Taky jsem si přečetl zákon č. 349/1999 o Veřejném ochránci práv a chápu jej trochu jinak, než pan náměstek. Například jeho tvrzení, že úřad ochránce smí dělat jen to, co mu ze zákona přísluší, je zpochybněno hned v prvním paragrafu, odstavec dvě a tři. Zde je vyjmenováno, nač se působnost ochránce vztahuje a na co ne. Samospráva ale není ani v jednom z obou výčtů. Jak si to vysvětlit? Co tím zákonodárce chtěl říci? Možná to, že na zákonem nejmenované instituce se působnost ochránce vztahuje jen částečně? Kdo ví?

2. Působnost ochránce podle odstavce 1 se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, okresní úřady a města při výkonu působnosti okresního úřadu, obce při výkonu státní správy, dále na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen "úřad").
3. Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na vyšetřovatele Policie České republiky, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů.
4. Ochránce není oprávněn zasahovat do činnosti a rozhodování úřadů jinak, než jak stanoví tento zákon.

Jak vidět, otázka působnosti ochránce ve vztahu k samosprávě je, zdá se, velmi sporná a pan náměstek zřejmě čte v zákoně jenom to, co se mu hodí (tj. odstavec dvě:-))) Mně by ale postatně víc zajímal názor soudu, ať se to autorovi líbí nebo ne. A taky co si o tom myslí dr. Motejl.

Ostatně celá myšlenka nulové tolerance je, aspoň z mého pohledu, podezřelá z porušení zákona, když odhlédnu od nekulturnosti a nehumánnosti. Protože, proč tedy zákon, k čertu, stanoví rozmezí sankcí? Zřejmě aby instituce přihlédla ke konkrétním okolnostem. To ale nulová tolerance zcela popírá a svévolně ohýbá zákon naprosto nepřijatelným způsobem. Co měl na mysli zákonodárce se pokouší nahradit tím, co má právě na mysli samospráva. Právní stát se snaží nenápadně předělat na stát kovbojský, ale k tomu místní zastupitelé, při vší úctě, mandát nedostali.

Zas tak velcí páni ani na svém hnojišti nejsou. Nebo ano?