Pomůže v případech, jako je případ paní Martiny, jednorázová petice?

17. 12. 2010

V reakci na článek Jana Čulíka "Klobouk dolů před štědrostí čtenářů Britských listů", v němž autor varuje, že soukromá finanční pomoc jedné osobě, jakkoliv štědrá, není řešením, se ozvali různí čtenáři. Typický je email Dušana Pluhaře:

Patřím mezi dárce paní Martiny. Souhlasím s Vámi, že spoléhat se na politiky, že vyřeší všemožné problémy sami od sebe je naivní a bláhové a tlak na ně musí přijít zespodu. V článku jste uvedl některé oblasti, jejichž stav je nepřijatelný a navrhl řešení. Byla by tím správným nátlakovým prostředkem petice k prosazení změn vedoucích k nápravě těchto jevů? Pokud ano, jeví se mi vhodné zorganizovat takovou petici na BL. Myslím, že pro úspěch jakékoliv akce vyžadující účast velkého množství lidí je dobré, aby ji organizovaly důvěryhodné a pokud možno veřejnosti známé osoby či instituce a Vaše redakce a deník jsou k tomu ideální.

Jan Čulík na to odpověděl takto:

Pane Pluhaři,

já si myslím, že by nestačilo to udělat jednorázově. Mělo by vzniknout volné sdružení lidí, většího počtu, kteří by si vždycky vzali za úkol vyřešit určitý jeden problém a zaměřili by se na něj intenzivně a úporně, do té doby, než se ve společnosti jeho řešení prosadí. Znamenalo by to systematicky lobbovat poslance i média, a to nikoliv jen emaily, ale telefony i osobně. Ve větších počtech. Britské listy budou rády zveřejňovat, jak média a politikové nereagují.

Možná, že by se do toho měli zatáhnout i europoslanci, případně pomoc z Evropského parlamentu i od jiných zemí. V Evropském parlamentu existují iniciativy pro řešení různých problémů, důležité je spolupracovat se strukturami, které v západní Evropě k řešení problémů už jsou.

To jsou jen předběžné naivní představy, možná by se to mělo rozpracovat a zkušenější lidi poradit.

S pozdravem

Jan Čulík

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.12. 2010