrálie v Iráku 850 vojáků.

NATO slíbilo provádět výcvik iráckých loutkových sil

Zdá se, že americkému prezidentovi se podařilo zlomit odpor Evropy k účasti na okupaci Iráku. V úterý 26 členských států NATO v Bruselu souhlasilo s tím, že se budou podílet na výcviku iráckých loutkových sil, které slouží USA.

Přesto došlo k určitým rozdílům. Francie, Německo a některé další země odmítly vyslat své experty do Iráku a projevily ochotu cvičit irácké kolaboranty jinde nebo se omezit na finanční podporu výcviku.

Ve skutečnosti už před touto dohodou vyslaly země NATO 110 odborníků na výcvik, aby pracovali s iráckými silami v americkém štábu v tzv. Zelené zóně v Bagdádu. Polovinu z oněch 110 ovšem představují Američané.

Středa 23. února 2005

Hít

Americké síly úplně obklíčily odbojné město Hít a vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 do 6:00. Všude kolem města rozmístily více než 150 obrněných vozidel a tanků, ostřelovači se usadili na střechách vysokých budov a bránili místním lidem opouštět své domy. Okupanti oznámili, že represívní opatření zůstanou v platnosti, dokud jim místní lidé nevydají povstalce nebo alespoň zbraně a rakety, jimiž čas od času ostřelují americké vrtulníky. Po celé dopoledne se odboj zdržoval odpovědi na americká opatření a vyčkával dalšího vývoje věcí. Jeden z bojovníků řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že podle jejich názoru mají americká opatření Iráčany vyprovokovat k boji v nevhodnou chvíli.

Odpoledne odboj zasáhl americké pozice a pak využil toho, že Američané byli zaměstnáni odstraňováním následků zásahu a zaútočil na jejich kontrolní zátaras západně od města. Korespondent Mafkarat al-Islam sledoval boj zblízka a odhadl, že se ho zúčastnilo asi 40 bojovníků. Viděl několik zničených Humvee a hořící stanoviště.

Večer zaútočili partyzáni na americké kontrolní stanoviště, na němž pobili celou posádku -- 12 amerických vojáků -- zničili tři Humvee a zmocnili se veškeré výzbroje.

Ve 21:26 místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že z měst Ána, Rawa a Hadítha směřují do Hítu silné americké kolony tanků, obrněných vozidel a dosud neznámých bojových vozidel. Kolony směřovaly k městu ze čtyř stran, z čehož bylo možno usuzovat, že se chystá velký útok na město. Povstalci oznamovali z amplionů mešit, že Hít se stane pro americké okupační síly druhou Fallúdžou a slibovali, že budou bojovat bez ohledu na velikost okupačních sil, které k městu přitáhnou.

Fallúdža a okolí

Auto s poznávací značkou iráckého ministerstva obchodu a řízené sebevražedným útočníkem narazilo kolem 23:00 na silnici severně od Fallúdže do Saqlawíje do amerického kontrolního stanoviště. Korespondent Mafkarat al-Islam, který se spolu s korespondentem Washington Post zúčastnil následné tiskové konference, oznámil, že při explozi bylo 17 amerických vojáků zabito a řada dalších zraněna. Mezi zraněnými byl i zástupce velitele amerických sil ve Fallúdže. Podle sdělení místních obyvatel byla exploze slyšitelná po celé Fallúdži a v okolních budovách vyrazila okna. Pro mrtvé a zraněné přiletěly minimálně tři vrtulníky.

V 'Ámiríjat al-Fallúdža explodovala silná bomba pod americkým obrněným vozidlem, které úplně zničila a čtyři vojáky v něm usmrtila. Kouř ze zničeného vozidla stoupal ještě půl hodiny po výbuchu.

Večer Američané 'Ámiríjat al-Fallúdža obklíčili a vyhlásili zákaz vycházení. Současně ostřelovali minibus, jemuž rozbili přední a zadní sklo a zranili řidiče auta, které jelo za minibusem. Ten byl převezen do nemocnice.

Qá`im

Odpoledne vypálili Iráčané 17 minometných střel na americkou základnu A22. Podle sdělení příslušníka tzv. národní gardy byla přitom zabita nebo zraněna řada amerických vojáků, kteří byli odvezeni vrtulníky, a na základně vznikla řada požárů.

Další minometné střely zasáhly americkou základnu v prostoru celnice. Američané pak ostřelovali několik míst ve městě, odkud podle jejich mínění byly střely vypáleny.

Na silnici v průmyslové části Karábíla byla nalezena těla dvou příslušníků tzv. národní gardy s podřezanými hrdly. Tamtéž byli zastřeleni další dva členové národní gardy.

Chálidíja

Korespondent Mafkarat al-Islam sdělil s odvoláním na důstojníka tzv. národní gardy, že americké síly provedly ve městě vlnu zatýkání jako odvetu za to, že povstalci zasáhli americkou základnu Habbáníja minometnými střelami obsahujícími chemické látky. Údaje o škodách a ztrátách způsobených na základně se korespondentovi nepodařilo zjistit, počet zatčených civilistů v okrsku Džazíra dosáhl 50.

V okrsku Sadda došlo k 15minutovému boji mudžáhidů s americkými vojáky, v němž byla zničena dvě americká Humvee a v nich zabiti čtyři vojáci.

Loutková vláda vyhlásila sobotu svátečním dnem

Irák byl překvapen novým rozhodnutím loutkové vlády, že sobota se stane volným dnem. Mnoho Iráčanů si myslí, že toto rozhodnutí americko-sionistické loutky bylo učiněno na popud sionistů (pro židy je sobota svátečním dnem). V islámském světě je svátečním dnem pátek -- den velké modlitby a jako další připadá v úvahu spíše čtvrtek jako den přípravy na pátek.

Reportér londýnského arabského listu al-Quds al-Arabí oznámil, že Iráčané byli novinou šokováni, zvláště proto, že Američany dosazená vláda je stále zaměstnána volbami a potýká se neúspěšně s ekonomickými problémy. Dr. Mahmúd Abdalláh z Bagdádu listu sdělil, že personál škol nebyl o novém volném dni informován a nic o tom neví. Školy totiž mají dva volné dny - čtvrtek a pátek. Abdalláh byl udiven tím, že by ve výchovném systému od základních škol až po vysoké školy mělo dojít k tak rozsáhlé změně, aniž by byla předem projednána. Poznamenal, že takové náhlé změny ovlivní suverenitu země a život obyvatel. Připomněl, že režim už vydal podobné překvapivé rozhodnutí, když se pokusil vyhlásit novou vlajku země. Náhlost nového rozhodnutí, oznámeného bez jakéhokoli vysvětlení budí podezření, že se za ním skrývá vliv sionismu.

Dvouhodinové setkání kmenových a náboženských vůdců, profesorů a dalších předních osobností provincie Anbár, konané v domě kmenového šajcha v Ramádí, rozhodlo, že se obyvatelé provincie se nebudou řídit nařízením proamerické "vlády" o sobotě. K setkání došlo po překvapivém oznámení loutkové vlády, jímž byla bez předchozích konzultací a veřejné diskuse prohlášena sobota za sváteční den. Tradičně byl volným dnem pátek, den muslimských společných modliteb. Shromáždění vyzvalo všechny úseky státní správy i školy všech stupňů, aby jako obvykle v sobotu pracovaly.

Korespondent Mafkarat al-Islam se sešel s duchovním, který se setkání zúčastnil a ptal se ho na důvod jejich odmítnutí. Odpověď zněla: "Je to vážný problém, jehož dosah zná jen Bůh. Sobota je svátkem židů a křesťanů, ale je to den práce a Bůh nám dovolil toho dne pracovat a vydělávat peníze. Řekli jsme jim: 'Jestliže chcete vedle pátku další svátek, udělejte ho ve čtvrtek. Je to den radosti, kdy se lidé mohou připravovat na pátek. Taková je tradice.` To ale odmítli, protože proti tomu byla americká ambasáda. Nepřekvapilo nás to. Některé arabské země to udělaly, mají v sobotu volný den. Ale to je chyba. Prorok, ať mu Bůh žehná a dá mu mír, řekl: 'Je třeba se odlišit od židů a křesťanů.` Tímto bychom je ale následovali, nechť nám Bůh odpustí." Svá slova tento duchovní zakončil: "Nepřijmeme žádný vládní dekret nadiktovaný okupanty."

Korespondent oznámil, že povstalci vládní dekret přivítali, neboť ukazuje lokajskou podřízenost kolaborantského režimu sionistům.

Bagdád a okolí

Povstalci kolem 13:00 vystřelili sedm raket na americkou základnu ve městě Tárimíja severně od hlavního města, kterou Američané pojmenovali Lví základnou (al-Lajth). Následně v komplexu vypukl požár.

V 19:00 byl ostřelován koncentrační tábor v Abú Ghurajb. Zasáhlo jej 11 minometných střel, které smetly dvě pozorovací věže a zabily čtyři vojáky. Věže sloužily ke sledování, aby se k táboru nemohlo přiblížit žádné auto naložené výbušninou. Bojovníci ujistili rodiny vězňů, že útok byl proveden s velkou přesností tak, aby nezasáhl části tábora, kde jsou drženi vězni.

Miqdadíja

Jak oznámila televize CNN, povstalci zastřelili Chalíla Alího, činitele kolaborantské strany Hizb ad-Da`wa a člena městské rady.

Latífíja

Do města střeženého loutkovou policií přišel oddíl kolaborantů z Brigád Badr s úmyslem zřídit tu zařízení šíitského ritu "na oslavu Husajnovu". Asi desetičlenná skupina partyzánů zaútočila na policejní hlídku, která doprovázela členy brigád a sedm z nich zabila, načež zbytek uprchl. Na místo pak dorazili američtí vojáci, od nichž policie čekala pomoc. Ti však neudělali nic a zase se stáhli. Jeden z členů tzv. národní gardy pak řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Věřili jsme tomu, když říkali: 'Ztratíme-li jednoho z vašich policistů, budeme to cítit právě tak, jako bychom ztratili jednoho z našich vlastních vojáků.` Ale teď se jasně ukázalo, že to byla lež. Odboj je ušlechtilejší než my a než Američané. Alespoň nenechávají své mrtvé ležet na ulicích a neutíkají jako psi."

Júsufíja

Kolem 16:00 najel sebevražedný útočník s autem s výbušninou do kolony tří amerických vojenských vozidel ve čtvrti Dulajm na západě města. Výbuch zničil Humvee a zabil pět vojáků; další dva podle informace člena tzv. národní gardy zranil.

Mósul

V 8:00 najelo bílé Daewoo naložené výbušninou a řízené sebevražedným útočníkem velkou rychlostí do americké kolony čtyř vozidel. Američané na blížící se auto zahájili střelbu, ale nezastavili ho. Při výbuchu byla zničena tři Humvee a zabito sedm vojáků a irácký tlumočník. K odpovědnosti za útok se přihlásily Eskadry Abd ar-Rahmána.

Podle televize CNN explodovalo na náměstí Jarmúk jiné auto s výbušninou, které zabilo 2 a zranilo 14 blíže neurčených osob.

Kirkúk

V 6:25 vypálili Iráčané 14 minometných střel ráže 120 mm na americkou základnu na kirkúckém mezinárodním letišti. Zásahy střel způsobily v komplexu několik požárů, které byly tak rozsáhlé, že Američané byli poprvé nuceni zavolat na pomoc i místní hasiče. Jeden z nich sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že viděl řadu mrtvol vojáků a cizích zaměstnanců v troskách baráků a v plamenech. Dodal, že Američané z trosek vyprostili asi 20 úplně zuhelnatělých těl.

Hillá

V centru města explodovala odpoledne bomba pod kolonou polských okupačních vojáků, z nichž byl jeden zabit a tři zraněni. Podle místní policie výbuch zničil rovněž polské vojenské vozidlo; lehce zraněna byla také žena s dítětem, která byla ve chvíli výbuchu poblíž.

Basra

Skupina nazývající se Brigády džihádu Hasana al-Basrího instalovala v krátkých vzdálenostech od sebe čtyři bomby na silnici ze Zubajru do centra Basry, po níž denně několikrát projíždějí britské kolony. Tři bomby v 7:00 pod jednou z nich vybuchly, čtvrtá neexplodovala. I tak bylo zabito nebo zraněno celkem 11 britských vojáků.

Čtvrtek 24. února 2005

Hít

V 7:00 sestřelil odboj nad hítskou čtvrtí Hamám americký vrtulník Cobra. Stroj se při pádu roztříštil na řadu kusů, které spadly v širokém okruhu. Bojovníci rozeslali mešitám prohlášení s oznámením, že z dvoučlenné posádky jeden voják zahynul a druhý byl zajat. Povstalci pak Američanům pohrozili, že pokud se do 24 hodin nestáhnou z města, zajatce popraví.

Fallúdža

Ve čtvrti Šuhadá` na nejjižnějším okraji města explodovala odpoledne bomba ukrytá pod hromadou odpadků, kolem které procházela americká hlídka. Sedm vojáků bylo zabito a pět zraněno. Američané pak uzavřeli okolí a prohledávali blízké domy, nenašli však žádný důkaz, že by jejich obyvatelé byli do útoku nějak zapojeni.

Několik povstaleckých oddílů ukrytých v devíti nákladních autech naložených cibulí přijelo před kontrolní stanoviště tzv. národní gardy jižně od Fallúdže na mostě Budhajbid. Když auta zastavila, bojovníci z nich vyskákali, vrhli se na gardisty a všech 20 jich pobili.

'Ámiríjat al-Fallúdža

Po celý den ostřeloval odboj americké síly, které oblehly 'Ámiríjat al-Fallúdža. Na americké pozice dopadlo celkem asi 50 raket a minometných střel. Kromě toho zasáhl odboj silnými raketami americkou základnu v Habbáníji, kde způsobily daleko slyšitelné exploze.

Američtí vojáci vtrhli do mešity a žádali, aby imám nařídil uprchlíkům z Fallúdže, kteří od listopadu dosud zůstávají v 'Ámiríjat, vrátit se do jejich domů ve městě. Uprchlíci se stále odmítají domů vrátit, protože se bojí o životy své a svých dětí.

Ramádí

Kolem 19:00 narazil sebevražedný útočník s autem výbušniny do amerického kontrolního stanoviště západně od Ramádí. Vojáci se ho marně snažili zastavit. Podle plukovníka loutkové policie zabil výbuch 14 amerických vojáků a sedm zranil.

Bagdád a okolí

Ve městě Átifíja ležícím severně od hlavního města vtrhli američtí vojáci do mešity a zatkli jejího imáma. Pozatýkali také řadu věřících, kteří se právě účastnili poledních modliteb. Podle svědků vojáci věřící přitom bili. Imáma s věřícími pak odvedli na neznámé místo, další vojáci prohledali mešitu a přilehlé budovy, vyráželi dveře a rozbíjeli okna a snažili se způsobit co největší škodu.

Povstalci ostřelovali minometnými střelami americkou základnu Sukkáníja v bagdádském předměstí Durá. Zásahy způsobily ještě druhotné exploze munice; jako obvykle se pak nad základnou objevily americké vrtulníky.

Iskandaríja

Kolem 9:15 explodovalo ve městě ležícím jižně od Bagdádu u americké vojenské kolony auto s výbušninou. Zástupce velitele místní policie na tiskové konferenci sdělil shromážděným novinářům, že výbuch zničil dvě Humvee a vyřadil z provozu obrněné vozidlo, zabil nejméně 13 amerických vojáků a 3 irácké policisty, kteří kolonu doprovázeli.

Šahrabán

V Šahrabánu východně od Ba`qúby zaútočil oddíl nejméně 15 bojovníků na kolonu amerických vozidel, která zastavila uprostřed města. Podařilo se jim zničit dvě Humvee a zabít sedm vojáků, další čtyři byli zraněni. Následkem nezvykle prudkého ohně se pak bojovníci velmi rychle stáhli z místa, naštěstí bez jakýchkoli ztrát nebo zranění ve svých řadách. Místní policie tyto údaje potvrdila.

Mundhiríja

Pod americkou kolonou explodovala ve městě na dálku odpálená bomba, která podle očitých svědků zničila Humvee a zabila čtyři vojáky.

Tikrít

Při výbuchu auta naloženého výbušninou před policejní stanicí v Tikrítu zemřelo nejméně 15 a zraněno bylo 22 osob. Major policie Husám al-Musífí sdělil agentuře Reuters, že muž oblečený do policejní uniformy namířil své auto do objektu stanice a když mu policisté zablokovali cestu, odpálil se. Už krátce po výbuchu potvrdil zástupce tikrítské nemocnice Imád al-Džabbúrí počty mrtvých a raněných. Podle Musífího byl jejich počet tak velký proto, že právě probíhala výměna policejních hlídek.

Kirkúk

Terčem bombového útoku se ráno stal velitel loutkové pohotovostní policie plukovník Umar Aríf. Bomba zabila dva jeho strážce a dva zranila a poškodila auto, velitel sám však unikl.

Irbíl

Odboj zaútočil dvěma raketami na dva džípy hlídky kurdských pešmergů, obě vozidla zničil, sedm kurdských střelců zabil a tři zranil. Odbojová skupina, která útok provedla, pohrozila před několika dny pešmergům, že na ně zaútočí, pokud nepřestanou prohledávat domy místních sunnitských Arabů, které obviňují z terorismu. V severoiráckém Irbílu žije na 25 tisíc sunnitských obyvatel.

Basra

Kolem 8:15 explodovala v centru města pod britskou vojenskou kolonou bomba, zneškodnila džíp, zabila jednoho vojáka a tři zranila.

Pátek 25. února 2005

Qá`im

Bojovníci vyzbrojení lehkými zbraněmi, noži a klacky se kolem 9:15 utkali ve městě s příslušníky americké námořní pěchoty. V boji zemřelo 11 amerických vojáků a 4 mudžáhidové. Podle sdělení svědků a některých účastníků srážky začala pěší hlídka pod ochranou nízko letícího vrtulníku prohledávat domy ve městě. Vrtulník odboji znemožňoval útok z dálky, proto došlo v úzkých uličkách k boji zblízka, který trval 45 minut. Vrtulník nemohl nijak zasáhnout, protože by ohrozil vlastní vojáky. Teprve když na pomoc Američanům dorazila další kolona Humvee, bojovníci bojiště rychle opustili i s mrtvými těly svých druhů.

Američané odřízli od sebe města Hadítha a Hít

V centru města Hadítha nedaleko dřevěného mostu ve čtvrti Haqláníja zaútočil odboj na pěší hlídku americké námořní pěchoty. Ve srážce bylo zabito devět okupačních vojáků, na straně odboje padli čtyři bojovníci. Americké letouny pak ostřelovaly řadu míst ve městě, ale podle svědků nezpůsobily větší škody.

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam z 12:01 americké síly obklíčily Hadíthu a úplně ji odřízly od blízkého Hítu, patrně ve snaze izolovat odbojové oddíly v obou městech od sebe navzájem a zaútočit na ně odděleně.

Devatenáct minometných střel ráže 120 mm dopadlo dolem 4:00 na americkou základnu Ajn al-Asad u Hítu, kde po evakuaci amerických sil zůstaly v provozu pouze přistávací dráhy, používané bojovými letouny A55, a malá skupina obsluhujících vojáků. Ostřelování trvalo půl hodiny a způsobilo požáry, jejichž dým pokryl celou základnu. O rozsahu škod a ztrát nebylo možno získat informace.

Mahmúdíja

Odboj vypálil v poledne 17 raket a minometných střel na americkou základnu v bývalé továrně na zpracování masa v Mahmúdíji jižně od hlavního města. Podle očitých svědků se odtud po zásahu ozvaly další exploze, způsobené výbuchy uskladněné munice. Američané odpověděli na útok palbou z vrtulníků a děl, zničili v okolí dva domy a zabili pět místních obyvatel, devět dalších bylo zraněno. Šlo většinou o ženy, protože muži byli v tu dobu v mešitách na pátečních modlitbách.

Tárimíja

Pod americkou pěší hlídkou explodovala v okrsku Šatt v Tárimíji severně od Bagdádu v 16:00 pozemní mina, jež zabila 13 vojáků. Podle oficiálního prohlášení iráckých tzv. sil rychlého nasazení šlo o vysoce výbušné zařízení, vyrobené ze čtyř dělostřeleckých střel připojených na dálkové odpalovací zařízení. Podle korespondenta Mafkarat al-Islam po sobě zanechalo rozsáhlý kráter hluboký kolem sedmi metrů. Většina mrtvých těl byla roztrhána a jejich části ležely všude kolem. Katarská agentura QANA později během dne oznámila, že mluvčí americké armády přiznal v Tárimíji tři mrtvé a šest zraněných vojáků.

Iskandaríja

Irácké bezpečnostní síly a CNN oznámily, že tři maskovaní muži zahájili v Iskandaríji, ležící 50 km jižně od Bagdádu, z jedoucího automobilu palbu na auto, v němž cestovala skupina zaměstnanců proamerické TV al-Hurra. Zabili přitom řidiče a zranili korespondenta Muhammada Šarífa, jenž byl dopraven k ošetření do místní nemocnice.

Korespondent téže televize v Basře Abd al-Husajn Chaz`al a jeho syn byli při podobném útoku zabiti počátkem měsíce. Už v říjnu došlo k útoku na sídlo bagdádského korespondenta této televize Umara Muhammada Husajna.

TV al-Hurra vysílá v arabštině z Virginie ve Spojených státech, z jejichž prostředků také v únoru 2004 vznikla. Jejím úkolem bylo vylepšit image USA v arabském světě a omezit vliv al-Džazíry a al-Arabíje, které se staly předmětem silného amerického nátlaku, aby se podřídily jejich propagandistickému diktátu.

Kolaboranti sledují páteční kázání, zda nepodněcují k odporu

Šlo o konvoj kolaborantů, který na rozkaz okupační moci objížděl každý pátek mešity a kontroloval kázání, zda nepodněcují k boji proti vetřelcům a jejich loutkám. Z rozkazu Američanů má být každý duchovní, který by ve svém kázání vyzýval k neposlušnosti nebi přímo boji proti okupaci potrestán vězením minimálně v trvání šesti měsíců. Takoví duchovní mohou být také ze svých mešit vyhnáni. Po tomto nařízení začaly irácké loutkové síly a někdy dokonce přímo Američané sledovat páteční kázání v sunnitských mešitách.

Tento pátek najelo vozidlo tzv. národních gardistů, kteří slídili po vzdorných imámech v Júsufíji na bombu a následný výbuch jich pět zabil.

Ba`qúba

Katarská agentura QANA oznámila, že v Ba`qúbě povstalci přepadli na tři turecké občany a jednoho z nich zranili. Dalším dvěma se podařilo utéci. Odboj opakovaně varoval všechny cizince, že jakýkoliv podíl na tzv. plánech rekonstrukce země ze strany okupačního režimu i jiné formy maskovaného vydírání Iráku jsou nelegitimní a osoby, které se jich účastní, se stanou terči útoků.

Samarrá`

Kolem 10:00 tu explodovala pod americkou kolonou podomácku vyrobená bomba ukrytá na okraji silnice pod kanystrem rostlinného oleje. Zničila Humvee, zabila tři a zranila jednoho Američana.

Tikrít

Katarská tisková agentura přinesla právu, že podle oznámení Ankary byl v pátek zabit jeden turecký řidič, když se jeho nákladní auto dostalo v Tikrítu do palby ozbrojené skupiny.

Kirkúk

Podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam najel odpoledne sebevražedný útočník s autem plným výbušniny nedaleko ropného institutu v západní části města do americké kolony, která stála na konci hlavní ulice. Američané se ho sice pokusili zastavit střelbou, ale nezasáhli ho a auto značnou rychlosti narazilo do obrněného vozidla. Američané pak místo výbuchu uzavřeli a vyhlásili přísná bezpečnostní opatření. Spolu s loutkovými silami zatkli jednoho místního duchovního na základě zjištění, že auto, které bylo k útoku použito, parkovalo předchozího dne před jeho mešitou.

Suwajrá

Iráčané ostřelovali ukrajinskou okupační základnu na severní straně města. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že komplex zasáhlo ráno 21 raket Kaťuša a Grad. Jejich zásah způsobil požáry, které byly příčinou druhotných explozí zasažené munice. Nad základnu přiletěly americké vrtulníky, na pomoc Ukrajincům přispěchala místní policie. Zatímco vrtulníky odvážely mrtvé a raněné, policie zatkla už čtvrt hodiny po útoku několik kmenových vůdců sunnitského kmene Šamár a obvinila je z účasti na něm.

Mósul

Ve městě bylo nalezeno tělo hlasatelky irácké proamerické televize Rá`idy Muhammad Wazzánové. Žena zmizela před týdnem, kdy jí maskovaní muži přiložili pistoli ke spánku a unesli ji. Byla zastřelena.

Útok na polskou základnu v Hillá

Další auto řízené sebevražedným útočníkem vybuchlo kolem 14:00 před štábem polských okupačních sil v západní části města. Přesný rozsah ztrát se korespondentovi nepodařilo zjistit, podle svědků však byla brána úplně zničena, přestože šlo o masivní betonovou konstrukci.

Polští vojáci pak s pomocí Američanů celý tábor obstoupili a začali prohledávat domy místních sunnitských muslimů.

Američané stříleli loutkové policisty v Bajdží

V noci kolem 23:00 zastřelili američtí vojáci v Bajdží sedm místních loutkových policistů. Korespondent Mafkarat al-Islam se v márnici setkal s jedním policejním důstojníkem, podle něhož byli policisté na pravidelné noční kontrole ropovodního potrubí, když je náhle oslnilo světlo amerických aut, v nichž vojáci jako obvykle v očekávání útoku odboje leželi přikrčeni na sedadlech a na zemi. Policisté auta zastavili, ale Američané v domnění, že jde o členy odboje, na ně začali střílet a celou hlídku postříleli.

Důstojník k tomu dodal, že mezi iráckými bezpečnostními silami a americkými vojáky není žádná koordinace, kromě toho Američané vůbec nerespektují členy irácké policie.

Američané se v sobotu ráno za incident omluvili, slíbili jeho vyšetření a kompenzace rodinám zastřelených policistů.

Korespondent zaznamenal reakce místních lidí -- všichni si povzdechli: "Jen ať se tyrani pustí do sebe navzájem a nás ať ochraňuje Bůh." Vesměs se z události radovali a nevyjadřovali žádnou lítost nad mrtvými policisty, kteří byli ve městě neoblíbení.

Kirkúk: další útok na ropovody

Zástupce společnosti Oil of the North sdělil agentuře AP, že ropovod z ropného pole Dibíbs u Kirkúku byl zapálen a jeho oprava si vyžádá čtyři dny. Zpráva AP v souhrnu uvedla, že útoky odboje na ropnou infrastrukturu za necelé dva roky okupace už stály okupační správu 7 - 8 miliard dolarů.

Sobota 26. února 2005

Ramádí

Pod kolonou amerického tanku a tří Humvee různých typů explodovala ve čtvrti Sisak v severní části města ráno bomba. Exploze zničila Humvee, zabila čtyři vojáky a dalšího na zádi tanku zranila. Kolona mířila na ramádský hřbitov, aby jej prohledala, protože se Američané domnívali, že odtud na ně Iráčané střílejí raketami.

Fallúdža a okolí

V sobotu večer podnikly odbojové síly minometný útok na americké kontrolní stanoviště západně od města. Podle vládního úředníka, který si nepřál být jmenován, zasáhly čtyři střely velitelské stanoviště na křižovatce, zabily nebo zranily osm vojáků a zapálily nádrž s pohonnými hmotami. K útoku se přihlásila dosud neznámá odbojová skupina Eskadra ochrany pořádku.

Čtyři rakety zasáhly přesně v poledne americkou základnu al-Asad v Habbáníji 16 km západně od Fallúdže, kde způsobily několik požárů. Zjistit rozsah způsobených škod a ztrát se však korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo.

Qá`im

V západní části města vybuchla v 15:00 bomba pod americkou obrněnou kolonou, podle svědků zabila sedm vojáků a dva zranila; jedno obrněné vozidlo bylo zcela zničeno. Američané uzavřeli příjezdové komunikace a novinářům zakázali přiblížit se na místo a zjistit rozsah způsobených škod a ztrát. Korespondent Mafkarat al-Islam se však setkal s asistentem ředitele pohraniční policie, který mu zničení vozidla a počty mrtvých a zraněných potvrdil.

Bagdád a okolí

Nedaleko americké základny Sukkáníja na předměstí Durá odpálil odboj bombu pod americkým obrněným vozidlem, jež podle očitých svědků vozidlo zneškodnila, dva vojáky z jeho posádky zabila a dva zranila. Tyto údaje potvrdil i policejní mluvčí v rozhovoru pro TV al-Arabíja.

Kolem 20:00 ostřeloval odboj druhou největší americkou základnu v Iráku na bývalém mezinárodním letišti v Bagdádu (největší je tzv. Zelená zóna). Korespondent viděl i na značnou vzdálenost plameny šlehající nad základnou a slyšel pokračující exploze.

V Abú Ghurajb nalezla místní policie v sobotu ráno bezhlavé tělo amerického vojáka, jehož hlava byla pohozena o pár metrů dál.

Exploze pozemní miny zasáhla americkou hlídku mířící do Tárimíje severně od Bagdádu. Podle očitých svědků ukryli partyzáni nálož na silnici pod dlažební kostku čtvrt hodiny před objevením se hlídky. Její výbuch zcela zničil Humvee, zabil tři vojáky a čtvrtého vážně zranil. Okupační vojáci místo výbuchu uzavřeli a vyhlásili odměnu 1 milionu dolarů tomu, kdo jim pomůže dopadnout pachatele této akce i bombového útoku, jenž předchozího dne usmrtil 13 vojáků.

Ba`qúba

Po poledni vybuchla pod kolonou několika vozidel americké hlídky ve čtvrti Jarmúk bomba, jež zničila vozidlo na přepravu vojáků. Svědkové tvrdili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že byla usmrcena řada amerických vojáků, přičemž se rozcházeli v přesném počtu, shodně však tvrdili, že jich bylo více než pět. Američané pak ve čtvrti vyhlásili zákaz vycházení.

Tikrít

Kolem 8:00 zasáhlo osm silných minometných střel americkou základnu v Tikrítu. Podle toho, co korespondentovi Mafkarat al-Islam sdělil podnikatel pracující pro okupační síly, bylo zabito nejméně devět amerických vojáků. Korespondent sledoval husté mraky kouře zvedající se nad základnou a slyšel varovný jekot sirén. Po půlhodině se nad základnou objevily vrtulníky, aby odvezly oběti útoku.

Tal Afár

Poté, co byli v pátek šest hodin (až do 22:00) ostřelováni 40 raketami a střelami různých typů, museli Američané v sobotu ráno vyklidit jednu ze svých velkých základen v Tal Afáru, a evakuovali se na základnu Ghazlání v Mósulu, kam s sebou odvlekli i řadu poškozených vozidel. Několik očitých svědků sdělilo tamnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam, že americké vrtulníky po ostřelování nejméně sedmkrát přiletěly a odletěly ze základny s nákladem mrtvých a zraněných. Z ostřelované základny stoupaly mraky kouře ještě v sobotu ráno při evakuaci. Na opuštěnou základnu se pak vydali místní, hlavně nemajetní lidé, aby se poohlédli, zda by se našlo něco, co by se jim mohlo hodit. Místní policie jim dovolila vzít si vše, co zde našli, nedovolila však novinářům včetně korespondenta fotografovat škody způsobené ostřelováním. Korespondent ve zprávě alespoň uvedl, že viděl zbytky zcela ohořelých vozidel a kusy těl v hořících barácích.

Mósul

Nedaleko pevnosti na severní straně města explodoval v 9:15 zaparkovaný automobil ve chvíli, kdy je míjelo americké Humvee. Exploze Humvee zničila a zabila jeho čtyřčlennou posádku, usmrtila bohužel také sedm náhodných chodců. Američtí vojáci pak místo uzavřeli a začali zatýkat. Mezi zatčenými byl i jeden bývalý křesťan, který pod vedením místního duchovního přijal před měsícem islám. Všichni tito lidé byli obviněni z toho, že jsou za výbuch odpovědní. Otec jednoho zatčeného chlapce však rozhodně popřel, že by jeho syn měl s útokem cokoli společného.

Samáwa

Při explozi bomby pod hlídkou iráckých loutkových sil byl podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam v centru města zničen pickup a zabito šest iráckých vojáků. Podle sdělení důstojníka loutkových sil byla zničena dvě vozidla a dalších šest mužů bylo zraněno.

Neděle 27. února 2005

Saqlawíja

Město ležící nedaleko Fallúdže Američané již čtyři dny obléhají a blokují přístupy k němu.

V okrsku Dahámíja v západní části Saqlawíje najelo ráno auto naplněné výbušninou do kolony čtyř amerických obrněných vozidel. Výbuch zničil Humvee a zneškodnil obrněné vozidlo Bradley, přičemž zabil osm vojáků. Několik dalších bylo zraněno.

Jak dodal korespondent Mafkarat al-Islam, šlo již o třetí sebevražedný útok s autem naloženým výbušninou za poslední čtyři dny. Celkem při nich zemřelo 17 amerických vojáků.

Hít

Nad severními čtvrtěmi města se Iráčanům odpoledne podařilo sestřelit další americký vrtulník Black Hawk. Stroj vzplanul ve vzduchu a po dopadu na zem explodoval. Co se stalo s jeho posádkou, nebylo zatím jisté; Američané po ní pátrali v okolí vraku.

Abú Ghurajb

Sebevražedný útočník s autem naloženým vysoce výbušnou trhavinou najel odpoledne nedaleko budovy městské správy v Abú Ghurajb do americké kolony. Mohutná exploze zničila americký tank a zneškodnila Humvee. Na místě bylo usmrceno 11 vojáků, řada dalších byla zraněna a někteří z nich později zemřeli. Mrtvé roztrhal výbuch na kusy a když se seběhli místní lidé, s údivem a nechutí hleděli, jak jeden z amerických vojáků špičkou boty shrabuje kusy těl na hromadu. Korespondent Mafkarat al-Islam pozoroval jiného, který kus těla mrtvého vojáka odhodil do kanálu. Místní lidé mu tvrdili, že podobné zacházení s mrtvolami vlastních druhů pozorovali už několikrát.

Americké velení se pokouší o vyjednávání s povstalci

Přední člen Strany národní dohody vedené "premiérem" Ijjádem 'Álawím se sešel s bagdádským korespondentem Mafkarat al-Islam a sdělil mu, že Američané před několika dny nařídili loutkové irácké vládě, aby se pokusila zahájit s iráckými povstalci mírová jednání. USA jsou prý ochotné k určitým ústupkům, pokud povstalci slíbí, že se zdrží všech ozbrojených operací proti americké armádě a ostatním spojeneckým armádám. Jako první ústupek by Američané předložili harmonogram svého odchodu z Iráku. První krok by v tomto směru byl učiněn v provincii Anbár, která je nazývána "Mekkou ozbrojeného odboje".

Když se korespondent otázal na prohlášení nového iráckého loutkového vedení, které nedávno tvrdilo, že odboj -- či podle jeho slovníku "teroristé" -- mele z posledního, člen SND řekl: "Odboj je jako voda, kterou se pokoušíte chytit do ruky, nebo jako stín okupačních vojáků. Kdekoli jsou americké síly, tam lze najít odboj." S úsměvem přirovnal situaci k dětské hře na kočku a na myš: "Vidíte velkou a silnou kočku, ale jakmile vleze do domu, stane s terčem bolestivých útoků malých myší."

Zarqáwího skupina popírá zatčení jednoho ze svých představitelů

Organizace at-Tawhíd wal-džihád vedená Abú Mus`abem az-Zarqáwím publikovala na islámistické webové stránce prohlášení, v němž popřela tvrzení iráckých loutkových představitelů o zatčení Zarqáwího pobočníka. Veškeré zprávy západních médií o tom, že kolem Zarqáwího se "stahuje smyčka", označilo prohlášení za čirý výmysl: "Křižáci by chtěli zakrýt svou porážku zprávami prohlašujícími, že pobočník šajcha Mus`aba byl chycen. Jde o lež, jíž chtěli pozvednout morálku svých sluhů, kteří prchají před údery odboje."

Provincie Babylón

Americké velení přiznalo, že v provincii Babylón byl zabit jeden příslušník námořní pěchoty. Zprávu přinesla agentura Reuters, jako obvykle bez dalšího upřesnění.

Plukovník policie v provincii Dijála vyzývá všechny loutkové síly, aby přestaly sloužit okupantům

Agentura AFP oznámila, že islamistická webová stránka zveřejnila nahrávku, zhotovenou skupinou Základna džihádu v Zemi dvou řek, v níž se objevil plukovník loutkové policie Sálim Azíz Sálih, ředitel vnitřních záležitostí policie v provincii Dijála, jehož skupina zajala. Sálih na záznamu oznámil, že se stydí za svou dosavadní činnost a vyzval všechny členy loutkové policie a loutkové armády, aby svá místa opustili, protože "pomáhají nevěřícím okupantům". Prohlásil, že nebude napříště spolupracovat ani se stýkat s okupačními silami a nebude jim poskytovat žádné informace o odboji.

Šahrabán

V časných ranních hodinách provedl odboj raketový útok na americkou tzv. Východní základnu v Šahrabánu východně od Ba`qúby. Ze základny se zvedaly sloupy kouře a bylo vidět přistávat vrtulníky, aby převezly raněné k ošetření.

Kirkúk

Ve čtvrti Dibs v severní části Kirkúku narazila Toyota s vládní poznávací značkou a řízená sebevražedným útočníkem do americké vojenské kolony směřující do centra města. Exploze zničila dvě Humvee a usmrtila jejich posádky.

Hillá

Před večerem explodovala ve čtvrti Musajjib v severní části Hillá bomba, která zničila americké vozidlo z vojenské kolony a zabila pět vojáků. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam pak vojáci prohledávali domy v okolí a pátrali po útočnících.

Násiríja

S odvoláním na svědky oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že východní část města se ráno otřásla mohutnou explozí bomby, jež vybuchla pod společnou hlídkou italských vojáků a iráckých loutkových sil. Podle sdělení důstojníka místní policie bylo zničeno italské obrněné vozidlo, dva italští vojáci byli zabiti a třetí vážně zraněn. Američtí a italští vojáci pak uzavřeli celé okolí a prohledali několik domů v převážně sunnitské části, kde zatkli čtyři osoby. Korespondent nezjistil, co jim bylo oficiálně kladeno za vinu, převážně šíitské obyvatelstvo však soudilo, že byli zatčeni proto, že jsou sunnité a neschvalují okupaci.

Basra

V okrsku Zubajr povstalci zabránili čtyřem příslušníkům Brigád Badr zabít místního sunnitu Chálida Ahmada Umara. Sousedé Chálida Umara -- šíitští i sunnitští -- korespondentovi Mafkarat al-Islam shodně potvrdili, že bojovníci na členy brigád nezaútočili, dokud se jeden z nich nesnažil proklouznout pryč, aby informoval britské vojáky a policii. To mudžáhidy donutilo zahájit střelbu a všechny čtyři zastřelit. Pak ihned místo opustili.

Proameričtí šíitští představitelé zahájili kampaň proti webové stránce Mafkarat al-Islam

Korespondent Mafkarat al-Islam v Karbale oznámil, že po šíitských mešitách ve městě koluje prohlášení obsahující dezinformace, týkající se zpravodajství webové stránky Mafkarat al-Islam. Příčinou nelibosti těchto duchovních je to, že Mafkarat al-Islam otevřeně nazývá příslušníky Brigád Badr kolaboranty.

Tito šíitští duchovní nařídili, že každý, kdo spolupracuje s Mafkarat al-Islam, bude předveden před náboženský soud k potrestání. Vydali fatwu zakazující všem šíitům číst nebo jinak sledovat obsah této webové stránky.

Rozšiřované prohlášení je zakončeno oznámením, že od této chvíle každý, kdo spolupracuje s Mafkarat al-Islam, bude považován za osobu "hledanou" podle zákonů světských i náboženských. Protože je tato webová stránka jednou z "teroristických stanic", šíitští představitelé se budou u loutkové vlády snažit dosáhnout toho, aby Mafkarat al-Islam ztratil oprávnění ke zpravodajství z Iráku a aby bylo zakázáno poskytovat mu jakákoli prohlášení.

Karbalský korespondent podotkl, že Mafkarat al-Islam je dalek toho, aby byl nepřátelský vůči šíitské komunitě. Poznamenal, že když mahdisté Muqtady as-Sadra bojovali v šíitských svatých městech s americkými okupanty, všichni šíitští představitelé včetně Alího as-Sístáního, Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku, Hizb ad-Da`wa a další zakázali vysílání zpráv o bojích svých šíitských bratří a jediný Mafkarat al-Islam o nich informoval. Mafkarat al-Islam se snažil pro zpravodajství z převážně šíitských oblastí získat profesionální korespondenty pocházející ze šíitských kruhů, aby případným obviněním ze sektářství předešel.

Pokusy bránit lidem ve sledování zpravodajství Mafkarat al-Islam přirovnal k pokusům křesťanské církve v Evropě bránit lidem ve čtení vědeckých prací. Šíitští představitelé se nyní chovají podobně, když se přidali ke křižákům a obvinili Mafkarat al-Islam z "terorismu".

Pondělí 28. února 2005

Pokusy amerických vojáků uniknout z iráckého pekla neustávají

Za svítání zastřelili příslušníci americké námořní pěchoty na hraničním pásu mezi Irákem a Sýrií čtyři americké vojáky, které se snažili s pomocí iráckých pastevců překročit hranici do Sýrie. Prchající měli na sobě arabské oblečení, které od pastevců koupili. Převaděči byli při akci rovněž zastřeleni.

Syn jednoho z pastevců vylíčil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že vojáci, mezi nimiž byl jeden důstojník, přišli za jeho otcem a žádali ho, aby jim pomohl dostat se do Sýrie, kde by mohli získat politický azyl. Za pomoc mu slibovali 50 000 dolarů, pokud by ale nebyl ochoten, hrozili mu udáním a zatčením. Pastevec proto souhlasil, nabízenou sumu přijal, a za rozednění se v doprovodu ještě dalšího pastevce vydali k hranici kamenitou silnicí v horské oblasti, kde vrtulníky mohou jen obtížně přistát. Bohužel však narazili na americkou hlídku. Ta šest mužů v arabských oděvech považovala za mudžáhidy, kteří přešli hranice ze Sýrie, a postřílela je.

Po zjištění, co se stalo, s sebou odvezli těla zabitých Američanů. Místní lidé se postarali o těla pastevců, za něž se v místní mešitě konaly modlitby. Domy obou zabitých Američané prohledali, nenašli však nic podezřelého.

Fallúdža: Američané ostřelovali město střelami s jedovatými plyny

Ve čtvrti Wahda nalezli Američané tělo jednoho ze svých vojáků s mnoha bodnými ranami do hrudi, odhozené na hromadu odpadků. Američané po nálezu hodinu prohledávali okolní domy a hledali cokoli podezřelého.

Irácký korespondent jordánského deníku al-Arab al-Jawm Fádil Badrání v úterním vydání tohoto listu oznámil, že mudžáhidové zaútočili ve Fallúdže na společnou hlídku amerických vojáků a tzv. národní gardy. Američané odpověděli vypálením tří raket na domy ve čtvrti Nazal, kde zabili dva civilisty a šest zranili.

Na okraji čtvrti Džawlan shořelo americké obrněné vozidlo, jehož pancéřování prorazila vypálená raketa.

Badrání rovněž oznámil s odvoláním na lékařské zdroje, že Američané během dvou posledních dnů ostřelovali město střelami obsahujícími jedovaté substance. Do fallúdžké nemocnice byla dopravena řada znetvořených mrtvol civilistů se šedými skvrnami, které podle provedených testů způsobil jedovatý plyn jako např. yperit či napalm. Protože jde o látky aromatické, lidé mají tendenci se jich nadechnout a jakmile se jed začne působit v jejich těle, umírají. Takto postižená těla byla nalezena ve čtvrtích Nazal, Dubbat a Džawlan. O situaci byla informována Rada muslimských ulamá, která slíbila, že o těchto dalších amerických zločinech zpraví mezinárodní soudy a organizace pro lidská práva.

Provincie Anbár

Boje v provincii znovu vzplanuly. Američané reagovali blokádou měst v provincii a rozsáhlými raziemi, v nichž zatkli přes 500 místních lidí, a zabili na 50 lidí a dalších 80 zranili. Podle údajů nemocnic v Ramádí, Haqláníji, Darrawá, Ána a Hítu byla mezi nimi řada žen a dětí. Mimoto Američané a jejich iráčtí pomahači zničili 40 soukromých aut, většinou v Hítu.

Krvavé razie v Qá`imu a Hadíthě

Zatímco americká blokáda měst Hít a Haqláníja byla prolomena, Američané dále drží v sevření města Qá`im a Hadíthu.

Uzavřeli všechny přístupové cesty k Hadíthě a po celé dny pěší vojáci pod ochranou vrtulníků prohledávali všechny domy ve městě. Jordánský list al-Arab al-Jawm napsal, že během posledních tří dnů tu Američané během razií zabili 13 a zranili 27 civilistů. Nejméně 77 osob bylo zatčeno.

Podobně bylo odříznuto město Qá`im na syrské hranici, které bylo dlouho líhní odboje. Tady Američané žádali, aby obyvatelé vydali Abú Mus`aba az-Zarqáwího, vůdce Základny džihádu v Zemi dvou řek. V letácích shazovaných z letadel a hlášením z amplionů nařizovali jeho vydání, v opačném případě prý zahájí proti městu vojenskou operaci. Současně americká letadla bombardovala řadu bodů na okrajích města, zabila 15 a zranila 25 osob. Podle listu al-Arab al-Jawm však také odboj způsobil Američanům těžké ztráty. Taktika teroru nicméně přinesla své ovoce: donutila řadu rodin opustit Qá`im a ukrýt se před americkým násilím do okolních malých města a vesnic.

Bagdád a okolí

Americkou leteckou základnu na bývalém mezinárodním letišti zasáhlo v 16:00 sedm silných raket Taríq. Ty zasáhly západní stranu letiště, kde způsobily požár a značné škody. Očití svědkové viděli přilétat americké vrtulníky, což dávalo tušit, že zásahy způsobily také značné ztráty na životech a zranění, jejichž přesné počty však nebylo možno zjistit.

Čtyři kaťuše zasáhly ve stejnou dobu vězeňský tábor v Abú Ghurajb. Jedna z nich zničila oplocení, ostatní tři zasáhly obytné baráky amerických vojáků, vesměs na jižní straně komplexu. Příbuzné zajatců, kteří se seběhli, aby zjistili, zda se jejich blízkým nic nestalo, bojovníci uklidnili, že mířili právě na jižní část, protože dobře vědí, že baráky s vězni jsou na východní straně.

V západní části města Iskandaríja jižně od Bagdádu explodovala ve 13:00 bomba pod projíždějící americkou kolonou. Ve zničeném Humvee zemřeli čtyři američtí vojáci.

Ba`qúba demonstrovala proti vyhlášení soboty svátečním dnem

V tomto velkém sunnitském městě demonstrovaly stovky lidí, aby daly najevo, že odmítají nařízení loutkové "rady ministrů", podle něhož se sobota má stát v zemi svátečním dnem. Vyjádřili rozhodnutí obyvatel provincie Dijála přidat se k obyvatelům provincie Anbár, kteří se již odmítli tímto nařízením řídit. Mezi demonstranty byli duchovní, univerzitní profesoři, studenti a intelektuálové, kteří nesli transparenty s verši Koránu, vyzývajícími muslimy, aby nepřijímali židy a křesťany za své patrony. V nařízení spatřovali první krok na cestě k "normalizaci" vztahů se sionistickým "státem" v okupované Palestině.

Jeden z ředitelů městských škol řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Řekl jsem generálnímu řediteli škol v Ba`qúbě, že raději rezignuji, než bych v sobotu seděl doma jako židé."

Děkan fakulty dijálské univerzity Ahmad al-Mandaláwí s ním souhlasil: "Dnes jsem řekl studentům, že nás se rozhodnutí netýká a pokračujeme v pravidelné výuce." Byl velmi potěšen tím, že obyvatelstvo provincie Anbár zaujalo stejné stanovisko a doufal, že se tak zachovají i ostatní irácké provincie.

Dulu`íja

Americkou základnu v tomto městě, ležícím severně od Tikrítu, zasáhlo odpoledne 14 minometných střel. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam viděl odjíždět americká Humvee a sanitky směrem k Tikrítu, kde je velká americká vojenská nemocnice; místní lidé pozorovali i vrtulníky, které odvážely mrtvé a raněné. Kapitán irácké loutkové armády Asad Saddád později oznámil, že základnu zasáhlo sedm střel a kromě amerických vojáků byli zabiti dva Iráčané, tlumočník a voják, pracující na základně.

Samarrá`

Osm silných raket země-země, jaké dosud odboj při útocích na základny nepoužíval, zasáhlo ve 14:00 hlavní americkou základnu ve městě a způsobilo tam požáry. Protože přiletěla řada vrtulníků, aby evakuovala mrtvé a raněné, lze předpokládat, že způsobené ztráty byly velmi těžké.

Mósul

V mósulské čtvrti okrsku Ba`adž najel sebevražedný útočník autem do americké kolony, z níž úplně zničil obrněné vozidlo a zabil šest vojáků na jeho palubě. Nezjištěný počet dalších vojáků byl zraněn. Ostatní vojáci uzavřeli okolí a pro mrtvé a raněné povolali vrtulník Apache. Vrak obrněného vozidla odtáhl obří jeřáb na hřbitov vozidel u základny Ghazlání.

Hillá

Jordánský list al-Arab al-Jawm přinesl zprávu, že mohutná exploze auta naloženého výbušninou zabila ve městě 125 a zranila 148 lidí.

Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, k útoku došlo kolem 11:00, kdy stovky zájemců čekaly ve velkém houfu na přijetí do zaměstnání u místní policie. Většině z nich bylo mezi 20-30 lety. Podle sdělení velitele místní policie zasáhl výbuch velkou skupinu mužů stojících před lékařským střediskem, kde měli projít vyšetřením, potřebným pro přijetí. Zástupce velitele městské policie plukovník Ahmad Džaralláh pak uvedl, že v autě bylo nesmírné množství trhaviny. Výbuch poškodil i několik stánků na nedalekém tržišti. Útok byl údajně nejhorším od americké invaze na jaře 2003.

Ve čtvrti Zuhúr v centru města explodovala bomba pod americkou kolonou, z níž zničila Humvee, v němž zabila čtyři vojáky. Další nezjištěný počet vojáků byl zraněn. Jak sdělili místní lidé, mudžáhidové obcházeli pět minut předtím domy v ulici, kde bombu instalovali, a nabádali obyvatele, aby nevycházeli; hrozili také smrtí tomu, kdy by varoval americké vojáky.

Ozbrojený oddíl povstalců v Hillá vydal ráno prohlášení o tom, že popravil donašeče, který dodával informace Američanům, na jejichž základě bylo zatčeno a zavražděno devět mudžáhidů. Tělo popraveného kolaboranta nalezli místní lidé s kusem papíru, na němž byl napsán citát z Koránu: "Neučinili jsme je špatnými, to oni sami se stali špatnými."

Basra

V centru města explodovalo odpoledne auto naložené výbušninou, které najelo do britské vojenské kolony. Zničeno bylo několik vozidel a zabita nebo zraněna byla řada britských vojáků.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       11. 3. 2005
12. 3. 2005 Zeman doporučil čtenářům Práva číst Britské listy
12. 3. 2005 Stáří vpřed! Jan  Sýkora
12. 3. 2005 O soudcích v povijanu Štěpán  Kotrba
12. 3. 2005 Vězni z Guantánama mají být posláni do vězení ve svých zemích
12. 3. 2005 Kolik těch vojáků v Iráku bude Tomáš  Poláček
12. 3. 2005 Sonet o bídě politiků Lýdie  Junková
11. 3. 2005 Nevolnost z politiky aneb Gross je příliš snadný terč! Josef  Brož
11. 3. 2005 Důvěra
12. 3. 2005 O nedůvěryhodnosti médií Jan  Čulík
11. 3. 2005 Někdo bude ukřižován a někdo vzkříšen Irena  Ryšánková
11. 3. 2005 Nevěřme, že se nedá dvakrát vstoupit do stejné řeky Jaroslav  Doležal
11. 3. 2005 Konec Cirkulárních novin Jan  Machonin
11. 3. 2005 Zásah do lidských práv Kulínského je brutální a zbytečný John  Bok
11. 3. 2005 Nejde o Hitlera ani o Zítka, jde o demokracii Ivan  David
11. 3. 2005 Michael  Marčák
11. 3. 2005 Mají si slova uchovat svůj smysl? Ondřej  Slačálek
11. 3. 2005 Lišáci a jiní bez vinice Václav  Dušek
11. 3. 2005 BBC v prvním kole propouštění vyhodí 1730 zaměstnanců
11. 3. 2005 Milí Čížkové! Filip  Sklenář
11. 3. 2005 O bydlení poněkud zásadněji Stanislav A. Hošek
11. 3. 2005 Diskuse o nájemném vypovídá o úrovni české žurnalistiky Jakub  Tayari
11. 3. 2005 Michael  Marčák
11. 3. 2005 Charta práv pracujících žen
12. 3. 2005 Jest potřebí, brzo sněmu obecního tohoto království českého
11. 2. 2005 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
11. 3. 2005 Věda a umění - podobnosti a rozdíly
11. 3. 2005 Dialog vědy s uměním - Workshop 2005
11. 3. 2005 Michael  Marčák
11. 3. 2005 Fenomén sídliště Josef  Provazník
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005
10. 3. 2005 Střílení poslů
10. 3. 2005 Mají homosexuálové vychovávat děti? Ondřej  Stehlík
10. 3. 2005 Opravdu školská reforma? Milan  Kulhánek
10. 3. 2005 Zvednou Evropští demokraté konečně tu šanci? Boris  Cvek
10. 3. 2005 Parlament: Klecová lůžka používat budeme, protesty nás nezajímají Jan  Čulík
9. 3. 2005 Vláda chce legalizovat klecová lůžka
11. 3. 2005 Sociální podniky - vytváření příležitostí
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005   
8. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 14. - 21. února 2005   
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005   
4. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 29. ledna 2005   
26. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005   
19. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 7. ledna 2005   
10. 1. 2005 Sporné počty ve "Zpravodajství iráckého odboje"   
21. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 16. prosince 2004   
21. 12. 2004 Jsme prostí lidé, kteří dali přednost zásadám před strachem   
17. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odporu za dny 4. - 8. prosince 2004   
1. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 21. - 25. listopadu 2004   
29. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 20. listopadu 2004   
19. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 15. listopadu 2004   
15. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 10. listopadu 2004   
5. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 28. října 2004