Že by podle zkušenosti bývalého německého kancléře Schrödera mohla hrozit po příštích možná vyhraných volbách nabídka amerického vojenského sektoru, to už by byla jiná věc...

Noc končila, únava nějak ne. Přisedl jsem k počítači, aby se roztočené kolo myšlenek konečně dalo zastavit. Při tom jsem našel něco v BL, něco ve Spiegel online, něco ve wikipedii, co bych chtěl zahrnout do poznámky o těch dvou radarových systémech a o tom začarovaném kruhu. A nechám titul tak, ačkoli vím, že v tom druhém systému nejde ani tak o radar v technickém smyslu, ale víc o pocit něčeho, co se může stát, co se děje...

Ten plán rozmístit v ČR a v Polsku americký radarový systém a raketová sila vyvolává jednoduchou otázku. Proč? A to asi i nejen pro někoho, kdo kvůli kašli nemůže spát. Víme to, a hodně, alespoň v BL se o tom píše. A nemusel jsem číst v BL text pana Borise Cveka pod titulem 'Jsem spíše PRO americkou základnu', abych se zeptal německy na Zweck toho všeho, tedy na účel.

Ten český cvek Boris Cvek, který pro mě pasuje do té záhadné grupy Zweisteinů (ironizace jména Einstein); sám se nepovažuje za intelektuála, ale umí v několika řádcích shrnout historii, přitom však bohužel zapomíná, že čas druhé světové války je za námi a vojenskou taktikou arabských bojovníků může být sebevražedný protest na Kampě nebo na fotbalovém stadionu na pražské Spartě, který může usmrtit mnoho lidí.

Kdyby tenhle pan Zweistein svůj text nechápal jako satiru, tak by mu to bylo jedno -- a z hlediska nekonečného času budoucí existence Země by měl vlastně pravdu -- ale pravdu nemá jako člověk žijící tady a teď a uvažující o politice ve své zemi.

Ale dále s tou noční myšlenkou.

Na otázku "Proč" odpovědět jen poukazem, že si to přece přáli přátelé, to by asi nestačilo. By bylo to něco jako souhlas k zabijení neznámých lidí, "protože si to přece přáli přátelé" , kteří na to zabíjení možná ani nepomýšlejí (těmto "přátelům" by ale nějací další mrtví zřejmě byli stejně jedno, vzhledem k tomu, že už mají tolik mrtvých na kontě, že by jim asi na dalších tisících životů nezáleželo).

Onou jednoduchou otázkou "Proč?" začíná asi to, čemu se v teorii komunikace říká "začarovaný kruh'. A že čeští reportéři to tuší (tohle je ten druhý systém radarů!), na to nepřímo poukázal Petr Furmánek, když se v BL skepticky ptá a sám sobě odpovídá pod titulem 'Co dělat':

«Najde se ale v televizi, rádiu či tištěných denících byť jen jeden jediný reportér, který se nebude bát vyvrátit panu Topolánkovi a ostatním jejich lži tváří v tvář - v rozhovoru (či dokonce v přímém přenosu) a konfrontovat ho přímo a ne jen přikyvovat? Nenajde.»

Otázkou je, kdo by se chtěl ptát a nestat se obětí začarovaného kruhu.

Z teorie začarovaného kruhu vyplývá, že odesílatel i adresát si myslí , že ten druhý je nepřítel, a proto se už od začátku bude chovat zásadně nepřátelsky. To, co se pak děje, jim jen jejich mínění potvrdí, takže v druhém kole otázek a odpovědí jednají ještě více nepřátelsky. Začarovaný kruh se tím zužuje a přiostřuje.

Co by proti tomu pomohlo? Vzít první otázku jako upřímný a nepředpojatý zájem a odpovídat poctivě. Tazatel u toho by ani nemusel souhlasit s názorem tázaného, ale měl by mít dojem, že odpověď, kterou dostal, je pravdivá.

S tím jsme zase u ty otázky: «Proč?», na kterou asi těžko existuje odpověď, která by nedala do pohybu začarovaný kruh anebo která by alespoň nevzbudila údiv.

Mirek Topolánek by alespoň mohl ve své odpovědi upozornit na to, že vystudoval vojenské gymnázium a poté strojní fakultu VUT v Brně - jak to je u jiných lidí, kteří podporují rozmístění amerického radarového systému a raketových sil v ČR a v Polsku, to nevím. To by ovšem nestačilo, alespoň ne mně, ale o to nejde.

Vlastně jde o systém demokracie. Vlastně jde o to, co by se mělo dát lidem, aby o tom rozhodovali, jaké informace by se měly dát občanům k dispozici, , aby rozhodnutí politiků alespoň trochu pochopili.

Ale tím jsem už zase u jiného tématu. U ústavy Evropské unie a u - pro mne směšného - pokusu prezidenta Klause nevyvěsit evropskou vlajku, vlajku spolužití, spolupráce, vzájemného ocenění.

Měl bych tuto otázku na kancléřku Merkelovou. «Proč jste navštívila jako tak důležitá evropská osobnost presidenta Klause?» S úsměvem by možná odpověděla, že by chtěla, aby Klaus pochopil, že je evropská ústava významným krokem, aby byla Evropa silnější a aby byla Klausova kritika bruselských úřadů nejen vyslyšena, ale také brána v úvahu případnou změnou systému na základě právě té ústavy. Tohle není začarovaný kruh, ačkoli si nemyslím, že by tomu byl Klaus schopen porozumět.

Umím pochopit, proč Merkelová s Klausem hovořila a proč to udělala, ačkoli s tím nejsem spokojený. Dokážu taky pochopit, že Topolánek asi chce mít novou technickou hračku, dokonce bych chápal, že chce vybudovat v důsledku svých jistě dobrých jazykových znalostí pro budoucnost nové mezinárodní pracoviště, ale za tuhle cenu? To už pochopit neumím. A Vy?