6. 8. 2004
CzechTek a hysterie českých médií i veřejnostiTýden po CzechTeku. Hysterie opadla, louka se pomalu uklízí, členové soundysystémů se rozpustili po Praze, případně po okolních zemích - a jednomu zbude podivný pocit. Letošní ročník byl totiž prvním, kdy se média jednoznačně postavila na stranu nájemce pozemku. Ostatně přímo se to nabízelo - zarostlý, nesmlouvavý muž v klobouku versus dredatá, potetovaná individua, to je skvělé drama. |
Zásahem premiéra Grosse, který do příběhu vstoupil jako deus ex machina a zařídil výsledek to pak celé dostalo dokonale antické obrysy. Díky tomu všemu se tak trochu do pozadí dostala celkem důležitá otázka: to si opravdu v téhle zemi všichni myslí, že jediný způsob, jak se vypořádat s patnácti tisíci lidmi na louce, je poslat na ně policii a v případě jakéhokoli náznaku problémů je nechat zmlátit a zavřít? Minulý týden národ i média jednoznačně odpověděla "ano". Nemusíte mít na hlavě dredy a v tašce pár desek s odpudivě rychlým technem, aby vás tahle jednoznačnost vyděsila. Naopak- stačilo během týdne projít jakoukoli diskusi pod internetovými zprávami o festivalu, abyste dostali husí kůži i na pleši. Od statečných anonymů, kteří byli ochotni bránit majetek se zbraní v ruce, byť vůbec nebyl jejich (podle všeho šlo spíše o touhu konečně se bez zbytečných mindráků přiznat k mokrým snům á la Rambo) až po relativně smysluplné argumenty na téma, že soukromé vlastnictví je prostě jednou soukromé vlastnictví a basta a policie ho má povinnost chránit. Někde mezi hučela skupina na pár pochybovačů "a co bys říkal, kdyby se ti usadili na zahradě, co?" což je sama o sobě dost komická myšlenka, dokonce i když si odmyslíte její hysterii. Média si také s kauzou nedala moc práce. Přes neustálé opakování argumentu o devastaci louky například nikoho nenapadlo podívat se, jak dnes v reálu vypadají místa, kde CzechTek proběhl v minulých letech (často i za dvojnásobné účasti). A tak hlas rozzuřeného lidu média ovládl bez jakéhokoli byť jen náznaku pokusu o rozumnou diskusi o celém fenoménu jménem CzechTek a potažmo o tom, jak se dohodnout s jistou skupinou mladých lidí, která to má prostě jinak. A Stanislav Gross nemohl než jednat. Vyloženě směšné pak bylo mudrlantství některých myšlenkově jalových komentátorů, kteří měli tendenci celou akci napadat za to, že vlastně nejde o žádný protest, protože mladí dnes nemají proti čemu protestovat. "Jó, to kdyby protestovali za komunismu, to by byla jiná..." neslo se mezi řádky a my se konečně dozvěděli, že řešení problémů po světě kočujících mladých lidí, kteří se odmítají zařadit do systému a na místo toho si vlastní (sound) systémy vytvářejí, by vyřešil stroj času, který by je přenesl do Ruska sedmdesátých let, aby konečně měli proti čemu bojovat. Skvělá myšlenka. Přijít na mne v době mé revoltující puberty s něčím takovým moji rodiče, asi by mi vážně nezbývalo, než si koupit dodávku, zásobu neposlouchatelného techna a usadit se někomu za barákem na záhonu kedlubnů. Naštěstí měli víc rozumu. Ostatně, problém to nevyřeší ani náhodou. I případné "promptní" rozehnání festivalu v době jeho nejsilnější víkendové návštěvy, jak jej navrhovali dokonce i někteří lidé, kteří jsou možná přesvědčeni o tom, že jsou intelektuálové, by za sebou zanechalo pěkný bordel, ze kterého by nájemce pozemku asi neměl radost. Když tedy pomineme těch pár roztříštěných lebek, které by to asi provázelo a které podle všeho nikomu nedělají moc těžkou hlavu. Navíc- každý kdo se díval během víkendu na poznávací značky aut, které na CzechTek dorazily, si nemohl nevšimnout mimo jiné faktu, že byť například Francie postupuje proti nelegálním parties celkem tvrdě, na počtu Francouzů, kterým se freefestivaly zdají jako skvělá zábava se tento postup asi moc zásadně neodráží. Intelektuálně jsme tedy po CzechTeku od komentátorů i "lidí z ulice" dozvěděli následující: pokud jste mladí a děláte co nemáte (byť se u toho s nikým neperete a jste ochotní si svůj svinčík uklidit, stejně, jak jste to udělali vloni), dostanete přes držku. Jak se zdá, myšlenková a sociální evoluce si od dob Švejka vybírá v Čechách neplacené volno. Autor je šéfredaktorem časopisu Esquire |