O třetí kultuře v Pardubicích

31. 12. 2013 / Michal Giboda

Filosofie v Řecku pojednávala o všem -- o bozích, o člověku, o přírodě, o společnosti, o štěstí, o spravedlnosti, o nebeských tělesech atd. Průnik do sféry božstev a všeobsažného vlivu filosofie nastal v první polovině 6. století před Kr. v Milétu, kde vznikla nejstarší řecká filosofická a vědecká škola Její významní představitelé, tzv. přírodní filosofové, Tháles, Anaximandros a Anaximenes, dali základ řeckému myšlení (a tím také moderní vědě) využitím matematických a geometrických znalostí Babyloňanů a dalších národů Předního východu, oproštěného od náboženského pozadí.

Současný německý filosof Odo Marquard tvrdí, že sféry dominance filosofie ubývaly s růstem vzdělanosti. S příchodem křesťanství si řeč o Bohu, spáse a štěstí pro sebe vyhradila křesťanská teologie. V 19. století přišla filosofie o svou kompetenci hovořit o sociální spravedlnosti a lidském štěstí, přisvojila si to politická praxe. Stejně tak v 19. století nemohla již filosofie hovořit o člověku a společnosti, protože tuto kompetenci si pro sebe začaly nárokovat rodící se sociální vědy, především sociologie a antropologie. Řeč o přírodě si vyhradily vznikající empirické přírodní vědy, které začaly poskytovat užitečné a prospěšné poznání. Kumulace nových poznatků ve fyzice, chemii, a zejména v biologii nastolila nová paradigmata, což vedlo ke změně sociální a profesní skladby tvůrčích komunit, jež nabouraly tradiční rozdělení kultury na humanitní a uměleckou na jedné straně a na exaktní vědy na straně druhé. Filozof Josef Šmajs píše, že filosofie by se neměla pěstovat jen jako intelektuální útěcha vzdělanců. Veřejnosti by měla nabídnout vizi, které by lidé rozuměli, a mohli tak prosazovat vlastní vůli.

Přesto všechno britský vědec a spisovatel C. P. Snow přednesl 7. května 1959 v Cambridgi řeč na téma "Dvě kultury a vědecká revoluce", v níž prezentoval fakt, že "intelektuální svět západní společnosti se rozštěpil na dvě kultury -- jmenovitě na Vědu (vědce) a Humanitní obory (literáty, někdy označované jako intelektuály), kteří spolu nekomunikují. Jednou z příčin absence komunikace mohl být i specifický jazyk vědců, pro běžného občana (i filosofa) nesrozumitelný. Silný tvůrčí potenciál vědecké obce generoval volné seskupení lidí s talentem umělecké a vědecké tvořivosti, kteří začali zaplňovat komunikační propast mezi "lidmi slova" a vědci, integrovat přírodní vědy s vědami sociálními a humanitními. Zrodila se osobitá intelektuální platforma zvaná "třetí kultura". V roce 1995 John Brockman publikoval knihu Třetí kultura, v níž přináší náhledy 23 světově známých vědců, kteří se díky svým literárním danostem obracejí přímo k veřejnosti a seznamují ji se svými, často provokativními vědeckými myšlenkami. Nastává přímý dialog mezi vědci a veřejností. Co se tradičně nazývalo vědou, je dnes "veřejnou kulturou"... a "objevy vědy jsou jenom novou zprávou," napsal John Brockman, "otec zakladatel" třetí kultury. I čeští vědci se stále častěji vyjadřují k širším společenským a existenciálním otázkám a podle spisovatele Jáchyma Topola dokážou lépe než hermeneutičtí básníci "nasytit" hlad lidí po duchovnu, tajemnu, ale i znalostech. Ukazuje se, že vědecký talent je často spojen i s talentem literárním.

Pardubická nezisková organizace Uskupení Tesla o.s. (UTesla) působi ve městě, jež bylo po celé dvacáté století centrem chemického a elektrotechnického průmyslu, a dnes se proměňuje se v univerzitní město. Tuto sociální a mentální změnu UTesla autenticky zachycuje posledních 8 let mezioborovým periskopem garantovaným interdisciplinárním složením členů uskupení z vědců, technologů, antropologů, umělců a programátorů.

UTesla si třetí kulturu vzalo jako "sebezáchovný fenomén 21. století, a možná i progresivní sociokulturní vizi, která opouští rozdělování tvůrčích lidí na vědce a umělce a usiluje o přemostění světů přírodních a humanitních věd. "My tvůrci algoritmu mezi těmito světy se stáváme třetí součástí, jenž vede dialog s veřejností. Naše aktivity nejsou vykalkulované, ale spontánně tvořivé a přinášejí veřejnosti srozumitelnější pohled na komplexitu světa", říkají členové UTesly. Některé výsledky jsou k vidění ve veřejném prostoru Fakulty chemicko technologické kde jsou vystavená díla výtvarných umělců inspirovaná vědou, vítězné práce z mezinárodní soutěže Immersion in Science Worlds through Arts a umělecké instalace projektu Idea univerzity.

Jedním z posledních projektů je Idea Univerzity s cílem interdisciplinárně propojit v jedno těleso dnes již sedm fakult pardubické univerzity . V tomto projektu UTesla organizuje mezioborové semináře, workshopy s vědci, umělci a filosofy, vystavuje umělecké artefakty, jež jsou později trvale instalovány v prostoru univerzity jako symboly přemostění vědy a umění.

Podzimní konference s názvem Třetí kultura se konala 27. listopadu 2013. Začala výstavou komiksů ke 100. výročí modelu atomu Nielse Bohra od výtvarníka Petra Korunky s texty filosofa Filipa Grygara. Následné sympozium EXPLOZE představilo výsledky mapování tajemného a "zakázaného" prostoru firmy Explosie a.s. v Pardubicích. Podíleli se na něm studenti Filosofické fakulty University Pardubice, Vysoké školy ekonomické v Praze a pražské Divadelní akademie múzického umění. Tento multilaterální projekt prezentoval film, antropologický výzkum a historii technologie v Explosii a.s. Byla to EXPLOZE poznání skrz hluboký ponor do vědy a umění.

Seminář ART&SCI, poskytl prostor umělcům k prezentaci jejich tvorby realizované spolupráci s UTesla. Díla Pavla Kopřivy, Kurta Gebauera, Adolfa Lachmana, Ladislava Plíhala a dalších překvapily svou výrazovou a tematickou škálou průniků světa racionality vědy a imaginace umění jako možného přemosťujícího oblouku mezi oborovým polem jednotlivých fakult a organického celku univerzity.

Pozdní večerní panelová diskuse řešila některé zásadní teze spolupráce lidí vědy a umění i dalších humanitárních disciplín jako například: - Lze dělat umění, které by bylo nezávislé na době? - Splynou věda, umění a technologie v jedno jako v přírodě? - Co je hlavní pobídkou spolupráce vědy a umění: domněnka prospěšnosti, obhajitelný důvod, výsledky pilotních projektů? - Jaká je povaha/kvalita/specifičnost, vědomosti/znalosti, myšlenek a metod získaných spoluprací vědy a umění? - Nakolik se liší od "starých", klasických vědomostí/znalostí? - Proč samostatná věda a samostatné umění nejsou schopny produkovat stejnou kvalitu jako jejich propojení?

Malá poznámka na závěr. UTesla v Pardubicích citlivě vnímá problémy doby a její řešení hledá v kreativní rovině a rozvoji kritického myšlení. Skupina nadšenců rozhýbe město i nově se formující univerzitu k hledání východisek. Když jsem se ptal akademiků, dokonce profesora jedné umělecké vysoké školy v Praze, co vědí o třetí kultuře, přiznali že NIC! Nic nevěděl i pozvaný zahraniční přednášející na Kolokviu o výtvarném umění 90. let. Začátek současnosti. Dokonce mi položil otázku, zda by to vědět měl!

(Psáno pro časopis Ateliér)

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 31.12. 2013