27. 1. 2007
Degradace demokratického systémuRezignace Heleny Třeštíkové na funkci ministryně kultury je pro veřejnost další špatnou výpovědí o reálné politické kultuře v Česku. Za prvé dává vrstvě našich profesních politiků nedostatečnou z předmětu "rovnoprávnosti" v postavení žen a mužů ve vrcholové politice. Naznačovalo to již první Topolánkovo vyjádření ještě před oficielním podáním demise a než vláda získala důvěru. Mluvil v tom smyslu, že ministryně není asi zvyklá na tvrdou atmosféru v politických kruzích. Její nominátor Čunek mluvil podobně, leč kulantněji, když o něco později řekl, že, cituji: "...možná brala některé věci citlivěji, než my ostatní", konec citace, čemuž při Čunkově naturelu jednoznačně rozumím "než my chlapi". |
Kalousek ve své prostořekosti pak naznačil, že paní Třeštíková hned nepochopila, že být ministrem je funkce politická. Nejstupidnější výrok jsem ale zaznamenal od pana Béma, který se s pubertální neomaleností zeptal, zda počin paní režisérky není součástí nějakého jejího nového filmu. Nejméně zatrpklá část veřejnosti se z uvedené události určitě dověděla, že minimálně v exekutivě není prostor pro nezávislost v personálním rozhodování, ani svrchovanost ve výběru nejbližších spolupracovníků. Těm ostatním se pak jistě zalíbilo vyjádření nejlidovějšího politika a jednoho z předchůdců paní Třeštílkové na postu ministra to když řekl doslova: "Ve vysoké politice není místo na ideály a sny". On, i další podobného smýšlení dávají to nejhorší vysvědčení vrstvě profesionálních politiků. Potvrzují jakoby svou zkušeností, ve veřejností již dávno folklórně šířenému přesvědčení, že politika je špinavost a že v ní, především v té na nejvyšších postech, slušný, poctivý a nadprůměrně inteligentní člověk nemá šanci. I když to samozřejmě není přesný popis reality, jde o nejspolehlivější degradaci celého demokratického systému. |