Monitor Jana Paula:

Kontemplace, Schikanederův monumentální obraz ticha

17. 12. 2010 / Jan Paul

Novopečený majitel nádherného obrazu Kontemplace od Jakuba Schikanedera si udělal předvánoční radost za osm milionů sto tisíc korun, když jej 28. Listopadu 2010 vydražil v aukční síni Kodl. Obraz se tak stal absolutně nejdražším malířským dílem z přelomu 19.století na domácím trhu. Už jsem od mnohých slyšel, že něco tak depresivního by si na zeď nepověsili. Depresivní je dnes zřejmě vše, co s člověkem uvnitř pohne. Vánoce by měly být svátkem klidu, zastavení, a rozjímání, i to je téma Schikanederova mistrovského díla.

Uchvacuje silou myšlenky i zpracováním. Osamocený mnich stojí pokorně na břehu moře, které symbolizuje proměnlivost, a nevyzpytatelnost fyzického světa, zdroj života, ale také duchovní metaforu trvání a věčnosti. Člověk a moře, fyzický člověk, ztišený, rozjímající uprostřed přírodního živlu, se sluncem nad hlavou jako se svatozáří, které vyjadřuje naději. Obraz je oslavou ticha, úcty a pokory, překračuje hranice mnichovy individuální zbožnosti a směřuje k hlubším myšlenkám o smyslu člověka v tomto pomíjivém světě.

Ředitel aukční síně PhDr. Martin Kodl spolu s Janem Kačerem k obrazu píše: "Je to dílo úžasné jako myšlenka sama, vyzdvihující vlastnosti opomíjené, avšak vzácné a krásné, lemující každou cestu za štěstím. Poznávejme sami sebe, hledejme sílu do dalších let, ať nám k tomu pomáhá Schikanederův obraz. Lépe bych to nevyjádřil, a nejen tento obraz pomáhá. Ano, umění může být člověku posilou, vždyť jsme nedávno s panem Cvekem napsali, že umění by se mělo vrátit k člověku, aby v něm zase člověk nalezl sám sebe.

Proč by současné umění nemohlo novými prostředky tlumočit to, co je v životě člověka trvalé a věčné? Schikanederovo dílo nepotřebuje být doprovázeno atraktivním příběhem, mluví samo za sebe svoji silou. Janem Pavlem II. svatořečené Faustyně Kowalské (1905-1938) prý dal k namalování obrazu v roce 1931 příkaz sám Ježíš, a obraz, který nakonec nechala namalovat někým jiným, se stal v katolické církvi uctívaným obrazem Božího milosrdenství. Je na něm zpodobněn žehnající Kristus, kterému ze srdce tryskají dva paprsky, krev a voda.

Naproti tomu dílo Jakuba Schikanedera je prosté jakéhokoliv gesta zobrazeného mnicha, nemá žádné vizuální ani interpretační předpoklady stát se modlou, a přesto je jedinečným a úchvatným obrazem, majícím v sobě cosi z Božské přítomnosti. Je zřejmé, že kvalitní umění vyjadřuje mnohem víc, než jenom svůj námět. Dražby, která skončila během několika minut, se zúčastnili čtyři dražitelé, nový vlastník obrazu Kontemplace přihazoval po telefonu, a podle PhDr. Martina Kodla koupil cenné dílo významný český sběratel.

Jakub Schikaneder (1855 - 1924, Praha), pro něhož byly charakteristickými rysy díla existencialita, psychologičnost, lyrický akcent, motivy osamocení a smutku, ale i světelné kvality, kontrast tmy a světla s duchovním přesahem, byl generačním druhem Maxmiliána Pirnera (1854 -- 1924), dalšího vynikajícího českého malíře zabývajícího se tématy pomíjivosti, marnosti a naděje, s kterým Schikaneder studoval na Akademii výtvarných umění. Byl na ni přijat již v patnácti letech, a inspiraci hledal zejména v Rembrandtově díle.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.12. 2010