28. 2. 2005
Veřejná služba České televizeSmrt čísla a výhodný nákupTak nějak po půlnoci proběhla na ČT 1 upoutávka na dokumentární film o holocaustu. Velice hluboký stav zoufalství, vyvolávající záběry malých dětí, které odhalují svá zápěstí, aby ukázaly svou koncentrákovou identitu -- číslo. Jedno z mnoha čísel, která neznamenala nic víc, než stejná čísla napsaná na tabuli. Existovala, a jedním šmahem se z nich stala vzpomínka. Vzpomínka na číslo. Pece, ve kterých byla tato čísla mazána. Pece, ve kterých umíraly malé děti. Malá čísla. |
Obraz tváře člověka, který zrovna prošel, byl prohnán mechanickou drtičkou s lidským palivem i pohonem. Obličej člověka, kterého už není možné osvobodit, ačkoli byl osvobozen. Bolest, utrpení a beznaděj jen v pozadí nechápavé prázdnoty duševní smrti. V tom člověku byl jen biologický život. Důkazy o tom, že příslušnost k lidské rase u nikoho nezaručuje, že nebude vnímán jako hmotné nic, neexistující život. Upoutávka skončila. V zápětí navázal noční teleshopping. Obrazovkou se začaly míhat záběry ze starých hollywoodských filmů o druhé světové válce. Slavné bitvy, válečné scény, stateční vojáci. Exkluzivní edice slavných válečných snímků, nyní za nějakou částku. Číslo, které ale naprosto nemůže vyvážit ten zážitek, který z toho budete mít. Je to pouhé číslo, nic. Upoutávka skončila. Ne vždycky se televizi podaří usvědčit high-tech civilizaci, že válka pro ni neznamená jen uvědomování si jejích hrůz, jak se prezentuje, ale i docela slušnej nářez zábavy a napětí za skvělou cenu. To je opravdová veřejná služba... |