5. 12. 2005
Topolánkovo kolečkoŠéf ODS si do včerejší Nedělní partie na Primě přinesl papírové kolečko (připomíná dětské hračky), pomocí kterého si může každý občan ČR vypočítat, kolik vydělá na budoucí vládě ODS oproti dnešnímu stavu své peněženky. Ačkoli bych si velmi přál výměnu ČSSD u moci, nemohu než přiznat Paroubkovi a Rathovi, kteří jsou mi oba nesympatičtí, větší invenci. Pokud jde o rovnou daň, byl jsem dlouho v živém očekávání, co tím ODS vlastně myslí -- čekal jsem konkrétní a radikální sliby, jak bude šetřit nesmyslné výdaje na byrokracii ze státní kasy, jak posílí úlohu NKÚ a jak bude řešit plýtvání, které NKÚ pravidelně objevuje v českých veřejných institucích. Čekal jsem na návrhy razantních protikorupčních zákonů a na to, jak si ODS nekompromisně zamete před vlastním prahem. Tím by se dalo ozdravit celé české veřejné prostředí a ušetřit spoustu peněz. |
Předpokládal jsem, že ODS bude hovořit o tom, jak zjednoduší daňovou správu a jak zlevní cenu práce v ČR (jako nejlepší způsob řešení nezaměstnanosti). Nedočkal jsem se ničeho, ba ani argumentace, že snížení daní bohatým je velký stimulans pro jejich podnikání, kterým mohou sloužit všem (rozvoj podnikatelské sféry v rámci férového trhu je "chlebem" celého národa) -- větší stimulans než umělý únik daním skrze různé úlevy, výjimky, podvody a praní špinavých peněz. Místo toho mám kolečko! Tak se ptám, zda nás voliče ODS považuje za úplné dementy... Kromě nezvyklého projektu rovné daně, bez kterého se obešly standardní demokracie Evropy, USA, Kanady, Japonska a Austrálie po desítky let, se nám navíc nabízí z dílny génia Tlustého tzv. sociální dávka, pokus o zrušení důchodů atd. I kdyby pan poslanec Tlustý byl nositelem Nobelovy ceny a i kdybych věřil v jeho ničím neposkvrněnou poctivost, nepřijal bych nikdy aplikaci takového experimentu v reálném společenském organismu. Je zvláštní, že tyhle velké změny navrhuje strana, která se hlásí ke konzervatismu. Rath má pravdu, když říká, že ODS se rozhodla opustit cestu euroatlantické civilizace. Ostatně její finanční guru, Tlustý, je bývalý komunista, tak se není úplně čemu divit. Myslel jsem, že ODS v sociální oblasti (ať už jde o dávky na nezaměstnané či na důchodce) zvolí cestu pana Blaira, o níž se říká již dlouho, že je pravicovější než všechny cesty, které kdy ODS byla schopna akceptovat. Doufal jsem kromě toho, že se občanští demokraté na těžce postižené, staré a nemocné rozpomenou nikoli jen neurčitými slovy, ale konkrétními sliby pomoci. Topolánkovu týmu chybí, obávám se, to nejpodstatnější: invence a ochota. Také jsem myslel, že bude vidět dostatečně daleko ve věci důchodové reformy a bude apelovat na radikální zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí a na vznik vzdělanostní ekonomiky -- je totiž zřejmé, že pozdní odchody do důchodu jsou pilířem každého řešení budoucí krize důchodového systému, ale manuálně pracující lidé asi těžko budou moci odcházet v sedmdesáti letech na odpočinek. To, že potřebujeme více prostý common sense než experimenty typu kupónové privatizace, rovné daně či sociální dávky, je v ČR těžké vysvětlit konzervativní straně. Je to šok? Ani ne... založil ji přece normalizační prognostik, který vymyslel privatizaci, aniž by považoval za potřebné dát jí zákonný rámec. A ten člověk je dodnes čestným předsedou celé té strany Pokud jde o dnes často omílané zdravotnictví, rád bych se svěřil s několika myšlenkami. Pan Rath by mohl místo laciných obviňování podat desítky trestních oznámení, a pak se věnovat spíše tomu, jak systémově zlepšit situaci českého zdravotnictví. Jedním z prvních kroků, které bych na jeho místě udělal, je zákon o trestní odpovědnosti lékaře, který přijme dar od dealera farmaceutické společnosti. Dále bych požadoval vyšší četnost kontrol NKÚ v pojišťovnách i v nemocnicích a nekompromisní odstranění všech problémů, které by nalezl (s trestní osobní odpovědností). Kromě toho bych dal pojišťovnám mnohem větší volnost, aby fungovaly skutečně jako pojišťovny, čili tržně a odpovědně za své podnikání. Vzal bych jim peníze za děti, důchodce apod. -- jež přece v rámci solidárního pojištění dotujeme my platiči pojistného -- a vytvořil bych z těchto peněz fond pro těžce nemocné, jichž péče stojí miliony korun, čili se nevyplatí ji dotovat žádné pojišťovně. Těm by platil přímo stát všechnu péči. Nás zdravé a produktivní bych rád viděl doplácet na banální onemocnění, s nimiž bychom ani nemuseli chodit k lékaři. Atd. atd. |