Nejdříve malý exkurs do nedávné historie Haiti. Na začátku roku 2004 si Haiti připomněla výročí dvou set let od osamostatnění. Oslavy však proběhly ve znamení masových demonstrací, které se zaměřily proti osobě tehdejšího prezidenta Jeana Bertranda Aristida. Aristide byl tamějším nejvýznamnějším politikem po více než patnáct let. Postupně však proti němu vyrostla opozice složená z lidí zklamaných vývojem: žádný ekonomický zázrak se nekonal, ba co víc, ekonomika se stále více zhoršovala. Vývoz tradičních výrobků, jako je rum a káva, zkolaboval. Pouze obchod s drogami v posledních letech vzkvétal. Opozice prezidenta Aristida dále obvinila z korupce a používání násilí proti politickým odpůrcům.

Manifestace nespokojenců ze začátku roku se rychle přelily i do ostatních částí státu a boje mezi zastánci a odpůrci režimu se brzo rozrostly po celé zemi. Prezident několik měsíců povstání odolával, ale po nátlaku Spojených států, Kanady a Francie podal demisi a odjel do Afriky. Ve stejnou dobu na Haiti dorazily i první americké a francouzské jednotky jako předvoj OSN. Již v březnu se stahují a jsou nahrazeny Modrými přilbami pod brazilským vedením. Jejich úkolem je stabilizovat podmínky a dovést Haiti k volbám naplánovaných na podzim letošního roku.

Aristide dnes pobývá ve Středoafrické republice, se ztrátou svého postavení se nevyrovnal a viní Washington a Paříž, že ho donutily k demisi. Považuje se za oběť spiknutí a chce se vrátit zpět.

Země se ještě ani nestačila vzpamatovat z násilných bojů a tentokrát místo člověka, svou ničivou tvář ukázala příroda. A to v podobě cyklonu Jeanne, který zabil okolo 2000 lidí a 250 000 připravil o střechu nad hlavou.

I přes misi Modrých přileb je situace na ostrově stále neutěšená, plná násilí a strachu o vlastní život. Boje mezi příznivci bývalého prezidenta Aristida a vládou pokračují. V poslední době vyvstávají i otázky, zde jsou vůbec vláda i jednotky OSN schopny dostat Haiti pod svou kontrolu.

O jejich neúspěchu vypovídají i události z minulého týdne, kdy se pravděpodobně v důsledku organizovaného útoku na zdejší věznici podařilo načas uprchnout dvou bývalým prominentním členům Aristidova režimu. Expremiér Yvon Neptune a exministr vnitra Jocerme Privert však nakonec skončili v rukou sil OSN. Jejich pokusu o únik před spravedlností využilo k útěku dalších asi pět stovek nebezpečných vězňů, kteří opustili své místo nedobrovolného pobytu.

Anarchii na Haiti kriticky zhodnotil francouzský list La Croix. Podle něj se téměř nic po odchodu prezidenta nezlepšilo: zločinné gangy dále ovládají čtvrti hlavního města Port-au-Prince. Násilí, hlad, beztrestnost, nezaměstnanost a bída jsou téměř všudypřítomné. Lidé údajně ztrácejí veškerou naději na zlepšení a propadají marasmu: když se "zbavili" Aristida, přišla nová katastrofa v podobě zmíněného cyklonu a povodní. Jediným profitem jsou, jak se rozepsal La Croix, pohřební ústavy a soukromé školy. Právě veřejné školství je také jedním z nejvíce opomněných odvětví Haiti, protože téměř neexistuje.

Další problém ztělesňuje i všeobjímající korupce. Podle slov Jean-Clauda Baieuxe z Ekumenického centra pro lidská práva je "korupce tak rozptýlená po celé zemi, že už ani nevíme co je a co není legální...Tady si lidé myslí, že pokud okrádat stát je normální. Velké zklamání ale představuje i vláda, a hlavně soudní aparáty: nic se nezměnilo. Mnoho soudců je zkorumpovaných, ostatní se bojí".

Přesto se závěrem podíváme na několik pozitivních změn, které možná signalizují budoucí zlepšení. Politické násilí zaměřené na konkrétní osoby téměř vymizelo, politici jsou ochotnější se více zapojit i do národního dialogu. Haiťané s americkou pomocí začali bojovat i proti obchodu s drogami. Dokonce se připravuje i vznesení žaloby proti Aristidovi. Možnost ovlivnit dění ve své zemi si však musí uvědomit i sami obyvatelé a aktivně se zúčastnit podzimních voleb. V Haiti, kde více než tři čtvrtiny populace žijí pod prahem chudoby jsou však stále Aristidovi sliby populární.

La Croix ZDE