Taky nejsem pro dabing

30. 12. 2013 / Jan Mrskoš

A proto se dost divím Danielu Strožovi, že se dabingu zastává. Že by si na to zvyknul v Německu, kde jsou všechny filmy, jak v televizi tak i v kinech, přemlouvány? Jak zábavné, když John Wayne dorazí na koni a pozdraví Guten Tag?

Mně to vždy vadilo za mého pobytu ve Švýcarsku, tam totiž se většinou lidi dívají na německé kanály, kterých je tam na příjmu mnoho. Přičemž ve švýcarských kinech jsou většinou titulky dvojí najednou, německé a francouzské nebo italské. A to přesto, že pro Švýcary v německé části je němčina vlastně cizí jazyk (zde má být smajlík), nic jim ty dvojí titulky nevadí.

A Němci, tak jako pro filmy doma, i pro své zahraniční vysíláni Deutsche Welle, které jde satelitem do celého světa, přemlouvají své německé pořady do angličtiny, namísto, aby umožnili svým občanům v zahraničí si to poslechnout ve své mateřštině. A přestože to vysílání placené státem je určeno jako německá propaganda, přiblížit světu německou kulturu a německý úspěch (a hodně německých luxus restaurantů), neumožňuje tu svou řeč nadšencům, kteří se ve světě chtějí zdokonalit v němčině. Sice v jinou hodinu pak ten pořad jede zase jen v němčině, na což zase ti méně znalí nestačí.

Musím odporovat tvrzení, že třeba ve Francii se dabuje o sto šest. Z mé zkušenosti sledování francouzských kanálů ve Švýcarsku jsem mnohokrát oceňoval jejich dokumentární filmy, pojednávající o kulturních veličinách mluvících jinak než francouzsky, vždy s titulky. A v Asii, kde se dnes denně dívám hlavně na francouzský satelitní TV5, je skoro všechno anglicky otitulkováno.

I jiný satelitový kanál Lotus vysílaný z Macau dává po celé dny filmy v originální řeči, což je převázně řeč, v které se točí filmy v Hollywoodu. Ale někdy i filmy francouzské, německé i ruské, pokud mají jistou světovou známost. A z důvodu takové světové známosti dávali i české filmy, skoro jsem se i lekl, když jsem tam náhodou zabrousil a slyšel češtinu. To dávali Kolju a jindy zase Tmavomodrý svět a už několikrát. A pro ty zde, kteří česky (a ty ostatní řeči) nerozumí, jedou tam čínské titulky (mandarin?), žádný problém to zde přečíst.

A musím zmínit ještě dva státy, kde skoro všechno titulkují, Švédsko a Řecko, kde jsem často pobýval. A tam se mi skoro nikdy nepodařilo narazit na někoho, kdo by neuměl anglicky.

A myslím, že Daniel Strož nevhodně argumentoval se závěrečnými titulky (kredity) běžícími na konci filmu. To nemá s otitulkováním filmu co dělat. Souhlasím s ním, že ty běží rychle a snad ani nejsou určeny k přečtení námi obyčejnými diváky. Taky rád bych se dozvěděl, kdo to tam hrál a co že to bylo za muziku. A tím pádem mně i unikne, že pak ani nevím, kdo šoféroval a tahal kabely a obstarával potravu. U knih nevíme ani, kdo sázel sazbu, ale u filmu je na ten celý personál (a že jich není málo) asi nějaký zákon. Kdyby to nedělali v Hollywoodu, řekl bych, že to nařídili v Bruselu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 30.12. 2013