26. 1. 2007
Rozsudek zní - vinenreakce na stanovisko bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře k rozsudku v kauze Testcom Bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář se cítí nevinen a diví se, zač dostal tak vysoký trest odnětí svobody. Jako už druhý ministr v historii samostatné České republiky. Ivo Svoboda se také do poslední chvíle cítil nevinen... Projděme si tedy hlavní argumenty bývalého šéfa resortu informatiky a pokusme se na základě dostupných údajů odhadnout, jakou logikou se ubíral soud. Protože nezávislý soud (jsou snad i závislé soudy - dokonce za situace, kdy ministrem spravedlnosti byl člen té samé strany - předseda US-DEU Němec?? Věřím, že ne...) rozhodl, že ministr je vinen. Nehodlám komentovat otázky procesní, zůstanu pouze u otázek věcných, odborných. A zde konstatuji ve shodě se soudem - vinen. Vinen ultraliberální ekonomickou představou o možnosti outsourcovat funkce státu a rozdělit tak trafiky či smlouvy bez výběrového řízení různým kamarádům. Vinen liberalismem výkladu právních předpisů , ignorováním úředníků státu, jehož ministrem byl. Vinen špatným příkladem ostatním. |
AD 1. Vladimír Mlynář uvádí, že "v celém průběhu soudního jednání nebylo prokázáno, že založením Testcom servis vznikla jakákoliv škoda ". Škoda ale činností Testcom servisu s.r.o. vznikla. Ne malá. Tato soukromá firma totiž zadala veřejnou zakázku dle zákona č. 199/1994 Sb., aniž byla v době zadání zakázky zadavatelem dle ustanovení §2 písm. b) bodů 1-6 zákona. Současná právní úprava, zákon č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách vymezuje pojem zadavatele odlišně. Jelikož Testcom servis nebyl zadavatelem, nemohla být ani veřejná zakázka veřejnou zakázkou dle §2 písm. a) zákona. Jednalo se o zakázku "Analýza stavu Portálu veřejné správy", přičemž při uzavírání smluv nemusel Testcom servis postupovat podle platného režimu pro zadávání veřejných zakázek. Tuto skutečnost konstatoval UOHS 12. 6. 2006 dopisem s jednacím číslem P128/2006-10336/20060510-MO na základě informací, poskytnutých mu přímo od pramene - od příspěvkové organizace TESTCOM ... AD 2.Vladimír Mlynář tvrdí, že "soud označil za protiprávní stejné jednání (založení společnosti Testcom servis), které před tím Krajský obchodní soud v Praze uznal jako plně v souladu s obchodním právem." Bývalý ministr zapomíná, že za protiprávní neoznačil jednání pouze soud. Učinilo to už Ministerstvo financí svým dopisem č.j. 221/91-848/2003, který byl doručen do podatelny příspěvkové organizace TESTCOM dne 4. 12. 2003 a zaevidován pod číslem 2646/03. V něm se mimo jiné praví: Pokud jde o založení obchodní společnosti, řídí se státní příspěvková organizace zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, neboť státní příspěvková organizace je státní organizací - právnickou osobou, která nemá vlastní majetek, a podle §54 odst. 1. hospodaří s majetkem státu. Podl cit. ustanovení se přitom řídí zvláštnmi právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky stáýtu, příslušné hospodařit s majetkem podle §9, nejde-li o úkony, které jesou vyhrazeny pouze ministerstvům. Podle ustanovení §28 odst. 1. zákona č. 219/2000 Sb. může stát založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti, a to s předchozím souhlasem vlády. Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takovéto společnosti vkládá ministerstvo. Dopis ministerstva financí je dlouhý a plný právní mluvy. Důležitou a jedinou skutečností, kterou je nutno si v něm podtrhnout, je fakt, že špatný začátek nemůže mít dobrý konec... Ministr Mlynář a dvě další osoby založily soukromou firmu za státní peníze. V rozporu se zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky. I sebeliberálnější ministr - a ministr Mlynář se k minimalizaci státu a ekonomickému ultraliberalismu hlásil, neb za program US-DEU seděl ve vládě - se musí řídit zákony. Navíc - on se musí řídit zákony pro státní organizace a nikoliv jen obchodním zákoníkem. A to se nestalo. Dopis ministerstva financí podepsala ředitelka majetkoprávního odboru Ministerstva financí JUDr. Renata Vilhelmová. AD 3. a 4. Mlynář tvrdí, že "Soud mi ani v nejmenším neprokázal jakýkoliv úmysl jednat v rozporu se zákonem. " To ale není pravda. Stačí si porovnat časové údaje. Testcom servis sro. byl založen 30. 9. 2003 a zapsán do obchodního rejstříku 10. 11. 2003. Dopis JUDr. Renaty Vilhelmové z MF ČR o rozporu se zákonem při založení a financování s.r.o. dorazil do TESTCOM Servisu 4. 12. 2003. Platba 7 500 000 Kč byla převedena z účtu příspěvkové organizace TESTCOM v KB čú 4691110687/0100 na účet TESTCOM Servisu čú. 511532740207/0100 dne 23. 10. 2003. 30. 10. 2003 byl náměstek Vít upozorněn na rozpor se zákonem zaměstankyní - písemně. Ještě 18. 12. 2003 podepsal Chmelíček a Novotný smlouvu o vydávání Obchodního věstníku prostřednictvím Portálu veřejné správy, čímž soukromému vydavatelství Economia postoupil práva a povinnosti provozovatele Portálu veřejné správy ve výši 15 000 000 Kč ročně a 5 000 000 Kč ročně za inzerci. Ačkoliv smlouva zněla na "roční" finanční plnění, sjednal ji TESTCOM Servis na dobu určitou od 1. 1. 2004 do 29. 2. 2004. Bod 4. článku IV. této smlouvy ovšem zajišťuje ECONOMII, že bude dostávat v elektronické podobě obsah Obchodního věstníku i po ukončení smlouvy. Ještě 19. 1. 2004 sděluje ministr informatiky Mlynář předsedovi ZO odborů na MIČR Novákovi, že pověření TESTCOM Servisu spravovat Portál veřejné správy vzešlo z porady vedení ministerstva. Liberální ministr informatiky se domníval a ve smlouvě o zajištění činnosti Portálu TESTCOM Servisem i napsal, že "ministerstvu jako ústrřednímu orgánu státní správy přísluší zejména činnosti koncepčního charakteru zatímco rutinní provozní záležitosti výkonu státní správy mají být prováděny prostřednictvím specializovaných agentur". Založení "specializované agentury" k zajištění "výkonu státní správy" tedy ještě 19. 1. 2004 považoval Mlynář za prospěšné a správné. O několik dní později už věděl, že je to nezákonné. 27. 2. 2004 ministr informatiky Mlynář píše dopis místopředsedovi vlády a minsitru financí čj. MI 601/20043 ve kterém ho informuje, že uložil řediteli příspěvkové organizace TESTCOM v co nejkratším časovém horizontu zrušit TESTCOM Servis. V dopise se odvolává na "nejednoznačnost" vyhlášky 150/1991 Sb. o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. 29. 2. 2004 končila smlouva s Economií. Dopis Mlynáře přistál na stole ministra 3. 3. 2004 a bylo mu přiděleno číslo jednací 43672. Pánům Dušanu Chmelíčkovi a Vítu Novotnému byly funkce v TESTCOM Servisu zrušeny stejně jako byla zrušena společnost rozhodnutím jediného společníka - příspěvkové organizace TESTCOM 11. března 2004. Z s.r.o. odteklo 5 300 000 Kč do Capitol Internet Publishers MUDr. Pavla Baránka, bývalého člana akademické rady Vysoké školy finanční a správní a majitele nestátního zdravotnického zařízení Santé. Náklady na zrušení TESTCOM Servisu činily 2 974 000 Kč. Účtovány byly příspěvkové organizaci TESTCOM. Testcom jako příspěvková organizace nesmí ovšem zaplatit fakturu nad 2 miliony Kč bez výběrového řízení... Ty skoro tři milióny jsme za činnost ministra Mlynáře zaplatili my, občané. Zaplatit by je měli ale Mlynář, Chmelíček, Novotný, Bérová a Frankl. Autor disponuje kopiemi dokumentů, o nichž v článku hovoří |