Dlouhodobá recese Západu jako nový normál?

27. 12. 2013 / Ilona Švihlíková

Ve Spojených státech se vůbec začínají, byť pozvolna, narušovat neoliberální mantry. Již v roce 2010 napsal N. Kristof přímo do New York Times, že nerovností se USA začínají rovnat tak zvaným banánovým republikám. Do toho přišly studie potvrzující, že mýtus self-made mana, de facto stabilizátor USA skrze iluzi sociální mobility, je jasně vyvrácen. Právě v USA je sociální mobilita mnohem nižší než ve většině evropských zemí, o Skandinávii ani nemluvě. A dnešní rok ťal do živého Paul Krugman, když si všiml (podobně jako ILO -- Mezinárodní organizace práce), že stále více hodnoty si přivlastňuje kapitál na úkor práce. Tedy, že ve všech zemích Západu od 70. let můžeme pozorovat pokles wage share (podílu mezd na produktu).

Zdroje: ZDE ZDE ZDE ZDE" class="btn" target="_blank">ZDE

Kdo odstartoval tu lavinu v ekonomickém mainstreamu? Bezesporu to nebyli Foster a Magdoff, protože ti, jako znalci Marxe, o dlouhodobé recesi a především jejich příčinách hovoří již pěkně dlouho. U nás se nakladatelství Grimmus zasloužilo o to, že jejich vynikající Velká finanční krize vyšla velmi rychle.

Pravděpodobně to byl Larry Summers, spjatý mimochodem s Goldman Sachs, který na konferenci MMF vyslovil obavy, že recese může trvat mnoho let. Nadměrně expanzivní monetární politika podle něj nefunguje, resp. vytváří jen další a další bubliny, které ale nejsou schopny povzbudit agregátní poptávku. Západ se tak ocitá v keynesiánské pasti likvidity.

Krugman se na svém blogu přímo obává, že dlouhodobá recese se stane tzv. novým normálem, se všemi doprovodnými jevy, jako je vysoká nezaměstnanost a sílící sociální problémy. Ani záporná úroková míra není schopna ekonomiku efektivně "nakopnout." ZDE

Martin Wolf se ve Financial Times domnívá, že hlavním problémem jsou nadměrně vysoké úspory. Těm spílá i v globálním měřítku a de facto země s vysokou mírou národních úspor (Čína, některé ropné ekonomiky) viní dokonce za globální nerovnováhu. Možná by ale bylo vhodné dodržet symetrii a ptát se naopak, proč mají některé země (třeba USA) tak nízkou míru úspor domácností a jak je možné, že si provozují svůj dvojí deficit s malou přestávkou už od 80. let. ZDE

Jak se sžíravou ironií podotýká M. Roberts, všichni tito pánové hledají zajímavé příčiny této dlouhodobé recese (demografie, obchodní deficity, deleveraging (odpákování), tj. snižování dluhů k vlastním zdrojům atd.), ale nikdo se příliš nedivá na míru zisku. Není náhodou právě nízká míra zisku v reální ekonomice (a to od 70. let minulého století) tím důvodem, že se stále více likvidity točí ve virtuálním kasinu? A to se všemi následky, které to má na reálnou ekonomiku a na reálné lidi - tedy finanční krize, nafukování bublin a jejich následně splasknutí? ZDE

Aktuálně se do debaty vložil velký odborník na J. M. Keynese -- Robert Skidelsky. Uvádí přímo: "Reálná výnosnost kapitálu zřejmě začala klesat na začátku 70. let, růst produktivity od té doby určitě zpomalil. V tomto světle pak posuzujme zásadní změny v politické ekonomii Západních kapitalistických zemí od 80. let: nástup neoliberalismu, rostoucí nerovnost v bohatství a příjmech, nárůst strukturální nezaměstnanosti, růst finančních služeb, globalizace, výmysl hrozeb po studené válce, aby se udržely výdaje na zbrojení atd." ZDE

Skidelsky se správně vrací k základu všech socio-ekonomických obratů -- k technologiím (jako by to udělal i Schumpeter). Domnívá se, že Krugman a další nedostatečně oceňují novou technologii v těžbě, která vedla k boomu břidličného plynu a k razantnímu snížení energetických nákladů v USA. S rozvojem zkapalňování (LNG) by tento vývoj mohl mít i globálnější dopad -- což by bezesporu nepotěšilo Gazprom. Problém je, že Skidelsky si vybírá příklad, který je podle mého mínění (a nejen mého), sám bublinou. ZDE

Pokud chceme lépe pochopit, co nás čeká, je potřeba se zamyslet nad tím, proč Spojeným státům nevyšel na konci 90.let a začátku nového tisíciletí obrat k tzv. nové ekonomice. Do jaké míry (ne)jsou nasazeny a aplikovány moderní technologie, či jsou zneužívány pro uchování moci elit (Internet -- NSA). A v neposlední řadě sledovat tisk 3D, o němž jako o přelomovém vynálezu píše např. aktuální zpráva WTO o dlouhodobých trendech mezinárodního obchodu. Větší rozšíření 3D tiskáren změní systém produkce a minimálně v některých sektorech povede k lokalizaci výroby.

Témata dlouhodobé recese a technologické změny jsou zásadními pro pochopení budoucnosti, která se před námi otevírá. I proto jsou stěžejními náměty knihy, kterou autorka tohoto článku píše.

Vytisknout