Kdo má poněkud bližší kontakt z ukrajinskou realitou, nikoliv zprostředkovanou českými masmédii, ví, že výsledek nejenže není překvapivý, ale spíše jej lze označit za poměrně optimistický. Příčin je celá řada, ale nemám aspiraci v této krátké poznámce se pokoušet o hlubší exkurs do původu současného stavu podpory ukrajinských občanů vstupu své země do EU.

Snad jen příkladmo několik nejkřiklavějších příčin. Je jistě pravdou, že mnoho ukrajinských občanů má vazby na Rusko, ale to není ta pravá příčina nízké podpory EU. Je v tom spíše určitá reminiscence na éru společného soužití v rámci SSSR, kdy si mnoho lidí pamatuje relativní ekonomické a sociální jistoty. Rovněž RF jako blízký soused je ukrajinské veřejnosti na očích, a to už jak díky cestám občanů Ukrajiny do Ruska, či příjmu ruských TV či rozhlasových stanic. Ve srovnání s ukrajinskou realitou ta ruská vypadá jednoznačně lépe.

Osobně vnímám jako největší problém nízké podpory vstupu Ukrajiny do EU ze strany ukrajinských občanů, jako důsledek katastrofálně nízké informovanosti obyvatelstva o EU. Pro většinu ukrajinských občanů je EU něco tak abstraktního, že o ní neřeknou více jak tři věty.

V letošním létě jsem měl možnost pobývat tři týdny v Kyjevě a setkal jsem se s celou řadou přátel a známých, z nichž všichni jsou vysokoškoláci, žijí v Kyjevě a je jim do 40 let. Mohu říci, že jsem byl značně zaskočen mnoha dotazy, na něž bylo těžké odpovídat, protože tazatelé prostě o EU nebyli informováni.

Samozřejmě určité znalosti měli, ale jednalo se pouze o znalosti posbírané z novin, televize nebo z jejich cest po Evropě. Celé škále jejich otázek však dominovaly ty, které se týkaly údajných či skutečných restrikcí jež EU, resp. staré členské státy uplatňují vůči novým členských zemím, konkrétně se jedná např. o omezení volného pohybu pracovních sil apod.

To je zejména důsledek způsobu podání těchto informací ukrajinskými médii, která tyto informace podávají v katastrofické podobě a lá televize NOVA a samozřejmě s velmi zkreslujícími komentáři, což u části obyvatelstva navozuje nálady, které rozhodně nemohou být "proevropské".

A to jsme se nyní bavili o vzdělaných lidech, relativně mladých a žijících v hlavním městě Ukrajiny. Jak to vypadá např. u starší generace žijící na venkově si opravdu nedovedu představit. I z tohoto důvodu mi tedy výsledek 47% procent občanů podporujících vstup Ukrajiny do EU jevil jako optimistický.

Rovněž srovnání Ukrajiny 90. let s dnešní realitou přináší částečné vysvětlení poněkud "zdrženlivého" přístupu k EU. Na rozdíl od devadesátých let se na Ukrajině (hovořím o Kyjevě) objevila celá řada řetězců provozujících hyper či supermarkety (např. Billa, Metro aj), mnoho butiků plných luxusního zboží, či mnoho nových restaurací, barů a fastfoodů a to u mnoha lidí vzbuzuje dojem, že to je to "ono".

Na co je nám EU, vždyť máme tady to samé. Připočítáme-li k tomu velmi "vlažný" postoj většiny členských států EU (kromě Polska a Maďarska, které se naopak angažují velmi aktivně), umocněný obstrukční vízovou politikou je tento postoj části ukrajinské veřejnosti do jisté míry pochopitelný. Závěrem lze v krátkosti shrnout.

V případě, že perspektivní vstup Ukrajiny do EU je míněn ze strany EU a Ukrajiny myšlen vážně, budou muset obě strany velmi, velmi zapracovat nad ucelenou informační kampaní o EU a rovněž nad určitou "demonstrací" vzájemného zájmu obou stran.