Sám o sobě Prokeš tvrdí, že je údajně spoluautorem politického programu KSČM, který je i v své "ekologické" částí nesmírně ideologický a zastaralý, postavený na obnově centralizace moci a na direktivním řízení společnosti (viz "Komunisté životní prostředí nechrání". Přitom se historicky prokázalo (nejen v sovětském bloku), že vize KSČM postavená na systému příkazů a zákazů v řešení ekologických (ale i jiných společenských) problémů selhal. Pro zavedení moderních a efektivních tržních a informačních nástrojů však KSČM bohužel nepléduje.

Soudruh Prokeš reprezentoval KSČM např. na diskusi o ekologických programech českých politických stran, kterou v květnu 2006 zorganizovala Společnost pro trvale udržitelný život. I tehdy soudruh Prokeš jménem KSČM jako jediný zúčastněný politik nekriticky propagoval jadernou energetiku. Obzvláštní míru ideologické zaslepenosti ale soudruh Prokeš projevil v debatě o problematice odpadu a jeho ilegálního dovozu do České republiky, když tvrdil, že příčinou uvedeného problému je kapitál, který je potřeba demokraticky a nenásilně odstranit. Věrný marxista Prokeš ale asi už raději zapomněl, že výsledkem československého odpadového hospodářství řízeného KSČ (nikoli kapitálem) byly otrávené řeky, nedýchatelný vzduch a nebezpečnými chemikáliemi zamořené potraviny.

Naštěstí ani všichni komunisté nejsou tak ideologicky zaslepení jako soudruh Prokeš. Pozitivním příkladem může být komunistický europoslanec Maštálka, který byl ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu spoluautorem řady progresivních pozměňovacích návrhů k právě projednávané rámcové směrnici EU o odpadech.

Mám ale nepříjemný pocit, že hlavním důvodem atomové propagandy Miroslava Prokeše a jeho rodné KSČM je dnešní 100% závislost obou českých jaderných elektráren na dovozu jaderného paliva z Ruska. Těžba uranu a jaderný průmysl byly patrně nejprofízlovanějšími částmi společností v dobách vlády KSČ a není náhodou, že právě bývalí spolupracovníci komunistické tajné policie hráli i nemalou roli v atomové propagandě organizované Českou nukleární společností. Asi není pouhou shodou okolností to, že je dnes prezidentem Ruska bývalý agent KGB (stejně jako velká většina dnešních ruských politických elit) a že dnes v čele KSČM stojí bývalý agent StB Vojtěch Filip, který si navíc svého bývalého řídícího důstojníka platí jako svého zaměstnance.

A je také příznačné, že na rozdíl od KSČM se Michail Gorbačov (bývalý vůdce Sovětského svazu, který zemi i celý sovětský blok nasměřoval k mírné demokratizaci v mezích zákona) vyslovuje otevřeně proti jaderné energetice. Dokonce během své nedávné cesty do Británie varoval velice otevřeně premiéra Blaira před stavbou nových atomových elektráren. "Díky mé zkušenosti s Černobylem vím dobře, co je ve hře. Exploze jediného reaktoru si vyžádala od tehdejší supervelmoci obrovské výdaje v řádu desítek miliard rublů. Přesto je půda v postižených oblastech stále zamořena a ještě dlouho zůstane, množství lidí stále umírá a přetrvávají další nežádoucí důsledky."