Je prokázáno, že země s nižším daňovým zatížením více prosperují. Nižší byrokracie a korupce s ní spojená jsou rovněž známkou prosperity. Navíc výše zmíněné reformy jsou potřeba - již dnes penzijní a zdravotnický systém ročně pohlcuje miliardy, nezaměstnanost je velká a regulace nájemného neustále diskriminuje a vyhání ceny bytů do výšek.

Stačí se podívat k našemu východnímu sousedovi a vidíme, že něco s tím dělat jde. Vše je tak jasné, že i naši politikové to musí přiznat. Volají: "Snížíme byrokracii, uděláme (nebo dokonce udělali jsme) reformy, s korupcí zatočíme, deregulace nájemného přijde, atd." Realita je samozřejmě jiná, doslova opačná.

Způsob, jakým se s takovým protikladem politikové vyrovnávají je vskutku bravurní -- prostě tu realitu zapřou. Navzdory projevům mnoha odborníků, ratingových agentur a mezinárodních institucí stačí říct: "Ne, to není pravda". Také není těžké opatřit si fakta pro veřejnost: Z oficiálního rozpočtového deficitu prostě vypustíme ztrátu České Konsolidační Agentury a hned je deficit o nějakých 15 miliard nižší. Stejným stylem vypustíme nějakou položku při výpočtu míry zdanění a hned máme nejnižší daně v EU. Fakt, že onu položku lidé ve skutečnosti státu zaplatí, jde stranou.

Ve výsledku si tedy prostý občan laik může vybrat, zda věřit renomované mezinárodní instituci nebo představitelům vlády. Bohužel tu je docela velké množství občanů, kteří radši než od pohledu zbohatlému odborníkovi mluvícímu jakousi cizí řečí uvěří charismatickému mladíkovi v čele naší vlády a jeho kolegům. "Přece jenom, táto, hele uvažuj -- tenhle člověk začínal od píky, dyk von řídil lokomotivu stejně jako ty a tamhleten byl zase dlouho v odborech - ten ví, jak se postarat vo normální lidi".

Od českých zákonodárců v čele s vládou je naprostá nezodpovědnost a nemorálnost tímto způsobem hazardovat s budoucností. Za to desetiletí jsme se již naučili akceptovat sem tam nějaký ten byt pro poslance v Nerudovce, nějakou tu korunu navíc pro policisty, předražený internet do škol či dálnici do Ostravy, sem tam nějakou tu prohranou arbitráž či obsazování vysokých funkcí dobrými známými. Ale riskovat to, že nějakých 15 let poté, co jsme se z velikého úpadku vydali na křivolakou cestu k prosperitě, vrátíme se zase zpět jen díky nečinnosti - to je opravdu moc.

Český překlad shrnutí zprávy ZDE

Originál zprávy v angličtině ZDE