3. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 1. 2003
Milan Kundera, Ignorance (Nevědomost), Translated from the French by Linda Asher. Faber and Faber Limited, Londýn, 2002. ISBN 0-571-21550-5. Cena 16.99 liber

"Povšimla sis, jak se po čtyřiceti letech komunismu buržoazie vzpamatovala už jen za několik dní? Přežívala tisíci různými způsoby -- někteří byli zavření, jiní přišli o zaměstnání, jiným se vedlo velmi dobře, měli vynikající kariéry, byly velvyslanci, profesory. Teď se jejich synové a vnuci zase společně vrátili, je to takové tajné bratrstvo, zmocnili se bank, tisku, parlamentu, vlády."

"Ty jsi opravdu pořád ještě komunistka."

Níže publikujeme původní recenzi Britských listů o novém románu Milana Kundery Nevědomost. (Jiné kritiky Nevědomosti jsou zde, zde, zde a zde.)

2. 1. 2003
Motto:

1. "Poprvé je Blairův optimismus omezován vědomím, že existují mnohé síly, doma i v zahraničí, které vláda nemůže ovlivnit."

2. "My Češi si pořád o sobě tak rádi vyprávíme, jak jsme ve světě populární a známí, a přitom nemáme čas, abychom odstranili šraňky z hlavního města, jako třeba v Libni, kde musejí auta čekat, než přejede vlak, jako na venkově."

Jan Werich v jednom z televizních pořadů Vladimíra Škutiny v roce 1968

Je to asi neférové, protože Magistrát hlavního města Prahy udělal v posledních letech pro zlepšení prostředí v Praze mnoho (i když například bezpečné cyklotrasy v městských ulicích, jaké existují např. v Německu, nevytvořil) přesto jsem si však nad Havlovým chlácholivým novoročním projevem vzpomněl na tento kritický bonmot dávno mrtvého českého "komika-filozofa". Pojmenoval to dost přesně. Je skutečně až dodnes součástí českého národního charakteru vytvářet o sobě nerealistické pozitivní mýty? Vím, že u všech lidí ne.

Anebo je to všechno možno vidět trochu jinak. Václav Havel se asi už nechce v politice angažovat. Je to starý, unavený muž. Z Pražského hradu odchází, a během let, které tam strávil, se natolik identifikoval se svou funkcí, že národu ve svém novoročním projevu dokáže sdělit už jenom několik relativních banalit, výroků, které uklidňují a neprovokují k myšlení. Třeba Havel nepovažuje své spoluobčany za dostatečně zralé a dospělé, aby unesli zvídavější, kritičtější a stimulativnější pohled. Svým způsobem lze Havlův novoroční projev hodnotit jako taktní připomenutí toho všeho, čeho ČR za jeho "vlády" dosáhla. Havel skutečně České republice v mnoha věcech pomohl. Neměli bychom však od veřejného projevu čelného politika žádat trochu víc?

Tento komentář se vysílal v sobotu 4. ledna 2003 v pořadu Názory a argumenty rozhlasové stanice ČRo6.

Plná verze novoročního projevu Václava Havla je ZDE

30. 12. 2002
Chceme-li získat perspektivu, která nám umožní rozumět vývoji po roce 1989 včetně česko-slovenského rozvodu, musíme se vrátit do minulosti. Kde máme hledat paralelu k roku 1989? Celkem přirozeně se vycházelo z toho, že paralelou je rok 1945. Často se mluvilo o denacifikaci, o sociálně-tržním hospodářství, jinými slovy, srovnávalo se s poválečným Německem. Z mnoha důvodů to byla paralela velmi zavádějící.
3. 1. 2003
Právě skončila každoroční výměna studentů mezi katedrou slovanských studií Glasgow University ve Skotsku a třemi univerzitami v ČR. Výměnu z velké části financuje program Socrates Evropské unie (studenti však musejí každý hradit třetinu nákladů na tříměsíční pobyt, cca 25 000 Kč). Začátkem října přijelo do Glasgow studovat českou literaturu, film a sdělovací prostředky osm studentů: z Ostravy, z Brna a z Prahy. Přivezli si nyní domů do ČR, zdá se, téměř bezvýhradně pozitivní zážitky. Tak Milan Krčmář, student Ostravské univerzity, vypracoval toto "Desatero přikázání pro studijní pobyt ve Skotsku":

(Tento článek vznikl na popud týdeníku Reflex, na základě tohoto sloupku, publikovaného v BL před Vánocemi, a vyšel tam ve čtvrtek 2. 1. 2002 v mírně zkrácené formě.)

3. 1. 2003
V poslední době se stále intenzivněji hovoří o tom, že by stávající tarifní tabulky měl nahradit tzv. kariérní řád, který by znamenal zlom v odměňování českých učitelů. Tyto dva způsoby vypočítávání platů ovšem nejsou jediným možným řešením, a proto jsem se rozhodl více se zamyslet nad klady a zápory různých systémů, podle kterých se mzdy pedagogů vytvářejí.
1. 1. 2003

"Velmi obdobná situace jako nyní existovala v roce 1956, když učinil britský premiér Anthony Eden katastrofální rozhodnutí provést invazi do Egypta, k ovládnutí Suezského průplavu. Stalo se to v tutéž dobu jako revoluce proti komunistické straně v Maďarsku, která vedla k intervenci Rudé armády a to vyvolalo skutečnou katastrofu ve východní Evropě. Řekl bych, že rok 1956 byl velmi podobný tomu, jakému čelíme nyní začátkem roku 2003. Je velmi obtížné říci, který rok bude horší, zda 1956 či 2003. Souhlasím s Tonym Blairem, že jsme se nyní octli ve velmi vážné situaci."

"Prezident Bush interpretuje situaci k vlastnímu politickému prospěchu příliš optimisticky, a tedy nerealisticky. Jestliže, jak se zdá v této chvíli pravděpodobné, bude Bush ignorovat názor Tonyho Blaira a zaútočí na Irák, katastrofální následky pro americkou ekonomiku a americkou politiku po celém světě budou bezprecedentní. Bushe už nyní považují za Velkého Satana nejen v arabském světě, ale v celém muslimském světě, od Maroka až po Indonésii. Důsledky takové invaze pro Bushe i pro Západ jako celek mohou být opravdu katastrofální. To je v určitém smyslu unikátní, nová situace a nemyslím si, že jsme -- za celý můj život -- kdy měli tak nedostatečného amerického prezidenta."

Lorda Denise Healeyho, vyznamenaného vojáka z druhé světové války, bývalého britského ministra financí a obrany, jednoho z nejváženějších seniorů britské politiky a dlouholetého člena tajnůstkářské Bilderberské skupiny, organizující pravidelná setkání nejvlivnějších lidí světa (viz zde), se zeptal v novoročním pořadu Svět ve třináct hodin rozhlas BBC, zda souhlasí s premiérem Tony Blairem (shrnutí jeho novoročního projevu je zde), že stojí Británie, Evropa a svět na začátku roku 2003 ve velmi obtížné situaci. Healey odpověděl:

1. 1. 2003

Británie čelí v novém roce snad "nejsložitějším a nejnebezpečnějším" problémům poslední doby a neunikne jim, pokud nedojde k součinnosti "tvrdé práce, inteligentního úsudku a štěstí", varoval na Nový rok britské voliče Tony Blair. V nejpochmurnějším novoročním projevu za celých pět let své dosavadní vlády přiznal Blair, že jeho obavy z krize ve světové ekonomice jsou stejně velké jako hrozba světové bezpečnosti, kterou představuje nadcházející válka proti Iráku a nebezpečí globálního terorismu.

Po uplynulém desetiletí hospodářského růstu a stability varoval v poslední době Blair opakovaně své kolegy v britské vládě, že "ještě nevíme, co to znamená, zažít špatné časy". Na Nový rok se toto varování rozhodl rozšířit veřejně.

Také vyslal signál Washingtonu, že je Blairova novoroční londýnská konference, která má nabídnout "naději a pokrok" v krizi na Blízkém východě důležitější v boji o světové veřejné mínění než si Bushova vláda myslí.

Na domácí scéně přislíbil Blair reformu veřejných služeb, zejména zdravotnictví a školství - britští občané jsou také stále více frustrováni vysokou zločinností a šokující situací v oblasti veřejné dopravy.

Pro mnoho lidí výrazně stoupnou 1. dubna 2003 daně a konzervativní opozice namítá, že většina peněz, které chce labouristická vláda investovat do škol a do nemocnic bude proplýtvána.

Poprvé je Blairův optimismus omezován vědomím, že existují mnohé síly, doma i v zahraničí, které britská vláda nemůže ovlivnit, i když Blair trvá na tom, že globalizace přinesla prospěch, "zejména hospodářský a kulturní", stejně jako rizika.

Britská domácí a zahraniční politika jsou nyní velmi těsně spojeny, konstatoval Blair. Světové hospodářství bude zásadním způsobem ovlivněno světovými událostmi týkajícími se míru a bezpečnosti, ať už v dobrém či špatném smyslu. Britská ekonomika je nesmírně silně závislá na tom, co se stane v americké ekonomice i v hospodářství Evropské unie. Pro mnoho lidí je tedy dnes určujícím charakteristickým rysem moderního světa nejistota: hrozba terorismu, zpomalení hospodářského rozvoje, dopad tohoto zpomalení na zaměstnanost a na starobní důchody.

Hlavními problémy dneška jsou podle Blaira:

  • potíže ve světové ekonomice, kdy není jasné, zda dojde ve Spojených státech k zotavení z hospodářské recese. Burzy koncem roku 2002 poklesly o dalších 25 procent;
  • Irák a hrozba terorismu od teroristických států, jako je Severní Korea, a od organizace al Qaeda
  • systémová krize v Africe
  • Krize na Blízkém východě, kde se situace dostala do slepé uličky
  • rostoucí ekologické problémy
  • Ústavní konvence Evropské unie, což je podle Blaira v dlouhodobé perspektivě důležitější než válka proti Iráku
  • Možné referendum o členství v eurozóně, což bude možná "nejvýznamnější rozhodnutí, jemuž čelí nynější politická generace"
  • (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

    31. 12. 2002
    Amerika prodávala nebezpečné chemikálie do Iráku, přestože jich Saddám Husajn užíval k usmrcování Íránců a Kurdů, píše americký list Washington Post. Bushova vláda podle něho nyní ospravedlňuje plány na válku proti Iráku tím, že Saddám Husajn realizuje program vývoje chemických, jaderných a biologických zbraní, avšak "američtí činitelé málokdy přiznávají, že tyto zločiny se datují z období, kdy byl Saddám Husajn považován ve Washingtonu za cenného spojence." List pak podrobně a šokujícím způsobem rozbírá, jak Spojené státy vybudovaly irácký vojenský potenciál, bez ohledu na osud lidí, které Saddám Husajn těmito zbraněmi zabíjel. Pro Američany byly nejdůležitější jejich strategické zájmy.

    Jednou z osob, které se zasloužily v době irácko-íránské války v letech 1980 - 1988 o to, že se americká zahraniční politika přiklonila na stranu Iráku, byl Donald Rumsfeld, dnešní Bushův ministr obrany, jehož setkání se Saddámem Husajnem v prosinci r. 1983 připravilo normalizaci americko-iráckých vztahů. Rumsfeld navštívil několikrát Bagdád v době, kdy Irák užíval chemických zbraní "téměř denně" a irácká armáda tím porušovala mezinárodní konvence.

    (Tento článek přebírá z Britských listů slovenský kulturněpolitický týdeník Slovo.)

    30. 12. 2002
    V ocelových dopravních kontejnerech za trojí vrstvou moderního ostnatého drátu na Američany obsazené letecké základně v afghánském Bagramu jsou zadržováni zatčení aktivisté organiazce al Qaeda a velitelé poraženého Talibánu. Americký deník Washington Post publikoval rozsáhlý článek o tom, že tito lidé jsou při výsleších mučeni:
    30. 12. 2002

    Využívám trochu klidu ke čtení textů, které by myslím mohly zajímat i čtenáře Britských listů napsal nám Josef Brož a pokračoval: Nabízejí totiž opravdu kvalitní rozbory tématiky, která není zdaleka černobílá, a už vůbec snadná.

    Články přinášejí mnohem širší kontexty problematiky konfliktu. Jaké prostředky například používají Američané v nynějším boji proti Al Kajdá? A jaké jsou skutečné možností exilových skupin při rekonstrukci země po Sadámovi? Kdo je vlastně Saddám Husajn, jaké měl a má cíle, a jakou má minulost?

    Zprávu Washington Post z 26.12. o mučení na americké základně v Bagramu poblikovaly některé české deníky dnes, tedy v pondělí 30.12. Na rozdíl od Guantanama, kde je každou chvíli Červený kříž, existují totiž místa, jako v Bagramu, kde se provozují velmi "problematické" výslechy. Když to nejde jinak, pošlou se ti nejméně poslušní ke spojencům, kteří už vědí, jak na to: speciální služby Maroka, Saudské Arábie nebo Jordánska. Odklik zde:

    http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A37943-2002Dec25.html

    Výtah z článku Washington Post přinesl také o den později, 27.12., francouzský Le Monde. Odklik zde:

    http://www.lemonde.fr/imprimer_article_ref/0,5987,3209--303542,00.html

    Informace o zneužívání speciálních složek k likvidaci lidí z al Kajdá (ne vždy stoprocentní, občas to odnese nějaký beduín) je problematičtější. Je totiž zároveň bojem mezi novou Bushovou administrativou a některými "neposlušnými" generály, kteří nerozumějí tomu, proč mají být degradováni pouze k likvidaci lidí. Píše o tom Seymour M. Hersh ve vánočním New Yorkeru (23.12.). Odklik zde:

    http://www.newyorker.com/printable/?fact/021223fa_fact

    Zajímavý rozbor možností iráckého exilu hlavně v Londýně přináší New Republic (19.12.) z pera Jasona Zengerleho: Odklik zde:

    http://www.tnr.com/docprint.mhtml?i=20021223&s=zengerle122302

    Doplňuje tak květnový rozsáhlý text Marka Bowdena z Atlantiku (20.5.) o vládě Sadáma Husajna. Odklik zde:

    http://www.theatlantic.com/issues/2002/05/bowden.htm

    (K informacím v některých těchto článcích se vrátíme.)

    31. 12. 2002

    30. 12. 2002
    Bývalý voják americké armády Ken Nichols O'Keefe v současnosti organizuje výpravy západních mírových aktivistů do Iráku, kde se tito lidé chtějí stát lidskými štíty a tak zabránit válce proti Iráku. Včera vysvětlil O'Keefe v týdeníku Observer, proč se domnívá, že toto je nejefektivnějším způsobem, jak protestovat proti blížící se válce (totéž chce posléze udělat v Čečensku a v Palestině):

    (Tento článek přebírají z Britských listů Občanské noviny, příloha Literárních novin.)

    2. 1. 2003

    Zaútočí-li Američané letos na Irák, důsledky takového útoku budou mít obrovský dopad po celém světě, v politice, v hospodářství i v oblasti bezpečnosti. V minulosti vedly velké vojenské konflikty v daných zemích k podstatnému hospodářskému oživení. Dojde k tomu i v případě války USA proti Iráku? Tuto otázku analyzoval na Nový rok 2003 pořad rozhlasové stanice BBC Radio Four Svět ve třináct hodin: V Americe se nyní v žádném případě nehovoří o válce, kterou neúspěšně vedly Spojené státy proti Vietnamu. Připravovaná válka proti Iráku se srovnává s mnoha předchozími válkami v historii, nikoliv však s válkou ve Vietnamu. Válka však je v některých ohledech dobrá. Druhá světová válka způsobila, že v Americe začaly být zaměstnáváni černoši a ženy. Válka posiluje demokracii: je obtížné odepřít volební právo lidem, kteří jsou ochotni zemřít pro svou zemi. A války posilují ekonomiku. Peníze, které Spojené státy vydaly na válku ve Vietnamu, vedly v Americe k hospodářskému růstu. Válka proti Iráku ovšem nebude Vietnamem, ani druhou světovou válkou. Podle amerických odborníků pracovala za druhé světové války téměř celá polovina americké ekonomiky pro válečné účely. V jiný zemích, jako v Británii, to bylo více než 70 procent. Ve válce proti Iráku bude jen asi 7 procent amerického hrubého národního důchodu vydáno na obranu. To je asi tolik, kolik Amerika vydávala na obranu v době Reaganovy vlády, kdy Spojené státy vůbec žádnou válku nevedly.

    Na rozdíl od Vietnamu nepovedou válku proti Iráku američtí vojáci povinné základní služby -- ta byla zrušena. Nebude docházet k rozsáhlým odvodům nezaměstnaných do armády. Podle Cordismana by krátká válka v nejlepším případě americkou ekonomiku příliš neovlivnila, v nejhorším případě by dlouhá válka americkou ekonomiku hodně poškodila. Kdyby došlo k vážnému omezení ropných zdrojů na Blízkém východě, kdyby válka vyvolala vážné politické reakce v nejbližším světě, kdyby byl do války například zatažen Izrael, ekonomický dopad by byl záporný.

    Vietnamská válka vyžadovala velké množství personálu a trvala déle než deset let. Vedla k rozvoji výrobního průmyslu. Jenže války jsou v poslední době krátké, a tak ekonomiku už příliš neoživují. Válka v Perském zálivu v roce 1990 nezachránila svět před hospodářskou recesí. Většina ekonomů se tedy dnes domnívá, že krátká válka by nepřinesla skoro žádný hospodářský prospěch a delší, krvavá válka, by americkou ekonomiku asi poškodila tím, že by došlo k zvýšení cen ropy. Některá jednotlivá průmyslová odvětví by však zaznamenala určitý rozvoj, zejména v oblasti počítačů, naváděcích systémů a telekomunikací. Například ve státě Main zaznamenal od 11. září určitý rozkvět stavební průmysl, protože se řada lidí rozhodla vystěhovat se z amerických měst a přestěhovat se na venkov.

    1. 1. 2003

    Američtí vojenští čintielé v Afghánistánu přiznali, že americké letadlo B 52 shodilo pětsetlibrovou bombu na pákistánská vojska na hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem, která mají spolupracovat se Spojenými státy ve válce proti al Qaedě a Talibánu.

    Bomba byla podle amerických vojenských zdrojů svržena poté, co pákistánský pohraničník začal střílet na americkou hlídku, která ho požádala, aby se vrátil z afghánské na pákistánskou stranu hranice. Americký voják byl lehce zraněn. Pákistánský pohraničník a další vojáci "ustoupili do blízké struktury". "Hlídka si vyžádala leteckou pomoc a na cílovou oblast byla shozena pětsetlibrová bomba." K incidentu došlo v neděli 29. 12.

    Pákistánské úřady podle zpráv však tvrdily, že Američané shodili několik bomb. Vládnou obavy, že tento incident posílí resentiment extremističtějších složek obyvatelstva v Pákistánu i pochybnosti americké armády o pákistánských bezpečnostních jednotkách.

    (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

    1. 1. 2003
    Premiér je navíc zřejmě při chuti. Po Šponě a Partii perlil v Sedmičce. Aby toho snad nebylo málo, chystá se i na Kotel. Havel byl skromnější. Po málem třinácti letech ve funkci mu stačilo cca 20 minut na rozloučení, přičemž na Radiožurnálu totéž stihl dokonce za čtvrthodinku. Mimoděk jsem si před tím vybavil jeho památný projev, při němž letěl nad zdevastovanou republikou a v duchu jsem krátce prodlel u oněch chudáků, kteří tehdy museli živořit v panelových králíkárnách na periferiích obcí. Když se dnes procházím po pražském Jižním Městě, zjišťuji, že za dobu jeho prezidentování se řada těchto králíkáren oděla do slušivého teplého (polystyrénového) oblečku, na mnohé se ale nedostalo. Zub času však hlodá dál a uživatelé jednotlivých kotců jsou přesto rádi, že mají kde hlavu složit a mnozí vzývají příslušné zastupitelstvo, aby právě tu jejich králíkárničku vybralo do privatizace.
    1. 1. 2003
    Demokracie je diskuse a neobejde se bez svobody slova. K diskusi nedochází tam, kde nelze najít přiměřený prostor pro předložení třeba i kontroverzního názoru, svoboda slova není tam, kde myšlenky, nevyhovující vládnoucí skupině, nelze zveřejnit. Níže uvedený článek je reakcí na názory, uveřejněné zejména v Lidových novinách. Bylo by logické uveřejnit jej na stránkách Lidových novin. Není mou vinou, že k tomu nedojde.
    28. 12. 2002

    Čo by bolo dobré vedieť po summite EÚ

    V čase, keď sa svetlá reflektorov upreli na Kodaň, miesto najnovšieho summitu Európskej rady (ER), a prinášali pútavé či dojímavé obrazy historického úspechu SR (a ďalších desiatich krajín), bolo by vhodné pozrieť sa bližšie na tento nie často spomínaný orgán Európskej únie.

    30. 12. 2002

    Výsledok dvojmesačného pôsobenia koalície:

    Podľa prieskumu Odboru mediálneho výskumu Slovenského rozhlasu šesť z desiatich Slovákov verí, že súčasná pravicová vláda vydrží celé volebné obdobie. Určite si to myslí 17,9 percenta občanov a za pravdepodobné to považuje 43 percent opýtaných. Presne 30,8 percenta občanov očakáva predčasný rozpad Dzurindovej vlády a 8,3 percenta nevie otázku posúdiť. Zdá sa však, že ak by sa tento prieskum realizoval v týchto dňoch, výsledky by boli úplne iné. Rozkolov vo vládnej koalícii totiž pribúda.

    3. 1. 2003
    Coby druhý světový vývozce zemědělských a potravinářských výrobků je Francie prvním producentem Evropské unie. Tento "zemědělský obr" je ale politickým trpaslíkem. Francouzi byli sice vynálezci zelené Evropy 60. let (ustavení Společné zemědělské politiky, SZP), v současné době však postrádají jasnou představu o její reformě.
    3. 1. 2003
    Vánoční svátky se tradičně považují za období míru, pokoje a bratrství lidí dobré vůle.Ty poslední však byly ve znamení hrozícího válečného konfliktu, amerického a britského útoku na Irák Saddáma Husajna. Na Blízkém východě již bylo shromážděno na 50 000 amerických vojáků a na 400 bojových letadel. Dalších 50.000 vojáků tam bude posláno z USA a z evropských posádek v nejbližších týdnech. Také Velká Británie se připravuje na válku a počítá s expedicí až 40 000 vojáků a doprovodné námořní flotily. Prezident Bush se sice ještě nerozhodl, ale jeho nejbližší spolupracovníci, které americký tisk označuje za jestřáby, viceprezident Richard Cheney, ministr obrany Donald Rumsfeld a jeho náměstek Paul Wolfowitz, stejně jako poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleeza Riceová otevřeně hovoří o nutnosti vojenského zásahu proti Iráku, který by nejenom vedl k zabavení zbraní hromadného ničení, které má tato země vlastnit, ale především k odstranění nynějšího režimu Saddáma Husajna.
    30. 12. 2002
    Marián Repa
    Ohliadnutie sa za uplynulým rokom je ako prezeranie si fotografií z karnevalu v Riu. Pred očami máme zrazu nekonečnú fiestu plynúcu v ohlušujúcom rytme. Kde sa stratila povestná "blbá nálada" z roku 2001? Dôvodov na oslavu bolo viacero. Naši hokejisti sa svojím víťazstvom pričinili o obrovské pozdvihnutie značne podlomeného národného sebavedomia. Slovenské kolektívne ego tak dostalo dôležitú "psychologickú injekciu". Aspoň na chvíľu sa podarilo prekonať, nie celkom oprávnený, pocit outsiderstva. Fruni s Majským a Lexom konečne sedia vo väzení a zdá sa, že spravodlivosť konečne prišla aj k nám. Na Slovensko.
    5. 2. 2003
    Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
    Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
    18. 6. 2004

    Ceník reklamy na BL

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
    3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
    3. 1. 2003 Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu Jan  Čulík
    3. 1. 2003 Pozadí americké politiky na Blízkém Východě Jiří G. Müller
    2. 1. 2003 Má smysl srovnávat Havlův novoroční projev s projevem Tonyho Blaira? Jan  Čulík
    1. 1. 2003 Jsou světové vyhlídky na prahu roku 2003 pochmurné?   
    30. 12. 2002 Americké úřady užívají proti svým protivníkům mučení   
    30. 12. 2002 Fidel na lopatkách Zdeněk  Jemelík
    30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
    30. 12. 2002 Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit Václav  Žák

    Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
    2. 1. 2003 Povede válka proti Iráku k oživení stagnující americké ekonomiky?   
    1. 1. 2003 Američané přiznali, že bombardovali pákistánská vojska   
    1. 1. 2003 Jsou světové vyhlídky na prahu roku 2003 pochmurné?   
    31. 12. 2002 Extremista zastřelil v Jemenu tři americké pracovníky charitativní nemocnice   
    31. 12. 2002 USA hrály klíčovou roli při vyzbrojování Saddáma Husajna   
    30. 12. 2002 Míroví aktivisté chtějí jít do Iráku jako lidské štíty   
    30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
    27. 12. 2002 Lord Robertson: NATO má "morální povinnost" podpořit USA ve válce   
    19. 12. 2002 USA a Británie obvinily Irák, že jeho zbrojní dokument "není kompletní"   
    18. 12. 2002 Saddámova zpráva: německé a americké firmy dodávaly Iráku zbraně   

    Volba prezidenta ČR RSS 2.0      Historie >
    2. 1. 2003 Má smysl srovnávat Havlův novoroční projev s projevem Tonyho Blaira? Jan  Čulík
    1. 1. 2003 Media uprostřed týdne: Havel končí, Špidla zdaleka ne Josef  Trnka
    1. 1. 2003 Zástupný problém: Havlovy milosti Zdeněk  Jemelík
    30. 12. 2002 Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit Václav  Žák
    23. 12. 2002 Topolánek ve Šponě: Není naším národním zájmem vstoupit do EU... Josef  Trnka
    20. 12. 2002 Úplné znění nálezu Ústavního soudu ve věci zrušení regulace nájemného   
    18. 12. 2002 Předvánoční projev soudruha Antonína Zápotockého z roku 1952   
    17. 12. 2002 Nové čtení Klause Darius  Nosreti
    16. 12. 2002 Otevřený dopis Sdružení nájemníků JUDr. Otakaru Motejlovi Stanislav  Křeček
    16. 12. 2002 Motejlův problém sociální demokracie Miroslav  Polreich

    Školství RSS 2.0      Historie >
    3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
    3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
    14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   
    26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   
    20. 11. 2002 Ve jménu (vysokoškolského) zákona Topí  Pigula
    30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
    11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
    9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
    23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
    3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   

    Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
    27. 11. 2002 Nigérie: má být popraven novinář   
    27. 11. 2002 Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě   
    26. 11. 2002 V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující   
    21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
    2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
    29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
    23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová
    22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
    17. 9. 2002 Nečisté kšeftovanie s právami žien Lubomír  Sedláčik
    16. 9. 2002 Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí   

    Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
    16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
    16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
    13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
    13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT   
    12. 12. 2002 Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element Jan  Čulík
    7. 12. 2002 Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT Zdeněk  Drahoš
    5. 12. 2002 Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra Karel  Mašita
    4. 12. 2002 Nával do televízneho kresla Lubomír  Sedláčik
    3. 12. 2002 Investigace nebo propaganda? Jan  Čulík
    2. 12. 2002 Zákon o ČT anebo jablko sváru? Vladimíra Al-Maliki Levá

    Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
    2. 11. 2002 Karlín volá o pomoc   
    21. 10. 2002 Prosba o pomoc Jiří  Svoboda
    19. 9. 2002 Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat   
    16. 9. 2002 IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka Štěpán  Kotrba
    12. 9. 2002 Akademicky trvalá udržitelnost Topí  Pigula
    11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
    11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi   
    9. 9. 2002 Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich Jan  Zeman
    9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý