Nejdrsnější to mají mladí

8. 7. 2009 / Jan Čulík

V sérii drsných výpovědí o životě v dnešním postkomunistickém (i jiném) drastickém světě pokračoval v úterý večer v Karlových Varech soutěžní polsko-německý film režiséra Roberta Gliňského Sviňky. Je to ve Varech už několikerý film z poslední doby (psali jsme tu například o ruském snímku Všichni umřou, jenom já ne), který jakoby naznačoval, že nejdrsnější život mají mladí lidé.

Snímek Sviňky líčí život v pohraničním polském městečku na německo-polské hranici, před zrušením hraničních přechodů i po něm, kdy Polsko vstoupilo do schengenské zóny. Hrdinou filmu je inteligentní a schopný, asi sedmnáctiletý student Tomek. Žije v městě s vysokou nezaměstnaností, kde skoro nikdo nemá peníze -- určitě je nemají Tomkovi rodiče, matka, chudá zdravotní sestra a nezaměstnaný stárnoucí, nevzhledný otec, který se snaží aspoň trénovat fotbalové mužstvo chlapců -- ti mu na ten fotbal v podstatě kašlou.

Chování dospělých jde zcela mimo svět mladých. Irelevantní je i katolická církev, zosobněná místním knězem, který sice chce na mládeži, aby zpívala katolické písně a účastnila se obřích katolických festivalů pod širým nebem, avšak o problémy a znepokojení mladých lidí nemá zájem, nemá schopnost je řešit a nemá ani odpověď.

Pozoruhodné je, jak sterilní a bezmocní jsou starší lidé, zejména výše zmínění rodiče. Mladí lidé se naopak dostávají pod stále sílící tlak komerčnosti: všichni z nich chtějí a potřebují peníze, protože, jak si stěžuje Tomkova starší sestra, která právě propadla u maturity, "chodím jak hadrářova dcera".

Tomek chce nejprve vybudovat ve své škole astronomickou laboratoř, koupit pro školu teleskop za 3000 euro a vyhrát školní soutěž americké společnosti NASA. Samozřejmě, že o jeho projekt nikdo nemá zájem a nikdo ho ani nepodpoří. Pak se zamiluje dívky Marty, kterou potkal na diskotéce, jenže ta s ním je zřejmě jen proto, aby z něho tahala drahé dárky. Tomek se octne pod velkým tlakem, aby vydělával peníze -- jenže jediní , kdo mají ve městě peníze, jsou pasáci, kteří poskytují bohatým německým pedofilům mladé chlapce na sex. Tomek po určitou dobu odolává, ale pak začne také vydělávat prostitucí.

Drsný život v městečku plném nezaměstnanosti, pohraničních sádrových trpaslíků, obchodů připomínajících brlohy a homosexuálních prostitutů působí navzdory své otřesnosti trochu monotónně. Zápletka se přece jen ke konci trochu vzchopí, protože poté, co pasák Tomka předhodí německému sadistovi, který ho a jiného chlapce těžce zmlátí, Tomek pasáka udá policii za pašování a pasáckou firmu převezme sám. Sadistovi však předhodí svého někdejšího kamaráda, a ten je zmlácen natolik, že v nemocnici posléze umře.

Všechno samozřejmě nakonec končí špatně. Sadistického německého pedofila a jeho kumpány, stejně jako Tomka, zatkne německá policie (jistě signifikantní, ohledně důvěry veřejnosti v postkomunistické státní struktury, je skutečnost, že polská policie se ve filmu nevyskytne skoro vůbec. Tomek nevypovídá, avšak sadistu, který způsobil smrt jeho kamaráda, při čekání na vyšetřování brutálně zmlátí svou motocyklovou helmou, takže ho zřejmě zabije.

Vystupňovanou brutalitou film -- bezvýchodně -- končí. Naznačuje ¬-- jako tolik filmů, vznikajících v dnešní východní Evropě -- že je se systémem, který vznikl po pádu komunismu, navzdory svobodě, něco opravdu vážně v nepořádku.

Film Sviňky má mít především burcující, sociální význam, ten jistě plní. I když je dobře zahraný a působí velmi realisticky, nejsem si jist, zda je to zrovna dílo, které přiláká diváky do kin.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 8.7. 2009