Pan Putin přichází s troufalou nabídkou

15. 12. 2010 / Immanuel Wallerstein

Ruský premiér Vladimír Putin navštívil koncem listopadu Německo. Před svým příletem poskytl rozhovor deníku Süddeutsche Zeitung, který k interview přidal vlastní komentář s titulkem "Putin objímá Evropu".

Rozhovor měl pozoruhodný obsah. Podle Putina je třeba z nejvážnější krize světové ekonomiky za posledních osmdesát let učinit závěr, že Rusko musí těsněji spolupracovat s Evropskou unií. "Navrhujeme vytvoření harmonického ekonomického společenství od Lisabonu po Vladivostok". Putin řekl, že "v budoucnu můžeme dokonce zvážit zónu volného obchodu nebo ještě pokročilejší formy integrace". Naznačil, že takový kontinentální trh by měl hodnotu bilionů eur.

Putin navrhl, aby EU a Rusko těsněji spolupracovaly v průmyslu a energetice. Řekl, že by obě strany měly zvážit "co můžeme udělat, abychom vytvořili podmínky pro novou vlnu industrializace na evropském kontinentu". Zmínil se o takových odvětvích jako je stavba lodí, letecký a automobilový průmysl, environmentální technologie, farmaceutický průmysl, jaderná energetika a logistika. Vyzval ke společným projektům evropských a ruských podnikatelů.

V oblasti dodávek energie Putin volal po "aktivních výměnách". Podle něj je nutné pracovat společně "ve všech fázích řetězce vytváření technologické hodnoty -- od zjišťování poptávky po energetických zdrojích až po dodávku spotřebiteli". Načež mohou Rusko a EU pokročit dál ke zrušení víz, které by představovalo "ne zakončení, ale začátek opravdové integrace mezi Ruskem a EU".

Po příletu se Putinovi dostalo vřelého přijetí od některých předních německých bankéřů a průmyslníků. Obracel se k nim jako ke svým "přátelům" a generální ředitel společnosti Siemens oplátkou prohlásil: "V Rusku jsme doma". Řekl, že "Rusko je jasným příkladem toho, jak rozvíjející se země dávají impulz k růstu světové ekonomiky".

Putinova "ofenziva šarmu" zaměřená na německou ekonomickou elitu pokračovala dál. Ruský premiér navrhnul společný postoj v měnových otázkách. "V měnovém systému potřebujeme novou multipolaritu. Musíme zlomit přílišný monopol dolaru." Mluvil o příkladu Římské říše, jejíž politika vedla k ekonomické stagnaci trvající 500 let. Pak silně podpořil euro, které označil za důležitou protiváhou dolaru ve světové ekonomice. Zmínil se o možnosti, že by se obchody denominovaly v rublech a eurech, ne v dolarech.

Odpověď kancléřky Angely Merkelové na tyto návrhy byla opatrná, ale ne záporná. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle řekl, že Putinovy návrhy ukazují, "jak jsme si blízcí z hlediska našich strategických cílů". Nejsilnější podpora přišla od některých předních německých ekonomických manažerů. Reakce tisku v Německu byla smíšená.

Ve Francii Le Monde poznamenal: "Tato výzva k ekonomickému otevření učiněná někým, kdo je více znám svým nacionalistickým charakterem než svou oddaností myšlenkám volného obchodu, je opravdu inovativní. Platí to tím spíš, že vývoj průmyslové spolupráce mezi těmto dvěma stranami byl opakovaně zdržován z politických důvodů."

Je třeba si všimnout, že Putin nenavrhoval dohodu "Západu", ale "Evropě". Zdá se, že jde o velmi konkrétní pokus podpořit posílení vazeb s Evropou na úkor Spojených států. I když to není v geopolitickém postoji Ruska úplně nová myšlenka, nebyla až dosud vyhlášena tak otevřeně a směle. Měli bychom si také všimnout, že se Putin vyjádřil silně ve prospěch eura v době, kdy euro potřebuje nějakou politickou podporu. Poznamenejme navíc, že Putin nehovoří o tom, že by Rusko mělo zůstat pouze nebo dokonce zásadně exportérem energie do Evropy. Putin mluví o nové vlně industrializace, které se chce Rusko plně účastnit.

Tato Putinova otevřená diplomacie by asi měla znepokojovat vůdce USA víc než skromná odhalení Wikileaks.

© Immanuel Wallerstein, komentář č. 295, 15.12.2010. Z angličtiny přeložil Rudolf Převrátil.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.12. 2010