3. 9. 2003
středa 17.00: Těžkou ranou tvrzení Tonyho Blaira, že oficiální zpráva britské vlády o ZHN nebyla "zdramatizována" (sexed-up), bylo ve středu svědectví vysokého činitele britské rozvědky. Ten před soudním vyšetřováním smrti dr. Kellyho konstatoval, že jazyk, který byl použit v předmluvě k této zprávě, kterou osobně podepsal britský premiér, byl "příliš silný", a zdůraznil, že pracovníci v jeho analytickém oddělní pro vojenské výzvědné informace byli znepokojeni tím, jak britská vláda využila výzvědných informací ve své zprávě o Iráku. Vyšlo také najevo, že dr. Kelly o tomto znepokojení britských výzvědných pracovníků věděl.
|
3. 9. 2003
Asne Seierstad, The Bookseller of Kabul (Kábulský knihkupec), Little, Brown, 12.99 liber, ISBN 0316726052
Autorka měla možnost žít čtvrt roku v afghánské rodině v Kábulu. Její kniha je rodinnou ságou, katalogem svateb a narození dětí. Je napsána z hlediska vševědoucího vypravěče, který je schopen svědčit o tom, co si jednotlivé postavy myslí o životě a o světě. Jejich názory jsou absolutně groteskní. Autorka napsala neobyčejně zajímavou knihu, dokazující, že "náboženství je duševní choroba", konstatoval recenzent britského konzervativního týdeníku Spectator. |
3. 9. 2003
Proto se rozmlžil základní a klíčový rozdíl. Invaze do Afghánistánu byla morálně ospravedlnitelná a vojensky proveditelná a v každém případě politicky nutná. Žádný americký prezident by nezůstal u moci, kdyby nereagoval vojenským zásahem. Nikdo kromě absolutních pacifistů nemohl popírat, že Amerika měla přesvědčivý důvod a právo zaútočit na Afghánistán. Kdyby existoval podobný důvod v případě Iráku, pak by tato druhá válka probíhala úplně jinak. Důvody pro útok na Irák ovšem neexistovaly: Bushův a Blairův režim si musel vymyslet falešné důvody pro válku, o níž bylo rozhodnuto už před lety, kterou prosazovali určití "lumeni" ve Washingtonu šest let a pro niž útok z 11. září poskytl jen záminku. Avšak argumentovat, že útok proti Iráku byl a zůstává právně i morálně neospravedlnitelný, by byl daleko přesvědčivější, kdyby se předtím neozývaly ty pitomé "hlasy za mír". Geoffrey Wheatcroft se v britském časopise Prospect pokusil zhodnotit anglosaskou levicovou esejistiku, zabývající se světem po útocích z 11. září 2001, a dospěl k názoru, že to jsou většinou neuvěřitelné hlouposti. |
3. 9. 2003
Všechno je možné, některé věci jsou však pravděpodobnějšíLetos jsem si 21. srpen připomněl zvýšenou četbou českého internetového tisku(?), Britských listů zvlášť. Potěšilo mě množství článků, potěšil mě i jejich obsah. Zvláště mě potěšil sloupek Michala Jurzy Poučení z krizového vývoje -- dvacáté první srpny a přítomnost (Britské listy 21. srpna 2003) ZDE, připomínající, že v bipolárně rozděleném světě nebyl jeden pól záporný a druhý kladný, ale že každý z obou pólů mohl být záporný či kladný jen do té míry, do jaké mu to umožnil pól druhý. Podle toho, co se dočítám na internetu, česká společnost (a česká žurnalistika) musela projít traumatem irácké války, aby si uvědomila právě tohle; tato proměna vidění by stála za důkladnou analýzu. |
3. 9. 2003
Když někdo zaplatí jinému za výrobek nebo službu, tak o tom obdrží potvrzení neboli kvitanci. Tak to prý chodilo za první republiky. Tak to je normální a doufám že tak je to i běžné v západnější Evropě, Severní Americe i jinde. (Krajané v cizině, poučte mne, pokud se mýlím). Ale ne v Česku, Rusku, Bulharsku a Číně. Jsme ochotni a schopni to změnit?
|
3. 9. 2003
Ministr školství Clarke uvedl, že v Británii před čtyřiceti lety zastávala většina lidí názor, že vyšší vzdělání je ve veřejném zájmu a že by je stát měl financovat z daní. "Když bylo vyšší vzdělání privilegiem pro malou menšinu, bylo to možné. Vzhledem k tomu, že nyní studuje na terciárních školách více než 40 procent mladých Britů, už to není dotace jen malé menšiny." Činitelé britského ministerstva školství zahájili tento týden ofenzívu ve snaze prosadit zvýšení školného za studium na vysokých školách v Anglii. Věstí to začátek boje, v jehož rámci pravděpodobně dojde k dosud nejvážnější rebelii řadových labouristických poslanců v Dolní sněmovně proti Tonymu Blairovi. Ministr školství Charles Clarke konstatoval, že neexistuje žádná jiná alternativa než zvýšit roční školné za studium na anglických univerzitách na 3000 liber ročně od roku 2006. Mnozí v Labouristické straně to ostře odmítají. |
3. 9. 2003
Jarmila Balážová, Soňa Kalejová, Zdeněk Ryšavý
Jediný člověk dokázal rozpohybovat a pracovně spojit nejvyšší představitele Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, vlád zemí střední a východní Evropy a konečně vybrané delegace Romů ze zainteresovaných států. Pobočky jeho nadace Open Society Fund v posledních letech financovaly na území Evropy včetně České republiky řadu nejrůznějších podpůrných programů zejména vzdělávacího charakteru. Tuto pomoc však nyní hodlá Soros omezit a směřovat spíše tam, kde je jí podle něj více potřeba, tedy do Afriky a Asie. Předtím však chce zajistit podporu vlivných institucí nejzranitelnější menšině v Evropě, jak společně s Jamesem Wolfensohnem vnímá Romy.
Publikujeme s laskavým svolením časopisu Romano voďi, jehož nejnovější číslo vyšlo v minulých dnech, ZDE |
2. 9. 2003
úterý 19.00: To konstatoval v úterý odpoledne před soudním vyšetřováním smrti dr. Kellyho profesor Keith Hawton z centra pro studium sebevraždy na Oxfordské univerzitě. Profesor Hawton uvedl, že podle jeho názoru dr. Kelly utrpěl "vážnou ztrátou sebeúcty". "Dospěl k závěru, že lidi mu přestali důvěřovat, a zjevně to považoval za veřejné zostuzení své osoby. Profesor Hawton dodal, že je podle jeho názoru "téměř úplně jisté", že dr. Kelly spáchal sebevraždu a že se na jeho smrti nepodílely žádné další osoby. Hawton také poukázal na to, že se zřejmě Kelly v poslední den svého života musel začít obávat, že přijde o zaměstnání. Dodal: "To ho naplnilo hlubokým pocitem bezmocnosti. Dospěl k závěru, že jeho celoživotní práce byla naprosto zpochybněna." Hawton se zmínil o tom, že rizikovými faktory pro starší lidi, kteří spáchají sebevraždu, je, když jsou ti lidé "perfekcionisté" anebo když jsou "rigidní" - a obě tyto vlastnosti byly zjevně pro dr. Kellyho typické.
Podrobnosti v angličtině např. ZDE |
2. 9. 2003
Členové Rady BBC, která dohlíží na tuto veřejnoprávní organizaci, se rozhodli potlačit své původní pochybnosti nad reportáží Andrewa Gilligana z 29. května 2003 o tom, že britská vláda údajně "zdramatizovala" svou zprávu o Iráku a postavit se energicky na obranu nezávislosti BBC vůči vládě. Vyplynulo to z emailů, které byly zveřejněny soudním vyšetřováním okolností smrti dr. Davida Kellyho:
|
2. 9. 2003
Huttonovo soudní vyšetřování okolností smrti dr. Davida Kellyho bude zneužito jako vítaná zástěrka pro Blairovu vládu, která zabrání vyšetřování důvodů, proč Blair zavlekl britskou vládu do války proti Iráku, argumentoval čelný britský konzervativec Michael Heseltine, bývalý britský konzervativní ministr obrany (1983-86) a místopředseda vlády (1995-97) v éře Margaret Thatcherové a Johna Majora, a požadoval, aby bylo bezodkladně zahájeno veřejné vyšetřování důvodů pro britsko-americký útok na Irák.
|
2. 9. 2003
Pondělní svědectví vdovy dr. Kellyho před soudním vyšetřováním, zabývajícím se okolnostmi jeho smrti, vyvolalo vážné pochybnosti ohledně pravdivosti svědectví nejbližších poradců Tonyho Blaira, týkajícího se strategie britské vlády, která vedla k prozrazení Kellyho jména sdělovacím prostředkům.
Při zdrcujícím svědectví před soudním vyšetřováním konstatovala Janice Kellyová, že její manžel měl pocit, že ho "naprosto zradili a nechali na holičkách", když se dověděl, že vláda zveřejnila tiskové prohlášení, v jehož důsledku ho britská média rychle odhalila. |
2. 9. 2003
úterý 13. 00: Mrtvolu dr. Davida Kellyho nalezla policie více než osm hodin poté, co jeho zoufalá manželka vyvolala poplach, u kořene stromu v lese. O tom, jak to vypadalo, svědčila v úterý dopoledne před Huttonovým soudním vyšetřováním smrti dr. Kellyho policistka, která mrtvolu našla:
|
3. 9. 2003
Cením si věcného a emocím nepodléhajícího přístupu pana Žaloudka k tématu, jež u tolika lidí rozpoutává bojovné vášně. Nicméně musím upozornit, že se ve svém článku z 27. 8. 2003 mýlí.
|
3. 9. 2003
Dokument Občanské demokratické strany s názvem "Modrá šance", kterým nejsilnější opoziční strana reaguje na vládou navrhovanou reformu veřejných financí, se pokouší reagovat na to, co v Parlamentu prošlo prvním čtením. I přečetl jsem si jej proto i já, a dovolíte-li, rád bych Vás seznámil se svými poznatky.
|
2. 9. 2003
(Aneb kvalita reflexe obchodu s uměním v Magazínu MF Dnes)K této otázce mě přivedla Zuzana Janečková, která mi svým textem "Český malíř- dobrá, nebo špatná značka" (Magazín Dnes číslo 28) připomněla lyžaře, který si v dobrém úmyslu sjet kopec místo lyží obul dřevěné palubky.
|
2. 9. 2003
Publicistika, pomocí níž by se měla veřejnost "správně" orientovat "na tu pravou stranu", přitom zaujímá v programu stanice 86,33%, z toho zahraniční publicistika 15% z celku všech pořadů. Takže ze zbylých 85% z oněch 86,33% publicistiky má posluchače "orientovat" v prostředí, které důvěrně znají a mají možnost konfrontovat tento zdroj s desítkami jiných. Pokud vám připadá titulek či citát z hodnocení příliš provokativní, pak vězte, že tomu tak není. Titulek vyplývá ze zadání a následného konstatování autorů analýzy vysílání ČRo 6, které si od Centra mediálních studí CEMES nechala zpracovat Rada Českého rozhlasu. Citát pak je součástí hodnocení a poněkud odlišné interpretace dat téže analýzy. |
1. 9. 2003
Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. V srpnu 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 6100.00 Kč a za reklamu 8000.00 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2003 | Náboženství je duševní choroba | ||
3. 9. 2003 | Dva roky nesmyslů | ||
3. 9. 2003 | Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí | Petr Fiala | |
3. 9. 2003 | Rána britské vládě: podle vysokého výzvědného pracovníka byla vládní zpráva o iráckých ZHN nepřípustně zdramatizována | ||
2. 9. 2003 | AIDS v Južnej Afrike I.: Neviditeľný liek | ||
2. 9. 2003 | Čelný britský konzervativec útočí: "Kellyho smrt byla pro Blaira záchranou" | ||
2. 9. 2003 | Srba přiznal nelegální financování rozvědky | Štěpán Kotrba | |
1. 9. 2003 | "Itálie je děsná země" | ||
1. 9. 2003 | Dnešní kapitalismus se vyvinul tak, jak přepověděl Marx | ||
1. 9. 2003 | Zemřel Pavel Tigrid | Jan Čulík |
ČRo 6 a někdejší Svobodná Evropa | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 9. 2003 | ČRo 6 neví, pro koho vysílá | Štěpán Kotrba | |
29. 8. 2003 | Vyváženost ČRo 6? aneb frekvenční analýza jednoho pořadu |
Štěpán Kotrba | |
25. 8. 2003 | Zpráva CEMESu o ČRo 6 pro Radu Českého rozhlasu | Jan Čulík | |
21. 8. 2003 | Facka zprava aneb štěkání podle Jemelky | Štěpán Kotrba | |
20. 8. 2003 | Proč nepíše Jan Urban jako američtí novináři | Jan Čulík | |
18. 8. 2003 | Kolik peněz si může ještě dovolit Český rozhlas vyhodit "do éteru" | Štěpán Kotrba | |
18. 8. 2003 | ČRo 6 - tažný kůň s klapkami na očích, který zatáčí pouze vpravo | Štěpán Kotrba | |
28. 7. 2003 | O cestě Jana Urbana do Iráku | Jan Čulík | |
18. 7. 2003 | Komentář kontra zpravodajství | Jan Maršák | |
18. 7. 2003 | RFE/RL: Stěhovat se nebudeme, nebudeme a nebudeme | Štěpán Kotrba |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2003 | Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí | Petr Fiala | |
22. 8. 2003 | O mentalitě svlačce a mentalitě bolševníku | Jaroslav Pour | |
21. 8. 2003 | Poučení z krizového vývoje - dvacáté první srpny a přítomnost | Michal Jurza | |
21. 8. 2003 | O mentalitě svlačce | Jan Čulík | |
21. 8. 2003 | Proč se mlčí o občanském odporu ze srpna 1969? | Karel Mašita | |
20. 8. 2003 | Okupácia 1968: KSS je hlboko zakotvená vo svojej minulosti | Juraj Marušiak | |
11. 8. 2003 | Nedožitých 55 let Jana Palacha | Jaroslava Čajová | |
14. 7. 2003 | 1968 | Přemysl Janýr | |
4. 6. 2003 | Konec českých dějin? | Mojmír Babáček | |
24. 4. 2003 | Lidství na skřipci | Jan Čulík |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2003 | O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka | Pavel Mareš | |
28. 8. 2003 | Gayové nepotřebují registrované partnerství | ||
27. 8. 2003 | Jak se pletou odpůrci leseb a gayů | Petr Žaloudek / Fid | |
18. 8. 2003 | Malá provokativní poznámka nejen k homosexualitě | Aleš Kubeczka | |
14. 8. 2003 | Gayové chtějí jen normálně žít | ||
13. 8. 2003 | Homosexuálové "by neměli mít právo vychovávat děti", není radno se odlišovat | ||
12. 8. 2003 | Dokument úzkoprsého fanatizmu | Radovan Geist | |
12. 8. 2003 | Proč BL publikují bláboly o homosexualitě | Vojtěch Polák | |
11. 8. 2003 | Co homosexuali vlastne chcu? | ||
7. 8. 2003 | "Poučení z krizového vývoje" bylo demokratickým čajíčkem | Pavel Mareš |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 8. 2003 | Nové číslo Textů | ||
11. 7. 2003 | Jungmannovy Hudlice 230 let od narození slavného rodáka | Jaroslava Čajová | |
7. 7. 2003 | Prague Spring - Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí | Petr Fiala | |
27. 6. 2003 | Wow, Viewegh! | Petr Fiala | |
18. 6. 2003 | Dousková je červená knihovna | Jiří Škuba | |
17. 6. 2003 | Maminka | Irena Dousková | |
17. 6. 2003 | Mother | Irena Dousková | |
17. 6. 2003 | Ještě jednou Irena Dousková | Jan Čulík | |
16. 6. 2003 | O tom, jak život uplývá mezi prsty | Jan Čulík | |
16. 6. 2003 | Doktor Kott přemítá | Irena Dousková |