Přestože, jak napsaly v pátek večer internetové stránky deníku Guardian, existují první známky, že soudní vyšetřování okolností smrti Davida Kellyho shledá Alastaira Campbella nevinným, rozhodl se Campbell nyní odejít.

Campbell při své rezignaci uvedl: " Byla to obrovská výsada spolupracovat tak těsně v opozici i ve vládě s někým, o němž jsem přesvědčen, že ho historie posoudí jako velkého reformátorského premiéra." Myslel tím Tonyho Blaira.

Campbell byl Blairovou pravou rukou, vyskytovali se všude jako dvojčata. Právě Campbell byl tvůrcem Blairovy mediální politiky, kterou mnozí považovali za velmi manipulativní. Jakožto bývalý novinář z bulvárního tisku přinesl do úřadu britského premiéra i do práce s novináři velmi razantní a drsné metody - bylo o něm například známo, že když se mu nelíbil článek nějakého novináře, telefonoval mu osobně - třeba před půlnocí - domů a nadával mu a zastrašoval ho. Proto byl Campbell mezi novináři značně neoblíben, měli se před ním na pozoru jako před velmi schopným a nebezpečným manipulátorem.

Tony Blair charakterizoval Campbella jako "nesmírně schopného, nebojácného, loajálního služebníka kauzy, ve kterou věří, člověka, který se plně věnoval nejen své kauze, ale i své zemi a který byl, je a zůstane dobrým přítelem."

Campbell uvedl ve svém rezignačním prohlášení, že jeho rodina platila těžkou cenu za jeho práci a že jeho partnerka, Fiona Millarová, také "za několik týdnů" opustí své zaměstnání v úřadu britského premiéra. Campbell uvedl, že nechce pracovat v žádném dalším "velkém zaměstnání", ale že doufá, že bude psát, vysílat v rozhlase a v televizi a přednášet veřejné projevy.

Campbell uvedl, že chtěl ze své funkce odejít už loni v létě, ale rozhodl se zůstat ve funkci kvůli irácké krizi. Dodal, že se s Tonym Blairem dohodl 7. dubna, že v létě odejde z funkce. Oznámil své rozhodnutí v pátek, kdy soudní vyšetřování smrti Davida Kellyho nezasedá, protože by bylo "nevhodné" to oznámit během jeho průběhu.

Campbellovu obhajobu, že on sám "nezdramatizoval" zprávu britské vlády ze září 2002 o Iráku, podpořil John Scarlett, šéf spojeného výboru pro rozvědku, a tak je podle listu Guardian pravděpodobnější, že bude shledán nevinným v této věci, podobně, jak ho shledal nevinným i parlamentní výbor pro zahraniční věci - i když ten pouze na základě dodatečného rozhodnutí předsedy výboru, protože se výbor při hlasování přesně rozdělil na opačné poloviny.

Campbell, bývalý politický editor deníku Daily Mirror - který se stal členem štábu Tonyho Blaira poté, co byl Blair v roce 1994 zvolen šéfem Labouristické strany, je terčem systematické ostré kritiky proto, že způsobil, že je nynější britská vláda už nejméně tři roky posedlá propagandou a správnou mediální "prezentací" své politiky.

V roce 2000 dovolil Campbell reportéru BBC Michaelu Cockrellovi, aby ho natáčel v akci, jak radí premiérovi a jak informuje neformálně novináře o vládní politice.

Campbell byl vždy považován za "temnější stranu" šarmantnějšího Tonyho Blaira. V nerozlučné dvojici Blair - Campbell hrál Campbell zlého policistu a Blair hodného policistu.

Campbell se aktivně podílel - spolu s Peterem Mandelsonem a Tonym Blairem - na vypracování celého projektu tzv. "Nové Labouristické strany", z nímž skoro po dvou desetiletích vyhráli v roce 1997 všeobecné volby. Mandelson se také znemožnil a musel z vlády před časem odejít. Nyní se spekuluje, co bude s Campbellem dál a zejména, co bude s jeho notoricky známými deníky. Campbell se o nich vyjadřuje, že jsou to jen jeho poznámky, aby věděl, co se kdy dělo, a že nejsou určené k publikaci, avšak informované osoby ve Westminsteru předpovídají, že tyto deníky budou Campbellovou penzí - že mu bude nabídnuta za ně vydavatelská smlouva v hodnotě asi 1 milionu liber (cca 45 milionů Kč).