Wikileaks: Globální oteplování je pro Tibet závažnějším tématem než svoboda, míní dalajláma

17. 12. 2010

Tibetský dalajláma sdělil loni americkým diplomatům, že by se mezinárodní společenství mělo více zaměřit na vyřešení problému globálního oteplování než na politiku v Tibetu, protože ekologické problémy jsou v Tibetu naléhavější. než problémy politické. Vyplývá to z tajných amerických diplomatických depeší.

Tibetský duchovní vůdce v exilu sdělil Timothy Roemerovi, americkému velvyslanci v Indii, že "politická agenda Tibetu by se měla na pět až deset let odložit a mezinárodní komunita by se měla zaměřit na změny klimatu na tibetské náhorní plošině," řekl dalajláma během jednání v Dillí loni v srpnu.

"Tající ledovce, odlesňování a stále znečištěnější voda z důlních projektů jsou problémy, které 'nemohou počkat', ale Tibeťané na politické řešení deset let počkat mohou," řekl prý dalajláma.

Dalajláma často hovoří o ekologických problémech, ale nikdy veřejně neprohlásil, že by měly politické problémy zaujmout až druhé místo.

Roemer v depeši spekuluje, že "dalajlámovo vyjádření možná signalizuje širší změnu ve strategii a že chce problém Tibetu přeformulovat jako ekologický problém."

Dalajláma na schůzce kritizoval čínskou energetickou politiku. Uvedl, že stavby přehrad v Tibetu vyhnaly z příbytků tisíce lidí a kláštery a kostely byly potopeny.

Dalajláma doporučil, aby Číňané odškodnili Tibeťany za to, že zničili jejich kočovný život, poskytnutím profesionální kvalifikace, jako například pletařství.

Americké diplomatické depeše také obsahují informace o zoufalých apelech dalajlámy na Spojené státy, aby zasáhly v Tibetu během nepokojů na jaře 2008.

V jiných amerických diplomatických depeších se hovoří o tom, že se Američané obávají, že vliv pětasedmdesátiletého dalajlámy na tibetskou komunitu v exilu slábne a že bude problém s následnictvím.

"V Tibetu vznikají podstatné generační rozdíly a vedoucí tibetští představitelé nejsou schopni je vyřešit," píší Američané.

V únoru 2010, po schůzce amerických diplomatů s tibetskými představiteli v exilu, američtí diplomaté usoudili, že mezinárodní důvěryhodnost Číny v otázce lidských práv bude klesat, vzhledem k tomu, že Tibeťané začnou získávat větší přístup k médiím."

V jedné důvěrné depeši z března 2008 informuje americký diplomat, že Shiv Shankar Menon, tehdejší indický poradce pro národní bezpečnost, sdělil americkému velvyslanci, že indická veřejnost má sice pro Tibeťany sympatie, ale mlčenlivé srozumění, že jsou Tibeťané v Indii vítáni, pokud nebudou dělat problémy, končí, protože Indie řeší celou řadu problémů s Čínou a začíná s ní být ekonomicky provázána, začíná s ní i pořádat společná vojenská cvičení.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.12. 2010