Klobouk dolů před štědrostí čtenářů Britských listů

16. 12. 2010 / Jan Čulík

Hluboce se skláním před pomocí, kterou velkomyslně a bezodkladně poskytlo paní Martině, v rozpadávajícím se domku s vypnutou elektřinou a se třemi malými dětmi, obrovské množství čtenářů Britských listů, v okamžité reakci na článek svědka, pana inženýra Šejnohy, nazvaný "Havlovy děti"

Velkomyslnost a dobré srdce tolika lidí je opravdu dobrou zprávou. I po zaplacení povinné darovací daně (7 procent) se zdá, že se paní Martině podaří stoprocentně uhradit veškeré dluhy a ještě nějaké peníze zbudou pro děti, i kdyby ji nakrásně kvůli těmto darům nyní sebrala sociálka podporu.

JENŽE:

Publikovali jsme případ paní Martiny v Britských listech jako případ modelový. Víme velmi dobře, že paní Martina není zdaleka jediná, kdo se v ČR potácí v dluzích a je ve zcela bezvýchodné situaci.

Tyto případy musejí mít systematické, celostátní řešení. Těžko mohou čtenáři Britských listů zachraňovat svobodné matky s dětmi na mizině 250 000 korunami každý týden.

Měla by vzniknout ve veřejném zájmu lobbistická organizace občanů, kteří budou vyvíjet nátlak na média i na politiky, aby byly upraveny zákony tak, aby se slabí členové společnosti, především matky samoživitelky s dětmi, do takovýchto situací nedostávaly. Není to raketová věda, takové zákony existují skoro všude v západní Evropě. Stačí je nastudovat a uvážit jejich přenesení do České republiky.

  • Nutně musí v ČR vzniknout závazný předpis, který umožní dlužníkům dohodnout si s věřitelskou firmou splátkový kalendář, který musí odpovídat dlužníkovým možnostem. Není možné, aby energetická firma vydírala nemajetného zákazníka splátkou 4200 Kč měsíčně!
  • Musí být, tak jako v západních zemích, zavedena přísná regulace úžerských metod úvěrových společností a bank, nabízejících veřejnosti zdánlivě "báječné" půjčky. U každé takové půjčky si musí zákon vynutit, aby firma, nabízející úvěr, velkými písmeny, jasně a přehledně uvedla, kolik za půjčené peníze zákazník celkem uhradí, kolik bude muset splácet a co se stane, když částku splácet nebude moci.
  • Česká republika je rájem exekutorů. Zpočátku minimální dluhy nabývají rychle v důsledku astronomických nákladů soukromých firem obrovské výšky. Kvůli zcela banálním dluhům přicházejí lidé o rozsáhlý majetek, o střechu nad hlavou i o existenci.

Lidi ve vlastním zájmu by se měli dát dohromady a usilovat o tyto zákonné změny. Aby se v České republice dalo žít. Není příjemné žít s vědomím, že spoluobčané nemají možnost se ohřát a jsou s malými dětmi - nebo třeba hladovějí. Alibistické vysvětlení, že "si to zavinili sami", je v mnoha případech falešné.

Když dokážeme za dva dny sebrat čtvrt milionu, měli bychom se stejnou energií usilovat o kultivaci veřejného prostoru. Je to - jak říkávala kdysi estébé - "i v našem vlastním zájmu".

Na české politiky v této věci ovšem nelze spoléhat - ti se starají jen o vlastní kapsu. Je nutno je k přijetí civilizovaných zákonů donutit a dokopat. Zostudit je, aby je přijmout museli.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.12. 2010