Všichni pořád vytvářejí mytologie

31. 12. 2013 / Jan Čulík

V jednom ze svých komentářů pro server týdeníku Týden se zmiňuje Martin Hekrdla o úvaze Zuzany Kaiserové "Konec českého antikomunismu?", která vyšla v Mladé frontě Dnes (mimochodem nevím, proč pan Hekrdla autorku shazuje připomínkou, že úvahu napsala "na mateřské dovolené", je to neférové, podprahově tím naznačuje, že ženy jsou dobré jen tak ke kojení, nikoliv pro psaní analýz, to myslím není pana Hekrdly hodné).

Autorka podle Martina Hekrdly lituje, že antikomunistický diskurs v ČR prý končí, a zaznamenává, že si prý studenti i rodiče stěžují na antikomunistický projekt organizace Člověk v tísni pojednávající o době před rokem 1989, a odmítají ho jako propagandu.

Hekrdla kriticky zaznamenává i výroky Adama Drdy v tom smyslu, že "každé dějiny jsou samy o sobě interpretací, jinak by nebylo možné vytvořit ze změti faktů jakýkoliv smysluplný obraz" a Petra Placáka, že "mýtus zápolení s komunismem" dosud "jakžtakž fungoval":

Kdopak (ne)bude zahradníkem?

1. 1. 2014 / Marek Řezanka

Jaký je optimální počet ministerstev? Které resorty potřebujeme, a kde se jen vyhazují peníze oknem? Je nějaká problematika nedostatečně zabezpečena, že je vhodné, aby bylo zřízeno nové ministerstvo?

V Británii zemřel vynikající komik John Fortune

1. 1. 2014



Ve věku 74 let zemřel na Silvestra v Británii komik John Fortune. Byl televizní celebritou už od šedesátých let, ale od osmdesátých let proslul především, protože se stal součástí satirické trojice Rory Bremner, John Bird a John Fortune. V televizních satirických pořadech stanice Channel Four Bremner, Bird and Fortune tito tři komici vytvořili pozoruhodný žánr, totiž investigativní satiru. Rory Bremner je imitátor s geniálním nadáním, dokáže hlasově i gestickým napodobováním imitovat kohokoliv, od George Bushe přes Tonyho Blaira až po všechny další politiky. John Bird a John Fortune prosluli fiktivními televizními "rozhovory" na aktuální témata, v nichž, stejně jako v celém pořadu, se prezentovaly ironickou formou nové informace. Rory Bremner je průkopníkem tohoto druhu pořadů nejen v televizi, ale i v rozhlase.

Deník Guardian dnes na počest Johna Fortuna přinesl pět nejslavnějších satirických rozhovorů Johna Birda a Johna Fortune (v angličtině) ZDE. Některé z nich existují na YouTube i s českými titulky (ne vždy dokonalými), ZDE ZDE

O fenoménu investigativní satiry Bremnera, Birda a Fortuneho jsme psal v Britských listech mnohokrát, další podrobnosti jsou ZDE

Chodíval k nám, chodíval...

1. 1. 2014 / Petr Lachnit

... z kanceláře písař. Měl klobouček na stranu, jako ňákej císař. Znovu a znovu mi znějí v uších slova této lidové písničky, když sleduji chování lidové strany během koaličních jednání. Priority jejího volebního programu se najednou krčí v pozadí. Vpředu se tyčí nárok na post ministra zemědělství.

Ruský medvěd útočí? Rusko a jeho zahraničněpolitické ambice včera a dnes

31. 12. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

V poslední době se především v souvislosti s diplomatickým úspěchem Ruska ohledně Sýrie či s ruskou pomocí americkému whistblowerovi E. Snowdenovi začíná hovořit s větší intenzitou o zahraničněpolitických ambicích Ruska. V současné době Evropa (Západ) a Rusko soutěží o vliv nad bývalou sovětskou republikou Ukrajinou. Uveřejnění informací o možném rozmístění raket Iskander do oblasti Kaliningradu a probíhající modernizace ruských ozbrojených sil vyvolává diskuze o tom jestli Rusko hodlá vojensky zasahovat do střední a východní Evropy, i spekulace o tom k čemu chce Rusko svojí obnovenou vojenskou sílu vlastně využít.

Švédsko, Gotland, NATO: Sonda do důsledků vystupňovaného ruského zbrojení a zahraničněpolitické agresivity

1. 1. 2014 / Karel Dolejší

Vláda neutrálního Švédska před několika lety reorganizovala ozbrojené síly na základě představy, že v regionu bude v dohledné době v zásadě klid. Z vojenského letectva během studené války disponujícího 400 letouny poté zbylo necelých 150 kusů. Skromné zbytky loďstva jsou soustředěny na základně v Karlskroně - tedy v dosahu raket Iskander rozmístěných nyní v ruské Kaliningradské oblasti a potenciálně také pod ruským protivzdušným deštníkem (S-400). Švédská pozemní armáda je rovněž výrazně zmenšena. V souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu se generálové Karlis Neretnieks a Sverker Göranson jednoznačně vyjádřili, že zbytková švédská armáda by v případě nutnosti dokázala zemi bránit jen proti slabému útoku, a i to ještě zhruba jen týden. Ministryně obrany Karin Enströmová poté byla nucena připustit, že generálové vidí věci přesně. - A pak je tu ovšem ještě ostrov Gotland, jehož potenciální strategický význam pro region přesahuje vnitropolitické debaty v samotném Švédsku.

Štěpán Kotrba. Foto Václav Sadílek, Strategie

ROZHOVOR

Kotrba k roku 2013: S Babišem klidně, s křesťany nikdy, se zpravodajstvím ČT do pekla

1. 1. 2014 / Štěpán Kotrba

Ptal se Jaroslav Polanský

"Mnozí přišli o iluze." Tak hodnotí uplynulý rok v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz politický a mediální analytik Štěpán Kotrba, který zároveň upozorňuje ČSSD na hrozbu cesty na politické smetiště a Andreji Babišovi předpovídá dominanci v chystané vládě. Zamýšlí se i nad situací v Rusku a na Ukrajině. Kotrba sám uvozuje rozhovor rozloučením s právě skončeným rokem a přáním do toho nového:

Takže přátelé i nepřátelé,

všechno nejlepší jedněm, všechno nejhorší druhým. Nejsem tu od toho, abych smiřoval oheň v srdcích a vodu na mozku. Chlastejte, mrdejte, kraďte i vražděte, vždy ale s mírou. Nekažte nikdy o morálce, kterou nežijete. Nenuťte jiným vodu, když sami pijete víno. A dopřejte bližním svým téhož, co chcete aby oni dopřáli vám. Třeba v důchodu. Protože jak vychováte svoje děti, takové prožijete stáří. A to vám přeji do nového roku z celého srdce. Jelikož mě nikdo z vás neplatí, můžu vám bezostyšně říkat pravdu, nezabalenou do celofánu s mašlí sémantické korektnosti. A to je zase moje krédo.

Ať je ten nový rok o kus lepší.

Uighurští muži, nevinně věznění v Guantánamo dvanáct let, cestují na Slovensko

31. 12. 2013

Dvanáct let věznění končí nyní pro tři nevinné Uighury, kteří odcestovali z americké věznice v zálivu Guantánamo na Slovensko, oznámilo v úterý americké ministerstvo obrany a ukončilo tak vážnou chybu z éry po 11. září.

Tito tři muži, Yusef Abbas, Hajiakbar Abdulghuper a Saidullah Khalik, nezosobňovali pro Spojené státy žádnou teroristickou hrozbu. Uznalo to americké ministerstvo obrany už r. 2008 za Bushovy vlády. R. 2008 nařídil americký federální soudce, aby byli propuštěni, a s tímto rozhodnutím souhlasil i Obamův panel z r. 2009. Muži však byli vězněni dál v důsledku složitého politického, byrokratického a diplomatického procesu.

Výbuch trezoru usmrtil palestinského velvyslance v Praze

1. 1. 2014

V důsledku neodborné manipulace byl v Praze na Nový rok před polednem těžce zraněn palestinský velvyslanec Džamál Muhammad Džamál výbuchem trezoru. Po převozu do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích zemřel. Džamál byl velvyslanec v Praze od října 2013.

Podle informací z palestinského ministerstva zahraničí šlo o třicet let starý sejf, který dlouho nikdo neotevřel. Sejf byl přesunut ze staré budovy, velvyslanec se ho pokusil otevřít a došlo k výbuchu.

Česká policie se bude prý dotazovat, jak je možné, že na velvyslanectví byla v sejfu výbušnina.

Podrobnosti v angličtině ZDE

O kabrousek štěstí víc

31. 12. 2013 / Cyril Podolský

V hospodě u Tradáka bylo skoro prázdno. Snad proto, že se blížily vánoční svátky, snad proto, že bylo ještě málem ráno. U stolu seděl pan Sýkorka s panem Kabrouskem. "Tak vy jste v potížích?" mračil se pan Kabrousek. "A víte, že si za to můžete sám, jo?"

"Ale jakpak to?" usmíval se pan Sýkorka, "daně jsem řádně platil, pojistný odevzdával, a teď koukejte se na to! Pojistný za dva automobily, který jsem nikdy neměl a exekuce na dům a stodolu za dluh, kterej neexistuje. A ten mi ještě napočítal státní úřad na 8 a půl milionu korun. A hádejte za jak dlouho? Za 1.800 let! Včetně poštovnýho."

Dvě bomby vybuchly v Mogadišu

1. 1. 2014

Dvě nálože v automobilech vybuchly před hotelem Džazíra v somálském hlavním městě Mogadišu a zabily nejméně osm osob. Hotel se nachází nedaleko letiště a je populární mezi somálskými politiky.

Zprávy tvrdí, že po výbuších následovala přestřelka mezi bezpečnostními silami a útočníky.

Reklama v losangeleském metru

27. 12. 2013

  • Jsou vaše odpočinkové pauzy či oběd přerušovány vaší prací či vaším zaměstnavatelem?
  • Požaduje se od vás, když ukončíte denní práci, abyste čekali před odchodem ze zaměstnání na osobní prohlídku či na zpracování vašeho odchodu z práce?
  • Odmítají vám platit přesčasy, když pracujete více než 8 hodin denně?
  • Odmítají vám platit přesčasy, když pracujete více než 40 hodin týdně?
  • Neposkytují vám po každých 4 hodinách desetiminutovou přestávku?

Pokud se vám děje něco z výše uvedeného, kontaktujte prosíme naši právní kancelář.

NOVOROČNÍ ČTENÍ

Novoroční

31. 12. 2013 / Karel Kryl



Noc brnká na spinetu tak, jako předloni,
a krčmář v kamnech zatopí,
koukám se na vinětu, a rytíř na koni
vyměnil láhev za kopí.

Noc háže stříbro ryzí na ostny akátů,
pár minut zbývá do ledna,
zní z kouta píseň cizí opilejch soldátů
a major vodku objedná.

Mějte si ze mne blázna, každý vám uvěří
a snad mu srdce okřeje,
flaška je poloprázdná a fízl u dveří
k Novýmu roku popřeje.

Text písně z alba Karavana mraků (1978), poprvé vydané ve Švédsku (a na záznamu nazpívané na začátku listopadu 1989 na legendárním koncertě ve Východním bloku léta zakázaných písničkářů v polské Vratislavi) z posmrtné sbírky autorových textů Písně (1995) vybral Tomáš Koloc.

Silvestrovský Koutek reklamní tuposti:

Silvestr třicátého

31. 12. 2013 / Tomáš Koloc

Tento silvestrovský kalendář, na němž má prosinec jen třicet dní, rozdávají v bratislavské Bille. Děkuji za inspiraci panu Maroši Schmidtovi, a všem čtenářům BL přeji šťastný nový rok 2014...

Lehce ironické pohlédnutí na rok 2013

31. 12. 2013 / Ilona Švihlíková

Vytvářet souhrny za rok je tak trochu za trest. Riziko, že něco zapomenete nebo vynecháte je velké a já se o tom i vzhledem k dnešnímu dni raději nebudu plnohodnotně ani pokoušet. Spíše se pokusím lehce ironicky pohlédnout na to, co nám rok 2013 přinesl (a co si býval mohl klidně odpustit, nebo zase odnést někam pryč, v případě některých osob nejlépe k čertu).

Hysterie v Británii ohledně potenciálního příchodu Rumunů a Bulharů sílí

31. 12. 2013

Chris Grayling, konzervativní britský ministr spravedlnosti (původně manažerský konzultant, první britský ministr spravedlnosti za 340 let, který není právník) obvinil liberální demokraty, koaliční vládní partnery konzervativců, že údajně zablokovali zavedení přísnějších omezení proti rumunským a bulharským pracovním silám, které budou mít do Británie i do jiných zemí EU od 1. ledna 2014 přístup. Premiérovi Cameronovi poslalo dopis 90 konzervativních aktivistů, kteří ho tím žádají, aby zavedl proti případným rumunským a bulharským přistěhovalcům nouzová opatření. Zákon EU to prý dovoluje, pokud "zemi ohrožují vážné poruchy na pracovním trhu".

Novoroční přání všem špatným občanům

31. 12. 2013 / Wenzel Lischka

Na špatné občany se nějak se všemi blahopřáními zapomíná. Popírá to na naši vyspělou křesťanskou kulturu a její morálku spočívající na oběti, milosrdenství, lásce, pravdě a vítězství. Všechna poděkování za dobré chování, práci a úspěchy v roce starém, a také všechna nejlepší blahopřání k roku novému, směřujeme vždy pouze k občanům dobrým. To je však pěkně mizerné.

VÁNOČNÍ ČTENÍ:

Báseň skoro jako vánoční pohlednice

30. 12. 2013 / Václav Hrabě


Ve sněhu který zrána napad
táhnou se černé šlépěje
jak listí v říjnu žloutne západ
jak stromy staré aleje
Krev slunce stéká po sněhu
a mrazem ztuhlá krajina
zarudlá řeka bez břehů
a bez ryb zvolna usíná
Jen dlouhý řetěz
černých stop
trhá sníh
kdo to tu šel
štěstí či hrob
hledal v závějích?

Vznikne o dabingu seriózní diskuze?

31. 12. 2013 / Daniel Strož

Nevím vlastně, jestli mám na polemiku Jana Mrskoše ("Taky nejsem pro dabing", BL 30. 12. 2013) vůbec reagovat. Je to tak trochu "jeden o voze, druhý o koze", protože pisatel zřejmě nějak nepochopil, o co se v mém příspěvku jedná. Zatímco mně jde o to, upozornit, že filmový dabing je v západoevropském (čili v žádném jiném, ani asijském!) nám blízkém kulturním prostředí něčím zcela běžně používaným a nikoli tedy jenom jakýmsi zvláštním českým specifikem, jak nepravdivě tvrdí Tomáš Vohryzka, pan Mrskoš nám dává příklad z kulturně i zeměpisně vzdáleného Macaa, kde takový způsob není znám.

V kapitalistickém Los Angeles je o svátcích veřejná doprava zadarmo

30. 12. 2013

Svátky: Veřejná doprava zadarmo

Metro vás dopraví během svátků domů bezpečně.

Pomůžeme vám o těchto svátcích oslavovat bezpečně. Proto veškerá autobusová a kolejová doprava dopravního podniku Metro bude na Štědrý večer a na Silvestra zadarmo.

Konkrétně: veřejná doprava bude zadarmo v úterý 24. 12. 2013 od 21 hodin do 2 hodin ráno 25.12. 2013 a v úterý 31. 12. od 21 hodin do 2 hodin ráno dne 1.1. 2014.

Pro bezpečnější zábavu o svátcích použijte dopravních spojů podniku Metro.

Opožděná vzpomínka a novoroční přání

31. 12. 2013 / Tomáš Fiala

Dnes, poslední den v roce, jsem cestou po Praze zahlédl plakát s výzvou, abychom vzpomněli 18. prosince výročí úmrtí Václava Havla tím, že budeme celý den nosit výrazně vyhrnuté kalhoty.

Škoda, že jsem to neviděl dříve, možná bych se také připojil. Připadá mi to jako dobrý a přitom neotřelý způsob vzpomínky na tuto naši velmi výraznou osobnost poslední doby.

Ale nemělo by zůstat jenom u této symbolické vzpomínky. Bylo by dobré, kdybychom se zamýšleli častěji nad tím, co nám Václav Havel přinesl dobrého a pozitivního, dále v tom pokračovali a rozvíjeli to. A samozřejmě přemýšleli i o tom, v čem jsme s jeho názory a postoji nesouhlasili či je dokonce odmítali. A hledali cesty, jak by to mohlo být jinak a lépe a především, co pro to my sami můžeme udělat.

Volgograd se stal terčem druhého sebevražedného atentátu

30. 12. 2013

Druhý sebevražedný atentát v ruském Volgogradě, tentokrát v trolejbuse plném cestujících během dopravní špičky. Bylo usmrceno 14 lidí a nejméně 40 lidí bylo zraněno, včetně jednoročního dítěte, které je v kritickém stavu. K výbuchu došlo, když se trolejbus blížil ke staanici u trhu a nemocnice, kam bylo odvezeno mnoho obětí nedělního útoku na nádraží. Podle úřadů byla druhá bomba podobná té nedělní.

Nejčtenějších dvacet článků v Britských listech za rok 2013

30. 12. 2013

Nejčtenější články za poslední rokTÝDENMĚSÍCROKVŠE  >
1.  41970 13. 1. 2013    Lidi, přemýšlejme a buďme alespoň trochu Čechy! Petr  Pokorný
2.  35909 24. 1. 2013    Britské listy se ohrazují proti tvrzení Miloše Zemana   
3.  34635 13. 3. 2013    Jak politici rozkradli český národní kapitál Boris  Cvek
4.  33817 11. 1. 2013    Záhada voličského rozhodování: proč někteří podporují Schwarzenberga, když nemá jediný pozitivní rys? Jan  Čulík
5.  31867 6. 7. 2013    Zpráva o smrti Mistra Jana Husa Petr z Mladoňovic
6.  30994 11. 1. 2013    Propaganda knížete Schwarzenberga Dominik  Forman
7.  30537 26. 1. 2013    Čeští voliči projevili o hodně víc realismu než pražská mediální a "umělecká" scéna Jan  Čulík
8.  26683 3. 8. 2013    Páni herci, popletli jste si dobu Štěpán  Kotrba
9.  25541 2. 1. 2013    Mé mladé přítelkyni Jiří  Jírovec
10.  23285 2. 2. 2013    Zeman mezi morálním kýčem a pokrytectvím. Povolební mediální hysterie a další politické surrealismy Veronika  Sušová-Salminen
11.  22819 29. 3. 2013    Tři hodiny odpoledne Jim  Bishop
12.  22280 20. 3. 2013    Živnostníci kontra zaměstnanci Věra  Říhová
13.  21853 26. 1. 2013    K čemu může vést vítězství Miloše Zemana Boris  Cvek
14.  21698 12. 3. 2013    Sémantika propagandistické masáže Mojmír  Grygar
15.  21581 3. 12. 2013    Jak nám Evropská komise lže o obchodní dohodě, která bude mít katastrofální následky pro všechny   
16.  20834 31. 5. 2013    Ohromující selhání programu škrtů české vlády   
17.  20537 11. 1. 2013    V iDnes mají strach: iDNES.cz se nepokrytě zapojila do politické propagandy na podporu Karla Schwarzenberga Jan  Čulík
18.  20299 28. 1. 2013    Mažňáka nebo Mažňáka?   
19.  20238 27. 10. 2013    Proč levice nikdy nevyhraje Ilona  Švihlíková
20.  20126 13. 3. 2013    Co vás v Kalouskově státě zřejmě dříve nebo později potká všechny   
TÝDENMĚSÍCROKVŠE  >

Pracovala jsem v programu amerických bezpilotních letadel. Lidi by měli vědět, co se opravdu děje

30. 12. 2013

Kdykoliv čtu výroky politiků, kteří hájí program zabíjení prostřednictvím amerických bezpilotních letadel, chtěla bych jim dát pár otázek, píše v deníku Guardian Heather Linebaugh. Začala bych: "Kolik jste viděli žen a dětí, které upálila raaketa Hellfire?" a "Kolik jste viděli mužů, jak se plazí po poli a snaží se dostat do nejbližší budovy, zatímco krvácejí z ustřelených nohou?" anebo "Kolik vojáků jste viděli umírat na silnicích v Afghánistánu, protože naše bezpilotní letadla nedokáží identifikovat vvýbušnou nálož, která čeká na náš vojenský konvoj?"

Úspěšné ekonomiky musejí být otevřené a inkluzivní. Musejí stimulovat tvůrčí energii obyvatelstva

29. 12. 2013

Ekonom Will Hutton v týdeníku Observer odmítá předpověď konzervativního Centra pro ekonomický a podnikatelský výzkum (CEBR), které, jak se dalo předpokládat, předpovídá, že prý britská ekonomika v nadcházejících 15 letech posílí a Evropská unie oslabí. Podle Huttona je tento výzkum založený na zdiskreditovaných ekonomických teoriích.

VÁNOČNÍ ČTENÍ:

Vánoční zamyšlení

29. 12. 2013 / Jan Werich

Přesto, že žijeme ve světě, ve kterém měníme hodnoty slov i činů tak, aby jak slova, tak činy vyhovovaly, zapadaly do mozaiky našich programů --- tj. přesněji našich těch kterých ideologií, těch kterých hospodářských situací, plánů, výhledů, záměrů, prostě kdy říkáme a tiskneme všechno, jen jak se nám to hodí --- zbyla tu jedna instituce v civilizovaném světě, jedno údobíčko, kdy se nám v mysli vynoří pojem "lidi dobré vůle".

Vánoční rozhovor s Antonínem Liehmem:

Češi by se neměli brát tak vážně

26. 12. 2013

Jan Čulík: Pane Liehme, co je důležité?

A.J. Liehm: Jo, v mém věku, milej zlatej, důležité je, jak dlouho to ještě bude trvat.

Jan Čulík: Myslíte si, že nemá v životě smysl dělat nic, z úhlu pohledu devadesátníka?

A.J. Liehm: No, to je velká otázka. Dělat nic asi nejde. Člověk vždycky něco dělá. Otázka je, jestli to k něčemu je. A čím člověk víc stárne, tím člověk víc ví, že je velká otázka, jestli to vůbec bylo k něčemu.

Jan Čulík: Takže si myslíte, že lidský život nemá asi žádný smysl a nemá smysl se o cokoliv snažit.

A.J. Liehm: To jsem neřekl. Já jsem řekl, jestli to bylo k něčemu.

A.J. Liehm: Co byla šedesátá léta? Šedesátá léta byl pokus otevřít okna, vyrazit dveře a roztáhnout se nějakým způsobem do světa.

Jan Čulík: A neměli by dneska Češi otevírat okna, vyrazit dveře a roztáhnout se nějak do světa?

A.J. Liehm: Ukažte mi ty Čechy, kteří se o to snaží.

Jan Čulík: A proč myslíte, že se o to dnes nesnaží?

A.J. Liehm: No to mi řekněte vy. To já nevím. Já tady nebydlím, nebo prakticky bydlím pár měsíců z donucení. Takže prostě to nevím.

Jan Čulík: Takže jste se vrátil do země, které nerozumíte.

A.J. Liehm: No, to říkala už moje babička. Já jsem to stokrát napsal, že člověk se rodí do světa, kterému vůbec nerozumí, a odchází ze světa, kterému už vůbec nerozumí. To je samozřejmě pravda.

Jan Čulík: Máme-li se vrátit k těm šedesátým létům, co myslíte, jaké je jejich poslání? Čím by tedy někdy, možná, jestli se Češi probudí, mohla promluvit k této zemi?

A.J. Liehm: No, mohla by promluvit hlavně tím, že neberou sama sebe vážně. To je strašně důležité.

S devadesátiletým Antonínem Liehmem po jeho konečném návratu do Prahy z Paříže hovořil v Café Chef v Ondříčkově ulici na Vinohradech Jan Čulík. Povšimněte si možná docela obdobných témat, jimiž se zabývá Milan Kundera ve své nové knize Festa dell'insignificanza.

Rozhovor Jana Čulíka s A.J. Liehmem ZDE (audio)

Co další rok (ne)objevíme?

27. 12. 2013 / Marek Řezanka

Zatímco novináři, politologové a politici vedou debaty o tom, nakolik bylo vánoční poselství prezidenta republiky, Miloše Zemana, (ne)objevné a (ne)politické, uniká nám poměrně podstatná věc. Kdo z našich politiků na vánoční svátky s něčím objevným vystoupil? Kdo z nich nás někam hodnotově nasměroval? Kdo z nich se zamyslil nad stavem společnosti, nad možnostmi stávajícího systému, nad vývojem v Evropě i mimo ni, nad rostoucími fašistickými tendencemi v zemích, jež nejsou od naší republiky nikterak daleko?

Reklama v příměstském vlaku do Los Angeles

27. 12. 2013

Senzační daňová úleva!

Využijte výhod daňové úlevy pro dojíždění do práce veřejným Metrolinkem! S naším programem karet pro dojíždějící zaměstnance ušetříte až 245 dolarů měsíčně!

Jezděte do práce s použitím programu karet pro dojíždějící zaměstnance od Metrolinku. Ušetříte tak benzín, vyhnete se zácpám a o víkendu můžete jezdit zadarmo. Posaďte se, uvolněte se, pusťte si do sluchátek hudbu a využijte i podstatných daňových úlev. Až 2940 dolarů ročně. Budete-li vy a vaši zaměstnanci jezdit do práce Metrolinkem, dojíždění bude pro vás naprosto senzační.

Ano a většinový systém

29. 12. 2013 / Boris Cvek

Už někdy v roce 2004 jsem napsal do Respektu názorový článek o tom, že by naší zemi velmi prospělo střídání se u moci dvou velkých stran, a tedy většinový volební systém. Od té doby jsem stále přesvědčen, že nám škodí slabé vlády, nejasná vládní odpovědnost uvnitř koaličních vlád a vůbec nečitelnost politiky. Ta je způsobena v poslední době zejména nástupem stran bez široké členské základny a tradiční ideové orientace, jako byly Věci veřejné nebo jako je ANO. Proto mne děsí, když ANO mluví o zavedení většinového volebního systému. Cituji paní Jourovou:

Dlouhodobá recese Západu jako nový normál?

27. 12. 2013 / Ilona Švihlíková

Téma dlouhodobé stagnace se vynořilo hlubin několikaletých "křehkých oživení" a začíná dominovat ekonomické debatě na Západ od nás. O tom, jestli ekonomiky Západu jsou nebo nejsou a proč jsou v dlouhodobé stagnaci, se teď mezi sebou přou Summers, Krugman, Wolf a Skidelsky. Ti, kteří dobře znají Marxe, případně ještě umějí aplikovat Kondratěvovy vlny, ničím překvapeni nejsou, ale je skutečně potřeba vnímat tento zásadní posun v mainstreamové debatě.

Poslední Kunderův žert

25. 12. 2013 / Josef Brož

Každému jeho Kunderu! Nová kniha Milana Kundery Oslava bezvýznamnosti, vydaná na podzim v Itálii jako Festa dell'insignificanza, ale přeložená z francouzštiny Massimem Rizzantem, se prezentuje na italských pultech jako "prima edizione mondiale" (první světové vydání). Vychází, tak jako všechna vydání Kunderových knih v Itálii, v nakladatelství Adelphi Edizioni.

Autor, respektive nakladatelství, se tím opět dostává do kontextu, jemuž Kundera říká: Weltliteratur. Je to asi správné, ale trochu namyšlené. Jako vždy, ostatně...

Porozumět Kunderovi

25. 12. 2013 / Pavel Barák

Na okraj Brožovy recenze italského překladu nové knihy Milana Kundery Oslava bezvýznamnosti v Britských listech 25.12.2013

Tvrdím: Nelze porozumět Milanu Kunderovi, aniž byste četli Karla Kosíka.

Důvody jsou nejen generační - Milan Kundera (*1929) i Karel Kosík (1926-2003) byli současníky, literárně i společensky aktivními v pražských kulturních kruzích od poloviny let padesátých do poloviny sedmdesátých let (Kundera) i poté, pochopitelně sdíleli podobnou zkušenost a podobná témata.

Cigarety vám poškozují mozek a u kuřáků je dvojnásobné riziko úmrtí na mrtvici

29. 12. 2013

V Británii se od zítřka bude vysílat v televizi reklama, která zviditelní "toxický cyklus špinavé krve", která vzniká vdechováním cigaretového kouře. Kromě známých zdravotních rizik, které kouření způsobuje srdci a plícím, poukazují zdravotníci nyní i na to, že chemikálie jako arsén a kyanid, které se vyskytují v cigaretovém kouři, poškozují mozek, vyvolávají riziko mrtvice a urychlují kognitivní úpadek mozku a příchod demence.

Výzkum, zveřejněný v časopise New England Journal of Medicine, který prováděli vědci z American Cancer Society a Harvard School of Medicine, zkoumal padesát let vývoje úmrtnosti v USA a nalezl podstatné zvýšení úmrtnosti v důsledku kouření u mužů i žen. Padesát procent kuřáků umírá předčasně v důsledku chorob, způsobených kouřením. Studie, kterou provedli vědci na University College London, dokazuje, že úpadek kognitivních schopností je u trvalých kuřáků až o 38 procent rychlejší než u nekuřáků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

O třetí kultuře v Pardubicích

31. 12. 2013 / Michal Giboda

Filosofie v Řecku pojednávala o všem -- o bozích, o člověku, o přírodě, o společnosti, o štěstí, o spravedlnosti, o nebeských tělesech atd. Průnik do sféry božstev a všeobsažného vlivu filosofie nastal v první polovině 6. století před Kr. v Milétu, kde vznikla nejstarší řecká filosofická a vědecká škola Její významní představitelé, tzv. přírodní filosofové, Tháles, Anaximandros a Anaximenes, dali základ řeckému myšlení (a tím také moderní vědě) využitím matematických a geometrických znalostí Babyloňanů a dalších národů Předního východu, oproštěného od náboženského pozadí.

Egypt, islám & demokracie

30. 12. 2013 / Eva Andersen

Poslední tzv. demokratická vlna, která začala v Portugalsku pádem Salazarovy vlády v roce 1974 a která pak o necelých dvacet let později kulminovala rozpadem Sovětského svazu, se naprosto vyhnula Arabskému poloostrovu a severní Africe. V prvních měsících roku 2011 dali však obyvatelé tohoto regionu jasně najevo, že již nechtějí déle tolerovat místní autoritářské elity a zdálo se tedy, že demokratická vlna přece jenom dorazila i k nim.

Dabing jako české specifikum?

27. 12. 2013 / Daniel Strož

Dlouho mě už nic nerozpálilo tak, jako článek Tomáše Vohryzky v Lidových novinách (viz "Dabing, velmi české specifikum" z 19. prosince 2013; původně vyšlo v Britských listech v říjnu 2013 ZDE, pozn. red.).Autor se v něm dotýká poslední dobou v médiích hojně propírané problematiky převádění zahraničních filmových produkcí do českého jazyka. Přitom hned v začátku svému čtenáři dává energicky najevo, že nespatřuje "žádný rozumný důvod pro to, aby se naprostá většina filmů vysílaných v televizích dabovala do naší mateřštiny". A tomu, kdo by snad o jeho mínění zapochyboval, třeba prý proto, že mnozí starší lidé potom nestačí pochytit příliš malé či málo zřetelné titulky, vzkazuje rovnou bez otálení, že něco takového může být argumentem jedině "kulturního analfabeta".

Protesty proti dabingu jsou z technologického hlediska nesmyslné

31. 12. 2013

Vážené Britské listy!

Děkuji Vám za příspěvky k diskusi kolem dabingu. Jednu věc bohužel nechápu, píše Josef Nožička. Že impulsy k této kampani příliš připomínají jakousi patologickou nenávist vůči českému znění zahraničních filmů, na níž jsou teprve roubovány různé pseudoargumenty, výukou cizích jazyků počínaje a někde u totalitárnosti a censury konče. Opravdu to nechápu. V době internetu, kdy existuje celá kopa serverů, na nichž si lze film promítnout v originále a zdarma, kdy jsou filmy vydávány na nosičích se záplavami zvukových a titulkových stop, takže kdo má zájem o původní znění, nemá potíž se k němu propracovat. Z toho je dle mého názoru vidět, že celý problém je vytvořen uměle a ještě nikoho nenapadlo přemýšlet nad tím, proč a komu ku prospěchu. Nebo lépe, nikoho nenapadlo přemýšlet vůbec...

Taky nejsem pro dabing

30. 12. 2013 / Jan Mrskoš

A proto se dost divím Danielu Strožovi, že se dabingu zastává. Že by si na to zvyknul v Německu, kde jsou všechny filmy, jak v televizi tak i v kinech, přemlouvány? Jak zábavné, když John Wayne dorazí na koni a pozdraví Guten Tag?

Mně to vždy vadilo za mého pobytu ve Švýcarsku, tam totiž se většinou lidi dívají na německé kanály, kterých je tam na příjmu mnoho. Přičemž ve švýcarských kinech jsou většinou titulky dvojí najednou, německé a francouzské nebo italské. A to přesto, že pro Švýcary v německé části je němčina vlastně cizí jazyk (zde má být smajlík), nic jim ty dvojí titulky nevadí.

Sociální cítění není charita

28. 12. 2013 / Marek Adam

O Vánocích býváme svědky podléhání různým druhům sentimentu. Pramení to z lidské přirozenosti, koloritu ročního období a je to tak vlastně v pořádku. Jenže by nás i tyto pocity měly vést k hlubšímu zamyšlení nad věcmi obecně lidskými.

Papež František varuje před jistou "sentimentalizací" Vánoc. Děláme si z Vánoc opravdu jen pohádku? Utíkáme do Vánoc jako do pomyslného úkrytu před reálným okolním světem? Nevykupujeme si náhodou o Vánocích své špatné svědomí primitivními způsoby naší pseudonápravy?

Zemřelá společnost

27. 12. 2013 / Michal Z. Čenko

Letos o Vánocích jsem viděl Princeznu se zlatou hvězdou na čele 3x, Pyšnou princeznu 2x, Oříšky pro Popelku 6x (3x na německých TV kanálech), Císařova pekaře 4x, Byl jednou jeden král 2x a ostatní staré komunistické filmové pohádky si přesně nepamatuji, neboť jsem u televize pospával. K tomu jsem viděl kopici starých kapitalistických filmů s Oldřichem Novým, které jsem přestal počítat. Vlastu Buriána si šetří na Silvestra.

Výjimečná a užitečná kniha

23. 12. 2013 / Jan Čulík

Petr Uhl, Dělal jsem co jsem považoval za správné. Rozhovor se Zdenko Pavelkou. Torst, Praha, 2013, 600 stran

Antikomunismus všech podob považuju za největší pohromu či nemoc dnešní české společnosti. Hned vzápětí nastupují další choroby a nebezpečí - národovectví (nacionalismus) spojené s xenofobií, s antigermánstvím a protievropanstvím, dále rasistické předsudky a postoje, nejvíce anticiganistického typu, a v neposlední řadě i stále přetrvávající autoritářství a paternalistický antifeminismus. A následuje konzumenství a technokratické vidění světa.

Toto je ve zkratce závěrečné shrnutí, v němž Petr Uhl ve svém bilancujícím rozhovoru o svém životě přesvědčivě shrnuje základní problémy české společnosti. Jeho rozhovor, zejména v jeho druhé části, která pojednává o době postkomunismu, je nesmírně důležitý: poskytuje totiž přesvědčivou analýzu a často i možná řešení, která by česká společnost měla přijmout, má-li se dostat ze své nezáviděníhodné situace.

Proč zrovna dopad Uhlovy knihy je ohromující? Nikdy dosud nebyly jeho názory předloženy české veřejnosti takto synteticky. Až v této knížce jejich nositel vysvětlil, co si myslí a proč a na základě jaké zkušenosti a motivace.

Ukázky z knihy Petra Uhla:

Petr Uhl: Jsem proti institutu prezidenta

Petr Uhl: Češi pořád proti něčemu bojují

Petr Uhl: O zločinech a chybách minulosti se v ČR musí tradičně mlčet

Petr Uhl: O "českých tradicích" v české vládě a o xenofobii úředníků

O výročí Rychlých šípů a cosi o Foglarovi k tomu

24. 12. 2013 / Daniel Strož

Předpokládám, že jen málokterá média u nás přehlédnou patnácté výročí úmrtí spisovatele Jaroslava Foglara (zemřel 23. 1. 1999), ale nebýt ojedinělého článku Petra Nečady v Magazínu Mf Dnes (12. 12. 2013), ani bychom si snad nevzpomněli, že už je tomu rovných tři čtvrtě století, co světlo světa spatřily Rychlé šípy. Tento Foglarem vymyšlený nejpopulárnější český obrázkový seriál, postupně realizovaný dvěma kreslíři, Janem Fischerem a Marko Čermákem, začal totiž vycházet 17. prosince 1938 v tehdejším časopisu pro mládež, Mladém hlasateli.

Petr Uhl: O zločinech a chybách minulosti se v ČR musí tradičně mlčet

23. 12. 2013

Ukázka z knihy Petra Uhla Dělal jsem, co jsem považoval za správné. Torst, Praha, 2013

  • Už jste o své práci zmocněnce řekl, že se to nedalo vydržet a že jste využil první možnosti a funkce se vzdal. Proč?

    Nešlo jen o to, že se lišil můj pohled na lidská práva od pohledů členů vlády v čele s Milošem Zemanem, ale hlavně o to, že se jejich představy hodně lišily od zásad, které přinesla Listina práv a svobod.

  • Jak se to projevovalo?

    Ve vládě nebyla po celé čtyři roky jediná žena, bujel tam misogynní sexismus. Vláda byla sborem starších pánů. Už v roce 1999 mě Zeman požádal, abych s ním šel na setkání k Mezinárodnímu dni žen, to jsem mu pochválil, ale on se tam postavil a začal vyprávět košilaté vtipy. Strašně jsem se tenkrát za něj styděl.

  • Petr Uhl: O "českých tradicích" v české vládě a o xenofobii úředníků

    23. 12. 2013

    Ukázka z knihy Petra Uhla, Dělal jsem, co jsem považoval za správné. Torst, Praha, 2013

  • S čím jste jako zmocněnec nepochodil, co se vám nepovedlo?

    Nepovedl se mi zákon o národních menšinách. Nejdřív mi nepovolili slovo "národní" a muselo tam být "národnostní", ale celkový výsledek byl úplnou minimalizací, a to i za cenu nedostatečného naplnění Rámcové úmluvy o ochraně práv národních menšin. Ta byla jako ratifikovaná Českou republikou pro ni závazná.

    Předložení národněmenšinového zákona neuložila ale vláda mně, nýbrž už začátkem září 1998, týden před mým jmenováním, místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému. Někdy v roce 2000 jsem Rychetskému sdělil, že práce na zákonu už nejsem schopen kvůli xenofobii státních úředníků koordinovat a že ze své funkce odejdu, bude-li si to přát.

  • Petr Uhl: Jsem proti institutu prezidenta

    23. 12. 2013

    Ukázka z knihy Petra Uhla, Dělal jsem, co jsem považoval za správné. Torst, Praha, 2013.

  • Nové poměry pro vás začaly úplně jinak než pro ostatní občany tehdejšího Československa. Devatenáctého listopadu 1989 vás sebrali a první týden jste trávil v Litoměřicích ve vazbě. Když vás pustili, ocitl jste se uprostřed horečného dění. Co vám procházelo hlavou? Měl jste jasno, co chcete dělat?

    Byl jsem tři dny a pár hodin v Ruzyni, pak další tři dny a kousek noci v Litoměřicích. V prvních dnech po návratu z vazby jsem si mapoval situaci ve snaze porovnat ji s těmi ideály a představami, které jsem přijal už v šedesátých letech. Jinými slovy: zda to, co tady teď je, je antibyrokratická revoluce, která má odstranit diktaturu a státně-stranickou byrokracii a nastolit jiné, řekněme socialistické poměry, jež by nakonec vedly společnost, a to nejen československou, ale i evropskou a světovou, ke komunismu.

  • Petr Uhl: Češi pořád proti něčemu bojují

    23. 12. 2013

    Ukázka z knihy Petra Uhla, Dělal jsem, co jsem považoval za správné. Torst, Praha, 2013.

  • Proč se podle vás po roce 1989 underground pořád ještě deklaruje pravicově?

    V současné době se už s tímto okruhem moc nestýkám, takže to můžu jen odhadovat. Asi je to způsobené jistou setrvačností: současná politická levice pro ně představuje pořád ten establishment, proti kterému se před listopadem 1989 tak ostře vymezovali. Dovedu si představit, že tu je silný antikomunismus a v jeho pojetí je všechno proti levici, a oni tedy taky.

  • Vánoční a novoroční vydání Britských listů

    24. 12. 2013

    Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi.

    Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

    PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

    Hospodaření OSBL za listopad 2013

    11. 12. 2013

    V listopadu 2013 přispělo finančně na Britské listy 207 osob bankovním příkazem celkovou částkou 43 699,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2013 částkou 33643,34 Kč.

    Zůstatek byl koncem listopadu 2013 409 013,38 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

    Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

    Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

    Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.