Citujeme ze zprávy Davida Kaye americkému Kongresu, proč nenašel žádné irácké zbraně hromadného ničení.

Celá zpráva na stránkách CIA

Tony Blair soukromě přiznal čtrnáct dní před britskoamerickým útokem na Irák, že Saddám Husajn nemá žádné použitelné zbraně hromadného ničení. To řekl v neděli bývalý britský ministr zahraničních věcí Robin Cook. Dodal, že s tímto hodnocením souhlasil i John Scarlett, šéf spojeného výzvědného výboru britské vlády.

Robin Cook si to zaznamenal do deníku, který si vedl, když letos na jaře zastával funkci britského ministra zahraničních věcí. Pasáže z tohoto deníku publikoval v neděli britský týdeník Sunday Times. Podle názoru listu byla tak prý "rozdrcena" argumentace britské vlády, že Irák je vůči Británii "reálnou a aktuální hrozbou."

Podle zprávy tzv. Iraq Survey Group, kterou ve čtvrtek předložil americkému Kongresu její šéf, David Kay, činitel CIA, se od roku 1998 Saddám Husajn nepokusil obnovit svůj plán na výrobu jaderných zbraní a vzdal se rozsáhlejšího programu na výrobu chemických zbraní už více než před deseti lety. Nicméně se však prý nevzdal dlouhodobého úsilí vyvíjet zbraně, to prý vyplývá z nepřímých důkazů.

Vzpomínáte na to, jak v červenci 2003 bagatelizoval Jan Urban ve svých komentářích v ČRo 6 západní kritiku angloamerického útoku na Irák a v podstatě argumentoval, že jednou se Spojené státy rozhodly zaútočit, tak přece nebudou měnit svůj názor, no ne!? Doslovná citace z komentáře Jana Urbana:

Mimo jiné jí Urban prokázal, že absolutní nerozumí západním demokratickým procesům, neboť si zjevně - alespoň podle tohoto svého komentáře myslí - že šéfové západních demokratických států mohou, jako nějací diktátoři, vyhlašovat arbitrárně válku, komu se jim zlíbí. Pomyslel jsem na tuto smutnou úroveň myšlenkových pochodů Jana Urbana, když jsem dostal v neděli dopoledne při návratu do Británie v letadle výtisk aktuálního vydání týdeníků Economist a Time.

Keď na začiatku irackej krízy Nemecko a Francúzsko odmietli podporiť a pochopiť definíciu irackej hrozby, ktorú presadzovala Bushova administratíva, roky tušený rozkol v transatlantickom spoločenstve sa stal skutočnosťou. V Bruseli žijúci americký žurnalista Rober Kagan si kladie otázku: Prečo je to tak?

Jmenování Jaroslava Tvrdíka prezidentem ČSA vyvolalo velký zájem médií, a to zejména v negativním slova smyslu. Nesouhlas se týkal především spojení bývalého vrcholového politika s řídící funkcí ve státním podniku, což bylo často médii interpretováno jako přidělení "trafiky". Někteří novináři se pokoušeli rozkrýt pozadí jmenování J. Tvrdíka a zmiňovali v této souvislosti neprůhlednost zájmu státu ve státních firmách, která může být podhoubím pro korupci. Jako člověka, který měl na dosazení Jaroslava Tvrdíka do ČSA největší podíl, uváděla média nejčastěji Stanislava Grosse. Novináři také často zpochybňovali důvod odvolání Miroslava Kůly - vážnou ekonomickou situaci aerolinek.

Cílem analýzy společnosti Newton IT bylo zjistit, jak o kauze informovaly celostátní deníky a televizní stanice, a to v období od 14.8.2003 do 14.9.2003.

Britské listy vám přinášejí plné znění návrhu Ústavy EU, tak, jak ho připravilo jednání Konventu. To nakonec vyústilo k vypracování textu, který na plenárním zasedání 13. června 2003 dosáhl širokého konsensu. Stal se podkladem pro českou politickou diskuzi - na jednání vlády či nadcházejícím mimořádném jednání Sněmovny 7. října, při němž budou poslanci diskutovat o stanovisku, s nímž půjde Česko na nadcházející mezivládní konferenci zemí Evropské unie (EU). Konference bude projednávat evropskou ústavu. Občanští demokraté chtějí, aby se k návrhu evropské ústavy sešla i horní parlamentní komora - Senát.

Návrh smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu [html, 415 kb] DOKUMENT BL

Bohužel nacházím v jeho argumentaci několik mezer, argumentuje jeden český zdravotník, jehož totožnost je redakci známa.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

V září 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 10 600.00 Kč. Zůstatek na našem účtu je ke dni 1. 10. 2003 minus 18.24 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002. Financujeme také přípravu vydání nového výboru z Britských listů, Jak Češi bojují, který vyjde před Vánoci.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.