V Německu před volbami dobojováno?

9. 7. 2009 / Alena Borůvková

Podle posledních výsledků pravidelného týdenního průzkumu veřejného mínění, které provádí Forsa Institut pro časopis Stern a televizní kanál RTL, by koalice složená jen z CDU/CSU a FDP mohla počítat až s 52 procenty hlasů voličů, přičemž CDU/CSU by dosáhla 37 procent a FDP 15 procent.

SPD zároveň potvrdila s 21 procenty zatím rekordní propad svých preferencí za poslední rok a Zelení si polepšili o procento a dosáhli 13 procent. Die Linke spadli o 2 procenta na 9 a dohromady s SPD a Zelenými by tak tyto strany dosáhly pouhých 43 procent.

Přihlédneme-li k faktu, že programově a ideologicky mezi SPD a Linke zeje velká propast především v podobě sociální reformy Hartz IV, kterou Linke označují za za „velkou díru“ do sociální sítě z kuchyně SPD a Zelených a následně „připepřené“ ještě CDU/CSU a na jejíž kritice postavili Linke svůj volební program, je možné říci, že může být dobojováno ještě předtím, než vyvrcholí volební kampaň. Linke dlouhodobě navíc ztrácejí na oblibě. Důvodem je zjevně příliš extrémně zaměřený program, který nebere v úvahu reálnou hospodářskou situaci a možnosti státu v podmínkách hospodářské krize a poměrně rozvážného průměrného německého voliče většinou odrazuje.

Další údaje z průzkumu uvádí, že pokud by proběhla přímá volba do Bundestagu, Angelu Merkelovou by volilo 58 procent voličů, zatímco Franka-Waltera Steinmeiera jen 18 procent. „Za propadem popularity Steinmeiera stojí údajně jeho silné inherence do hospodářské politiky, které podle odborníků příliš nerozumí,“ uvádí Stern. Angela Merkelová vede podle Sternu i v žebříčku důvěryhodnosti politiků, Steinmeier je až čtvrtý. Na druhém místě se umístil ministr hospodářství Karl-Theodor zu Guttenberg, na třetím místě sociálně demokratický ministr financí Peer Steinbrück.

Již dnes je tedy jasné, že šance na sestavení dvoubarevné koalice SPD-Zelení jsou velmi malé, vzhledem k  propadu preferencí SPD v posledním roce. Steinmeier tak zřejmě může doufat jedině v tzv. „semafor“, čili koalici SPD, FDP a Zelených. V projevech šéfa liberální FDP bylo možno v poslední době cítit lehké pragmatické sblížení s SPD zejména v otázkách zahraniční politiky a spravedlnosti. Sám Steinmeier na adresu FDP prohlásil v rozhovoru pro Welt am Sonntag, že „je jasné, že každá strana bojuje za vlastní profil a FDP také za svou oblíbenou koalici s CDU/CSU.“ Šéf FDP Westerwelle je prý ale také „dostatečně chytrý a zkušený, aby nevyloučil případnou možnost koalice s SPD a Zelenými“.

Výsledek německých voleb tak do značné míry závisí především na tom, zda se německé sociální demokracii podaří zvrátit nepříznivý trend v preferencích a do voleb posílit svou pozici. „Po jedenácti letech účasti ve vládě jsou nyní šance na uhájení mocenského vlivu mikroskopicky malé“, napsal 6. července deník Süddeutsche Zeitung. Proslýchá se,  že případný volební debakl bude stát křeslo předsedu Franze Münterferinga, který po svém návratu do funkce, na kterou již jednou rezignoval, nesplnil očekávání a nedal straně ten správný impuls. V zákulisí německé sociální demokracie to podle listu Süddeutsche Zeitung zejména po prohraných evropských volbách začíná vřít.

SPD přistoupila s cílem zvednutí preferencí v této situaci i k některým neotřelým krokům, jako je například angažování řadové sociální demokratky Kathariny Saalfrank, tzv. německé „Chůvy v akci“, hvězdy velice oblíbeného televizního pořadu „Super-Nanny“ (vysílá RTL) do volební kampaně a zvažuje se údajně její případné jmenování stínovou ministryní pro rodinu. Tuto informaci nevyloučil údajně ani Steinmeier.

Dobojováno samozřejmě ještě není. Mnohé závisí ještě na vývoji nálad obyvatelstva do doby konání voleb i na možných reálných dopadech hospodářské krize na obyvatelstvo, protože německý stát doposud svými masívními zásahy dopady značně ztlumil.

Autorka je analytička Ministerstva zahraničních věcí

Vytisknout