Šílený kankán

18. 12. 2010 / Karel Dolejší

"To jen Vy furt chcete dělat pořádek, když je všude bordel!"

Nevím, zda se v komunikaci mezi premiérem Nečasem a panem Michálkem vyskytla i tato památná filmová věta - jsem si však vcelku jist, že by se tam náramně dobře hodila.

Premiér se ovšem teď přestrojil a na mediální scéně se pokouší vmísit mezi kompars; tančí šílený kankán a tváří se, jako by neměl zvednutou sukni.

V dobách totalitních, kdy v této zemi docházelo k vykořisťování člověka člověkem (kdežto dnes je tomu naopak), počínaje přinejmenším krajskou úrovní nemohl v žádné funkci usednout člověk, který by už nebyl dočista zkompromitován. Jen ten, kdo měl sám máslo na hlavě, byl bezpečným spoluhráčem přikrádání z majetku v socialistickém vlastnictví. Dnes, jednadvacet let po Velké listopadové, případ Michálek i těm nejzaslepenějším ukazuje, kolik se toho změnilo.

ODS temně vrčí, že toho člověka už nikdy nikdo nezaměstná.

Dokonce i sám Václav Havel prohlásil, že se ho poprvé zmocnily pochybnosti o osobě protikorupčního premiéra.

I já musím přiznat, že jsem trochu na rozpacích, jak že to soudruh Husák s tou perestrojkou vlastně myslí.

Až Nečas konečně dotančí, bude zřejmě po nějakých těch strkanicích odveden do zákulisí a my budeme moci hádat, kdo z personálu našeho politického bordelu bude šťastné té zemi nadále státi v čele.

Neztrácejme naději. Jak říká Václav Havel, pravda a láska přece musí zvítězit nad lží a nenávistí.

I když se musím přiznat, že jsem o tom poprvé zapochyboval.

A taky nevím, jestli ty dvě ještě někdo někdy zaměstná.

Případ Drobil
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.12. 2010