27. 1. 2007
Takhle se nedá diskutovatRád čtu BL, protože jsou skutečnou alternativou k naší žurnalistice, v níž snahu po objektivitě, abyste hledali jako špendlík v kupce sena. Audiatur et altera pars se u nás moc nenosí. Plně souhlasím s Jozefem Valiašikem, že arogance, dravost a bezohlednost se stala v naší společnosti normou. Jsem proto rád, že i mezi mladými lidmi se najdou i takoví, kteří se nebojí kriticky myslet. Bohužel tóny arogance zaznívají i v BL hned o pár článků dál v příspěvku MUDr. M. Šuty. Článek, který se má zabývat otázkou sporu o jadernou energii a kritikou přístupu M.Prokeše potažmo KSČM k této otázce, je prošpikován poťouchlostmi a odsudky, které mají předem deklasovat zastánce protivné myšlenky tak, aby od něj ani pes kůrku nevzal, píše Petr Březina: |
Nálepky jako "ex-agent, ex-soudruh, soudruh, mládežnický funkcionář, věrný marxista", mají čtenáři předem sdělit, že s lidmi s touto charakteristikou netřeba se špinit. Jak se ovšem dočteme dále je to ještě horší. Ono jde o spiknutí Moskvy. Podstatou provinění M. Prokeše je jeho údajná nekritická propagace jaderné energie. Kdyby přitom M.Šuta poukázal na to, že v programu KSČM zmínka o energetice a její koncepci chybí, měl by asi pravdu a byl by to podnět k diskusi. Ať KSČM vysvětlí své postoje. Ovšem blábol o profízlovaném odvětví, závislosti na ruském jaderném palivu (víc jsme závislí na ruské naftě), o spiknutí ex-agentů a agentů, musí u myslícího člověka vzbudit útrpný úsměv. Oč lepší by bylo kdyby M. Šuta věnoval svou invenci svému pohledu na budoucnost naší energetiky. Jenomže ono se to s prominutím kecá, když doma cvaknu vypínačem a ono to svítí. Stejné je to i s plivnutím po názoru, že za dovozem ilegálního odpadu do ČR je kapitál. A co jiného? Vždyť to je přece důsledek trhu bez přívlastků, který tak propagují modří komsomolci. Ovšem když M.Šutovi dojdou argumenty, hodí se osvědčený klacek. Za komunistů to bylo ještě horší, takže teď mají právo jen mlčet. Domnívám se, že spolupracovník Greenpeace, Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj a nositel akademického titulu by měl argumentovat na úrovni a neprezentovat se projevem tak pokleslým. Takto se zařadil mezi tu skupinu elitářů, o které píše Jozef Valiašik. |