Jsem kůň

10. 7. 2009 / Hans Arp

jedu ve vlaku
který je přeplněn.
v mém kupé
jsou všechna místa obsazena ženami
a každé ženě sedí na klíně muž.
vzduch je nesnesitelně tropický.
všichni cestující
mají strašlivý hlad
a jedí bez přestání.
náhle počínají muži
vrnět
a žádají si mateřského prsu.
rozepínají ženám šaty
a sají co hrdlo ráčí čerstvé mléko.
jenom já nesaji
a nikdo mě nesaje.
nikdo mi nesedí na klíně
a nikomu nesedím na klíně
neboť jsem kůň.
sedím vzpřímen a obrovský
se zadníma nohama na lavici
a pohodlně se opírám
o přední nohy.
řehtám nahlas hííhííhíí.
na prsou se mi blyští
šest jablek sexappealu
jsou pěkně vyřízená
jak blyštivé knoflíky uniformy.
ó přelétavá dobo léta.
ó velký velký světe.

1939; přeložil Ludvík Kundera

Vytisknout