27. 1. 2007
O sovětských raketách na československém územíMiloš Pick se mýlí i nemýlíNázor M. Picka: "Proto i Brežněvova invaze v srpnu 1968 zdaleka nesloužila jen k potlačení reforem, ale také - a možná především - k tomu, že konečně sem ty základny dostali" mi byl velmi blízký. Je to vysvětlení, které se při hodnocení aktivit velmocí ve studené válce samo nabízí. Jediný důvod, proč jsem od tohoto názoru ustoupil, je ten, že je v rozporu s historickými fakty. Až do r. 1983 totiž neměla armáda bývalého SSSR v Československu žádné rakety, které by stály za řeč, vlastně ani ne jiné rakety, než které měla tehdejší ČSLA, píše Jiří Kouba. |
V kategorii řízených raket země-země šlo o typ SS-1C Scud B (posádka Turnov) , v kategorii neřízených raket země-země u motostřeleckých divizí obligátní Frog3 (30 km) , Frog7 (70 km) a teprve později , po reorganizaci útvarů, byly tyto rakety nahrazeny řízenou střelou SS-21 Točka (70 km) centralizovanou v posádce Hvězdov u Mimoně . Stejnou výzbroj ale měla i ČSLA , jen vždy o pár let později. Teprve v roce 1983 byly v Potštátě u Hranic na Moravě rozmístěny střely SS-12M, po určitý čas v kodu NATO označované jako SS-22 , podstatně přesnější nežli Scudy , o doletu 900 km. Tehdejší vláda o nich mluvila jako o "operačně-taktických raketách s prodlouženým doletem", což budilo falešný dojem, že se jedná o střely jaksi narychlo a na poslední chvíli upravené k nějakému účelu, a jejich rozmístění se zdůvodňovalo údajnou hrozbou vzniklou rozmístěním střel Pershing 2 (dolet 3000 km) v západním Německu. A rozmístění Pershingů bylo naopak zdůvodňováno výměnou starších raket středního doletu SS-4 (1800 km) a SS-5 (2500 km) za rakety SS-20 (dolet 4000 km prvá, 5500 km druhá varianta) v bývalém SSSR. Proč tak obšírně. Domnívám se, že prezentované názory jsou důsledkem tvrdošíjně udržovaného mýtu (i Českou televizí) o přítomnosti posádek vyzbrojených raketami SS-20 na našem území. Ten byl již mnohokrát vyvrácen. Zájemcům doporučuji weby www.valka.cz, http://www.vojenstvi.cz, ze zahraničních www.fas.org . Zde najdete fotografie včetně ilegálních pořízených českými odvážlivci, technický popis i stručnou historii bojové služby. Problém je asi v tom, že konstruktéři bývalé sovětské výzbroje se od 60. let , kdy začali přesouvat mobilní rakety z tankových na kolové podvozky, drželi koncepcí, které se osvědčily. Zatímco v 50. letech se k polnímu vztyčení, ukolmení, zamíření a odpálení střely využívaly přepracované nákladní automobily (SS-3 - Yaaz-210,) nebo torza stavebních strojů (SS-4, SS-5, SS-7 - jednoosé tahače MAZ ) , od poloviny 60. let se podobné prostředky montovaly na těžké automobily MAZ 537(SS-1c , SS-12, SS-12M) , MAZ 547 (SS-20) a další. Vtip je v tom, že pro laika se pohyblivé raketové komplexy podobají jak vejce vejci, rozdíl je v počtu náprav automobilu, délce střely, způsobu nesení střely (otevřená kolébka u SS-1C Scud-B, uzavřený kontejner u SS-12 a SS-12M, jiný podstatně větší skloplastový kontener u SS-20 )a v dalších detailech, které ovšem nebyly veřejnosti známy. Dalším důvodem může být i to, že kauzální řetezec "SS-4 vyměníme za SS-20, my proti tomu nasadíme Pershing2, my na to odpovíme SS-12M" vede k myšlenkové zkratce, že vše se vlastně točí kolem SS-20. A tedy zákonitě, když máme za humny ruskou raketu, co jiného to může být. A konečně v 50. letech na krátkou dobu SSSR rozmístil raketu SS-3 (na spodní hranici středního doletu - 1000 km ) na území NDR. Proč by si tak nemohl počínat i později? A ještě: v roce 1968 nebyl vývoj SS-20 ani zadán, zkoušel se typ SS-14 (4000 km) na tankovém podvozku, ale vývoj byl pro neúspěchy ukončen. Střední dolet reprezentovaly zastaralé SS-4 a SS-5 (rakety z kubánské krize) . Myšlenka vybudovat v ČSSR raketojadernou základnu středního doletu mohla v hlavách sovětské generality vzniknout. Teprve později, po úspěšných zkouškách střel SS-20 s doletem, který stačil při odpalu z Ukrajiny nebo Běloruska pokrýt Evropu až po Island, se začalo jevit posouvání jejich základen dále na západ bezpředmětné. Je totiž možné - ale tady spekuluji - že zdokonalený inerciální naváděcí systém s vyhodnocovacím číslicovým počítačem na palubě SS-20 smazal dřívější efekty snižování přesnosti a spolehlivosti na horní hranici doletu. Pokud to tak bylo, nedůvěřoval SSR okupovaným zemím natolik, že nestál o to , aby technické efekty nové střely umocnil tím, že je přiblíží k cíli na území protivníka za cenu umístění na území nespolehlivého spojence . Vlastně by to bylo nestrategické i z čistě vojenských hledisek . A tak má i nemá Miloš Pick pravdu. Rozhodně ji má v tom, že rok 1968 umožnil SSSR přesunout dále na západ obrovskou masu konvenční výzbroje. A má ji možná i v tom, že před zdokonalením technické výzbroje si sovětská generalita vyhlédla stanoviště budoucích základen střel středního doletu, i když je nikdy nerozmístila. Poznámka: Rozhodně nepopírám, že v rámci akce Javory měl u nás SSSR sklad jaderné munice. Ten však byl budován před rokem 1968. Také nerozebírám kauzu "dvojitého podrazu" s raketami SS-23 z roku 1986. |
Související články | |||
---|---|---|---|
28. 1. 2014 | Iskander -- mobilní raketový systém odstrašování v místních konfliktech | Štěpán Kotrba |
Americká protiraketová základna v České republice | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 1. 2007 | "Dopis z Ameriky": Jsme s Vámi -- Buďte s námi ! | Petr Frish | |
28. 1. 2007 | Lokajové a jejich národní zájmy | Jiří Pálka | |
27. 1. 2007 | Deštník | Tomáš Koloc | |
27. 1. 2007 | Jsem spíše PRO americkou základnu | Boris Cvek | |
27. 1. 2007 | Co dělat? | Petr Furmánek | |
27. 1. 2007 | Ochránit kulturní svět | Jan Polívka | |
27. 1. 2007 | Veřejnosti musejí být přístupné politické informace | Tomáš Stýblo | |
27. 1. 2007 | Dva systémy radarů a začarovaný kruh, aneb Není tam nikdo, kdo by se oficiálně zeptal nejen premiéra Topolánka? | Uwe Ladwig | |
27. 1. 2007 | Václav Havel inspiruje k boji proti základně | Jiří Jírovec | |
27. 1. 2007 | O sovětských raketách na československém území | ||
27. 1. 2007 | Reportáž na Nově o základnách | ||
26. 1. 2007 | Americký protektorát Čechy a Morava | ||
26. 1. 2007 | O nás bez nás | ||
26. 1. 2007 | Informace o demonstraci | ||
26. 1. 2007 | Pondělní demonstrace proti americké základně byla zakázána |