Pondělí 12.8. 2002, 14 hodin odpoledne - Posledních cca 15 hodin nebylo pro Britské listy technicky ani organizačně zrovna nejefektivnějším obdobím. Po krátkém pobytě v Londýně o víkendu (budu psát o rozsáhlé, pozoruhodné výstavě díla Salvádora Dalího) jsem se podle plánu měl dopravit v neděli večer z londýnského letiště v Lutonu do Glasgow letem ve 21.45.

Lety levných leteckých společností (viz níže) však někdy trpí dlouhým zpožděním, a i když jsem ho už delší dobu nezažil, v neděli v noci jsem se stal obětí právě takovéhoto nevítaného zpoždění. Místo ve 21.45 odletělo letadlo z Lutonu do Glasgowa až o půlnoci. Domů do Glasgowa jsem tedy dorazil až kolem druhé ráno (českého času třetí ráno) a než jsem přečetl poštu, byly tři hodiny. Pak jsem se dal do práce na vydání BL, ale brzo jsem zjistil, že je server Britských listů nepřístupný. Odsud z Glasgowa byl nepřístupný i v pondělí dopoledne - Jan Panoch z firmy Globe, která je sponzorem Britských listů, učinil v pondělí dopoledne četné kroky, aby mi přístup k serveru znovu umožnil.

Posléze jsme zjistili, že potíže s přístupem na internet měla v pondělí dopoledne v ČR celá řada serverů. V pondělí ráno došlo v Praze k výpadku centra NIX, připojovacího bodu do zahraničí a problémy přetrvávaly asi do 12 hodin, už od hluboké noci nefunguje servis ČTK na ceskenoviny.cz, server nevydržel nápor zájemců o povodňové zprávy, upozornil nás Filip Rožánek. Jan Panoch posílil dnes 12. 8. odpoledne prozatím náš server paměťově, takže nyní disponujeme 768 MB RAM. Snad to postačí.

Vzdáváme se tedy. Vydáváme nyní, v pondělí ve 14 hodin jen omezenou verzi BL a po odstranění spánkového deficitu se věnuje večer šéfredaktor, který zatím (po měsíci v Praze) ani nevybalil (!) přípravě regulérního čísla BL, které vydáme, doufáme, v pravidelné době na úterý. Děkujeme za pochopení.

V pondělí večer znovu z některých míst v zahraničí nefunguje standardní adresa Britských listů, kdo s tím má problém, prosím, použijte alternativu old.blisty.cz. Informujte nás na na adresu redakce, máte-li potíže s přístupem na BL. Děkujeme.

Ze tří dotazů mi nebyl z lingvistického hlediska vysvětlen ani jeden, přičemž nejvíce bylo poukazováno na fakt, že jsem vzděláním bohemistka - tudíž jsem byla odbyta následujícími, doslova citovanými obraty: "...neptejte se tedy jako laik", "nedomníváme se, že by to při Vašem způsobu výměny názorů mělo smysl. Proto Vaši reakci pouze registrujeme." apod.

Guru a zároveň i editor jednoho českého "vizionářského" serveru zareagoval na článek Náboženské pravdy o dobrých a zlých lidech jako psík, v jehož rajonu začal občůrávat rohy cizí pes. "Ono se totiž ve tváři pozná jak z fyziognomických znaků, tak z výrazu možná mnohem více, než si kdo myslí... Trochu jsem to studoval a lidi teď nechápou, kde o nich beru informace. Nikde, pouze se jim dívám na tvář. Takže pokud o tom nic nevíte, raději si něco přečtěte a hlavně si to zkuste v praxi. Pak můžete napsat článek," zavrčel na mě "osudově" ve fóru BL čtenář - diskutér, kterému jako bych lezl do jeho "vizionářské" živnosti. Jeho poučením bych se ale vůbec nezabýval, kdyby neukázalo na obecný problém, který mě docela děsí.

Vloni počátkem srpna jsem pracovně navštívil budyšínské centrum Lužických Srbů Domowina. Právě vrcholil boj o zachování národní školy v Chrósčicích, která byla chloubou lužickosrbského školství. Tamnější školu Jurije Chěžky (slavného národního básníka, který padl ve válce) hrdě ukazovali zahraničním návštěvám jako živoucí důkaz (i naději), že Lužice žije a její budoucnost, alespoň v rámci současných možností, je zajištěna.

Právě v této škole se saské ministerstvo školství (pod taktovkou německých křesťanských demokratů - CDU) rozhodlo zahájit postupnou "optimalizaci počtu škol", spočívající v jejich postupném rušení a koncentraci do větších komplexů.

Již delší čas totiž svádějí Lužičtí Srbové zatím dost neúspěšný zápas se saskou vládou o zachování dosavadní sítě národních základních škol. V Lužici je jich celkem pouze 6 a v letošním školním roce do 5. ročníku základní školy v Chrósčicích mělo nastoupit 17 žáků. Saské ministerstvo školství uplatnilo normativní minimum 20 žáků a otevření této třídy zakázalo. Správní soud v Drážďanech zamítl protest lužickosrbské Domowiny a obce Chrósčice. Přestože se konaly protestní akce občanů přímo v Lužici, přestože proběhla řada jednání na různých úrovních a podporu vyjadřovaly a stále vyjadřují různé instituce i jednotlivci z celé Evropy i jiných částí světa, saské úřady dodnes nezměnily své stanovisko. Děti z Chrósčic tedy dojíždějí do Ralbic a podle všech předpokladů němečtí úředníci chystají redukci čtyř tzv. středních škol v příslušném okrese na jedinou, byť vícetřídní. (Pozn.: "střední" školy v Sasku odpovídají druhému stupni, tedy 5. až 9. ročníku základních škol dle školského systému v České republice.)

Co to v praxi znamená? Rušení lužicko-srbských základních škol znamená rychlou germanizaci. Rušení dostupnosti vzdělání nastupující generace v lužicko-srbském jazyce, postupné odumírání kulturních kořenů, postupné odumírání kulturní identity slovanského národa v germánské společnosti.

Britské listy se tématu Lužice věnují už po několik měsíců v několika článcích a fotogaleriích. Navštívili jsme i Budyšín, i Srbský dům organizace Domowina. Zajímalo nás "živé" a o to autentičtější národní obrození v Lužici mj. i proto, abychom byli schopni pochopit kořeny své vlastní minulosti, dnes opomíjenou dobu českého národního obrození v 19. a počátkem dvacátého století. Abychom byli schopni vnímat svou kulturní identitu uprostřed "evropského moře" národů, abychom věděli, jak si ji uchovat a jak být hrdí na svou národní minulost, i když se chceme stát Evropany.

Svátek velikonočních jízd, Radek Čermák
FOTOGALERIE Svátek velikonočních jízd
1000 let Budyšína - historie a současnost Lužice, Štěpán Kotrba
FOTOGALERIE 1000 let Budyšína , Štěpán Kotrba
Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí, Jaroslav Pánek

Vážený pane Čulíku,

už delší čas se chystám upozornit Vás i čtenáře Britských listů, že naše webová stránka http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm je nyní podstatně rozšířená, graficky vylepšená a díky systému odkazů přátelštější k uživatelům. Snad by čtenáře zajímala i knižní verze (Na co se nás často ptáte, Scientia, Praha 2002), informoval Britské listy Josef Šimandl z Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

O tom, co se dá dělat ve věci vzdělanosti a demokracie, ve spolupráci s učiteli, se můžete dočíst na stránkách Kritické myšlení, které rediguje Ondřej Hausenblas. (JČ)

Dominik Joe Pantůček zprovoznil chronologický archiv, obsahující jednotlivé články starších vydání Britských listů, viz zde a pravý horní roh stránky BL nad kalendářem (který vám umožňuje, kliknutím na jednotlivá data, také přístup ke starším vydání časopisu).

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.